BBCCzech

Ve středu 7. dubna odstoupil z funkce primátor Kladna Milan Volf, obviněný z toho, že protiprávně financoval místní hokejový klub a že bez výběrového řízení zakoupil služební vůz Audi.

ODS, jíž je primátor členem, se mezitím ohradila proti údajné politizaci jeho kauzy a také výrokům nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, podle níž se "pomalu každý starosta chová jako gubernátor".

Propojení komunální politiky s podnikateli je - řečeno slovy Benešové - "šílené". A těžiště machinací skoro v každém větším městě.

Za nepřijatelné ale její výroky označil, ve shodě prohlášení výkonné rady ODS, náměstek pražského primátora a předseda pražské ODS, Jiří Bürgermeister.

Praha si ovšem kvůli korupci vysloužila čtyřku, tedy druhé nejhorší hodnocení na pětibodové škále, a ocitla se tak ve druhé půli žebříčku metropolí, který sestavovala britská Economist Intelligence Unit.

Jak se Jan Bürgemeister a jeho kolegové tedy brání tomu, aby podnikatelé spjatí například s jeho stranou nedostávali protislužby ve formě zakázek pro město?

"Držíme se zásady padni, komu padni. Pokud někdo pokřivuje prostředí pro hospodářskou soutěž, je to pro nás stejný problém, jako pro paní Benešovou," říká náměstek primátora Prahy, Jan Bürgermeister.

Opozice kritizuje mimo jiné skutečnost, že magistrát bez výběrového řízení udělil sedmimiliardovou zakázku na opravy pražského metra, poškozeného předloňskými záplavami, náměstek primátora však namítá:

"Policie jednou to šetření ukončila, my jsme provedli nezávislé šetření komisí sestavenou ještě minulým zastupitelstvem," říká Bürgermeister. Upozorňuje na to, že výsledky vnitřního auditu jsou dostupné na internetu.

"Žádné pochybení, které by vedlo k podezření ze spáchání trestného činu, dosud zjištěno nebylo," dodává.

Na otázku, zda vnímá varovný případ kladenského primátora v pražském kontextu, však nejprve předesílá:

"Pan primátor je vyšetřován za rozhodnutí, která učinil před třemi roky. Připadá mi nevkusné a politikou zavádějící řešení odvádět ho z budovy v poutech, když podklady šetřil audit," říká Bürgermeister a k poučení pro Prahu dodává:

"My jsme tu provedli vlastní vnitřní audity, máme nové systémy pro řízení veřejných zakázek, od nástupu do funkcí nová rada dělá co může, aby odstranila zjištěné vady z minulého volebního období."

A ke sporu o to, zda měl magistrát zveřejnit jména viníků, poukazuje náměstek primátora na spor stávajících radních a opozice o to, co je a není ochrana osobních dat.

Podle něj je diskutabilní, že opozice, která jména šéfů komisí, kteří o zakázkách rozhodovali, dostala k dispozici je zveřejnila a je ke zvážení, zda nepoškodila někoho, kdo se neprovinil.

Zastupitelka za opoziční Evropské demokraty Markéta Reedová, ovšem soudí, že kvůli - řádově - desetimilionovým ztrátám ze zmíněného období, nesli odpovědnost zatím jen úředníci, nikoliv politici:

"Mělo by se poukázat na linku jednotlivých radní, o jejichž kapitoly šlo," říká Reedová. Podle ní by například bývalý radní Kovářík, do jehož 'resortu' spadalo 74 pochybení, měl čelit tlaku své strany.

Reedová nicméně BBC řekla, že aspoň na protikorupční komisi, složené z radních, opozice i občanských sdružení, zaznamenává snahu korupci řešit.

Poukazuje například na to, že tato komise připravuje etický kodex a vítá navrhovaný nový způsob kontroly práce úředníků. Ředitel magistrátu Martin Trnka pro BBC uvedl, že by měl začít fungovat už v květnu.

"Pokud lhůta pro vyřízení té které žádosti nebo úkolu uplyne, automaticky přijde dotyčnému pracovníkovi zpráva do mailové pošty, s kopií nadřízenému," vysvětluje Trnka.

Ředitel příslušného odboru by podle něj měl dostat informace o plnění pracovních povinností podřízených jednou za čtrnáct dní, sám Trnka jednou do měsíce.

Ředitel magistrátu soudí, že prevencí korupce je co nejméně úředních úkonů a co největší styk s občany. Hodně si slibuje i od nového zákona o veřejných zakázkách, který začne platit od 1. května.

Adriana Krnáčová z nevládní organizace Transparency International, která má v květnu zveřejnit první konkrétní data o korupci v komunální sféře, ale namítá:

"Zákon musí ukládat, aby se otevřel celý proces zadávání. Nemělo by být už na libovůli zadavatele, zda tu kterou smlouvu s dodatky zveřejní, či nikoliv," říká Krnáčová.

Kritici magistrátu soudí, že by tak šlo předejít kauzám typu zakázky na výstavbu tropického skleníku v městské botanické zahradě s názvem Fata Morgana, kde se původní cena zakázky údajně vyšplhala ze 20 na 200 milionů.

Jako fata morgána se ale zatím zřejmě jeví i boj proti korupci v Česku obecně. Podle Transparency International ještě nezačal.

Ve výborech poslanecké sněmovny se kromě toho zadrhl zákon, který by kontrolu nad hospodařením obcí kromě auditorů a krajů svěřil i ministerstvu financí.

"Působnost Nejvyššího kontrolního úřadu by mohla být rozšířena na komunální sféru, dalo by se otevřít ústavu a doplnit úřadu tuto pravomoc," soudí ředitelka české pobočky Transparency International.

Její instituce připravuje i projekt sledující průhlednost veřejných zakázek v Českéh republice, jehož výsledky by mohly být známy koncem letošního roku.