Petr Nosálek zpravodaj BBC

V Norsku žijí jen čtyři procenta přistěhovalců z nezápadních zemí

Přinejmenším v Evropě ale Česko není jediné.

Před měsícem sklidilo kritiku OSN za příliš vlažný přístup k boji proti etnické diskriminaci severské Norsko.

V centru pozornosti je několik případů, kdy byl lidem tmavé pleti odepřen přístup do restaurací či barů.

Příslušníci etnických menšin také často končívají na chvostu při žádání o ubytování či práci.

'Jsou nebezpeční'

Kášif Ahmad si chtěl nechat postavit garáž. S nabídkou práce oslovil stavaře Olava Oye, ten mu ale poslal podivný dopis.

"Je mi líto, ale nemohu pro vás pracovat, protože jste muslim a pro muslima nechce pracovat ani žádný z mých zaměstnanců," stálo v něm.

Nemohu pro vás pracovat, protože jste muslim a pro muslima nechce pracovat ani žádný z mých zaměstnanců dopis Olafa Oyeho

"Hrozně mě to udivilo. Nejdřív jsem si myslel, že jde o nějaký vtip, přece vám nikdo nemůže poslat takovýhle dopis," říká Ahmad.

"Poslal ho ale na hlavičkovém papíře firmy, a tak mi došlo, že to myslí vážně. Víte, byl jsem z toho opravdu v šoku. Je to vůbec možné, že vám někdo pošle takový dopis?"

Stavař Olav Oye ale říká, že rozhodně ničeho nelituje. Stále je přesvědčen o tom, že všichni muslimové jsou potenciální teroristi.

"Měl jsem s tím Pákistáncem nebo Íráncem smluvenou schůzku a došlo mi, že je to muslimské jméno. To mě vážně odradilo," vypráví Olav Oye.

"Jako stavař mám právo vybrat si, pro koho chci pracovat. A když řeknu, že nechci mít s jeho rodinou co do činění, je to moje soukromá věc."

Olav Oye ale nemá pravdu - soukromá věc to rozhodně není. Pan Ahmad nahlásil případ na policii a ta stavaře potrestala pokutou, která v přepočtu dělá asi 100 tisíc korun.

Odepřít službu nebo zaměstnání komukoli na základě víry, etnické příslušnosti nebo rasy je v Norsku totiž nelegální.

Vedoucí Ali Baba

I přesto je ale garáž Kášifa Ahmada jenom jedním z mála podobných případů, které skončily u soudu. Mnohé se totiž k soudnímu projednávání vůbec nedostanou.

Majiteli podniku se nelíbilo etnické složení ochranky

Vedoucí jednoho baru v Oslu si stěžoval, že to vypadá, jako by bar provozoval Ali Baba, protože naprostá většina hlídačů nejsou běloši.

Jalalu Júsufovi, řediteli firmy, která pro bar hlídače opatřuje, vedoucí řekl, že s ním ruší smlouvu, protože vchod do baru prý vypadá jako vstup do nějakého azylového centra.

Pan Júsuf vysvětluje, že si konverzaci nahrál, protože už při předchozí debatě po telefonu šéf baru používal stejná slova.

"Víte, docela mě to vyděsilo. Nemohl jsem uvěřit tomu, že se ještě dnes opravdu dějí takové věci. A jako výmluvu přitom takoví lidé používají nový důvod: 'Nehodíte se do profilu naší firmy, říkají, že by se měli profilovat víc jako bílá než černá firma.'"

Jalal Júsuf také nahlásil případ policii, jenže ta se jím odmítla zabývat. Prý neexistuje dost důkazů, které by prokázaly, že důvodem k ukončení smlouvy skutečně byl rasismus.

A to i přes citovanou nahrávku. Majitel baru se s BBC nechtěl bavit.

Dvě stovky případů ročně

Norsko je stále velmi bílou homogenní zemí. V hlavním městě Oslu sice žije skoro dvacet procent lidí nezápadního původu, ovšem v celé zemi jich jsou pouhá čtyři procenta.

Podle průzkumů veřejného mínění značná část "čistokrevných" Norů sympatizuje s těmi, kdo diskriminují lidi na základě rasy či náboženské příslušnosti.

V Centru pro boj proti etnické diskriminaci v Oslu řeší ročně více než dvě stě podobných případů.

Jak popisuje ředitelka Ella Ghošová, stává se třeba, že majitel domu i za cenu ztráty raději prodá nemovitost etnickému Norovi než Norovi jiné barvy pleti, i kdyby byl ochoten zaplatit víc. A proč se takové případy nedostávají k soudu?

"Důkazní břemeno je velmi vysoké. A pohnat celou věc před soud je pro osobu, která si stěžuje, velkou zátěží. Stojí to hodně peněz a hrozí vám riziko, že budete muset platit soudní výdaje, když prohrajete."

Nedostatek úsilí v boji proti diskriminaci menšin kritizuje ve své nejnovější zprávě Výbor OSN pro ekonomická, sociální a kulturní práva. Norská vláda ale doufá, že se věci brzy pohnou kupředu. Příští rok totiž začne platit nový zákon.

Jalal Júsuf mezitím v Oslu hledá práci pro své hlídače. Jak říká, nový zákon by mohl pomoci lidem v jeho situaci. Zároveň ale doufá, že se něco změní ještě předtím, že nová legislativa začne platit.