| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 28. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Kubek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Citace rozhovoru v médiích Platy učitelů, státních úředníků, lékařů a dalších zaměstnanců státu zůstávají nadále hlavním sporem mezi českou vládou a odbory. Vicepremiér Petr Mareš zodpovědný ve vládě za vyjednávání tvrdí, že kabinet Vladimíra Špidly víc než pět miliard na zavedení šestnáctitřídního tarifního systému v roce příštím nemá. Vicepremiér Mareš nespokojeným státním zaměstnancům vzkazuje: Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Chci jim říci, jestliže jste se rozhodli pro šestnáctitřídní systém platový, pak si myslím, že to rozhodnutí bylo správné a do budoucna nám poskytuje, nám jako vládě, šanci lépe odměňovat ty kvalifikovanější a pracovitější. V příštím roce to nicméně není vzhledem ke stavu našich financí možné. Pondělní slova vicepremiéra Petra Mareše pronesená pro BBC. Nejen o platech těch, kteří pracují pro stát, bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Při jejím poslechu vás všechny co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Vítejte, dobrý den. Dobrý den. Po stávce lékařů v nemocnicích, která se uskutečnila 19. června a která měla různé formy, jste řekl, a teď cituji doslova: "Stávka byla prvním varováním vládě. Věřím, že politici bedlivě naslouchali. Chci jim připomenout, že to, že je rok po volbách, neznamená, že mají všichni svá korýtka na další čtyři roky jistá. Jsou placeni z našich daní. Měli by v našem zájmu jednat," konec citátu. Po zhruba čtvrt roce od stávky lékařů je podle Milana Kubka možné říci, že si vláda z vašeho prvního varování vzala poučení? No, v podstatě náš základní požadavek, kterým bylo zavedení šestnáctitřídní tarifní tabulky, zdá se, že bude splněn a já bych navázal na slova pana vicepremiéra Mareše a musím s tím souhlasit, že byť vláda dává peněz málo, a to je otázka jiná, že ta šestnáctitřídní tabulka je lepší než dvanáctitřídní, protože tam je přeci jenom větší diferenciace mezi prací nekvalifikovanou a vysoce kvalifikovanou. Pro ilustraci ta diferenciace v dané chvíli u nás je tři celý jedna násobek. V té tabulce má být tři celé čtyřnásobek. V Německu je čtyři a půl násobek ve veřejných službách. Takže je to krok určitým správným směrem a hlavně v letošním roce, respektive od ledna roku příštího jest takzvané startovací okno. Protože vláda chce další rok zavést služební zákon, pak potřebuje zavést zákon o státní službě, tak nebude prostor zavádět několik norem, které jsou finančně náročné, naráz. Tedy startovací okno pro tu šestnáctitřídní tabulku bylo nyní, a pokud by se propáslo, tak by ta tabulka již nikdy nebyla a… Z toho, co říkáte, tedy si vláda vzala poučení a pro vás jako pro Lékařský odborový klub je vítězstvím, že bude zavedena šestnáctitřídní mzdová soustava, byť na rozdíl od jiných kolegů odborářů tolik nekritizujete to, že do systému nebude nalito třináct miliard korun, jak se původně uvažovalo, ale pouze pět. Pro nás pro zdravotnictví ty peníze ze státního rozpočtu nejsou rozhodující. Nemocnice stejně jsou financovány přes zdravotní pojišťovny. Spíše jde o ty částky, které jsou v té tarifní tabulce. Mne například zaujala myšlenka jaksi vůbec zrušit ty třinácté a čtrnácté platy, protože ony se v současnosti vyplácí ve výši padesáti procent, zrušit je úplně a o tyto částky… Takže vlastně de facto jde o jeden plat, protože ten třináctý a čtrnáctý… Je to jeden, ano. … plat je poloviční plat, když to sečteme, jde pouze o jeden plat k těm dvanácti. Ano, a vzhledem k tomu, že rok má skutečně dvanáct měsíců, tak by asi bylo rozumnější ty peníze zaměstnancům rozdělit během těch dvanácti měsíců a jaksi neprovokovat nějakým třináctým, čtrnáctým platem… Znamená to, že vy byste se klonil k tomu, aby stát zrušil třinácté a čtrnácté platy a peníze, které se věnují v rámci toho jednoho platu, který