Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Jan Bumba Londýn

Všechno začalo v květnu 2003 několika větami jednoho redaktora BBC, které, jak se později ukázalo, nebyly opřeny o fakta.

Dyke stál v čele BBC od roku 2000

Podle některých názorů byly zcela chybné, podle jiných jen nepřesné, podle dalších Andrew Gilligan špatně volil slova.

Výsledkem je, že BBC se ve čtvrtek poprvé ve své více než osmdesátileté historii ocitla zároveň bez předsedy Rady guvernérů, která vykonává dohled na fungováním celé korporace, a bez generálního ředitele.

Gavyn Davies, respektive Greg Dyke odstoupili ze svých funkcí poté, co soudce lord Hutton ve své zprávě, jež se zabývala okolnostmi úmrtí zbrojního experta britské vlády Davida Kellyho, uvedl, že BBC chybně obvinila vládu z toho, že úmyslně nadsadila hrozbu plynoucí z iráckých zbraní hromadného ničení.

Krize? Jistě! Ale jak vážná?

Situaci v BBC den po rezignaci generálního ředitele není úplně jednoduché popsat.

Co se týká samotného fungování BBC z praktického hlediska, do doby, než budou vybráni nástupci Gavyna Daviese a Grega Dykea, budou jejich funkce vykonávat jejich zástupci.

Jde ale pochopitelně o mnohem závažnější věc než o výměnu na dvou špičkových manažerských postech.

Mnohá britská média usuzují, že BBC se ocitla v nejhlubší krizi za celou dobu svojí existence. V Huttonově zprávě bylo řečeno, že chybná byla nejen ona inkriminovaná reportáž, ale také způsob řízení a způsob kontroly obsahu zpráv.

Pravděpodobně nejvážnější je, že poklesla důvěra veřejnosti v BBC a právě důvěryhodnost je jedním ze základních stavebních kamenů, na kterých je celá BBC postavena.

Velkou útěchou pro vedení BBC nemůže být ani výsledek průzkumů veřejného mínění, které ukazují, že důvěra ve vládu je - navzdory závěrům lorda Huttona - ještě nižší než důvěra v BBC.

Dyke neměl na výběr

Rezignace generálního ředitele Grega Dykea přišla poměrně nečekaně. Jeho odchod je s odstupem necelého dne, stejně jako většina věcí v celé této aféře, hodnocen nejednotně.

Sám Greg Dyke odstoupit nechtěl, ale ztratil důvěru Rady guvernérů. Dyke řekl, že přestože nepřijímá zcela závěry, ke kterým došel ve své zprávě lord Hutton, tak se stala chyba a jemu nezbývá, než za ni nést odpovědnost.

Některé noviny mají za to, že to byla až příliš vysoká oběť, jiné si naopak myslí, že odchod generálního ředitele pročistí vzduch a BBC se bude moci soustředit na opětovné budování dobrého jména.

Jsou ovšem i lidé, kteří rezignacemi Grega Dykea a Gavyna Daviese překvapeni nebyli. Jedním z nich je bývalý ředitel BBC World Service John Tusa.

"Myslím, že jakmile byla jednou zpráva lorda Huttona na světě, bylo jedno, zda byla nespravedlivá, bylo jedno, zda vypadala, že straní vládě," uvedl John Tusa.

Poté, co soudce řekl, že BBC se zachovala nesprávně, byly podle něj rezignace nevyhnutelné a je prý nutné ocenit, že přišly rychle a byly podány rozhodným a úctyhodným způsobem.

Vláda je spokojena

Ze slov premiéra Tonyho Blaira, která pronesl v rámci parlamentní debaty, která následovala po zveřejnění zprávy lorda Huttona, bylo zřejmé, že bral jako zadostiučinění, že byl v této zprávě očištěn od podezření z nekalého konání.

Požadoval omluvu od těch, kdo ho nařkli, nicméně osobně nevolal po rezignacích v BBC.

Omluvy se mu ve čtvrtek dostalo, Blair ji přijal a v zásadě prohlásil, že pro něj tím tato věc končí.

V souladu s tím se vyjádřila i ministryně kultury Tessa Jowellová. Podle ní je načase udělat za celou věcí čáru a posunout se kupředu. BBC podle ní zůstane nezávislá, stejný názor prý sdílí i premiér Blair.

Rezignace Gavina Daviese a Grega Dykea, Jowellová označila za úctyhodné. A BBC je podle ní natolik důležitá, mezinárodně uznávaná instituce, že by neměla kvůli této epizodě utrpět nějakou dlouhodobou škodu.

Nejasná budoucnost

Vyslovovat v tuto chvíli nějaké definitivní soudy o tom, jak se změní BBC či jak se změní vztah médií a politiky, by bylo předčasné.

Co se týká vnitřního řízení korporace, sílí tlak na to, aby veškeré zpravodajské materiály podléhaly přísnější ediční kontrole, stručně řečeno, aby úplně vše před vysíláním kontrolovali editoři.

Na jednu stranu jde o pochopitelný argument, na druhou stranu se ozývají i obavy, že by to mohlo omezit investigativní žurnalistiku.

Na vyšší úrovni je pak možné zaznamenat argumenty, že stížnostmi na BBC by se v budoucnu měl zabývat úřad Ofcom, který vykonává dozor nad ostatními televizemi a rádii, a nikoli Rada guvernérů BBC jako dosud.

Nad tím vším se nese debata o vztazích mezi veřejnoprávním vysílatelem a vládou.

Bylo by obtížné najít názory, který by se nevyslovoval v tom smyslu, že je nutné zajistit nezávislost BBC na politických tlacích. Jak to ale nejlépe udělat, na tom už se komentátoři neshodují.

A byť jen ojediněle, v posledních dnech byly slyšet i návrhy na privatizaci BBC.