| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 27. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Česká republika podle Cyrila Svobody do několika měsíců otevře své zastoupení v Severní Koreji.
Citace rozhovoru v médiích Devatenáctého srpna 2003 se konala v Bagdádu v budově bývalého hotelu Canal, který sloužil jako kancelář humanitárního koordinátora Organizace spojených národů, tisková konference. V jejím průběhu však došlo k výbuchu. V troskách bývalého hotelu našlo svou smrt třiadvacet lidí, mezi nimi i zvláštní zmocněnec Organizace spojených národů v Iráku Sergio Vieira de Mello. Na kolik je Irák nyní bezpečnou zemí pro české investory a české diplomaty? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interwiev BBC je vicepremiér, ministr zahraničí České republiky, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, přeji dobrý den. Dobrý den. Hned nadvakrát se mluvilo o tom, že by Česká republika mohla sehrát nějakou roli při řešení krize na Korejském poloostrově. Poprvé tato myšlenka veřejně zazněla začátkem července při návštěvě jihokorejského premiéra Ko Kuna v Praze, podruhé pak při návštěvě japonského premiéra Džuničira Koizumiho koncem srpna v Praze, jak klíčovou otázkou je, pane vicepremiére, pro českou diplomacii zapojení se České republiky do zmírňování napětí na Korejském poloostrově? Česká zahraniční politika vždycky bude sledovat zmírňování napětí, mimo jiné tedy i na Korejském poloostrově, nehrajeme… Je to jedna z priorit? Vždycky zmírňování napětí je prioritou české zahraniční politiky, ale tady nechci tvrdit, že by Česká republika mohla sehrát nějakou dominující nebo klíčovou roli, protože to je úsilí celého mezinárodně-demokratického společenství opět mít mírový poloostrov Korejský. My budeme v tomto aktivní v rámci Evropské unie, co nám naše síly stačí a jedna z cest je také, že chceme znovu obnovit plnohodnotně naše diplomatické vztahy s Korejskou lidově demokratickou republikou. Český premiér Vladimír Špidla začátkem července mluvil o právě této možnosti, citujme Vladimíra Špidlu doslova: "Neříkám velvyslanectví, spíše zastoupení na úrovni chargé d´affaires." Konec citátu. Je reálná tato možnost? Je reálná, budeme o to usilovat, protože naše vztahy s Korejskou lidově demokratickou republikou jsou pouze pozastaveny, nejsou zrušeny a my jsme měli konzultace na úrovni náměstků v roce 2001 ve snaze normalizovat tyto vztahy, náš zájem tady trvá, já doufám, že se to podaří, protože skutečně není jiný cíl, než mít dobré vztahy a usilovat o mírové řešení na Korejském poloostrově. Když tedy premiér Jižní Koreje Ko Kun při své návštěvě Prahy začátkem července mluvil o tom, aby Česká republika byla aktivnější při svém zapojení v dění na Korejském poloostrově, ten krok bude učiněn tím, že Česká republika zastoupení v Severní Koreji otevře. To je jeden z kroků, my to budeme aktivně sledovat na všech mnohostranných setkáních i při jednání, různých konferencí a podobně, budeme toto podporovat na půdě OSN a na všem fórech, kde se to dá podporovat, já tady znovu říkám, že nechceme si tady hrát na nějaké spasitele, ale chceme k tomu výrazně přispět a já si myslím, že Česká republika není úplně malý a bezvýznamný stát, ale naše zahraniční politika vždy bude úměrná naší velikosti a našemu významu. Kdy by podle vašeho názoru mohlo dojít k otevření českého zastoupení v Korejské lidově demokratické republice. Já odhaduju, že to nebude dlouho trvat, řekl bych, že to může být v řádu měsíců. To znamená, do konce roku 2003 je to reálné? Říkám v řádu měsíců, takže se pohybuju v řádu měsíců, nikoliv léta, ale jestli to bude za měsíc, za dva měsíce, za tři měsíce, to já vám nepovím, ale protože nejde jenom o nás, z naší strany jsme připraveni hned, řešíme i technické věci, jako je budova, a podobně, budova… Má Česká republika v Korejské lidově demokratické republice budovu, ostatně, abychom byli přesní, tak Severokorejci mají v Praze své velvyslanectví. Ano, a my máme budovu, kde sídlil