|
Pružná pracovní doba - evropské téma | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pracovní doba se stává v Evropské unii žhavým tématem. O její pružnost se hodlá zasazovat i Vladimír Špidla ve funkci evropského komisaře pro sociální otázky a zaměstnanost.
"To je debata, která se aktuálně vede. Je to ochrana pro zaměstnance, aby mohl disponovat se svým časem. Každý člověk má mít právo na dispozici s částí svého pracovního času." Podle nedávného průzkumu mají Češi nejdelší pracovní dobu ze všech zemí OECD. Třem čtvrtinám českých občanů to přitom nevadí. Otázka pracovní doby a práv zaměstnanců se v pondělí neúspěšně řešila i na evropské úrovni v Lucemburku. Ministři práce a sociálních věcí členských států Evropské unie se zaměřili především na otázku zaměstnaneckých práv sezónních zaměstnanců či brigádníků. Jednoznačný přínos se neprokázal Snahy o zkrácení pracovní doby například ve Francii či Německu nevedly ke snížení nezaměstnanosti, spíš jen k nárůstu práce načerno a dalším negativním jevům. Ze statistických údajů o produktivitě práce vyplývá, že v podstatě neexistuje přímá úměra mezi dobou strávenou v práci a skutečně odvedenou prací. Je tedy obtížné říci, zda kratší pracovní doba ekonomice spíš pomáhá nebo škodí. Český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k tomu poznamenává: "Je důležité, jak intenzivně je pracovní doba využita – u nás se nevyužívá tak intenzivně jako na západ od našich hranic. "Původní představa, že se zkrátí pracovní doba, ale nedotkne se to výdělku, se nakonec ani v Evropě nenaplnila a dnes například ve Francii odbory přistupují na rozšíření pracovní doby bez navýšení mzdy, aby si lidé udrželi práci." Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha je ale nutné určité sladění pracovního práva v Evropské unii: "Jestliže máme sladěná pravidla pro pohyb kapitálu a zboží, tak je dobře mít harmonizovanou i oblast sociálních standardů. "Není možná existence výjimek, které by vedly k tomu, že se státy Evropské unie budou vzájemně dumpingovat tím, že se někde bude pracovat přes 50 hodin týdně a jinde se budou řídit dnešními pravidly." Platná pravidla Evropské unie říkají, že délka pracovního týdne by neměla překročit 48 hodin. České 'rezervy' Podle Milana Štěcha jsou pracovně právní podmínky zaměstnanců v České republice teoreticky srovnatelné s těmi, které platí v EU, protože naše legislativa je harmonizována.
Rezervy ale Štěch vidí v dodržování platných právních předpisů: "Největším naším handicapem je, že se lidé u nás bojí trvat na dodržování pracovních předpisů a žádat na managementu, aby práci organizoval tak, aby byly dodržovány předpisy. "Lidé často nahrazují nedostatky organizace řízení prací přes čas, intenzitou práce nebo nárazovou prací." Británie pracovní dobu zkracuje Ke státům s tradičně dlouhou pracovní dobou se řadí také Británie, i když i tam podle nejnovějších údajů průměrná délka pracovního týdne postupně klesá. Naprosto v rozporu s letitým mýtem, že zatímco zbytek kontinentu odpočívá, Britové pracují, klesla podle nejnovějších čísel délka průměrného pracovního týdne v Británii na historicky nejnižší hodnotu. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tráví týdně v práci zhruba 37 hodin, před deseti lety to přitom bylo o téměř dvě hodiny více. Průměrný pracovní týden ve Francii činí 35 hodin, podobně je tomu i v Německu. V Británii podle nových údajů také ostře klesl počet lidí pracujících více než 45 hodin týdně. V posledním čtvrtletí trávila v zaměstnání více než 45 hodin týdně pětina všech britských pracujících, tedy kolem šesti milionů lidí, jejich počet podle statistiků stále klesá - v předchozích třech měsících to bylo o sto tisíc lidí víc. Podle statistiků je postupné zkracování pracovního týdne v Británii součástí dlouhodobého trendu, který nicméně zesílil v posledních letech vlivem nových direktiv Evropské unie. Pokles délky pracovního týdne bude podle statistiků pokračovat i nadále, a to i přesto, že Británie patří ke státům, které mají výjimku - místní zaměstnanci se mohou rozhodnout pracovat i déle než 48 hodin týdně. Konkurenceschopnost ohrožena? Řada kritiků francouzsko-německého stylu, který podle mnoha ekonomů přináší velké problémy, proto bije na poplach.
Jejich obavy ještě posílilo nedávné oznámení Evropské komise, která chce možnost volby delšího pracovního týdne členským státům omezit. S podobným návrhem nesouhlasí především zaměstnavatelé. Podle nich je možnost delšího pracovního týdne důležitá zejména pro zachování konkurenceschopnosti Britů v Evropské unii. Britští zaměstnanci prý musejí pracovat déle, aby vykázali stejnou produktivitu práce. Zástupci podniků se také obávají větší byrokracie, protože podle nových opatření by se dohoda se zaměstnancem o delším pracovním týdnu přehodnocovala každý rok. Podniky mají také obavy z posílení pozice odborů. Podle současných pravidel se na prodloužení pracovní doby může dohodnout zaměstnavatel se zaměstnancem individuálně. Evropská komise nicméně v novém návrhu předpokládá, že by šlo o součást kolektivního vyjednávání. Zranitelní zaměstnanci Paradoxně ovšem vyjádřily zklamání i samotné odbory, podle nichž výsledkem podobných opatření rozhodně nebude snížení délky pracovního týdne, jak by si přáli. Zaměstnanci prý navíc stále budou příliš zranitelní a náchylní podlehnout nátlaku firem nutících je k podpisu nevýhodných smluv s vyšším týdenním hodinovým stropem. Lze očekávat, že debata o problematice délky pracovního týdne bude pokračovat, protože podobné nařízení Evropské komise musejí schválit jednotlivé členské státy Evropské unie. Pozice britské vlády je přitom dlouhodobě taková, že ekonomika Evropské unie potřebuje více flexibility - ne další regulaci. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||