Čtvrtek 31. ledna 2002 - 11.34 SEČ

Kandidáti nesouhlasí s návrhem dotací EU

Zemědělci v nových členských státech Unie si budou muset na plnohodnotné dotace počkat 10 let

Připravil Petr Dudek

Studená sprcha pro kandidáty na vstup do Evropské unie. Těžko jinak označit to, co ve středu oficiálně předložila Evropská komise členským státům patnácky. Evropská komise totiž zveřejnila plány na výdaje spojené s rozšířením Unie, ve kterých stojí, že v prvních třech letech od vstupu až deseti nových států má být v balíku pomoci pro regionální rozvoj a zemědělství kolem 35 miliard dolarů, což je o 2,5 miliardy eur méně, než s čím počítal původní rozpočet.

Celých deset let by podle tohoto plánu nově přijaté státy měly například čekat, než se jejich zemědělci dočkají přímých plateb na úrovni nynějších členů patnáctky. První tři roky budou rolníci v nově přijatých zemích dostávat jen asi čtvrtinu toho, co jejich kolegové na Západě. Komise tvrdí, že kdyby nováčkům v Unii rozdělila příliš mnoho příliš rychle, zpomalilo by to potřebné reformy v těchto zemích.

Není proto divu, že uchazeči o vstup do Evropské unie prohlásili zveřejněné představy o výši dotací pro nováčky za nepřijatelné, nebo, diplomaticky řečeno, problematické.

Logické rozhodnutí

Komisař EU pro zemědělsku politiku Franz Fischler v rozhovoru pro BBC vehementně popřel, že by se tu zadělávalo na členy druhé kategorie, a dodal, že rozhodnutí Evropské komise je naprosto logické:

	Nemůžeme začít s přímými platbami ve stoprocentní výši. To by zničilo sociální a ekonomickou strukturu v přistupujících zemích.
	Franz Fischler

"Nemůžeme začít s přímými platbami ve stoprocentní výši. To by zničilo sociální a ekonomickou strukturu v přistupujících zemích. Každý by všeho nechal a odstěhoval se do zemědělských oblastí a začal sedlačit. Stoprocentní přímé platby by totiž znamenaly mnohem vyšší příjem než v jiných zaměstnáních, v továrnách či úřadech. je naprosto nemožné něco takového udělat a rozhodně by to nebylo v zájmu kandidátských zemí," uvedl evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler.

Za nesmysl označil tezi o druhořadých členech Unie i komisař pro rozšíření Günther Verheugen. Pro BBC zdůraznil, že komise se snaží nalézt rovnováhu mezi zájmy a možnostmi stávajících a kandidátských zemí.

"A i když zemědělské fondy pro nové členy jsou možná menší, než si kandidáti přejí, neměli by zapomínat, že jim Unie poskytne pomoc jinou formou, včetně balíků na rozvoj chudých a venkovských oblastí," připomněl Verheugen.

Jedná se "jen" o návrh

Verheugenovo poselství lze chápat i jinak: pokud nechcete, co nabízíme - nechte být a počkejte si, až bude struktura vašeho zemědělství kompatibilní s Evropskou unií. Přesná podoba výdajů na rozšíření - mluví se o 40 milionech eur - vyjde v příštích měsících z debaty členských zemí.

	Ten návrh teprve se rodí. I když jej předkládá Evropská komise, tak to stále ještě není dokument Evropské unie. K tomu, aby se stal stanoviskem Evropské unie, je třeba souhlasu všech patnácti členských států.
	Libor Sečka

Evropská komise ovšem podtrhuje, že rozhodně nejde o věc, o níž by Unie hodlala diskutovat s kandidátskými státy. Proti tomu se hodlá v jednáních s Unií ohradit východoevropská zemědělská mocnost, Polsko. Nespokojenost dal najevo i premiér Miloš Zeman.

Čeští vyjednavači vstupu do Evropské unie ovšem návrh za studenou sprchu nepovažují. Podle Libora Sečky jde o kompromis, který zohledňuje mnoho aspektů.

"Chtěl říct, že ten návrh teprve se rodí. I když jej předkládá Evropská komise, tak to stále ještě není dokument Evropské unie. K tomu, aby se stal stanoviskem Evropské unie, je třeba souhlasu všech patnácti členských států. Takže všechna vyjádření, všechna stanoviska do této chvíle mohou skutečně mít jenom předběžnou hodnotu," říká velvyslanec při Evropské unii Libor Sečka.