je označován jako třináctý a čtrnáctý, aby šly do systému a aby se nahrálo v České republice na třinácté a čtrnácté platy? Rozhodně, protože já mám obavu, že příští rok, až se ukáže, že reforma veřejných financí takzvaná žádné zlepšení financí veřejných nepřinese, tak ty třinácté, čtrnácté platy jsou taková časovaná bomba, na kterou může jakákoliv vláda zase sáhnout. Takže z mého pohledu by bylo lepší, kdyby se zrušily již nyní a ty peníze se rozpustily. Ale to byl asi menšinový názor a v podstatě pro nás zavedení, jak jsem říkal, té šestnáctitřídní tabulky pro vysokoškolsky vzdělané lidi je prostě výhodou než tabulka dvanáctitřídní. Druhá otázka je těch pět miliard, protože před rokem vláda slibovala miliard patnáct a kolegové z některých odborových organizací tehdy souhlasili s tím, že kvůli řešení povodní, těch následků povodní, že se odloží ta platnost té šestnáctitřídní tabulky o rok. My jsme na ta jednání, protože jsme měli výrazně odlišný názor a nesouhlasili jsme s tím, že jsme říkali, že učitelé a lékaři povodně nezavinili a nevíme, proč by měli být ti, kteří ponesou hlavní tíhu té náhrady škod, tak jsme s tím nesouhlasili, proto jsme tehdy na ta jednání preventivně nebyli vládou ani pozváni. Bohužel ti kolegové, kteří tehdy s vládou souhlasili, nyní vidí, že je vláda podvedla. Vy…, interpretuji si nyní správně vaše slova, že z toho, co jste řekl o současném vyjednávání a dojednání Lékařského odborového klubu s vládou a lékařů s vládou, není důvod k nějakým radikálním krokům jako je stávka? To jsem tak nemyslel. Spíše budeme zřejmě postupovat v rámci zdravotnictví, protože naším dalším cílem, který splněn nebyl, je dosažení zvýšení stávajícího sedmnáctiprocentního tarifního příplatku na pětadvacet procent tak, jak mají státní úředníci, jak mají policisté, hasiči, vojáci. To je náš cíl a velmi rádi bychom to dojednali s ministrem zdravotnictví. Já úmyslně nepersonifikuji, protože v dané chvíli považuji vládu za tak nestabilní, že premiér… Vy očekáváte odvolání ministryně zdravotnictví Marie Součkové? Já jsem tím chtěl říci, že pouze velká nestabilita vlády brání tomu, aby premiér řešil katastrofální situaci v resortu zdravotnictví, co se týče ministerstva, protože ministerstvo je v totálním rozpadu z našeho pohledu. Ale vhledem k tomu, že vláda je velmi nestabilní, tak jaksi k řešení situace ve zdravotnictví prostě není prostor. Vy už jste jako předseda Lékařského odborového klubu, byť se k tomu dostaneme v druhé části Interview BBC, zažil několik ministrů. Také jste vlastně v rámci Lékařského odborového klubu zažil ministra Davida, který byl nejvíce kritizován, to znamená, že Marie Součková v porovnání s Ivanem Davidem je horší ministr? Problémem ministra Davida byla komunikace s lidmi a jeho obrovská schopnost udělat si nepřátele vlastně i z lidí, kteří měli stejný názor jako on. Ale já jsem u něj, u něj jsem určitou vizi viděl, v dané chvíli žádnou vizi nevidím. To znamená, že podle vašeho názoru je ministryně zdravotnictví Marie Součková nejhorším polistopadovým ministrem zdravotnictví? Tak těch kandidátů je víc, exministr Rubáš, exministr Stráský, ale… Patří do této kategorie podle vás? Patří rozhodně do této kategorie. V rozhovoru pro deník Právo jste 20. června předpověděl, že když vláda neustoupí, dá se očekávat horký podzim a ještě jste doslova uvedl, teď vás budu citovat doslova: "Budu se snažit, aby odbory ve zdravotnictví postupovaly jednotně ve spolupráci s učiteli a dalšími zaměstnanci státní správy," konec citátu. Jste přesvědčen o tom, že se vám v uplynulých třech měsících podařilo, aby zdravotnické odbory postupovaly jednotně s učiteli a se státními zaměstnanci, ano nebo ne? Částečně, částečně ano. Je vyhlášena stávka pedagogů, kterou my jednoznačně podporujeme, bohužel ten termín 1. září nevyhovuje vysokoškolským učitelům, protože vysoké školy neučí v dané chvíli, takže vysokoškolští lékaři, pedagogové-lékaři se