Petr Fischer analytik BBC

Co se stane s českou ekonomikou, až skončí vlna investic do výroby?

Počet lidí bez práce se v České republice už delší dobu pohybuje nad hranicí půl milionu.

Staronový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vstupuje do boje proti nezaměstnanosti s heslem: "Práce se musí vyplatit".

Škromach sází na daňové bonusy, tedy jakési prémie, které by čerpali lidé s nižšími příjmy za to, že vůbec pracují.

Pobídky a mobilita

Ze seznamů úřadu práce by tak mohli zmizet lidé, kteří raději zůstávají na sociálních dávkách, protože nabízená práce se jím zdá špatně placená.

Ministr Škromach chce pomocí daňových bonusů překonat i dlouholetý problém českého pracovního trhu - nízkou mobilitu pracovní síly.

"Pokud jde o mobilitu jsou zde dva zásadní momenty," říká monistr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

"Jde o možnoti bydlení, tedy podporu bytové politiky v oblastech kde se rozvíjí průmyl a další podnikatelské aktivity.

"Například v oblasti Kolína, tedy nedaleko kolínské automobilky.

"Tam stát podporuje výstavbu nemýlím li se 800 bytových jednotek.

"Druhá věc je větší dostupnost dopravy a tedy zohlednění nákladů na dopravu v odpisech a podobně."

Období 'post-manufakturní'

Škromachovy daňové úlevy pro lidi, kteří před pobytem v záchranné síti volí raději práci, nejsou českým výmyslem, fungují v mnoha zemích.

Konkurence schopnost montážních linek se bude snižovat, je hrozně lehké je vzít a přenést dál na východ Štěpán Jurajda

Dobré zkušenosti jsou s nimi ve Spojených státech, svého času je zavedl i britský premiér Tony Blair.

Stejný pokus podnikl německý kancléř Gerhard Schröder, jemuž ovšem sázka na zvýšení nezdanitelného výdělku nevyšla, velký zájem nebyl.

Ekonomové tento způsob motivace k práci obecně vítají, záleží prý jenom na tom, jak dobře je takový systém nastaven.

Největší problém českého pracovního trhu ale leží jinde.

Česko v poslední době do velké míry živily zahraniční investice, rostla tu jedna hala za druhou.

Tyto doby ale brzy skončí vysvětluje Štěpán Jurajda z Hospodářského ústavu akademie věd.

"Konkurence schopnost montážních linek se bude snižovat, je hrozně lehké je vzít a přenést dál na východ," říká Jurajda.

"Co zde možná zůstane jsou vývojová centra.

"Bude záležet na množství lidí s vyšším odborným vzděláním a znalostí anglčtiny."

Toto je podle Jurajdi jediná oblast, kde se může projevit a růst konkurenceschopnost zednostlivých zaměstnanců Česka celkově.

Slova Štěpána Jurajdy se dají přeložit do jednoduché poučky: čím více vysokoškoláků bude Česko mít, tím větší je šance, že výrazně poroste jeho bohatství ve srovnání s ostatními státy, protože bude přitažlivé pro investory.

"Kde je hodně vyskokoškoláků zvyšuje se automaticky produktivita.

Pokud spolupracují jejich hodnota a produktivita je celkově vyšší než kdyby pracovali odděleně, tvrdí Jurajda.

"V okresech kde je hodně vzdělaných lidí, tam je hodně zahraničních investic."

Předchozí vlády výše uvedenou poučku o klíčové roli vzdělání čas od času opakovaly, ale zůstalo jen u slov, podpora vysokého školství nepřijde ani od této vlády, která na popud ČSSD chce udržet vysoké školství bez motivačního školného.

Hlavní argument, že děti s méně majetných rodin by se ke vzdělání kvůli školnému nedostalo silně kulhá.

Neprůchodné řady vzdělaných elit

Ze studií Světové banky a OECD totiž vyplývá, že český vzdělávací systém je sociálně daleko kastovanější než v zahraničí, včetně USA.

Proniknout úzkou skupinu českých vzdělanců pro něj bude těžké

Syn dělníka a švadleny má u nás kvůli rigidnímu výběrovému systému daleko menší šanci, že dojde třeba k diplomu z Karlovy univerzity.

Jak špatný a neefektivní je český systém vzdělávání, naznačují i čísla nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Ve věku mezi 15 až 24 mame vyšší míru nezaměstnanosti než země evropské dpatnáctky, říká Jurajda.

Bohaté země, které jsou mnohem více "svázané pro najímání a lidé se můžou spolehnout na sociálních výhody" mají přesto nižší nezaměstnanost než ČR, varuje Jurajda.

"To naznačuje vznik nějakého strukturálního problému."

Vyšší motivace k práci, přísnější pravidla pro čerpání dávek, infrastrukturní podpora regionům, to všechno jsou plány, které mohou v boji proti nezaměstnanosti pomoci.

Ovšem jen krátkodobě, na jedno volební období, jeden dva roky.

Jedinou skutečně účinnou a trvalou zbraní proti nezaměstnanosti je rozsáhlá podpora kvalitního a široce přístupného vzdělání.

V zemi, kde ministři školství Piťha, Pilip a Sokol tvrdili, že vysokoškoláků je dost a dost, to bude zřejmě hodně těžké.