Negativní dopady oteplování na Zemi

Oteplování se projeví všude: ledový vrchol Kilimanžára roztaje do dvacet let

Pondělí 19. února 2001

Zpracovala Helena Berková

Varování v souvislosti s důsledky globálního oteplování přibývá. Jejich počet rozšířila zpráva Organizace spojených národů, s níž se dnes v Ženevě seznámili účastníci Mezivládní komise o klimatických změnách.

Dokument, který je výsledkem tříleté práce tří tisíc odborníků, předpovídá negativní dopad vyšších teplot a zvýšené hladiny moří.

Chmurné předpovědi

Podle zprávy miliony obyvatel v nízko položených zemích jako je Bangladéš přijdou vzhledem ke stoupající hladině oceánů o své domovy.

Ve střední Asii, jižní Africe a na Středním východě se očekává závažný nedostatek vody.

Státy ležící na severní polokouli, které masově používají fosilní paliva, se budou muset připravit na rozšíření nemocí, jako je malárie, které se dříve omezovaly jenom na tropické podnebné pásmo.

Rozhovor s oceánografem Jimem McCarthym

Mezivládní komisi o klimatických změnách spolupředsedá oceánograf profesor Jim McCarthy z Harvardovy univerzity. Na otázku, zda se autoři zprávy rozepisují o důsledcích oteplování podrobněji než dříve, odpovídá:

Ano, a to hned v několika oblastech. Za prvé, už nějaký čas víme, že se Země skutečně otepluje. Tým, který vypracoval zprávu uveřejněnou před několika týdny v Šanghaji, dnes tvrdí, že v 21. století bude oteplování zřejmě vážnějším problémem, než jsme si dříve mysleli.

Autorům zprávy také neunikla jedna důležitá věc, a to že v minulosti došlo ke statisticky významnému nárůstu extrémních jevů jako jsou například delší období veder, silnější vítr nebo období intenzívních srážek. Ze zprávy vyplývá, že v 21. století budou právě tyto jevy častější a silnější.

A dopad těchto jevů?

Zvýšení počtu teplých dnů a vlny veder nepochybně ovlivní zemědělství. Odrazí se i na lidském zdraví a také na potřebě energie. Hustější srážky budou mít za následek více povodní, bude častěji docházet k sesuvům půdy, půdní eroze bude intenzívnější a podobně.

S řadou těchto jevů se budou muset potýkat všechny země světa. Nejhůře se však projeví v tropických a subtropických oblastech.

Oteplování také nejhůře postihne země, které nejsou s to vybudovat si dostatečný ochranný systém, který by jim umožnil adaptovat se na nové podmínky.

Co je nyní nejdůležitější?

Důležité je snažit se zastavit klimatické změny a zároveň přebudovat systémy zdravotnictví a hospodářství tak, aby odpovídaly budoucnosti.

Již víme, že důsledky klimatických změn, které se projevily ve druhé polovině 20.století, jsme dnes schopni vyčíslit, a to také naše zpráva dělá.

Ale to není všechno. Jak víme, v budoucnosti se celá řada důsledků oteplování jen zhorší. V předpovědi pro 21. století se uvádí, že oteplování může být dvakrát až desetkrát intenzívnější než bylo ve století dvacátém. Musíme se tedy snažit oteplování zpomalit.

Druhá strana mince je ovšem ta, že se na změny, které přijdou, musíme lépe připravit, a to tak, abychom minimalizovali škody, které by jinak byly dalekosáhlé.

Související odkazy:
Konference o klimatických změnách

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.