Michal Petrov editor BBC

Vrchol Kilimandžára je "archivem" klimatu

Její poslední zpráva o klimatické situaci na starém kontinentu je spíše varováním než popisem stavu.

V dokumentu čítajícím 107 stránek agentura upozorňuje mimo jiné na to, že do roku 2050 zmizí z Alp tři čtvrtiny ledového pokryvu a budou se opakovat katastrofální záplavy, které přišly před dvěma lety.

Ředitelka agentury Jacqueline McGladeová je přesvědčená, že je to důsledek globálního oteplování:

"Za poslední stovku let se teplota na planetě v průměru zdvihla o 0,7 stupně Celsia, zatímco v Evropě o 0,9. To se sice nezdá být moc velký rozdíl, ale znamená to, že v příštích sto letech bude Evropa získávat stále větší teplotní náskok."

'Na klima musíme myslet neustále'

Podle McGladeové nemůže jít o drobný výkyv: "Zpráva, kterou jsme vydali, dokládá, že jde o systematickou změnu."

Musíme přemýšlet o nových druzích plodin Jacqueline McGladeová

"Týká se všeho - teplot, záplav, srážek, ústupu ledovců a sněhu. U arktického ledu to začíná a končí u rozlévání řek na jedné straně a nedostatkem vody v jižní Evropě na straně druhé."

Jak Jacqueline McGladeová pokračuje, změna teploty by měla vést vlády ke změně přístupu:

"Dlouhá doba plodnosti bude znamenat dvě sklizně za sezónu. Musíme přemýšlet o nových druzích plodin a musíme se vyvarovat zemědělství v nebezpečných zónách s velmi suchou půdou."

"Jestliže budeme projektovat místa pro bydlení, pak u velkých ploch, třeba u automobilových parkovišť, musíme myslet na přirozené pronikání vody do půdy - jinak budou hrozit záplavy."

Zohledňování klimatických změn by se mělo podle ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí stát věcí každodenního rozhodování.

V ohrožení je i Kilimandžáro a tisíce lidí okolo

Klimatické změny se ovšem týkají nejen starého kontinentu. Například v Africe se jejich symbolem stal tající sněhový čepec největší hory světadílu - Kilimandžára.

První mapa Kilimandžára vznikla v roce 1912. A od té doby podle experta z univerzity v americkém Ohiu Lonnieho Thompsona ubylo z bílé krásy 80 procent.

Patrně nejznámější americký odborník na ledovce tvrdí, že hranice ledového čepce je čím dál menší a jestliže to tak půjde dál, zmizí sníh do 15, 20 let.

Vzhledem k tomu, že už loni začalo tání i na samotném vrcholu, mohlo by k tomu dojít i dřív. To všechno v důsledku globálního oteplování.

Tání na Kilimandžáru začalo podle všeho kolem roku 1880, kdy se Země přestala potýkat s důsledky tzv. malé doby ledové.

Turistika závislá na sněhu

Existují ovšem i jiné teorie - například, že za táním stojí především likvidování porostu na úpatí hory nebo zvýšená krátkovlnná radiace v ovzduší, způsobující sucho.

Nezneklidňuje to jen ekology, ale i místní lidi, které živí turistický průmysl. Muhammad Šabaj je předseda místní asociace cestovních kanceláří.

Kilimandžáro bez sněhu je podle něj jako narozeninový dort pro děti bez šlehačky. Zatím turisté přijíždějí a vydávají se k vrcholu. Jen loni to bylo 38 tisíc lidí.

O všechny se stará místní personál. A všichni by přišli při sníženém zájmu o nejvyšší africkou horu o práci.

Mnoho místních obyvatel žije v okolí hory jen kvůli ní samotné. Jedním z nich je i padesátiletý Balthasar Fundej, který si vydělává jako horský vůdce.

Podle něj hora nezabezpečí všechny lidi v okolí - hodně jich žije v nouzi. A bude jich ještě víc, pokud přestanou jezdit bohatí turisté z celého světa, které sem táhne především bílá čepice Kilimandžára - pohled, který v Africe nemá obdoby.