Nejnovější mírový plán pro Blízký východ

Izraelci a Palestinci se rozhodují, zda přijmou americký plán na mírové soužití

Středa 27. prosince 2000

Připravil Jaroslav Beránek

Dnes vyprší lhůta, kterou dal americký prezident Bill Clinton na rozmyšlenou izraelské a palestinské straně o jeho nejnovějším mírovém návrhu.

Jak podotýkají mnozí pozorovatelé, není to jen tak návrh ledajaký - svou jednoduchostí a razancí zcela zásadním způsobem znovu zamíchal blízkovýchodní diplomatické karty. Právě proto také má, jak se mnozí shodují, poměrně velké šance na úspěch.

Izrael připraven ke kompromisu

V kostce řečeno, plán předpokládá, že by se Izrael vzdal suverenity nad Chrámovou horou v Jeruzalémě a ponechal by si kontrolu pouze nad Zdí nářků, a Palestinci by se vzdali jiného svého dávného nároku, totiž návratu zhruba čtyř milionu uprchlíků, vyhnaných při válkách v minulých desetiletích.

Izraelský premiér Ehud Barak už prohlásil, že návrh přijme, pokud tak učiní i Palestinci.

"Musíte si uvědomit, že nás tento návrh rozpolcuje, protože v mnoha ohledech překračuje hranici toho, co považujeme za možné. Ale na druhou stranu musím říci, že pokud Arafat návrh přijme v jeho celkové podobě či jen s malými úpravami, nezůstaneme v pozici toho, kdo není ochoten přistoupit na mír."

Izraelský ministr zahraničí Šlomo Ben-Ami dokonce připustil, že by Izrael byl ochoten souhlasit s rozmístěním mezinárodních mírových sil v údolí řeky Jordánu, což je věc, kterou Izrael dosud vždy zásadně odmítal.

Palestinci váhají

A jak se na Clintonův návrh dívají samotní Palestinci? Hlavní palestinský vyjednavač Saeb Erekat se včera vyjádřil poněkud vyhýbavě.

"Návrh usilovně zkoumáme. Mluvili jsme dnes s americkou stranou a požádali ji o upřesnění mnohých podrobností. Doufáme, že nám je sdělí co nejrychleji. O ničem se není možné rozhodnout, dokud není jasné, jak celá věc vypadá přímo na mapě."

Je zřejmé, že vyjednavači mnoho času nemají. Za šest týdnů se budou konat volby izraelského premiéra a za necelé čtyři týdny s funkce odejde také iniciátor nynějšího plánu Bill Clinton, který by závěr svého osmiletého působení v funkci amerického prezidenta rád korunoval něčím, co se dosud nikomu nepodařilo.

Americká pomoc Barakovi

Ale tento spěch so mnohým Arabům nezamlouvá. Například Clovisovi Maksoudovi, bývalému velvyslanci Ligy arabských států v OSN.

"Arabský svět tento návrh chápe spíše jako americký pokus o pomoc Barakovi než jako pokus o relativně spravedlivé řešení pro Palestince. Proto si myslím, že palestinští předáci neschválí, aby Arafat s tímto návrhem souhlasil."

Chrámová hora - jádro sporu

Chrámová hora v Jeruzalému byla vždy jádrem sporu, protože oba národy v této lokalitě uprostřed starého Jeruzaléma spatřují místo, které má klíčový simbolický a náboženský význam.

Všechny dosavadní pokusy, aby se hora stala místem, které by kontrolovala mezinárodní správa, či naopak, že by se o správu podělili obě strany, prostě selhaly. Izrael, který návrší vojensky dobyl v roce 1967, trval dosud skálopevně na tom, že jde o věčnou součást jeho nedělitelného hlavního města.

S podobnými slovy však o hoře, jak řečeno, mluvili také Palestinci, kteří se v mešitách na hoře mohli modlit pouze pod dohledem izraelských vojáků. A podobná zákopová válka se vedla i v otázce návratu uprchlíků.

Související odkazy:
Skromné oslavy Vánoc v Betlémě
Patová situace na Blízkém východě
Čekání na mír v Ramallahu

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.