náš úřad do, řekněme, pozastavení naší činnosti, naší diplomatické činnosti v roce 1994 a tato budova neodpovídala dnešním poměrům, tak jsme mezitím už zajistili smlouvu, kterou se vyměnila tato veliká budova za budovu menší, vše děláme pro to, abychom mohli otevřít náš úřad a mít obnovené diplomatické styky s Korejskou lidově demokratickou republikou. Na co by se podle vás mělo především navázat ve vztazích mezi Českou republikou, respektive někdejším Československem a Severní Koreou. Je to proces demokratizace a proces mírového řešení celé situace na tom poloostrově, protože ten poloostrov je rozdělen vlastně válkou, nikdy nebyla uzavřena mírová smlouva, je to de facto příměří a není to normální řešení, je třeba hledat demokratickou cestu pro řešení celého tohoto problému a demokratizace a sjednocení poloostrova je něco, co budeme dlouhodobě vždycky sledovat. Má i Severní Korea, rozumějme Korejská lidově demokratická republika, zájem na otevření českého velvyslanectví nebo českého zastoupení v Pchjongjangu? Já doufám, že to tak bude, protože nemáme žádný signál, že by tady byl nějaký masivní odpor a proto také říkám, že ten úřad můžeme otevřít v řádu měsíců, protože je tady šance, že se to podaří. Bude to na úrovni chargé d´affaires, jak naznačoval premiér Vladimír Špidla, nebo na úrovni velvyslance. To uvidíme, protože záleží opět na obou dvou stranách a velvyslance můžeme jmenovat jenom tam, kde také je akreditován jako velvyslanec, takže záleží vždycky na dvou stranách, nejde jenom o rozhodnutí České republiky, našim zájmem je zastoupení co nejvyšší možné, jestli bude chargé d´affaires, bude to, nebo velvyslanec, to uvidíme do budoucna, ale to na faktické činnosti toho úřadu mnoho nemění, důležité je, aby v čele úřadu byl kvalitní člověk, který spolu s ostatními diplomaty bude vykonávat dobrou práci v zájmu České republiky a české zahraniční politiky. Kdo takovým člověkem na ministerstvu zahraničí je, kdo by mohl být důvěryhodnou osobou pro Severokorejce. Takových tam máme. No, tak jmenujte. No, já teď nechci… Pořád máme dvacet minut ještě, čtyřiadvacet. Ano, já bych mohl jmenovat dlouhý list, ale neřeknu to proto, protože bych třeba na někoho zapomněl a ten by si teď mohl myslet, že třeba by nepadal v úvahu. Zatím nemáte konkrétní jméno. Ne, není konkrétní jméno, teď není, to ne. Černý den v historii Organizace spojených národů, tak nazval generální tajemník OSN Kofi Annan výbuch z 19. srpna v budově bývalého hotelu Canal v Bagdádu. Bývalý hotel sloužil jako kancelář humanitárního koordinátora Organizace spojených národů. Útok teroristů, který zachytily televizní kamery a rozhlasové mikrofony, má na kontě třiadvacet mrtvých. Představitelé české vlády po útoku prohlásili, že Česká republika posílí ochranu svých expertů v Bagdádu. Česká televize však v pondělí ve své hlavní zpravodajské relaci referovala, že v konečném důsledku se počet policistů chránících české diplomaty sníží ze čtyřiadvaceti na osmnáct. Ochranu diplomatů a expertů v Iráku má 3. září projednávat vláda. Je už jasné, zda se v konečném důsledku počet policistů pro české diplomaty a experty zvýší, nebo sníží? Zvýší se. Tudíž popíráte informaci České televize, že dojde v konečném důsledku o snížení o šest lidí. Ne, nedojde k žádnému snížení ani v konečném důsledku, počet lidí se zvýší a nejdůležitější informace je tato. To je otázka nikoliv politická, ale odborná, proto také chceme, aby příslušný velitel Policie České republiky navštívil Bagdád spolu s paní Hřebíčkovou, která vede naši misi u té prozatímní koaliční správy v Bagdádu a s naším chargé d´affaires, který vede zastupitelský úřad v Bagdádu, s panem Klepetkem, aby věci projednali, viděli na místě samém a stanovili počet lidí, které je zapotřebí, tady… Co tedy bude 3. září projednávat vláda, to nebudete projednávat konkrétní počty? My tam teď pošleme šest lidí, hned se tam posílá šest lidí a bude-li potřeba další osoby, tak o tom vláda rozhodne, ale znovu opakuji, do