Co způsobuje výkyvy počasí?

Ničivé bouře postihly letos v létě mnoho oblastí

Úterý 7. srpna 2001

Zpracoval Bohumil Vostal

Vlna veder v Rusku, mohutné záplavy v Indii a Pákistánu, ničivý tajfun na Tchaj-wanu před pár týdny a koneckonců i oběti poslední ničivé bouře v České republice.

Je možná jen pochmurná shoda náhod, že se tyto pohromy scházejí letos v létě, ale čím dál více vědců je už přesvědčeno, že naše planeta prochází jedním z nejintenzivnějších období klimatických změn a že extrémní výkyvy počasí budou stále obvyklejším jevem.

Z televize a rádia se o těchto přírodních katastrofách dovídáme ne déle než několik desetiletí. Přesné záznamy o tom, jaké projevy počasí zažívala větší část zeměkoule ještě před necelými sto lety vědcům chybí. Nabízí se proto otázka, zda lze hovořit o zhoršujícím se počasí, které má na svědomí změna klimatu.

Zákony fyziky

Doktor Chriss Folland z britského meteorologického ústavu tvrdí, že stejně jako panuje znepokojení nad množstvím spadených srážek, tak podobně si můžeme být jisti touto domněnkou.

	Ve 20. století jsme zaznamenali zvýšení teploty o 6 desetin stupně Celsia celosvětově - potom můžeme čekat, že naroste i míra odpařování a srážek a jejich síla bude intenzívnější.
	Chriss Folland

"Jistěže, pokud se planeta otepluje, v minulém století jsme zaznamenali zvýšení teploty o šest desetin stupně Celsia celosvětově, potom můžeme čekat, že naroste i míra odpařování a srážek. Jejich síla bude nevyhnutelně intenzívnější."

Platí však přímá úměra, že zvýšení celosvětových srážek znamená více přírodních katastrof? Podle ředitele Světového klimatického programu v Ženevě, doktora Mika Coughlina, je odpověď nasnadě:

"Zákony fyziky říkají: Pokud zvýšíte teplotu spodní vrstvy půdy, a to je právě ten prostor, kde se oteplování odehrává, potom nejspodnější vrstva atmosféry bude schopna udržet více vody a voda je klíčem k energii.

Právě tak se energie v atmosféře objevuje, skrz teplo. A jestliže rozehříváme spodní vrtsvy vzduchového obalu Země, potom se s jistotou připravujeme na extrémnější počasí.

Myslím, že to byl předseda mezivládního panelu o změně klimatu, který řekl, že to doopravdy nejsou družice sledující počasí, které za tyto nesrovnalosti nesou vinu. Klimatickým změnám jsou připisovány například i povodně v jihovýchodní Africe."

Neznámé důvody

Ne všichni odborníci však tezi o globální změně

Záplavy v Pákistánu

klimatu podporují. Profesor Bjorn Lomborg působí na dánské univerzitě v Orhusu:

"Doopravdy si nemyslím, že by naše intuice byla v tomto problému tím nejlepším rádcem. Podívejte se, některé z nejlepších modelů, které máme, se pokoušejí určit, zda to jsme my nebo ne, kdo nese vinu za tropické bouře.

Některé ukazují nárůstky, jiné poklesy a další pak hlásí: beze změny. Hlavně ale téměř všechny modely naznačují, že ještě nejsme na takové úrovni, abychom mohli nalézt pravdivou odpověď."

Související odkazy:
Interview BBC s klimatologem Janem Pretelem
Negativní dopady globálního oteplování
Konference o klimatických změnách

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.