| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kastovní diskriminace v Indii
Středa 5. září 2001 Zpracovala Martina Mašková Indická vláda se ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem, aby chránila více než 100 milionů svých občanů, kteří čelí každý den diskriminaci jako členové nejnižších kast. Tradičně vykonávají práce jako je čištění toalet, nebo odklízení mrtvých zvířat. Politicky aktivnější Indové z těchto skupin sami sebe nazývají Dality, což znamená "utlačovaní". Indie už přijala několik zákonů, které mají ukončit kastovní diskriminaci a zlepšit životní úroveň Dalitů, ale více než 50 let poté indičtí aktivisté tvrdí, že účinek těchto zákonů je jen malý. Kastovní předsudky Většina lidí ze slumu na okraji Dillí nikdy nechodila do školy. Muži v této komunitě Dalitů podporují své rodiny tak, že nakupují levné potřeby pro domácnost za velkoobchodní ceny a pak je prodávají po domech za vyšší cenu.
"Lidé z nižších kast čelí diskriminaci i ve velkých městech. Například kdykoliv se objeví v sousedství zločin, policie přijde se a náhodně zatýká lidi. Každý prostě předpokládá, že jsme kriminálníci. Jsme velmi málo vzdělaní a velmi málo víme o našich právech," říká Ram Swarup. Neúčinné programy Jeho prosba přitáhla pozornost sociálního pracovníka Ašoka Bartího, který se v této komunitě snaží zvýšit úroveň vzdělání a zaměstnanost. Bhartí tvrdí, že ačkoliv více než 50 let probíhají podpůrné programy, nepodařilo se postavení Dalitů zlepšit. Například v roce 1951 byla gramotnost mezi těmito lidmi o 14 procent nižší, než je celostátní průměr. "Člověk by očekával, že se tento rozdíl může výrazně zmenšit, bohužel se ale naopak zvětšil na 14, 8 procenta. Vláda může vždycky říct, že na tyhle účely utrácí tolik peněz a že je všechno v pořádku. Ale otázkou zůstává, jestli byly tyto prostředky vynaloženy účelně," vysvětluje Ašok Bartí. A skutečně. Průzkumy samotné vlády ukázaly že pro desetimiliony Indů na dně kastovního systému se toho mění jen málo. Diskriminační praktiky Noviny, časopisy a televizní pořady pravidelně informují o pokračující diskriminaci. Na některých státních školách například děti Dalitů musí sedět v zadních lavicích a jíst svá jídla stranou od studentů z vyšších kast.
"Vláda musí přijmout mnohá rozsáhlejší opatření, rozdělit větší množství prostředků, ukázat mnohem víc politické vůle, že má v úmyslu něco změnit," říká Maja Daruwala, ředitelka Iniciativy Společenství národů pro lidská práva v Dillí. Podle ní je právě úkolem vlády, aby řídila společenské změny. Cesta z chudoby Ramdas Athawale, člen dolní komory parlamentu, ale tvrdí, že vláda nemůže vyslyšet přání občanů z nižších kast, protože tradiční postoje přetrvávají i mezi politiky z vyšších kast a byrokraty. Ale co mohou Dalité změnit - využít sílu svého kolektivu jako spotřebitelé. "Chceme rovnoprávnost, a proto pokud by se Dalité dají dohromady a vytvoří sdružení spotřebitelů, budou mít vlastní banky a spořitelny, kooperativní podniky, pak se věci určitě změní," říká Athawale.
Existuje naděje, že tito Indové z nižších kast budou vydělávat dost peněz na vzdělání, aby mohli své děti posílat do škol a byli si vědomi svých práv. A tato jejich zkušenost může inspirovat jiné komunity Dalitů, aby setřásli generacemi tradovanou diskriminaci. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||