Pavel Vondra redaktor BBC

Norsko je třetím největším vývozcem ropy na světě

A jako příklad toho, jak dobře se může evropské zemi dařit i mimo brány stále expandující Unie, poukazují na Norsko.

To už sice v minulosti dvakrát vyjednalo vstup do Unie - v roce 1972 a 1994 - norští občané ale potom pokaždé v referendu hlasovali proti. Jak se dnes Norům s tímto unikátním stigmatem žije?

Vývoz ropy

Norsko je nesmírně bohatá země.

Po Saúdské Arábii a Rusku je třetím největším vývozcem ropy na světě, tempo jeho hospodářského růstu je vysoké a inflace nízká.

Podle údajů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) je Norsko jednou z mála zemí, ne-li jedinou na této planetě, kde chudoba prakticky neexistuje.

A rozhodně za to nevděčí Evropské unii, neboť do ní nikdy nevstoupilo.

Když ani Polsko nemohlo dostat výjimku ze společné zemědělské politiky, proč by proboha zrovna Norsko mělo mít možnost nepodílet se například na měnové unii? Aslaug Hagová, Strana středu

Spolu s dalšími nečleny - Lichtenštejnskem a Islandem - však tvoří součást Evropského hospodářského prostoru a za roční poplatek ve výši zhruba pět miliard korun má zajištěn přístup na jednotný evropský trh.

Narozdíl od členských zemí se však pochopitelně nemusí připojovat k věcem, jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika nebo společná politika rybolovu.

Vliv EU je silný

Většinu evropské legislativy však Norsko přesto následuje. Například pošta právě prochází velkou restrukturalizací, částečně v očekávání nadcházející liberalizace trhu s poštovními službami v zemích Evropské unie.

Trygve Gjertsen, který je zodpovědný za podnikovou strategii norské pošty, říká, že klíč k úspěchu spočívá v tom nečekat, až si Evropská unie vynutí reformu před rokem 2009, ale předvídat změny a mít náskok před konkurencí:

"Připojili jsme se k rozhodnutí norské vlády liberalizovat trh k lednu 2007, a to jednoduše proto, že když víte, že se něco chystá, je lepší se na to připravit předem a nebýt potom zaskočen."

FAKTA O NORSKU Populace: 4,6 milionů (OSN, 2005) Hlavní město: Oslo Rozloha: 323 759 km čtverečních Národní jazyk: norština Hlavní námoženství: křesťanství Průměrná délka života: 76 let (muži), 82 let (ženy)

To, co nyní dělá norská pošta, už provedla řada dalších odvětví ve sféře průmyslu a služeb v této zemi, a to buď částečně nebo zcela proto, že to Evropská unie vyžaduje.

A to je také hlavní argument zastánců vstupu Norska do EU - že se země beztak musí přizpůsobovat většině direktiv z Bruselu, aniž by přitom měla jakékoli zastoupení ve vrcholných unijních orgánech jako je Evropská rada, Rada ministrů nebo Evropský parlament.

Vůdcem opoziční Strany práce je hlavní norský "euronadšenec" Jens Stoltenberg.

"Norsko je součástí Evropského hospodářského prostoru, což znamená, že přijímáme veškeré směrnice a veškerá rozhodnutí, a přitom na ně máme naprosto nulový vliv," říká Jens Stoltenberg.

Přitom se prý neobává, že by si Norsko vstupem do Evropské unie nabralo příliš velkou zátěž - jak zdůrazňuje, členem Schengenské dohody o společné ochraně hranic už je a stejně tak se podílí na projektu společné evropské obrany.

Kromě toho by prý kandidát opoziční strany na premiéra vyžadoval na Evropské unii pro Norsko právo nepřijímat jednotnou evropskou měnu a chránit si své zásoby ryb.

Do Evropské unie? Proč?

Šéfka norské Strany středu a dlouholetá odpůrkyně vstupu do EU Aslaug Hagová ale v možnost takto individualizovaného členství v Unii nevěří:

Norové v referendech hlasovali proti vstupu do EU

"Vše, co jsme na Evropské unii mohli za posledních několik let pozorovat, vypovídá o její rostoucí integraci. A když se podívám, jak se chovají k novým členům z východní Evropy, opravdu si nemyslím, že mají jednotlivé země na vybranou."

"Když ani Polsko nemohlo dostat výjimku ze společné zemědělské politiky, proč by proboha zrovna Norsko mělo mít možnost nepodílet se například na měnové unii?"

Průzkumy veřejného mínění sice naznačují, že podpora členství v Evropské unii mezi norskou veřejností roste, ovšem stále není dostatečně silná, aby přiměla velké strany vytáhnout zcela otevřeně do boje za vstup do EU.

Vládnoucí koalice je v této otázce rozdělená stejně jako klíčové opoziční strany, což se odráží v momentálně platné nepsané dohodě toto téma na norské politické scéně vůbec neotvírat.