té doby je potřeba, aby, a to se stane, aby Policie České republiky řekla, jaká je skutečná potřeba, to je odborný pohled a tady z Prahy se to snadno říká, že budeme potřebovat tolik a tolik lidí a tolik a tolik vozidel, důležité je vidět věci na místě samém, my budeme zvažovat, zda koupíme nové vozidlo nebo budeme… Hovoříte například o obrněném vozidle. … o obrněném vozidlu nebo jestli si ho budeme půjčovat na leasing v místě samém, z Kuvajtu, to všechno se řeší, protože takové vozidlo stojí přes čtyři miliony korun, jeho pronájem je levnější, a tak dále, to všechno se řeší v řádu hodin a určitě je to, všechno děláme proto, aby bezpečnost našich lidí byla zabezpečena… Z toho, co říkáte, odlétá s Janinou Hřebíčkovou nových šest policistů, ale neplatí to, že by podle armády dvanáct příslušníků vojenské policie mělo okamžitě přestat střežit a být přesunuto do Basry, to znamená, že k těm dvanácti vojenským policistům a pak dalších dvanácti policistům URNA, což je celkem čtyřiadvacet policistů, kteří střeží, přibyde dalších šest. Já zkrátka nebudu tady ty počty dělat, protože sníží se počet policistů, vojáků, budou přesunuti, to je pravda, ale konečný počet stanoví odborníci na místě samém, to je velmi jednoduchá pro politiky, novináře, pro kohokoliv, je velmi jednoduché říkat, kolik tam má být lidí, to musí vyhodnotit ti, kteří za to nesou odpovědnost a Policie České republiky nese odpovědnost za naše životy, za ochranu našeho majetku, za ochranu našeho zdraví, našich občanů, tedy i v tomto případě na území Bagdádu, Basry, v Iráku a já, dokud nebudu mít posudek Policie České republiky, nic k tomu neřeknu, protože to se velmi snadno říká a musíme jít na maximum možné ochrany, tam nebudou hrát roli peníze, ale zase není to tak, že bychom utráceli peníze bezhlavě ve jménu ochrany, abychom neudělali věci, které nejsou zapotřebí. Rozumím-li tomu správně, tak nemýlím-li se, ve středu příští týden Janina Hřebíčková odlétá do Bagdádu, s ní tedy odletí policejní expert a do týdne by měl dát požadavky, kolik je zapotřebí policistů. Ještě jedna informace, ano, odjede s paní Hřebíčkovou, chceme, aby s ní odjel příslušný policejní expert, vláda bude rozhodovat o navýšení, ale bez toho již tam šest policistů navíc pojede, to už je rozhodnuto, že tam pojede. To znamená, že nejen 3. září, ale pak ještě poté, co expert… Je to možné. … pošle /nesrozumitelné/, no, počkejte… Je to možné, že se to potom ještě navýší. Ne, teď hovoříme o tom, teď hovoříme o tom, kdy vláda bude ještě, protože se bude muset asi k tomu bodu vrátit po zprávě policejního experta. Podívejte se, úplně přesně je to tak, vláda to nemusí rozhodovat, to je, to nemusí rozhodovat vláda, vláda to rozhoduje proto, že je na to potřeba uvolnit speciální prostředky a proto, že jde o věc mimořádně důležitou, i politicky velmi důležitou, takže pojede paní Hřebíčková do Iráku, pojede s ní expert, navýší se počet policistů, je pravda, že se bude snižovat počet vojáků, protože primárně to nebo hlavně má odpovědnost Policie České republiky za naše životy a zdraví a za náš majetek, za jeho ochranu a ve vládě chceme, aby bylo rozhodnuto takto, že se navyšuje takto a že se zmocňuje kdykoliv navýšit víc, takže my i v čase můžeme kdykoliv navyšovat počet těch lidí, bude-li to zapotřebí. Takový bude návrh na 3. září. Takový jde návrh do vlády. A z jakých, už jste se dohodli s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, z jakých peněz se zaplatí navýšení policistů v Bagdádu? To, o tom bude rozhodovat vláda, já si myslím, že by to měla zaplatit, že by se to mělo zaplatit ze všeobecné pokladní správy, protože to je mimořádná událost, která se týká celé České republiky, ale o tom se ještě povede debata, ale obecně platí teze, že peníze tady nemůžou být překážkou nebo nějaká bitva o to, kdo to bude platit. Tuto odpovědnost máme všichni, samozřejmě formálně za policii odpovídá ministr vnitra, za diplomaty odpovídám já, ale bude se hledat nějaké řešení. Všeobecná