nemohou aktivně zapojit, každopádně učitele podporujeme a i jsme jako předsednictvo přijali takové usnesení. Co se týče… Dovolte, abych u tohoto tématu ještě s vaším dovolením zůstal. Předseda Českomoravského svazu pracovníků školství František Dobšík říká k té stávce: František DOBŠÍK, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (zvuková ukázka): Ty částky prostě nenalákají ty učitele začínající do toho systému. Když si vezeme, že i po tomto přidání je plat začínajícího učitele řádově necelých třináct tisíc korun, dvanáct tisíc a asi nějaké drobné, stokoruny, tak ten začínající plat ve výši dvanácti tisíc korun a říkám, pár stokorun, to ať posoudí veřejnost, jestli je to ten plat, který má motivovat toho učitele, aby do té školy nastoupil. My tvrdíme, že ho motivovat nebude. Říká v rozhovoru pro BBC k důvodům stávky, tedy k důvodům především platovým předseda Českomoravského svazu pracovníků školství František Dobšík. Vy jste řekl, že problém je ono datum, onen termín konání stávky, a to z toho důvodu, že nemohou stávkovat vysokoškolští pedagogové, rozumějme lékaři. Zvažoval ale Lékařský odborový klub v čele s vámi, že byste podpořili učitele i jinak, že byste například demonstrativně nosili nějaké stužky v nemocnicích či přerušili chod nemocnic a najeli na víkendový provoz? Nebyli jsme o to požádáni. Sami se vnucovat nechceme. Já osobně si dovoluji prognózovat, že jednodenní stávka učitelů, které přeji úspěch a především přeji učitelům, aby našli dostatek odvahy k té stávce, chtěl bych všechny je vyzvat, aby se té stávky účastnili, protože je to extrémně důležité, aby učitelé dali najevo svůj názor. Pokud budou čekat, že někdo prosadí jejich požadavky za ně, tak prostě by se nedočkali nikdy. Takže přeji učitelům hodně úspěchů. Věřím nebo předpokládám,… Počkejte, teď tomu… … že bude potřeba akci, a teď bych, nechci říct slovo inteligence, ale nic jiného mne nenapadá, to znamená, vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří jsou ve veřejných službách v České republice extrémně vykořisťováni, vlastně jako je to vykořisťování, které tady udělali komunisté, protože máme přeci všichni stejný žaludek, to trvá a vesele v něm pokračovaly všechny demokraticky zvolené vlády, protože to pro ně bylo výhodné: "Ti zaměstnanci prostě jsou zvyklí pracovat za malé peníze, mají určitý pocit odpovědnosti, tak je budeme vydírat dál," takže… Naznačujete tedy, že… … bychom měli postupovat příště společně. … že stávka lékařů samostatná, samostatná stávka učitelů a některých státních zaměstnanců jako úředníků finančních úřadů a podobně, jsou příliš samostatné akce a po těchto akcích přijde společná akce? Já v to doufám, protože my jsme svoji stávku měli toho 19. června, takovou tu varovnou. Učitelé ji budou mít 1. září… Co bude tou další akcí z vašeho pohledu, jaká by měla být, a teď pomiňme společný pochod Prahou, který uspořádají 13. září dvě nejsilnější odborové centrály v zemi, tedy Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů? Co by podle vašich představ mělo tou společnou akcí, v uvozovkách, pracující inteligence být? Já si myslím, že by to měla být normální stávka, to znamená, omezení provozu, každý podle toho, co dělá. Vy jste se zmínil o demonstraci 13. září, tam z mého pohledu je trošičku nešťastně zvolen termín, protože demonstrovat v sobotu, nevím, jestli to je nejchytřejší nápad. Obáváte se, že přijde málo účastníků a opět si tato demonstrace, tento protest jako dva předchozí, které dělaly ony odborové centrály, každá zvlášť, nejdříve Asociace samostatných odborů po referendu, a čtrnáct dní poté Českomoravská konfederace odborových svazů, že přijde málo lidí, toho se obáváte? Obávám se, že ten termín prostě nebyl zvolen vhodně a myslím si, že se dal zvolit termín šikovnější, aby ta účast mohla být větší. Podle vás po této demonstraci by měla přijít stávka nějaká neomezená, a co by mělo být jejím hlavním požadavkem? To je