Světové problémy po útocích na USA

Během tzv. války proti terorismu hrozí, že budou opomíjeny další závažné světové problémy

Sobota 29. září 2001


Připravil Stephen Cviic
Zpracovala Dana Votýpková

Útoky na Washington a New York byly bezsporu začátkem nové epochy lidstva. Noviny a časopisy přinášely titulky jako "Den, který změnil svět" a "Ztráta nevinnosti". Náš zpravodaj Stephen Cviic monitoruje krizi od útoků ve Washingtonu. V následujícím příspěvku uvažuje o tom, zda tváří v tvář hrozbě terorismu nebudou v nadcházejících měsících a letech zanebávány jiné důležité globální problémy.

Je krásné slunečné poledne na stromy porostlém náměstí Dupont Circle uprostřed Washingtonu. Kráčím zpátky do svého hotelu a na ulici mi podává dívka nějaký papír. "Zachraňte naše lesy!" vyzývá leták. Nevzal jsem si ho a pokračoval v chůzi. Nemá nic jiného na práci?

Dva týdny po nejhorších teroristických útocích v historii, po události, která patrně bude dominovat v příštích letech mezinárodnímu dění, se mě tahle dívka ptá, jestli bych nezachránil její stromy. A navíc, nejsem ani Američan. Pak jsem se ale zamyslel. Ta dívka se vášnivě stará o stromy. Nejsou o nic méně ani více ohroženy než byly minulý týden.

Vrátil jsem se zpátky na hotelový pokoj. Vedle mojí postele ležela kniha s názvem Bezbranná utopie, latinskoamerická levice po skončení studené války. Zajímá mě tohle téma vůbec ještě? Levicové síly v Latinské Americe nemají určitě nic společného se sebevražednými útoky. Vůbec celá Latinská Amerika nemá s útoky na Spojené státy nic společného. Ale pozor! Latinská Amerika je pořád tady a žijí tam milióny lidí.

Chmurná atmosféra

Titulky v novinách před útoky: "Skandál kongresmana Gary Condita a nezvěstná stážistka Sandra Levyová". "Rozpočtový přebytek". "Pilulky na hubnutí". Tyto věci někde někoho někdy zajímaly.

List Washington Post publikoval den po útocích úvodník, ve kterém vyzývá Američany, aby se oprostili od svých krátkodobých zájmů. "Krize," soudí úvodník, "bude od lidí vyžadovat, aby absolvovali otravné bezpečnostní kontroly na letištích ještě dlouho potom, co bude odklizen poslední kousek trosek Světového obchodního centra."

	Teď ale nemá nikdo chuť na žerty. Z televizních obrazovek mizí reklamy, komikové známí z televizních show pláčí. Takhle vypadá doba války.

Kdyby všichni byli novináři, přemohli by tyto krátkodobé zájmy levou zadní. Ale všechno je relativní. Když zemřela Diana, princezna z Walesu, jeden z mých šéfů říkal, že je to událost událostí. Vím, co měl na mysli. Sága Moniky Lewinské patrně vypadala podobně. Loňské prezidentské volby ve Spojených státech zvýšily sebevědomí nás, kteří jsme to fiasko zpravodajsky pokrývali, a to jen kvůli tomu, že jsme byli u toho. Můj otec by asi řekl: "Významná událost a nikdo ani nezemřel".

Teď bohužel zemřelo mnoho lidí a nikdo z nás není pyšný na to, že jsme byli u toho. Po všech předchozích neštěstích, které zasáhly Spojené státy, zaplavily e-mailové pošty kruté vtipy. Teď ale nemá nikdo chuť na žerty. Z televizních obrazovek mizí reklamy, komikové známí z televizních show pláčí. George Bush už asi nikdy neřekne, že by byl raději na svém ranči v Texasu než ve Washingtonu. Takhle vypadá doba války. Čas, kdy zpravodajství poskytovalo zábavu, je už asi nenávratně pryč.

Vše souvisí se vším

Některé věci, které byly dříve hlavní událostí dne ve zpravodajských relacích, byly často triviální. Proč jsme jim věnovali tolik pozornosti? Jsme lidské bytosti, jejichž údělem je hledat věci, které je znepokojují, i když náš život je víceméně bezproblémový? Ale teď nás sužují obavy, a všechno ostatní jde stranou. Počet sebevražd v době války klesá.

Všechno ale nebylo tak triviální. Co třeba migrace obyvatelstva, světová ekonomika, pozice Číny, válka v Kongu nebo Makedonie? Co se stane s těmito problémy teď? Myslím, že na to jsou dvě odpovědi. Moudrá odpověď by asi byla, že všechno je propojeno. Žijeme v globalizovaném světě, nezapoměňte. Všech těchto problémů, které nás dříve znepokojovaly, se dotknou události z 11. září.

Svět se nezměnil - v Africe hladovějí miliony dětí...

Světová ekonomika, například. Podívejte se na hroutící se burzy. Podívejte se na zmatek v leteckém průmyslu. Blízký východ? Není pochyb, že tamní události ovlivní útoky na Spojené státy. Konflikt mezi Izraelci a Palestinci je neoddělitelný od toho, co se stalo v New Yorku a Washingtonu. Zahraniční politika Spojených států ve vztazích s Ruskem a Čínou? Samozřejmě. Navíc prezidenti Putin a Ťiang Ce-min chtějí něco za to, že podpořily válku Američanů proti terorismu.

Čína vyžaduje podporu Washingtonu při potlačení muslimských povstalců. Moskva se možná pokusí zastavit rozšíření NATO o baltské státy. Nynější krize by mohla být příležitostí pro některé chudé státy, aby zbohatly. Pákistán se například zbavil ekonomických sankcí a dostane hospodářskou pomoc. Asi to bude znít otřepaně, ale dopad na svět bude velký.

Nezapomínejme na problémy!

Ne všechno je ale propojeno. Asi by dalo hodně práce představit si spojitost mezi útoky na New York a Washington s - dejme tomu - globálním oteplováním. Pochybuji, že lidé v Japonsku a Austrálii pocítí nějakou změnu v jejich každodenním životě.

Čína půjde neochvějně dál za svým cílem získat větší vliv na světové události. V subsaharské Africe se budou dále rodit milióny dětí do naprosté bídy. V brazilském městě Sao Paulo je každým rokem zavražděno na šest tisíc lidí - to je skoro stejně jako počet obětí útoků na Spojené státy.

Na těchto věcech ale záleží a nejen kvůli tomu, že chudoba je živnou půdou pro fanatismus.Musíme problémům nadále věnovat pozornost. Pokud se nestane fanatičkou, smekám před tou dívkou na ulici, která chce zachránit svoje stromy.