Úpadek kolumbijských producentů kávy

Klesající ceny kávy nutí Kolumbijce pěstovat koku či opium

Sobota 25. srpna 2001


Připravil Jeremy McDermott
Zpracoval Bohumil Vostal

Kolumbijští producenti kávy, jejichž výrobky se těší oblibě na celém světě, jsou na pokraji krachu. O práci v tomto odvětví již přišlo odhadem pět tisíc rodin, a to znamená kromě posílení ilegálních vojenských jednotek, zapojených do kolumbijské občanské války, také více dělníků na obdělávání výnosných polí s drogami. Zpravodaj BBC v Kolumbii Jeremy McDermott mluvil s některými pěstiteli kávy na severu země v provincii Antioquia.

Gabriel Uribe už nemá jinou možnost, než Pedra i s jeho přítelkyní propustit. Pedro byl správcem malé kávovníkové plantáže. Kolumbijská federace producentů kávy vykupuje kilo za 2 dolary 21 centů, avšak Gabrielovy náklady na výrobu 1 kilogramu kávy představují 2 dolary a 50 centů.

"Není to složitá matematika. Pokud se nám podaří prodat auto, tak utržený zisk přidáme k úsporám, a potom vydržíme do příštího roku. Pak ale přijde bankrot," vysvětluje Gabriel a pohledem přejíždí zelené stromy s jejich červenými plody, které se táhnou po svahu kopce za jeho domem.

Káva z úbočí And

Kolumbijská káva je prý nejlepší na světě. Důvod je prostý. Narozdíl od Brazílie a Vietnamu, dvou největších zpracovatelů kávy, mají kolumbijští producenti k pěstování kávy mnohem osobnější vztah. Jak Brazílie, tak Vietnam kávovníky pěstují na obrovských plantážích spíše v nížinách a jejich zpracování je více mechanizované.

Kolumbijci mají ke kávě osobní vztah

Na severu Kolumbie v provincii Antioquia ale velká většina pěstitelů kávy vlastní méně než tři hektary půdy. Plantáže lemují úbočí And - pro kávu optimální podmínky. Kolumbijské ruce sbírají jenom dostatečně zralé plody. Sběrači je poznají podle žluté a červené barvy, naopak ještě zelené plody na větvích ponechávají.

Plantáže se předávají z jedné generace na druhou. Současní majitelé při pěstování kávovníků používají stejné postupy jako jejich prarodiče. Tradice se tedy dodržuje.

Zdroj obživy

Sběrači se v hustých kávovníkových plantážích ztrácejí, je slyšet jen to, jak plody padají do košíků, které mají dělníci připevněny kolem pasu. Asi 60 procent nákladů při zpracování kávy představují právě mzdy sběračům. Zatím nikdo nepřišel s žádným zařízením, které by umělo šplhat po svazích And a zároveň sesbírat pouze zralá zrnka.

"Don" Samuel řídí farmu o rozloze 40 hektarů. Okem znalce každý den prohlíží sesbírané plody. A sběračům, kteří nepřinesou zrna perfektní kvality, řekněme, přátelsky vynadá.

	Nemáme jinou volbu než drogy, nebo se nechat vtáhnout do bojů.
	Octavio Acevedo

"Na tomto malém kousku půdy zaměstnáváme při hlavní sklizni přes dvě stovky lidí," vysvětluje a ukazuje na plantáž. "Pracují zde všichni vesničané. Jsou na nás závislí. Jestliže skončíme my, padne i vesnice."

Půda v oblasti kávovníkových plantáží nyní ztrácí na ceně. Hektar pole v této oblasti se prodává za méně než 6000 dolarů a můžete být ještě rádi, když naleznete kupce. Zemi s 20tiprocentní nezaměstnaností však nedevastuje jen hospodářský úpadek. Mnohem horší jsou sociální důsledky.

Drogy a válka

Kávovníkové plantáže byly jakoby odříznuty od pustošivé občanské války, která trvá již 37 let. Nezávislí pěstitelé kávy odolali jak zásahům marxistických geril, tak pravicovým polovojenským jednotkám. Plantáže byly oázami stability a prosperity. S pádem cen kávy ale začal boj o přežití a mnoho pěstitelů nátahlo ruku po jediné šanci na záchranu: pěstovat koku a opium, základní suroviny pro kokain a heroin.

"Jsme obklíčeni ze všech stran," říká Octavio Acevedo, který vlastní tříhektarovou plantáž. "Amíci provádějí chemický postřik všude, kde vidí jenom list koky, zabíjejí tak všechno živé. Nás vraždí povstalci a polovojenské jednotky a naše živobytí pak ničí světový trh s kávou. Nemáme jinou volbu než drogy, nebo se nechat vtáhnout do bojů."

Chemický postřik plantáží koky

To dokládají také statistiky. I přesto, že Spojené státy jenom za tento rok chemicky zničily více než 50 tisíc hektarů, celkový počet polí, kde se pěstují suroviny pro výrobu drogy, i nadále roste.

Ve východní Antioquii plantáže světle zelených listů koky už nyní soutěží s tmavě zelenými kávovníky. Z hospodářského hlediska však nejde o konkurenci. Plantáže s kávovníky pustnou. Naproti tomu úroda koky přichází každých 60 dní a cena za jeden kilogram této rostlinné suroviny dosahuje hodnoty až jednoho tisíce dolarů.

Čekání na růst cen

Okolo 30ti procent malých pěstitelů kávy už zkrachovalo, jejich plantáže, které se topí v dluzích a čekají na zvýšení světové ceny kávy, spolkly banky. Několika šťastlivcům se však podařilo svou půdu prodat a získat tak nějaké peníze, aby se přestěhovali. Otázkou ale je, kam jít.

Městské slumy jsou plné lidí bez domova, kteří museli kvůli občanské válce utéct - jenom v posledním desetiletí jich bylo přes jeden milión. Není práce a jedinou příležitostí je pašování drog v polovojenských a povstaleckých jednotkách.

Gabriel vyplatil Pedra malou finanční částkou a kusem půdy. Pedro teď usrkuje kávu na svém novém pozemku a modlí se, aby ceny kávy šly nahoru a aby tak měl z čeho žít v důchodu, který se už nezadržitelně blíží.