pokladní správa a rezerva, to jsou ty peníze. Považuju toto za nejlepší možné řešení. Čeští experti, kteří pracují v koaliční správě, varovali začátkem srpna, že pokud budou podniky z České republiky váhat příliš dlouho, může se stát, že si výhodné zakázky rozeberou jiní. Premiér Vladimír Špidla k takové obavě v rozhovoru pro BBC 14. srpna uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak, pokud jsem seznámen, tak české firmy projevují docela živý zájem, opět by bylo potřeba k vaší debatě, abyste to porovnal, zda třeba švédské firmy prokazují živější zájem, či firmy z Belgie, naše firmy se velmi snaží prosadit v Iráku a myslím si také, že se prosadí. Čtrnáctý srpen a slova českého premiéra Vladimíra Špidly v rozhovoru pro BBC. Může vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda říci, kolik kontraktů už bylo podepsáno na účast českých firem při rekonstrukci v Iráku? To vám teď neřeknu přesně, kolik jich je, protože jsme sami v počátku a některé věci se teprve rozjíždějí a nejsou ještě podepsány. Byl už nějaký kontrakt podepsán? Já, některé byly, paní velvyslankyně Hybášková mě informovala, něco se týkalo nějakého Internetu, ale já to nevím teď z hlavy, protože my nemáme teď definitivní přehled jednotlivých firem, které jsou soukromé subjekty, kolik už mají podepsaných smluv a kde, důležité je, že se musí dostat nějaká větší zakázka, něco, co skutečně bude zajímavý projekt, což je velmi důležité, o to usilujeme. Je už něco takového na spadnutí? Já vám to nepovím, jestli teď je něco na spadnutí, protože bych také mohl předjímat něco, co třeba může a nemusí vyjít, takže z tohoto důvodu jsem tady opatrný, my vám sdělíme určitě ve chvíli, kdy budou podepsány tyto projekty, tak bude veřejnost s tímto seznámena, primárně samozřejmě za tu ekonomickou část nese odpovědnost ministerstvo průmyslu a obchodu, také to jmenuje a navrhuje obchodního zástupce na našem zastupitelském úřadu, takže do vlády tuto povinnost mám… Ale není, promiňte, ale není teď tou zásadní chybou to, že na českém velvyslanectví v Iráku pracuje pět lidí a zatím mezi nimi není ani jeden ekonomický atašé? Tam je, ten problém je v tom, že ekonomického nebo respektive obchodního zástupce jmenuje samozřejmě ministerstvo zahraničních věcí a na nominaci ministerstva průmyslu a obchodu a tady již nedošlo k tomu, aby ta nominace přišla… Proč tedy ale nehoníte… Ale to honíme, ne, opravdu… Nehoníte… … neříkejte, proč nehoníte, to honíme a honíme jako velmi intenzivně, ale… Ale výsledek je takový, že zatím v Bagdádu není diplomat a obchodní zastupitel. Ne, ne, jsou odborníci, jsou odborníci na různé oblasti včetně ekonomické sféry, kteří jsou v té prozatímní koaliční správě, tam máme experty a jedná se velmi intenzivně, myslím si, že je potřeba stále ještě mít trochu trpělivosti, protože to je země po válce, je rozvalená, ta země potřebuje obrovské investice, bude se organizovat konference těch, kteří jsou ochotni na to přispět ještě penězi, je to velmi komplikovaný proces, já vím, že jsou všichni velmi nervózní, říkají, už aby to bylo, aby to bylo dneska, zítra, ale já jenom sděluju, že to je velmi komplikované a určitě se výsledek dostaví, ale teď vám neřeknu žádnou velkou rybu teď. Můžete ale říci to, zda je reálné, abyste dotlačili ministerstvo průmyslu a obchodu, aby bylo na české ambasádě obchodní zastoupení a je to nutnost a vadí vám, že tam dosud takový člověk není? Ano, to mi vadí, že tam ten člověk není, to mi vadí a já chci, aby tam člověk, tento člověk byl, ale znovu opakuji, kompetenčně je to dohodnuto, platí to tak, že tyto lidi nominuje ministerstvo průmyslu a obchodu a jakmile tato nominace přijde, tak se to zrealizuje v řádu dnů, to není problém. Ono možná to může být také chybou proto, že by tento člověk mohl dohadovat konkrétní irácko-české joint-ventures. Může a nemusí, protože úkolem našich diplomatů je otevírat cestu našim podnikům, mnoho podniků jsou, je vtaženo do tohoto procesu, mnoho podniků jedná a my už