trošičku, právě jste se dostal k tomu problému, kterým my jako Lékařský odborový klub máme, protože Českomoravská komora odborových svazů jaksi vygenerovala deset pozměňovacích návrhů té vládní reformy veřejných financí a mezi těmi návrhy jsou body, které nám je trošičku problém podporovat. Například zavedení pátého daňového pásma z mého pohledu je nesmysl, protože již dnes jsou zaměstnanci velmi znevýhodněni ve srovnání s podnikateli a nevím, proč by zaměstnanci, kteří…, někteří lidé s tou vysokou kvalifikací, velkým množstvím přesčasových hodin a týká se to třeba i špičkových lékařů, dosahují těch příjmů měsíčních na úrovni, čtyřiceti pěti, padesáti tisíc. Proč by za to ti lidé měli být trestáni? Já si myslím, že problém je spíš neschopnost státu vybrat daně od osob samostatně výdělečně činných… Nehovoříte teď sám proti sobě jako odborář? Tak chcete jednotnou akci a přitom ty dvě odborové centrály, což se ukázalo v pondělí, kdy Českomoravská konfederace odborových svazů hovořila o kompletním desateru, tedy o deseti pozměňovacích návrzích, Asociace samostatných odborů hovořila o možnosti generální stávky, od toho se Českomoravská konfederace odborových svazů distancovala, nejednotnost pokračuje. Nejednotnost pokračuje. Ty návrhy některé, říkám, jsou pro nás jako pro lékaře obtížně přijatelné a jiné věci, které jsou z našeho pohledu důležité, v tom desateru chybí, například zavedení jaksi nějaké spravedlnosti do plateb zdravotního pojištění, přesun části výnosu spotřební daně ze zdraví škodlivých výrobků, mám na mysli tabákové výrobky a alkohol, do zdravotnictví a tak dále. To byly zase naše požadavky, a ty se v tom neobjevují, takže… Je podle vás tedy reálné, aby se po protestu 13. září, z jehož účasti máte poměrně velké obavy, aby se konala nějaká jednotná akce, například lidí zaměstnaných ve zdravotnictví, ve školství, zkrátka vysokoškolsky vzdělaných lidí ve státních službách, která by byla jednotná a šlo by o stávku? Myslím si, že toto je pravděpodobnější, protože ten záběr, jak třeba Asociace samostatných odborů, kde jsou zemědělci, železničáři, tak Českomoravské komory odborových svazů, kde je to spektrum těch členů ještě mnohem širší, tam už se ten společný jmenovatel hledá velice těžce. Ale myslím si, že problémy té inteligence pracující ve veřejném sektoru jsou stejné a že tam se ten společný jmenovatel najde snáz, že by jaksi ta akce měla jít napříč oběma těmi centrálami… A bude iniciátorem Lékařský odborový klub té stávky? My budeme jednat 3. září, máme předsednictvo, kde za prvé přijmeme jaksi určité usnesení právě k té demonstraci 13. září. Já osobně budu navrhovat jaksi individuální účast našich členů už z praktického důvodu, že na 13. září my máme půl roku dopředu naplánovanou svoji celostátní konferenci, takže bychom s tím měli problém a ten termín s námi nikdo nekonzultoval, takže… Já ještě zůstanu u problematiky mzdové. Na kolik podle vás hraje proti požadavkům odborů ve státní sféře skutečnost, že podle údajů Českého statistického úřadu si zaměstnanci v nepodnikatelské sféře, tedy především zaměstnanci státu, vydělávají průměrně sedmnáct tisíc pět set dvanáct korun, zatímco lidé v podnikatelské sféře berou šestnáct tisíc devět set padesát dvě koruny, to znamená, bratru rozdíl šesti stovek? To nehraje žádnou roli, protože ten údaj je třeba správně interpretovat. Jde o plat za druhé čtvrtletí, to znamená, v té sféře nepodnikatelské je do toho zahrnuta ona polovina toho dodatečného platu. Pokud byste si spočítal celé první pololetí, tak zjistíte, že naopak mzda v té sféře podnikatelské je vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Takže to je vytrženo z kontextu jenom jedno čtvrtletí a realita celoroční je obrácená, a to je, myslím, to důležitější. Další téma, situace českého zdravotnictví, byť o něm částečně byla řeč v části první. Před těmito mikrofony padalo několik tezí, v jakém stavu je nyní české zdravotnictví. Prezident