Martina Mašková zpravodaj BBC

Ministerstvo doufá, že norma přispěje k větší transparentnosti veřejných zakázek.

Za uplácení při jejich zadávání byla Česká republika mnohokrát kritizována, a to i ze strany mezinárodních institucí.

Například organizace Transparency International spočítala, že systémem neprůhledných veřejných zakázek loni Česko přišlo o 32 miliard korun.

Horkou jehlou

Původní zákon o veřejných zakázkách platí v Česku teprve od loňského května, kdy jej byla země musela přijmout kvůli vstupu do Evropské unie.

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek připustil, že byl vyroben poměrně narychlo a některé jeho části dovolovaly více právních výkladů.

Navíc prý Evropská unie v této oblasti přijala nové směrnice. Proto místo novely tohoto zákona resort raději připravil novou normu.

Jde nám o to, aby klima ve společnosti nesměřovalo k tomu, že se každý domnívá, že je tady korupční prostředí Radko Martínek

"Jde nám o to, aby klima ve společnosti nesměřovalo k tomu, že se každý domnívá, že je tady korupční prostředí," uvedl ministr Martínek.

Resort pro místní rozvoj ale přiznává, že systém veřejných zakázek zákon zásadně nemění, spíše jen drobně upravuje.

Hodně si však slibuje od zavedení elektronické aukce a informačního systému o veřejných zakázkách.

To by prý k transparentnosti veřejných tendrů výrazně přispělo tím, že informace o zakázkách by od okamžiku vyhlášení byly veřejně dostupné.

Vláda ale například ponechala v návrhu zákona možnost oslovit jednu nebo více firem přímo a nevypisovat výběrové řízení.

"Jak výzva jednomu uchazeči, tak užší výběry jsou přímou výzvou ke korupci," oponoval tomuto záměru v rozhovoru pro BBC bruntálský podnikatel Petr Czasch.

Velcí vítězí

Pokud zadavatel osloví tři nebo pět firem podle výše zakázky, ty se mezi sebou podle Czasche domluví, a tak může vyhrát firma, která "vyhrát má."

To vše v souladu se zákonem, protože splnila podmínky zadavatele.

Malá firma si sáhne jen na malé zakázky Petr Czasch, podnikatel

"Malá firma si sáhne jen na malé zakázky," tvrdí Petr Czasch.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak nemá šanci cokoliv dokázat.

Ti, kdo korupci sledují se domnívají, že v Česku už nepřevažuje přímé uplácení zadavatelů, spíše fungují předběžné dohody firem s úředníky.

"Kufříky a obálky se už dnes nenosí, převažuje nepřímá korupce," souhlasí Czasch.

V praxi to podle něj chodí tak, že ten, kdo má kontakt na krajský či státní rozpočet zařídí přízeň zastupitelů a prostřednictvím předem vyvolené stavební firmy se obchod zrealizuje.

Výjimečné případy?

Zákon nadále umožňuje oslovit jednoho až více dodavatelů a dojednat zakázky přímo s ním.

Vedoucí právního oddělení ministerstva pro místní rozvoj David Dvořák trvá na tom, že by v zákoně možnost oslovit přímého uchazeče zůstat měla.

"Jsou to výjimečné případy, omezené na situace krajní nouze," hájí záměr resortu Dvořák.

Podle něj se to dá vztáhnout na případy ochrany autorských či průmyslových práv. A navazující dodatečné stavební práce, které nebylo možné zadat předem.

Přicházejí lobbisté

"Zákon nezjednodušil řízení, jak se slibovalo," míní Tom Zajíček, poslanec ODS a bývalý starosta jihočeského Písku.

I on se ale přimlouvá za to, aby možnost přímého oslovení dodavatele zůstala zachována.

"V extrémních situacích je vyloučeno ztrácet čas veřejnými soutěžemi," říká poslanec s poukazem na povodně z roku 2002.

Sám se prý s uplácením nesetkal, spíše s lobbisty, kteří tvrdí, že pokud zakázku dostanou, seženou dotaci či peníze na dofinancování.

"Často to jsou jen plané sliby, které jim mají zajistit nějaké výsadní postavení, ale skutek utekl," dodává poslanec Tom Zajíček.