neuzavíráme smlouvy za podniky, to se taky ty podniky a společnosti musí uzavírat sami, zároveň se děje například to, že třeba velké britské firmy do některých projektů chtějí už subdodávky z České republiky, ten proces běží, já si myslím, že s ministrem průmyslu a obchodu v nějaké krátké době dáme výčet z toho, co se stalo, ale znovu opakuji, nechci lézt do zelí ministerstvu průmyslu a obchodu. Když se ještě zaměříme na jednu věc související s Českou republikou a její účastí v poválečném Iráku, můžete potvrdit či vyvrátit informace Lidových novin, že Česko by mohlo v poválečném Iráku zastupovat obchodní zájmy izraelských investorů? Já jsem to četl v těch Lidových novinách, ale to úplně přesně není, my se nebráníme společným projektům, kdyby byl projekt například, jeden z projektů možných je, že by české loděnice dodaly lodě, ty lodě by se kompletovaly třeba v Hajfě v Izraeli třeba s nějakými americkými komponenty, motory a potom by si je naše firmy dovezly třeba do Iráku, i to je možné, ale není to tak, že my bychom zastupovali zájmy státu Izrael, to v žádném případě ne, ale určitě se nebráníme nějaké formě spolupráce, protože je dobré, když se spolupráce v celém Blízkém východě rozjede, protože spolupráce vede taky ke snaze k mírovému řešení celého konfliktu. Tým české koordinátorky v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc Iráku Janiny Hřebíčkové čítá nyní čtrnáct lidí, včetně Hřebíčkové tedy patnáct, nemýlím-li se, můžete potvrdit informace, že by se v nejbližší době měl tento tým rozšířit o tři až čtyři lidi? Ano, bude se rozšiřovat. Můžete říci, na co, v jakých oblastech budou specialisté, ti další odborníci, kteří budou v počtu tří až čtyř do Iráku vysláni? Především teď jde o tu ekonomickou oblast, protože my máme odborníky, kteří se zabývají administrativou, dokonce i oblastí školství, a tak jsou tam odborníci z různého spektra, ale především teď jde o vyslání odborníků, kteří se budou zabývat tou ekonomickou stránkou věci, už tam tací jsou, jde jenom o posílení toho týmu, o další osoby. To není něco nového, to není, že bychom teď zase si vzpomněli, že tam pošleme další lidi, protože ten proces trvá, my musíme mít lidi, kteří jsou kvalitní jazykově, odborně, znalost prostředí musí mít a musí být prověřeni Národním bezpečnostním úřadem, takže ten důvod, že tam budou další lidé, je ten, že ten proces probíhá, to není proto, že bychom si teď vzpomněli, že tam potřebujeme ještě další lidí, aby si posluchači nemysleli, že my jsme si, že jsme zjistili, že máme málo lidí a že musíme poslat další lidi, ten proces… Bude ten proces ještě pokračovat… Bude pokračovat. … s tím, že by mohli přijít další lidé? Bude pokračovat, je to možné, že budou pokračovat další lidé, ale ten proces je takový, že my musíme prověřit i lidi, ty kandidáty Národním bezpečnostním úřadem, musí projít mnoha prověrkami, protože ty lidi musí obstát, je to velmi náročné a nebezpečné teritorium. Vy jste v úterý jednal se svým německým protějškem Joschkou Fischerem, kolik času, a teď upřímně, jste musel strávit vysvětlováním Joschku Fischerovi dohody českého premiéra Vladimíra Špidly a rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, že se v Praze uskuteční konference menších států, která se má konat 1. září. Já myslím, že debata na to téma trvala asi tak minutu. Není to tedy zásadní problém. Kdepak, podívejte se, Joschka Fischer ve svém projevu vůči našim velvyslancům, kde tato otázka byla položena, jasně řekl, že jako byl ten takzvaný minisummit, kde byla Belgie, Spolková republika Německo a Francie, se sešly a mluvily o bezpečnosti a obraně, evropské obraně, tak stejně tak se můžou sejít jiné země a diskutovat pohled na evropskou integraci, takže tady není žádná hořkost, já to nevidím jako vůbec nic dramatického. Německá agentura DPA v této souvislosti napsala: "Joschka Fischer si dnes ostřejší kritiku tohoto českého postoje," rozumějme znovu otevření některých věcí týkajících se evropské ústavy na mezivládní