Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Veřejné prostředky se podle TI rozdělují v rozporu se zákonem

Podle této analýzy se ukazuje, že nejenže jsou veřejné zakázky neprůhledné, ale především se veřejné prostředky rozdělují v rozporu se zákonem.

Jak Transparency International došla k číslu 32 miliard korun jakožto neefektivně využitým veřejným prostředkům?

Zvolila metodu, jejíž podstatu vysvětluje David Ondráčka z Transparency International:

"Použili jsme údaje, které jsou veřejně dostupné, to znamená, že zdroje jsou Nejvyšší kontrolní úřad, ministerstvo financí, závěrečné účty a informace, které nám poskytly jednotlivé obce a města."

Na centrální úrovni jsme odhadli průměrnou míru neefektivity a tu jsme aplikovali ne celkový objem zakázek na centrální úrovni David Ondráčka, TI

"Na centrální úrovni jsme odhadli průměrnou míru neefektivity a tu jsme aplikovali na celkový objem zakázek na centrální úrovni."

"Na obecní úrovni jsme použili informace, které nám poskytly města a obce, a zjistili jsme, že pokud je používána soutěž, tak zakázky jsou průměrně o 12 procent levnější, než když soutěž používána není."

"Toto číslo jsme aplikovali na celkový objem zakázek na obecní úrovni. Je třeba to brát s určitou rezervou, jedná se o odhad, neefektivně vynaložených prostředků, nicméně si myslím, že je poměrně relevantní."

Neefektivní hospodaření

A tak vyšel výsledek: Česká vláda nakoupila zboží a služby zhruba za 118 miliard korun, z čehož tedy bylo více než 17 miliard použito neefektivně.

Mně to připadá jako rozumný proporcionální odhad ukazující nebezpečnost naší lhostejnosti vůči protikorupčním postupům Václav Peřich, působil v NKÚ

U obcí dosáhly celkové náklady na zboží a služby 171 miliard korun, přičemž neprůhledných bylo podle Transparency International 15 miliard.

"Mně to připadá jako rozumný proporcionální odhad ukazující nebezpečnost naší lhostejnosti vůči protikorupčním postupům," říká Václav Peřich, který devět let zastával funkci viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

V rámci projektu s touto nevládní neziskovou organizací spolupracovali i odborníci z Vysoké školy ekonomické.

Protizákonné jednání obcí

Zkoumali jednotlivé zakázky a zjistili poměrně závažnou věc - 70 procent obcí zcela běžně porušuje zákon o zadávání veřejných zakázek.

Očekáváme, že orgány, které jsou za tímhle účelem zřízeny, budou aktivněji vystupovat při vymáhání a při prevenci, ale i persekuci jednotlivých center Adriana Krnáčová, TI

"Jenom 30 procent ze všech obcí zadává veřejné zakázky nad limit - jakmile se jedná o zakázku, která má limit vyšší než dva miliony, tak ze zákona vyplývá povinnost zadat veřejnou zakázku."

"My s tím nemůžeme nic dělat, jenom to zveřejníme. Očekáváme, že orgány, které jsou za tímhle účelem zřízeny, budou aktivněji vystupovat při vymáhání a při prevenci, ale i persekuci jednotlivých center," říká Adriana Krnáčová z Transparency International.

Podle Transparency International je zcela běžné, že zákon o zadávání veřejných zakázek státní instituce různým způsobem obcházejí.

"Zadavatelé veřejných zakázek například uměle rozdělují ty zakázky tak, aby jejich hodnota byla nižší než dva miliony korun, a tím aby se nemuseli řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, který je v současnosti účinný," vysvětluje jeden ze způsobů Michal Štička z Transparency International.

Obchodní tajemství jako zástěrka

Existuje i jiný způsob, jak průběh zakázky před veřejností zamlčet. Podnikatel a úředník se domluví, že ve smlouvě bude ustanovení, že smluvní partneři se dohodli na mlčenlivosti vzhledem k institutu obchodního tajemství.

Kde se jedná o veřejné finance, tam by veřejnost měla mít k těmto informacím přístup. Institut obchodního tajemství by se v zásadě u veřejných financí vůbec neměl aplikovat Michal Štička, TI

"Zákon o svobodném přístupu k informacím razí zásadu, že kde se jedná o veřejné finance, tam by veřejnost měla mít k těmto informacím přístup. Institut obchodního tajemství by se v zásadě u veřejných financí vůbec neměl aplikovat," soudí Michal Štička.

Transaprency International přišla s několika doporučeními, například: dejte větší pravomoci Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ať penalizuje viníky, ať může kontrolovat i peníze samosprávy, zakažte politikům zasedat v hodnotících komisích, zaveďte pravidelnou rotaci členů komisí a přijměte nový zákon o střetu zájmů.

Naděje na změnu?

David Ondráčka upřesňuje, co vše by mělo být legislativně upraveno:

Vláda by měla využít možnost, že novelizuje legislativu, aby ji zásadním způsobem zpřísnila David Ondráčka, TI

"Zákon by se měl snažit nastavit taková pravidla, aby se snažil machinace minimalizovat. Vláda by měla využít možnost, že novelizuje legislativu, aby ji zásadním způsobem zpřísnila."

"Jednak bych umožnil maximální otevřenost celého procesu zadávání zakázek, to znamená od plánování potřeb až po realizaci a kontrolu. Zamezil bych tomu, aby politici mohli sedět v hodnotících komisích."

"Přesněji bych specifikoval, v jakých situacích politici – rada, vláda – mohou změnit pořadí firem, které hodnotící komise určí."

"Velmi přísně bych specifikoval otázku obchodního tajemství, aby nebyla vykládána tak široce jako dnes, kdy je obchodní tajemství zneužíváno k tomu, aby se na základě tohoto institutu informace neposkytovaly. "