České lékařské komory David Rath hovoří o zdravotnictví na okraji propasti, premiér Vladimír Špidla takové hodnocení odmítl. Vy jste byl velmi nyní kritický k Marii Součkové jako ministryni zdravotnictví. Jaké hodnocení byste použil vy, ten rozvrat, o němž jste hovořil? Já bych chtěl říci, že zdravotnictví funguje díky práci zdravotníků a navzdory snaze politiků. To by bylo asi moje slovo, ale… Počkejte, jak navzdory, oni ho chtějí likvidovat, nebo co? Z kroků některých politiků mám pocit, že snad to je jejich úmyslem, ale… Buďte konkrétní. Budu konkrétní, například rozpad sítě nemocnic, té veřejné sítě, který nastává poté, co byly bývalé okresní nemocnice převedeny pod krajské úřady, aniž bylo stanoveno, která nemocnice musí být zachována. V dané chvíli je síť extrémně nerovnovážná. Máme okres Tachov, kde není jediná nemocnice, máme okres Karviná, kde máme nemocnic šest. Kraje převzaly na jednu stranu nemocnice s dluhy, na druhou stranu bez nějakého závazku, co s těmi nemocnicemi mají dělat. Podle zákona 290/2000, kterým se ten majetek převáděl, tak tam byl závazek, že deset let musí zdravotnické zařízení být zdravotnickým zařízením. Nikde tam nebylo stanoveno, v jakém rozsahu. Ústavní soud i tento minimální závazek zrušil, takže od ledna příštího roku vlastně si kraje mohou dělat s nemocnicemi, co chtějí. Vy jste přišli s požadavkem na Vladimíra Špidlu, že situace je neudržitelná a že Marii Součkovou považujete za tak špatnou ministryni jako exministra Luďka Rubáše a Jana Stráského? Takto jsme situaci nepoložili, ale písemně jsem pana premiéra upozorňoval na problémy, které ve zdravotnictví jsou, například na tento problém týkající se rozvratu sítě, který hrozí, a za druhé… Pomůže Marie Součková? Neudělala za rok vůbec nic proti tomu. V návrhu zákona o zdravotnickém zařízení, který se neustále připravuje a jeho přijetí nebo předložení do parlamentu bylo už jednou odloženo, byl takový paragraf, který měl trošičku omezit tu libovůli krajů ve smyslu, že musí být zajištěna dostupnost té veřejné služby pro občany, pak je možno tu nemocnici měnit třeba na s. r. o. nebo akciovku nebo různě rozprodávat. A v té poslední verzi, kterou jsem projednával na ministerstvu 15. srpna i tento paragraf vypadl. Myslím si, že tento zákon bude dalším, který nemá sebemenší naději na přijetí. Je podle vás důvod napsat premiéru Špidlovi dopis, aby Marie Součková byla odvolána? Otázkou je, jestli bude pan premiér chtít takový dopis číst. Takže jest otázku položit si tak, ne jestli je paní ministryně tak dobrým ministrem, ale jestli má cenu v této věci oslovovat pana premiéra, který má starosti jiné… Má podle vás jako předsedy Lékařského odborového klubu? Já se obávám, že v dané chvíli nemá a jest třeba počkat na to, jestli bude přijat státní rozpočet a jestli tato vláda přežije. Znamená to, že v případě, že státní rozpočet a reforma veřejných financí budou přijaty, pak Lékařský odborový klub bude dělat všechno pro odvolání Marie Součkové? Pak budeme dělat všechno pro to, abychom paní ministryni přesvědčili, že je tak pět minut po dvanácté, a pokud ji nepřesvědčíme, tak potom by bylo třeba uvažovat o jiném ministrovi. Ale já totiž… Mohu ještě… Ano. … tady vám namítnout argument a jsem zvědav, jak se s ním vypořádáte. Co kdyby vám někdo řekl, že na rozvratu zdravotnictví se podílejí i sami zdravotníci, a to tím, jak vyrábějí velké množství nemocných v České republice, kdy nemocnost v České republice je zhruba třikrát vyšší než je průměr Evropské unie? Nevím přesně, z čeho usuzujete, že nemocnost je třikrát vyšší, jestli máte na mysli větší počet kontaktů našich pacientů s lékaři, který je… S lékařem, ano. To není tak, že by lékaři lovili pacienty na ulici, ale je to prostě pocit občanů, že potřebují vyhledat lékařskou péči, zvyklost v této republice… Promiňte, ale včetně neschopenek, které, tuším, že to je jeden a půlkrát více z těch údajů, které jsem