Británie mění imigrační politiku

Mezi vládou navrhované změny patří i zrušení poukázek, které žadatelé dostávali místo peněz

Úterý 30. října 2001

Zpracoval Ivan Kytka

Britská vláda přehodnocuje svou imigrační politiku. Ministr vnitra David Blunkett včera prohlásil, že Velká Británie nechce být vůči žadatelům "pevností".

Británie postupně zruší systém poukázek na zboží v obchodech, které žadatelé dostávali místo peněz, žadatelé nebudou rozmisťováni jako dosud po celé zemi a od příštího roku budou zavedeny identifikační průkazy pro všechny žadatele.

Podle vládního návrhu mělo být dále zjednodušeno odvolacího řízení neúspěšných žadatelů tak, aby jim neumožňovalo vlastně jen zůstávat déle v Británii a noví žadatelé by měli být umisťováni na nějaký čas v takzvaných přijímacích centrech, namísto nechvalně známých zadržovacích střediscích.

Dosavadní systém byl podle ministra Blunketta pomalý, nespravedlivý a zneužitelný

Podle právničky charitativní organizace Liberty, monitorující lidská práva ve Velké Británii, Šamir Čarkabartiová dosavadní imigrační politika britské vlády selhala. V této souvislosti Šamir Čarkabartiová nesouhlasí s kontrolami britských imigračních úředníků na pražském letišti, které byly teď sice přerušeny, ale které, jak tvrdí jejich kritici, měly jediný účel: zabránit českým Romům, aby mohli odcestovat do Británie.

Organizace Liberty požádala soud, aby postup britské vlády přezkoumal a označil ho výslovně za nelegální. Šest českých Romů zastupuje právě Šamir Čarkrabratiová, se kterou hovořil Ivan Kytka.

Rozhovor se zástupkyní českých Romů

Proč zpochybňují postup britské vlády, když podle vzájemné dohody mezi Českou republikou a Británií je legální?

Je možné, že přítomnost britských imigračních úředníků v Praze byla naprosto legální a že české vládě to vůbec nevadí. My však protestujeme a chceme upozornit na rasovou diskriminaci a na skutečnost, že čeští Romové, kteří jsou držiteli českých pasů, jsou terčem zcela zvláštního diskriminačního přístupu a téměř všem je zakázáno cestovat do Velké Británie. Přitom přihlížejí tomu, jak bílí cestující, kteří jsou majiteli stejného pasu, kontrolou procházejí bez problémů. Jde tedy o protest proti rasové diskriminaci.

Na čem je však tvrzení založeno a jak to, co říkáte, můžete dokázat?

Máme prohlášení svědků, šesti obětí, jejichž zájmy v tomto případě zastupujeme. Existují však ještě širší důkazy, je to praxe, která trvala několik měsíců a o které široce informovala česká i britská média. Určitě je jich dost na to, aby se z toho britská vláda musel zpovídat.

Pozvete tedy tyto svědky do Londýna, aby mohli svědčit. Budou moci přicestovat?

Obávám se, že je to nepravděpodobné. Máme však jejich prohlášení, které jsme už poslali k soudu. Je zajímavé, jak se jejich výpovědi shodují. Znějí opravdu věrohodně. Chtěli cestovat zhruba ve stejné době a všichni popisovali, jak se objevili na letišti s platným cestovním dokladem. Po příchodu byli odděleni od ostatních cestujících s odkazem na barvu jejich pleti.

Co byste však řekla kritikům, kteří tvrdí, že čeští Romové zneužívají vstřícný britský azylový systém, že jsou ve skutečnosti pouze ekonomickými imigranty, kteří jdou do Británie za lepším na úkor lidí ze zemí jako je Afghánistán nebo Irák?

Žadatelé o azyl s některými změnami nesouhlasí

Uvedla bych tři věci. Za prvé, jde o případ, který se nevztahuje pouze na Romy. Zdá se, že britská vláda poskytla imigračním úředníkům zplnomocnění vykonávat diskriminaci právě na základě rasy. Kromě českých Romů se to týká právě Afghánců, Kurdů a také Somálců. A to je opravdu znepokojivé. Britská vláda prostě předurčila tyto zranitelné skupiny k tomu, že vůči nim lze postupovat na základě jejich rasy. Za druhé, veškeré naše důkazy nasvědčují tomu, že čeští Romové měli ve vaší zemi opravdu těžké časy. A někteří z těch, kterým se podařilo dostat do Velké Británie, nakonec uspějí a získají azyl.

Není jich však příliš mnoho.

Možná... možná skutečně ne. Jde však přece o fair play. Jde o to, aby určitý člověk dostal šanci, zažádat o azyl. Pokud je taková žádost odmítnuta, je to v pořádku. Takový člověk bude poslán zpět do země, ve které může zůstat, i když není považován za oprávěného azylanta. Nám jde především o to, aby britské vládě nebylo povoleno porušovat její mezinárodní závazky tím, že bude bránit lidem, aby mohli podat svou žádost.

Co tedy očekáváte o jednání soudu, myslíte, že se britskáv vláda odvolá, pokud prohraje?

V této chvíli je to velmi obtížné posuzovat. Pro uchazeče o azyl teď nastala velmi obtížná doba. Obávám se, že nedávné tragické událost v New Yorku ničemu nepomohly. Lidé si mohou myslet, že právě v této době není třeba nijak zvlášť chránit jejich práva, že by se měl bránit každý sám. Britská liberální tradice a tradice v lidských právech je velmi cenná věc a byla by opravdová škoda, kdyby se britská vláda této tradice vzdala v tak zvaném boji proti terorismu.

Máte nějaké zprávy nebo důkazy, že britská vláda by postupovala někde jinde ve světě tak, jako na letišti v Ruzyni?

Zatím jsem neslyšela ani neviděla takové důkazy. Slyšela jsem od novinářů anekdotické příběhy o podobné praxi uplatňované britskými imigračními úředníky také jinde v Evropě. Nemám o tom však žádné přímé důkazy. Je však jasné, že každý v Británii bude sledovat tento případ s velkým zájmem.