konferenci, "odpustil, možná totiž bude potřebovat i hlasy z Prahy, až se bude chtít stát ministrem zahraničí Evropské unie." Tak, nevím, co si Joschka Fischer odpustil, nebo neodpustil, ten rozhovor byl velmi dobrý a kvalitní, pokud… Zmínil se o tom, že by chtěl být ministrem zahraničí Evropské unie? Ne, ne, nezmínil a pokud jde o to otevírání otázek, tak pro posluchače je naprosto zřetelné, že když skončil konvent a zahajuje se nové fórum, a to je mezivládní konference, kde budou diskutovat budoucnost Evropy, budou diskutovat ministři, takže nemůžeme říct ministrům, víte, co, kluci, už nemůžete o ničem rozhodovat, protože my jsme to všechno už dohodli, takže ta mezinárodní konference musí zákonitě některé otázky otevřít a já souhlasím s tím, že to bude velmi málo otázek, možná jedna, možná dvě, že to nebude nekonečné množství otázek, protože my nechceme zbourat celou dohodu, která se dosáhla, ale tvrdit, že nelze otevřít nic, tak to se nemusíme scházet, sice se máme rádi, ale nemusíme se na to scházet. Pokud byste měl říct dvě otázky, které podle vás budou otevřeny a kde nakonec malé, menší země, ať již členské, či kandidátské, uspějí, které dvě otázky to budou? Zdá se mi, že velmi pravděpodobné, že uspějeme v těch otázkách institucí, to znamená v našem zastoupení v komisi, že každá země bude mít svého komisaře i po roce 2009 a druhá otázka, ve které si myslím, že máme dobrou šanci uspět, je, že bude zachován nějaký rotační princip předsednictví, to znamená, že nebude předsednictví Evropské rady v rukou jenom velkých nebo jednoho velkého státu. Já vím, že to posluchače moc netrápí, protože instituce jsou lidem vzdáleny, ale odpovídám na vaši otázku, obecně jde o to, že usilujeme, aby Česká republika měla vliv podobně jako ostatní stejně velké země v evropském rozhodování, o to usilujeme a toto jsou cesty, které k tomu vedou. Z toho, co jste řekl, tyto dvě otázky budou podstatné, nemá pro Českou republiku a nemá smysl otevírat další. Jistě by se mohly otevřít některé další otázky, ale zdá se mi, vy jste položil otázku, co si myslím, že je reálné… Ano. … moje odpověď je, že tohle to vidím… Tyto dva klíčové… … toto vidím jako reálné, jestli se otevře něco jiného a bude se to diskutovat, tak určitě se o tom budeme dál bavit, jistě bych tady mohl říct další své výhrady, co si myslím, že by se mělo ještě změnit, ale položil jste otázku, co vidím jako reálné, tak vidím toto. Teď k dalším tématům, s největší pravděpodobností novým ministrem spravedlnosti České republiky bude advokát Karel Čermák, už s vámi premiér konzultoval toto jméno? Já od pana premiéra znám to jméno ještě na seznamu s některými dalšími kandidáty, není to tak, že by mi pan premiér řekl, tady je pan Čermák, a to bude budoucí ministr spravedlnosti, takže já ho znám jako jednoho z kandidátů. Pana doktora Čermáka znám z dob, kdy jsem byl na ministerstvu spravedlnosti a myslím si, že málokdo má takovou autoritu odbornou, mravní, lidskou, jako má pan doktor Čermák, jeho šíře vzdělání, znalost problematiky, evropský rozhled, je to člověk, který má autoritu v zahraničí, tak si myslím, že pokud bude tím kandidátem, tak já bych jenom řekl jenom dobře, to je dobré rozhodnutí. A povede to ještě k tomu, že také ministerstvo spravedlnosti opět nebude v rukou žádné politické strany, což možná při reformě justice bude dobře, ale… Nemáte, promiňte, a teď říkáte dobře, nemáte z toho obavy, když si vzpomenete, jak dopadla reforma justice prosazovaná nestraníkem Otakarem Motejlem? Nebude toto Čermákův handicap, že nebude mít páky na Poslaneckou sněmovnu? Podívejte se, mluvíme o panu doktoru Čermákovi jako o kandidátovi nebo o ministrovi, zatím jím není, je to jeden z kandidátů, pokud já jsme informován, je to jeden z kandidátů a já jenom říkám, že to je velmi kvalitní člověk, pokud by to takto bylo, záleží na tom, jak se postaví celá koalice a celá vláda za tuto reformu, ale jenom sděluju, že pan doktor Čermák je určitě člověk s obrovskou autoritou. A