Začíná testování rizikového skotu

Česká republika zakáže dovoz hovězího dobytka a masa z Rakouska

Středa 17. ledna 2001

Připravila Majka Ošťádalová

Česká republika s platností od zítřka zakáže dovoz hovězího dobytka a hovězího masa z Rakouska. Důvodem jsou zprávy o výskytu tzv. nemoci šílených krav neboli BSE.

O podobném zákazu se uvažuje i v případě dovozu z Itálie, která byla až do uplynulého víkendu, kdy byl zjištěn první případ onemocnění, považována za zemi bez výskytu BSE.

Podobné zákazy platí u dalších 12 evropských zemí. Vyvstává otázka, jak je na tom české hovězí a zda jsou masné výrobky z hovězího bezpečné? Odpověď by měl přinést monitoring rizikového skotu, který od letošního ledna organizuje Státní veterinární správa.

Testování českého skotu

V České republice zatím nebyl prokázán ani jeden případ výskytu nervového onemocnění skotu známého pod zkratkou BSE. Přesnější testovací metodou Western Blod - jednou z uznávaných metod v Evropské unii - by mělo během letošního roku projít asi 5000 kusů.

Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský nevylučuje, že by se tzv. nemoc šílených krav mohla vyskytnout i v České republice.

"Vyšetřovat se bude pouze mozkový kmen zvířat na jatkách u rizikových skupin - zvířat, která jsou nemocná a příznaky připomínají onemocnění BSE."

Jako další rizikové skupiny Holejšovský uvádí uhynulá zvířata starší 30-ti měsíců, nuceně poražená zvířata a přibližně 6 tisíc kusů skotu dovezených ze zemí, kde se později vyskytla BSE.

Testy budou namátkové, neprojdou jimi všechny poražené kusy. Ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský to zdůvodňuje především finančními náklady.

Souvislost mezi BSE Creutzfeldt-Jacobovou nemocí

Samotná BSE by podle odborníků zřejmě nevyvolala takové obavy, pokud by její výskyt nebyl dáván do souvislosti s novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, smrtelným onemocněním člověka, které postihuje věkovou skupinu od 19 do 39 let.

Od prvního úmrtí v roce 1995 si nemoc vyžádala na 90 obětí, nejvíce mezi Brity. Přednosta Ústavu infekčních chorob a epizootologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně profesor Zdeněk Pospíšil přiznává, že vztah obou onemocnění zůstává pro vědce nadále otázkou:

"Určité podobnosti obou nemocí u skotu a u člověka ukazují, že by mohla existovat souvislost, která však nebyla nikdy prokázána a bohužel ani vyloučena."

V České republice nebyla nová forma Creutzfeldt-Jacobovy nemoci zatím diagnostikována, její inkubační doba se odhaduje až na 10 let. Konzumace masa jako zdroje nemoci nebyla nikdy prokázána, spíše se uvažuje o konzumaci nervových tkání, popřípadě některých orgánů zvířete. V současnosti je v šetření případ mladého muže, který delší dobu žil ve Francii.

Opatření proti šíření nemoci

Od července nebudou muset čeští lékaři o speciální vyšetření žádat referenční laboratoř ve skotském Edinburghu, nebo podobné zařízení v Bratislavě. Při Thomayerově nemocnici v Praze začne fungovat česká refrenční laboratoř. Primář tamní neurologické kliniky Pavel Bočan neočekává nárůst tohoto onemocnění.

Zaváděna jsou však opatření proti možnému přenosu nemoci při dárcovství krve, při operacích je uplatňována autotransfúze. Lékařská vyšetření čekají osoby, které se od roku 1985 podrobily některým druhům transplantace.

Státní veterinární správa je o kvalitě českého hovězího víceméně přesvědčena. Z jakého důvodu? Proč by se právě českému skotu měla BSE vyhnout?

Bezpečné české hovězí

Veterináři to přičítají likvidaci rizikových částí hovězího skotu v kafilériích za vyšších teplot, než jaké byly používány například v Británii. Právě tepelné zpracování je jediným způsobem zneškodnění sporujících baktérií.

Jak dodává ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský, Česká republika také zakázala zkrmování masokostní moučky, kterou vědci dávají do souvislosti se vznikem BSE.

"Masokostní moučka skotu se nezkrmuje od roku 1991, těla uhynulých zvířad a jateční odpad se likvidují v kafilériích od roku 1962 při teplotách 130 až 140 stupňů při tlaku 3 bary po dobu 20ti minut."

Epidemiologové odhadují, že do roku 2040 by mohla nová forma Creutzfeldt-Jakobovy nemoci postihnout až 136 tisíc lidí. Lékaři nicméně doufají, že do té doby se podaří objevit účinnou léčbu a uspokojivě rozluštit otázku vztahu této pro člověka smrtelné nemoci s BSE.

Související odkazy:
Opatření EU proti šíření nemoci šílených krav
Obavy Evropy z infekce BSE
Konec francouzských klobásek

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.