četl, než je v té Evropské unii. To znamená, že zjevně v tom systému se lékaři velmi rádi pohybují, v tom, že dávají neschopenky, že zkrátka je nemocnost v České republice tak vysoká v porovnání s jinými státy. Český národ zase není tak nemocný národ. To je závažný problém. My jsme na něj upozorňovali a řešení bych hledal v tom, za prvé, sloučit zdravotní a to sociální pojištění, aby se projevilo, že třeba efektivnější, razantnější léčba, která je dražší, může být efektivnější v té délce hospitalizace. Za další, takovéto propojení by mohlo motivovat lékaře k tomu, aby nebyli příliš benevolentní k pacientům, kteří tu nemocenskou chtějí, protože skutečně ta závislost mezi mírou nemocnosti a výší příjmů občanů v České republice je extrémní, zatímco lidé s vyššími příjmy, protože ty nemocenské dávky jsou extrémně nízké, prakticky nemarodí, respektive, pokud jsou nemocní, tak si na to berou dovolenou, tak řadě zaměstnanců se to prostě vyplatí… A lékaři tomu napomáhají. Připouštíte odpovědnost lékařů, že…? Připouštím, že někteří, zejména praktičtí lékaři, jsou prostě příliš benevolentní v tom, jak chtějí vyhovět svým pacientům, protože oni jsou limitováni v tom, co jim mohou předepsat za léky. Drahé léky jim předepsat nemohou, ale to, jestli je nechají na neschopence, to nikdo nelimituje. A to prostředí je takové. Některé firmy vyzývají zaměstnance: "Řešte náš problém, že nemáme pro vás práci, tím, že jdete do neschopnosti." Takže to klima je a je to klima rozhodně špatné. Ale ten vládní návrh třeba reformy, když jste zmínil tento problém, je úplně špatně, protože problémem je dlouhodobá nemocnost, že někteří lidé opravdu marodí permanentně. A co vláda navrhuje? Chce snížit nemocenské dávky v prvních třech dnech nemoci, to znamená pro ty lidi, kteří dostanou skutečně tu chřipku, tak on ji bude přecházet, nebo on si bude místo toho brát dovolenou. Trvá v zastropování té nemocenské, to znamená, lidé s vyššími příjmy dále budou platit velké pojistné, ale pro ně ten příjem na nemocenské je prostě likvidační. Jaké řešení byste navrhl vy? Snížit ty dávky především v dlouhodobé nemocnosti a propojit ty dva systémy. Ale já bych se chtěl ještě vrátit k jedné věci. Já vám neuteču z té otázky. Ono možná vypadalo to hodnocení ministryně Součkové jakoby z luftu, jo, ten úsudek… K tomu jsem se chtěl vrátit, protože jsem vám vstoupil do myšlenky. Ale poslechněme si Marii Součkovou jako druhou stranu. Ministryně zdravotnictví se sama považuje za prvního vedoucího tohoto resortu, který něco s problémovým resortem dělá. Tady jsou její slova z BBC: Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Já se domnívám, že jsem podstatné kroky, systémové řešení již řekla. A právě proto, že to řešení je tak jednoduché, tak možná proto má tolik střetů a tolik kritiky. Já bych zde chtěla říci, že prvou řadou je udělat správnou reformu zdravotnictví. A jako odpovědný ministr zdravotnictví musím skutečně nastavit kroky tak, aby byly správné, to znamená, já jsem analyzovala celou situaci, dala teze koncepce zdravotnictví do parlamentu, parlament tyto teze přijal a doporučil dopracování do formy koncepce. Tato koncepce bude vlastně reformou zdravotnictví a v první řadě jde o finance, o jejich získání. Zde musím říci, že pokud budeme odpovědní, tak vycházíme právě z analýzy, a tyto finance do ní plně zapadají. Druhým krokem, který je, tak je právě ta otázka dlouze diskutovaná a s tím i vlastně související optimalizace sítě. My si musíme říci, jakým způsobem bude a v jaké formě zdravotní péče poskytována, chceme-li kvantitu nebo kvalitu. Slova ministryně zdravotnictví Marie Součkové v rozhovoru pro BBC z konce června. S obecnými frázemi se těžko polemizuje. Snad jenom něco o sebechvále mne napadá. Ale já se pokusím být konkrétnější. Paní ministryně dostala za úkol vypracovat koncepci resortu. Vypracovala určité teze, které byly natolik obecné, že je parlament odmítl a uložil to ministryni