Pátek 14. prosince 2001 - 16.24 SEČ

Napětí v Jeruzalémě

Sebevražedné útoky Palestinců se zintezívňují a napětí mezi Izraelci a Palestinci roste

Připravil Paul Adams
Zpracovala Andrea Máslová

Nedávné sebevražedné útoky Palestinců v Jeruzalémě a Haifě, po kterých následovaly izraelské vzdušné údery, zaměstnaly redakci BBC v Jeruzalémě na maximum. Paul Adams, který tuto redakci opustil v dubnu, se vrátil zpět, aby kolegům pomohl.

Den před svým návratem do Londýna se setkal s oním druhem náhodných násilností, který v posledních týdnech vévodí titulkům blízkovýchodního tisku. Situace byla napjatá už v dubnu, ale nyní je podle Paula Adamse horší, než kdykoliv předtím.

Jeden z mnoha

Výbuch byl jasný, ostrý a ohlušující. Ne nějaký vzdálený rachot, který zaduní střechami Jeruzaléma, když někde ve městě dojde k explozi, ale podivně krátký hluk z nepochybně nepříliš velké vzdálenosti. Vyskočil jsem z postele a snažil se rozpomenout, kde to jsem, a pak, stejně jako všichni Izraelci, jsem čekal. Netrvalo to dlouho. Po několika minutách ticha se rozezvučely blížící se sirény.

Situace v Jeruzalémě je horší než kdykoli předtím

Ze zrcadlových oken hotelové haly to venku nevypadalo tak hrozně. Policisté pobíhali kolem a ulice Krále Davida už byla zablokována. Každý z nás věděl, že to byla bomba. Policisté přišli do hotelu a vyzvali hosty, aby odstoupili od oken.

Ještě než jsem se odsunul, upoutalo mne něco uprostřed ulice. Na první pohled těžko rozeznatelné, roztrhané promáčené části těla. Lidský trup a cáry oblečení. Bylo skoro nemožné určit, že šlo o člověka. Anonymní část polotěla, ležící v dešti na studené, vyprázdněné jeruzalémské ulici na počátku zimy.

Ještě před pár okamžiky to byl Daúd Abú Svaj, Palestinec středního věku z malé vesnice nedaleko Betléma. Otec osmi dětí. Jeho rodina řekla, že vstal brzy ráno, pomodlil se a odešel. A teď tady leží, roztrhaný téměř k nepoznání. Nezabil nikoho, kromě sebe.

Stupňující se násilí

Druhá palestinská intifáda už trvá více než rok. Nikdy se z ní nestalo široké, populární hnutí, jako před deseti lety. Zvrhla se v pouliční útoky a sebevražedné pumové atentáty. Palestinci jsou biti a ponižováni. Jejich podpora Jásira Arafata se hroutí. Islámští radikálové vyplňují nebezpečné vákuum.

	Nálada mezi Izraelci se však také blíží k bodu mrazu. Nenávist vůči Jásiru Arafatovi a Organizaci pro osvobození Palestiny se ještě vystupňovala.

Nálada mezi Izraelci se však také blíží k bodu mrazu. Nenávist vůči Jásiru Arafatovi a Organizaci pro osvobození Palestiny, která v podstatě nikdy nezmizela, se ještě vystupňovala. Podporují tvrdý postup Ariela Šarona. Zároveň však vědí, že se zatím neudělalo nic, co by jim pomohlo cítit se bezpečněji.

Krvavá realita

Asi hodinu nebo dvě poté, co na sobě Daúd Abú Svaj odpálil nálož před mým hotelem, přijel hasičský vůz, aby vyčistil ulici. Na okně v prvním patře vydrhli krvavou skrvnu. Provoz na ulici Krále Davida byl opět obnoven. Když jsem odcházel, ještě stále pršelo.

Venku stál zaparkovaný svatební vůz ozdobený stuhami a čekal na ženicha s nevěstou. Na nedaleké dlažbě jsem uviděl malé částečky těla sebevražedného útočníka, které byly během formálního úklidu přehlédnuty.

Absolutní kontrast s obvyklým odstraňováním následků výbuchu, při němž ultraortodoxní dobrovolníci podle židovských pravidel horlivě sbírají každý kousíček. Nicméně úmyslem Daúda Abú Svaje bylo zmaření náhodných židovských životů, a to se mu nepodařilo. Jeho smrt si nikdy nemůže zasloužit žádný respekt.