Václav Sochor redaktor BBC

Nevím, jestli vláda chápe, jak je složité, sestavit skutečně dobrý řídící tým Elin Orjaseterová, analytička

A konkrétně Norsko je podle OSN pro ženy tím nejlepším místem k životu na světě. Jenže nikdo není dokonalý.

Norské firmy si prý na rovnoprávnost mužů a žen stále příliš nepotrpí, o čemž svědčí slabé zastoupení žen ve vedení společností.

Norská vláda to chce změnit a přichází se zákonem, který by firmám nařídil zaměstnávat ve vedoucích pozicích nejméně 40 procent žen.

Eri Oftedal s norského úřadu pro zaměstnanost hledá vhodné ženy. Ne pro sebe, ale do vedoucích pozic.

Do klávesnice počítače vyťukává svůj požadavek. Co třeba, řekněme, výkonná ředitelka?

Do vedoucích pozic

Speciální internetový vyhledávač, s kterým právě pracuje Erik Oftedal, je jedním z nástrojů, který by měl firmám pomoci splnit nový vládní požadavek.

Nechci, aby ženy přicházely do vedení firmy a všem by přitom bylo jasné, že se tak děje jen kvůli nějakému zákonu Eivind Reiten, ředitel Norsk Hydro

Kolik kandidátek by se tedy v této databázi vedoucích pracovnic našlo na post výkonné ředitelky? 539, což podle Erika Oftedala jen potvrzuje, že žen do vedoucích pozic by se našlo více než dost.

Norští zaměstnavatelé musejí už teď aktivně podporovat rovné postavení žen a mužů a v ročních zprávách musejí informovat, jak se jim to daří.

Chystaný zákon byl ale prvním nařízením, které by jasně stanovilo poměrné zastoupení mužů a žen ve firmách. 100 největších norských firem má v současnosti na vedoucích místech 21 procent žen.

V průměru všech norských společností je to ale už jen 16 procent, což je horší výsledek než třeba v USA. Podle Hanse Olava Syversena z ministerstva pro rodinné záležitosti je tak jasné, že k dosažení čtyřicetiprocentní kvóty musí pomoci zákon.

"Už jen samotná skutečnost, že se zákonem přicházíme, pomáhá k propagaci žen ve vedení firem. To by se bez zákona nedělo," říká Syversen.

Kritické ohlasy

Ne všichni však záměr vlády vítají a pochyby při tom mají i ženy, například Elin Orjaseterová, která se zabývá vyhledáváním vedoucích kádrů: "Nevím, jestli vláda chápe, jak je složité, sestavit skutečně dobrý řídící tým," říká.

Polde některých názorů by 'pozitivní diskriminaci' více potřebovali jiné skupiny

Podle Elin Orjaseterové si společnosti v Norsku, které má asi čtyři a půl milionu obyvatel, nemohou dovolit, chtějí-li obstát v konkurenci, nechat se omezovat genderovými kvótami.

Elin Orjaseterová není ani přesvědčena, že takové kvóty přispívají k požadované větší různorodosti na pracovištích.

"Heterosexuální žena světlé pleti představuje podstatnou část norské pracovní síly. Takže pokud by nám šlo o různorodost, tak by bylo mnohem důležitější dostat do vedení firem zástupce jiných skupin. Myslím lidi homosexuální orientace, zástupce etnických menšin či muslimů."

"Je tady mnoho skupin, které jsou v norské společnosti skutečně diskriminovány. Proč se tedy nesoustředit na ně? Proč na nás? Mocné, bohaté, "bílé" norské ženy?" ptá se Orjaseterová.

Helikoptéra směřuje se zaměstnanci na jednu z mnoha ropných vrtných plošin v Severním moři.

'Zaběhaný mužský model'

I tohle pro Norsko ekonomicky klíčové odvětví s tradiční dominancí mužů nepohlíží na nový zákon, který by určil zastoupení žen ve vedení, příliš vstřícně.

Eivind Reiten, ředitel druhé největší těžařské firmy v Norsku, Norsk Hydro, BBC řekl: "Nechci, aby ženy přicházely do vedení firmy a všem by přitom bylo jasné, že se tak děje kvůli nějakému zákonu a ne pro jejich skutečnou způsobilost."

Propagátoři zákona ovšem namítají, že firmy nejsou ve vyhledávání žen dostatečně aktivní, že je pro ně pohodlnější zaběhaný mužský model.

Zákon ovšem pravděpodobně za půl roku, tedy v polovině roku 2005, vstoupí v platnost. Dalo by se čekat, že společnosti by už měly něco podnikat.

Podle Erika Oftedala z norského Úřadu pro zaměstnanost to tak ale zatím nevypadá. Internetová databáze kandidátek na vedoucí místa prý zatím není příliš navštěvovaná.

"Obávám se, že většinou ji navštěvují ženy, které jsou v ní sami registrovány," stěžuje si Erik Oftedal.