BBCCzech

V Česku vstoupila 1. března 2005 v platnost novela zákona o střetu zájmů. Ta rozšiřuje okruh veřejných činitelů, kteří mají povinnost zveřejnit majetková přiznání, vedlejší příjmy a dary.

Do současnosti je museli podávat "jen" zákonodárci, ministři a šéfové ústředních orgánů státní správy.

Novela se vztahuje i na krajské a některé obecní zastupitele, konkrétně na zastupitele obcí s takzvanou rozšířenou působností. Za porušení zákona ukládá pokutu ve výši až třiceti tisíc korun.

Nově musejí veřejní činitelé zveřejňovat též výnosy z podnikání své partnerky či partnera.

Zastupitelé se budou muset vzdát placených funkcí v příspěvkových organizacích zřízených svými kraji či městy.

Novelu schválila sněmovna napodruhé, po prezidentově vetu. Zákon provázejí procedurální spory mezi oběma komorami parlamentu.

Novela začíná platit ve chvíli, kdy se chystá předložit jinou novelu zákona o střetu zájmů i ministr spravedlnosti Pavel Němec. Podle něj je otázka týdnů, kdy zákon projedná vláda.

V některých prvcích je Němcova novela přísnější, zavádí mimo jiné až dvousettisícové pokuty. A chce, aby politici přiznávali také majetek movitý, včetně vlastnictví cenných papírů.

Poslanec ČSSD Miloslav Kala, jeden z předkladatelů zákona, se přesto domnívá, že novelu, kterou s kolegy připravil, mělo smysl přijmout.

Ani jedna z novel, přijatá parlamentní ani navržená vládní, ovšem neomezuje podnikání manželek či manželů politiků a dalších členů společné domácnosti.

Takové opatření přitom obsahovala původní verze návrhu novely, s níž přišel v červnu 2004 bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák.

"Rozhodli jsme se, že nebudeme řešit otázku definice předmětu střetu zájmu. Ale zohledníme to, že proběhla decentralizace státní správy, tedy změnily se osoby, které rozhodují o miliardových částkách," argumentuje poslanec Miloslav Kala.

Podle něj v době, kdy zákon s kolegy předkládal, existovala řada informací o tom, že podnikání v samosprávách není transparentní.

Například nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová na jaře 2004 kritizovala údajné propojení komunálních politiků s podnikatelskou sférou. Mluvila dokonce o "gubernátorském" chování některých starostů.

O zpřísnění zákona se mnoho let zasazuje i mezinárodní nevládní organizace Transparency International.

Podle její zprávy z loňského října patří čeští politici a veřejná správa k nejzkorumpovanějším v Evropské Unii.

Transparency International tehdy zjistila, že v Česku jsou zmanipulované údajně až stovky státních zakázek a úplatky že začínají být sofistikovanější.

Zástupce Transparency David Ondračka tehdy BBC mimo jiné řekl, že předražené státní zakázky si "přehazují" stále stejné firmy.

Novelu zákona o střetu zájmů ale zmiňovaná nevládní organizace kritizuje, údajně si její dodržování nebude možné vynutit.

"Přijatá norma je kompromisem po 14 letech, co zákon o střetu zájmů existuje, slíbil jsem ale veřejně Sněmovně, že se bude podílet na nové normě," připouští i poslanec Kala.

V rozhovoru pro BBC uvedl, že nový zákon by mohl obsahovat řadu omezení podnikání příbuzných politiků a omezení kariéry podnikání politiků po skončení funkce.

Řadu výhrad ke schválené novele mají také senátoři. Předseda Senátu Přemysl Sobotka mimo jiné poukazuje na to, že se vztahuje jen na některé zastupitele.

Podle Sobotky se kvůli novele de facto zastupitelem nemůže stát člověk pracující pro příspěvkovou organizaci města, například ředitel školy. To je, jak předseda Senátu míní, v rozporu s právem "být volen".

Na otázku, zda neměl i přes dílčí výhrady kvůli dlouholetým odkladům normu přece jen podpořit, Přemysl Sobotka odpověděl:

"Tři výbory a celé plénum Senátu odmítly novelu jako špatnou. To není jen názor ODS, ale názor Senátu."

Podle Sobotky je v novele velmi mnoho chyb, a to nejen formálních, ale i obsahových.

"Poslanci a senátoři jsou schopni dělat jen mininovely," argumentuje předseda Senátu.

Státní zástupce Jaroslav Dolejší, který vede na pražském vrchním státním zastupitelství odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, počátkem března 2005 v deníku Právo uvedl, že pro boj s korupcí chybí v Česku skutečná politická podpora.

Za objektivní označil i průzkum Transparency z loňského podzimu, která umístila Česko podle míry korupce na 51. - 53. místo na světě spolu se Salvadorem a státem Trinidad a Tobago.

