Nemoc šílených krav znemožní ve Francii výrobu klobásek

Ve Francii se zvyšuje počet nakažených krav

Sobota 28. října 2000


Připravil James Coomarasamy
Zpracovala Martina Mašková

Ve Francii bylo v uplynulém týdnu zaznamenáno devět nových případů nemoci šílených krav - za rok to dohromady dělá 71 případů. Tato čísla se samozřejmě nedají srovnávat s rozsahem nemoci v Británii, kde byly nakaženy tisíce zvířat, ale jde o varující trend. Zvyšuje obavy francouzské veřejnosti a vyvolává stížnosti z druhé strany kanálu La Manche, že francouzské hovězí je ještě závadnější než britské.

Jistý britský odborník na nemoc šílených krav doporučuje britským turistům, kteří navštíví Francii, aby tam nejedli maso. Celou věc ještě zkomplikovalo přiznání společnosti, která vlastní supermarkety Carrefour a několika dalších firem, že nakoupily nakažené hovězí. Obavy ve Francii vzbuzují například i hovězí vnitřnosti, které francouzská vláda stáhla z prodeje. Zpravodaj BBC ve Francii, James Coomarasamy zjistil, že toto rozhodnutí může vyvolat značný odpor v řadách francouzských gurmánů.

Zákaz hovězích střívek

Existuje několik zemí, kde se může kulinářský osud hovězích střev stát politickou otázkou. Francie k nim patří. Po většinu roku jsem sledoval tahanici mezi francouzskými odborníky a vládou o tom, jaké množství tohoto cenného orgánu lze bez nebezpečí pojídat.

Problémem je BSE, neboli nemoc šílených krav, která se zde zřejmě šíří bez ohledu na pokračující francouzské jednostranné embargo na britské hovězí. Počet případů nemoci se oproti loňsku více než zdvojnásobil.

Právě kvůli tomu francouzská potravinářská inspekce už loni v listopadu doporučila vládě, aby stáhla z prodeje hovězí střeva. To je rozhodnutí, které úřady musely přijmout, pokud chtěly dostát principu preventivních opatření - kterým mimo jiné zdůvodňují svůj tvrdý postup proti britskému hovězímu.

Toto rozhodnutí ale mohlo být chápáno jako nevlastenecké. Týkalo se totiž mnoha francouzských lahůdek, jako jsou vinné klobásky s rozličnými názvy rosettes, jesus a andouillette. Romantická jména pokrmů, k jejichž ingrediencím patří i telecí a vepřové vnitřnosti. A tak začaly spory - a některé vnitřnosti byly zakázány, jiné nikoli.

Konec francouzských klobásek

Nejnovější testy ale pro stoupence střev užívaných k přípravě pokrmů znamenaly Jobovu zvěst. Žádné hovězí vnitřnosti se napříště nesmějí na jídelníčku objevit. Noviny otiskly nekrology za andouillettes a závodem na zpracování střev ve městě Blois se rozlehly nářky. Tamější boyauderie je sídlem největší francouzské společnosti, která se zabývá zpracováním zvířecích vnitřností na střívka špičkové kvality.

Blois leží asi dvě hodiny jižně od Paříže, na břehu Loiry. Majitel závodu - Jean Phillipe Follet - mě provedl podnikem. S hrdostí mi představoval dělníky. Jsou to, jak říká, umělci. Využívají dovedností, které se učili po generace, aby zajistili, že každý kousíček střeva bude pečlivě vyčištěn a zvážen.

Každou chvíli zaslechnete syčivý zvuk, tak naléhavý, že si skoro představujete, že nějaké střevo za vašimi zády právě vydechlo naposled. Jde ale pouze o závěrečné stadium přípravy, kdy se střívka nafukují, aby se ukázalo, zda nejsou děravá. Ale zdá se, že tenhle ostrůvek francouzské kultury už nic nezachrání před záhubou.

Jean Phillipe bude muset propustit většinu zaměstnanců a dokonce i když nahradí kravská střeva prasečími nebo ovčími, chuť, jak mě ujistil, už nikdy nebude stejná. A nebudou to pouze Francouzi, kdo utrpí, protože 40 procent zboží vyváží do Německa, Itálie - a také Británie. Ano, řekl mi Jean-Phillipe se smutným úsměvem, francouzská vláda teď vlastně zakázala dovoz našeho hovězího do Británie. A to je pohroma pro obě naše kultury.