přepracovat. Paní ministryně za rok neprosadila jediný závažný zákon, které zdravotnictví potřebuje. Například osud zákona o vzdělávání lékařů byl velmi tristní. Myslím si, že stejně dopadne zákon o nelékařských povoláních a zákon o zdravotnickém zařízení, o veřejném zdravotním pojištění a o zdravotní péči, má prognóza pro ně je velice špatná. Co se týče sítě, ministerstvo nemá v ruce žádný nástroj na ovlivňování té sítě, protože peníze drží v ruce pojišťovna. Legislativní nástroj na omezení vůle krajů nakládat s nemocnicemi neexistuje, tedy reformu sítě si udělají kraje po svém bez ohledu na ministerstvo… I když do problematiky zdravotních pojišťoven bude Marie Součková vstupovat? Ale jak vstupuje do problematiky zdravotních pojišťoven? Navrhuje zákon o zdravotních pojišťovnách, změnu, ale co je zásadní, zásadní je vyhláška, kterou ministerstvo financí stanoví maximální množství peněz, určité procento, které si mohou pojišťovny zachovávat pro svoji vlastní režii, pro svůj vlastní provoz a ta navzdory našim návrhům se novelizovat nemá. Pokud byste vy byl ministrem, tak jak byste tu situaci vyřešil? Co se týče zdravotních pojišťoven? Ano. Myslíte, takhle, především se nedomnívám, že potřebujeme devět identických pojišťoven, které všechny poskytují vlastně stejný produkt… To znamená, že byste redukoval všeobecné pojištění a… Já bych, zmenšil bych rozsah krytí ze všeobecného zdravotního pojištění a umožnil bych prostě vytvořit prostor občanům na to, se připojistit. Protože jestliže dnes prakticky veškerá péče je hrazená nebo má být hrazena z toho pojištění, tak nezbývá žádný prostor. Ale mnohem ještě důležitější pro to zařízení je, že v dané chvíli neznáme reálnou cenu zdravotní péče. To je úplná priorita, protože při tvorbě ceny, čehokoliv, se vždycky postupuje tak, že se určité náklady, k nim se připočte nějaký přiměřený zisk a ta služba se vrhne na trh. Buďto je o ni zájem, nebo není. Ve zdravotnictví je to tak, že se vybere určité množství peněz, pak se řekne: "Toto množství peněz musí stačit na všechno pro každého v jakékoliv míře," a pak se toto všechno prostě s tím vybraným množstvím peněz podělí a vzniká nějaká úhrada zdravotní péče. Ale ta nepokrývá ani ty režijní náklady. Třeba nemocnice jsou zákonitě v problému, když lékař svojí prací je schopen vydělat, protože tam je určitá minutová sazba, dvě koruny dvanáct haléřů za minutu, tedy sto třicet tři korun za hodinu svojí prací, ale průměrná mzda je sto třicet korun hodinová lékaře, jenom pro srovnání, průměrná mzda vysokoškoláka v České republice je asi dvě stě, tak lékař, ty náklady na jeho práci jsou sto sedmdesát pět korun, tedy on není schopen vydělat té nemocnici ani na svůj plat. Poslední otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. Zmínil jste plat. Navrhujete, aby platy lékařů byly v nemocnicích v průměru trojnásobné platy v České republice. Jak, rozvrženo v čase, by mělo dojít k tomu zvýšení podle vašeho názoru? K tomu už mělo dojít dávno, protože lékaři… Teď myslím, v kolika letech. V pěti? Ne, už to mělo být podle mého pohledu v dané chvíli. Lékaři hlasují nohama, utíkají do zahraničí. V dané chvíli již čtyři sta lékařů z České republiky pracuje v německých nemocnicích. Nevím, jak dlouho budeme čekat, jak dlouho vydrží lékaři pracovat u nás, než odejdou. Milan Kubek. Díky za váš čas. na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Šéf lékařských odborů ostře kritizuje ministryni zdravotnictví PRAHA 28. srpna (ČTK) - Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek dnes v rozhlasovém pořadu Interview BBC ostře kritizoval ministryni zdravotnictví Marii Součkovou (ČSSD). Míní, že Součkové chybí představa o tom, kam zdravotnictví zavést. Podle něj za rok působení ve vládě neprosadila jediný závažný zákon v oblasti zdravotnictví. Kubek řekl, že ministerstvo Součkové je v "totálním rozpadu" a v resortu zdravotnictví je "katastrofální situace". Varoval