dobrý vyjednavač, takže by podle vás ve sněmovně mohl uspět. Já si myslím, že ano. Skutečnost, že se ani v minulosti nikdy nezaprodal totalitnímu režimu a přesto byl advokátem, který zastupovat naše zájmy v zahraničí a že i v roce 68 se snažil zdemokratizovat, to znamená, vymanit se z vlivu komunistické strany a tehdejšího systému advokacie, svědčí o tom, že to je demokrat duší a tělem. Jaký bude postoj poslaneckého klubu KDU-ČSL k požadavkům odborů na zjemnění reformy veřejných financí, podpoří poslanci KDU-ČSL desatero Českomoravské konfederace odborových svazů? Desatero odborových svazů KDU-ČSL nepodpoří jakožto takové, to ne, protože jde o to, my máme uzavřenou dohodu z Kolodějů, ta dohoda se dodrží a bude-li vůle ještě nějakým způsobem měnit reformu, tak jedině dohodou všech tří politických stran, nebude to žádné změkčování nebo ztvrzování, musí být vždycky vyvážený přístup a znovu opakuji, možná změna je jedině v dohodě všech tří koaličních stran. To znamená, že by i odborářské požadavky musely schválit všechny tři koaliční strany? No, musely by se na nich dohodnout všechny tři. A je to reálné? Já to nevidím jako reálné, že by se dohodly na deseti požadavcích odborářů, protože, opakuji znovu, naše země potřebuje fiskální reformu, potřebuje nastartovat ekonomický růst, potřebuje zastavit zadlužování, a to bez reformy možné není a reforma vždycky bolí. Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Josef Hojdar je ochoten podpořit požadavky odborářů a je přesvědčen, že ho odposlouchávají a sledují oficiální bezpečnostní služby České republiky. Josef HOJDAR, poslanec (zvuková ukázka): Nevím, proč by to dělaly soukromé firmy, to by musela být skutečně zakázka a zakázka rok sledovat Hojdara, myslím, že nikomu by za to asi ze soukromé sféry nestála. Stručná otázka, stručná odpověď, znepokojuje vás sledování Josefa Hojdara? Podle mě to není možné, není podle mě odposloucháván žádnou zpravodajskou službou České republiky, to se mi zdá jako absurdní a kdo se tomu trochu víc věnuje, tak ví, že tohle to je těžko pravděpodobné, zdá se mi, že to pan poslanec Hojdar nějak přeceňuje všechno, protože mně se to zdá vysoce, vysoce nepravděpodobné. Konstatuje vicepremiér, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, děkuji za vašich třicet minut, na shledanou. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Česko obnoví diplomatickou misi v KLDR Lidové noviny, 29. 8. 2003 , strana 8 - Česká diplomacie chce po letech opět aktivně působit na Korejském poloostrově. Prvním krokem bude podle ministra zahraničí Cyrila Svobody otevření zastupitelského úřadu v hlavním městě KLDR Pchjongjangu. Ministr to uvedl v rozhovoru pro českou redakci BBC. Prioritou české zahraniční politiky na Korejském poloostrově je mírové řešení současné jaderné krize a v dlouhodobé perspektivě "demokratizace a sjednocení poloostrova". Vztahy se Severní Koreou byly podle Svobody v roce 1994 pouze pozastaveny a nyní je vhodná doba pro jejich "normalizaci". Obnovení českého zastoupení v Pchjongjangu je podle šéfa české diplomacie otázkou "několika měsíců" a ministerstvo má pro budoucí českou misi už vybranou i budovu. Zatím není ovšem jasné, jestli bude mít ČR v Severní Koreji velvyslance, nebo jen chargé d'affaires. Počet policistů v Bagdádu se možná zvýší Lidové noviny, 3. 9. 2003, strana 4 - Nic nepodceňujeme, tvrdí čeští politici v odpovědi na kritiku počtu policistů, kteří chrání české diplomaty a experty působící v dočasné koaliční správě v Iráku. O věci by dnes měla znovu jednat vláda. Není vyloučeno, že kabinet v reakci na tlak médií nakonec na ochranu českých expertů působících v Bagdádu přece jen uvolní další policisty. Dovedly jej k tomu ale až debaty o tom, "zda 18 je víc než 24", které trvaly celý týden. Vláda totiž nejprve tvrdila, že počet policistů v irácké metropoli posiluje. Pak se ale začalo ukazovat, že jich bude o šest méně. Krátce po bombovém výbuchu v budově OSN v irácké metropoli Bagdádu čeští politici