Loni byla podle statistik resortu spravedlnosti v Česku odsouzena za podplácení nebo přijímání úplatku jen necelá stovka osob.

Předseda Senátu přesto soudí, že je kvůli vadám zákona lépe počkat na novelu ministerstva spravedlnosti.

"Je potřeba udělat velkou novelu a ministr Němec ji připravuje, což je dobře," uvedl pro BBC Sobotka.

Proti poslanecké novele už zazněly výhrady ze strany samospráv. Radnice v Bystřici pod Pernštejnem přišla s myšlenkou vyplácet zastupitelům formou daru to, co by zaplatili na pokutách, pokud nebudou chtít svá přiznání zveřejnit.

"Je to překročení nějakých pravidel hry. Toto je možné udělat jen se souhlasem všech zastupitelů," uvedl Přemysl Sobotka.

I on má ale výhrady například proti tomu, že podle novely nesmějí radní pracovat v placených funkcích v příspěvkových organizacích města:

"Pokud nejsou představitelé radnice ve svých příspěvkových organizacích, byť jsou jejich zakladateli, kdo to bude hlídat?" táže se předseda Senátu.

Radnice v Bystřici pod Pernštejnem tvrdí, že kvůli novele její zastupitelé nebudou chtít pracovat v orgánech města.

Předkladatel novely, poslanec Kala, ale poukazuje na vlastní zkušenost z působení ve funkci starosty, jednatele několika městem zřízených společností a v dozorčích radách.

"Považoval jsem za úplně normální, že za tuto činnost nepobírám žádnou odměnu, byl jsem placen jako starosta za čtyřiadvacet hodin své práce," tvrdí Kala.

Odměna starosty okresního města je podle něj přiměřená a není nutné, aby si přivydělával.

Výše pokuty podle nového zákona činí jen 30 tisíc korun. Předkladatelé zákona ale tvrdí, že je přiměřená s ohledem na výši příjmů starostů. Ti pobírají čistého 30-40 000 měsíčně.

"Mohlo by se stát, že by politik nebude moc vykonávat mandát z důvodu existencionálních," vysvětluje Kala důvod, proč nestanovil v zákoně pokutu vyšší.

Jak podotkl v rozhovoru pro BBC, politiku nedělají bohužel jen lidé, kteří byli z dřívějška finančně zabezpečení.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka považuje stanovenou výši pokuty za přiměřenou, vznáší ovšem výhrady k jinému prvku novely, totiž k přiznání výnosů z podnikání rodinných příslušníků.

"Nedovedu si představit, jak budu nutit manželku, aby mi dala veškeré údaje. Dnes jsou různé předmanželské smlouvy a tak dále. Za to, že mi to říct nechce, zaplatím opakovaně 30 tisíc?" táže se Sobotka.

Podnikatel ve stavebnictví z Bruntálu, Petr Czasch soudí, že korupce bují hlavně v jeho oboru. Devadesát procent zakázek je, jak tvrdí, předražených.

BBC v roce 2004 řekl, že změna zákona o střetu zájmu v boji s korupcí nestačí. Podle něj korupční obchody umožňuje spíš "děravý" zákon o zadávání veřejných zakázek.

Přemysl Sobotka na otázku, zda by tedy nebylo lépe i tento zákon změnit, nejprve odpovídá slovy:

"Pojďme se rozhodnout, že nebudou téměř žádné veřejné zakázky, pojďme privatizovat, pojďme hrát dohodu podle obchodního zákoníku mezi jednotlivými společnostmi a pak nebudou tyto korupční problémy."

Sobotka pak ale v rozhovoru pro BBC uvedl, že by se zákon o zadávání veřejných zakázek změnit měl.

"I nemocnice musí do částky dvou set tisíc vypisovat výběrové řízení, a to je jen otázka třeba jen pečiva, které se dodává."

"Každý dobrý manažer přece rozhoduje tak, aby nakupoval s co nejmenšími ztrátami, tedy co nejlacinější zboží," uvedl předseda Senátu.

"Zákon o veřejných zakázkách řeší zakázky až od dvou milionů korun, nikoliv od dvou set tisíc," namítl předkladatel novely zákona o střetu zájmů Miloslav Kala.

Výhrady zaznívají i ke druhému návrhu novely zákona o střetu zájmů, kterou připravuje ministr spravedlnosti Pavel Němec.

Kritice novelu podrobil například europoslanec Josef Zeleniec, který se podílel na přípravě téže normy před dvěma lety, ještě za Špidlovy vlády.

Zeleniec také v Lidových novinách kritizoval to, že oproti původnímu návrhu novela nepočítá s povinností majetkových přiznání pro manželky politiků a další členy společné domácnosti.