například, že po převedení bývalých okresních nemocnic pod krajské úřady hrozí rozpad nemocniční sítě. Ministerstvo podle Kubka nemá právní nástroj, jenž by krajům uložil, které nemocnice a podle jakých měřítek musí zachovat. "V dané chvíli je situace extrémně nerovnovážná. Máme okres Tachov, kde není jediná nemocnice, máme okres Karviná, kde máme nemocnic šest," řekl Kubek. Součková podle něj proti této hrozbě nic neudělala. Podle něj je horší ministryní, než byl například jeden z jejích předchůdců, kritizovaný sociální demokrat Ivan David. "Problém Ivana Davida byla komunikace s lidmi a jeho obrovská schopnost udělat si nepřátele i z lidí, kteří měli stejný názor. Ale u něj jsem určitou vizi viděl. V nynější chvíli žádnou nevidím," poznamenal Kubek. Šéf LOK ale míní, že teď nemá cenu usilovat o výměnu ministryně, neboť vláda není stabilní. Řekl, že je třeba počkat, zda kabinet přečká schvalování rozpočtu na rok 2004 v Poslanecké sněmovně a jak dopadne reforma veřejných financí. "Pak budeme dělat všechno pro to, abychom paní ministryni přesvědčili, že je tak pět minut po dvanácté (na zlepšování situace ve zdravotnictví). Pokud ji nepřesvědčíme, tak potom by bylo třeba uvažovat o jiném ministrovi," řekl Kubek. Lékaři jsou sice spokojeni se zaváděním šestnáctitřídního platového systému, žádají ale další kroky, například zvyšování tarifního příplatku. Výhrady mají i k některým částem reformy veřejných financí, kterou připravila vláda. Šéf LOK Kubek je pro velký protest, ale neshoduje se s ČMKOS PRAHA 28. srpna (ČTK) - Předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Milan Kubek je pro velkou protestní akci státních zaměstnanců proti návrhu reformy veřejných financí, který předložila vláda. Připouští ale, že sladěný přístup všech odborových centrál je problematický, neboť jejich požadavky se liší. Lékařským odborům se například nelíbí desítka pozměňovacích návrhů, kterou k reformě předložila Českomoravská konfederace odborových svazů. "Některé návrhy jsou pro nás jako pro lékaře obtížně přijatelné a jiné věci, které jsou z našeho pohledu důležité, v tom desateru chybí," řekl dnes Kubek v rozhlasovém pořadu Interview BBC. Lékaři by třeba chtěli, aby výnosy ze spotřební daně na tabákové výrobky a alkohol aspoň částečně putovaly do zdravotnictví, a nesouhlasí se zaváděním pátého daňového pásma. Kubek také podpořil chystanou pondělní stávku učitelů. Míní ale, že vhodná a účinná by později byla i stávka více profesí. "Předpokládám, že bude potřeba (uspořádat) akci ... vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří jsou ve veřejných službách v České republice extrémně vykořisťováni," vysvětlil šéf LOK. Odborové centrály chystají na 13. září protestní demonstraci. Lékařský odborový klub rozhodne, jaké stanovisko vůči ní zaujme, 3. září, kdy se sejde jeho předsednictvo. "Budu navrhovat individuální účast našich členů," řekl Kubek. Zalitoval zvoleného data 13. září, bojí se, že v sobotu nebude účast na demonstraci nejvyšší. Šéf školských odborů František Dobšík dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 řekl, že se školské odbory k protestní akci 13. září připojily. Podle výsledku pondělní stávky a vlivu na vládu školské odbory rozhodnou o dalších případných samostatných nátlakových akcích. Dobšík chce také jednat s ministryní školství Petrou Buzkovou i s premiérem Vladimírem Špidlou. Kubek řekl, že lékařské odbory jsou spokojeny se zavedením šestnáctitřídního tarifního platového systému, který má nahradit nynější systém 12 platových tříd. "Naším dalším cílem, který splněn nebyl, je zvýšení stávajícího sedmnáctiprocentního tarifního příplatku na 25 procent tak, jako mají státní úředníci," řekl Kubek. Podpořil i zrušení 13. a 14. platů státních zaměstnanců. Právě za jejich zachování chtějí stávkovat například učitelé. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:10 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