nejprve oznámili, že do města odjede dalších šest příslušníků Útvaru rychlého nasazení (URNA) ministerstva vnitra. Protože úřady již dříve informovaly veřejnost o tom, že v Bagdádu působí dvanáct příslušníků vojenské policie, zdálo se, že počet členů ochranky se tedy logicky zvýší na celkových osmnáct. Až později se ukázalo, že skutečnost je odlišná. Česká televize zveřejnila jako první informace o tom, že v Bagdádu již zhruba měsíc působí kromě dvanácti vojenských policistů ještě dvanáct příslušníků URNA. Dosud se tedy o bezpečnost expertů a diplomatů staralo celkem čtyřiadvacet mužů. Po příletu dalších šesti lidí z útvaru rychlého nasazení se ale počet na třicet nezvýší: vojenští policisté se totiž sbalí a přesunou dolů, na jih do Basry, kde sídlí česká polní nemocnice. Výsledek: z dvaceti čtyř osob ochranky zůstane osmnáct. Poměrně jasné oslabení sil. Politici ale v prvních chvílích využili faktu, že o dvanácti mužích URNA v Bagdádu zatím nikdo nevěděl a tvrdili, že bezpečnost se posiluje. "Počet policistů se zvýší na konečných osmnáct," uvedl například Grossův náměstek Miloslav Koudelný. "Zvýší se," tvrdil i ministr zahraničí Cyril Svoboda rezolutně BBC. Pak už ale začal kličkovat. "Já zkrátka nebudu tady ty počty dělat, protože sníží se počet policistů, vojáků, budou přesunuti, to je pravda, ale konečný počet stanoví odborníci na místě samém... dokud nebudu mít posudek Policie České republiky, nic k tomu neřeknu...," prohlásil ministr Svoboda. Ministr zahraničí ale nakonec přece jen dodal, že existuje možnost, že vláda na svém zasedání 3. září rozhodne o posílení ochrany českých expertů. "My tam teď pošleme šest lidí, hned, a bude-li potřeba další osoby, tak o tom vláda rozhodne," řekl ministr. "Civilní" policisté z URNA nepotřebují podle výkladu diplomatů a ministerstva vnitra k působení v Iráku, na rozdíl od lidí z vojenské policie, žádný zvláštní mandát od vlády a parlamentu. Do ciziny mohou být vysláni k ochraně zastupitelského úřadu a jeho pracovníků. Citát dne Lidové noviny, 3. 9. 2003, strana: 13 - "Ale my to honíme. Ne, opravdu. Neříkejte, proč nehoníte, to honíme a honíme velmi intenzivně..." Ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC na otázku Václava Moravce, proč ministr nehoní to, že na velvyslanectví v Iráku není ani jeden ekonomický atašé. Mezi Bruselem a Moskvou Lidové noviny, 20. 9. 2003, názory, autor: Pavel Máša, strana: 10 - Praha chce zvýšit svou diplomatickou aktivitu v Asii Jsme malý stát, na Západě nás nečekají, budoucností je Rusko. Tuto úvahu, kam zaměřit úsilí o hospodářskou (a tím i politickou) spolupráci, sdílejí představitelé různých politických stran. "Tady je naše šance," konstatoval podle Práva před rokem v Moskvě i silný muž ODS Topolánek. Souhlasil s ním i spoluautor ekonomické politiky ČSSD Hojdar. Pánové do Ruska přiletěli tak trochu na koncert Karla Gotta, ale hlavně na politické a obchodní schůzky. Na rozdíl od této "pragmatické" linie se část naší reprezentace nevzdává snahy o postup do diplomatické extraligy ("nový Evropan", bývalý náměstek ministra zahraničí Vondra). Ambice neskrývá ani premiér Špidla, který ohlásil zvýšení naší aktivity při řešení korejského rébusu. Premiérovo úsilí může působit velikášsky. Zvlášť v době, kdy si s nevyzpytatelnou KLDR neví rady ani Bílý dům a vylámal si na ní zoubky i ruský lišák Putin. Špidlovy výroky, jimiž odpověděl na žádost jihokorejského a japonského kolegy o naši angažovanost, ale nebyly střelbou od boku. Podporuje je i ministr zahraničí Svoboda, který oznámil, že v dohledné době znovu otevřeme misi v Pchjongjangu. Není to ale zbytečný úlet od ekonomicky orientovaného realismu Hojdarů či Topolánků (nemluvě již o komunistech)? K čemu nám je toto dobrodružství - kvůli pocitu důležitosti? Vysvětlení vládních úředníků je překvapující: v Asii se chceme angažovat proto, že nám záleží na Evropě a Americe. Po vstupu do EU se prý můžeme podílet na formování unijní politiky hlavně v případě, že uplatníme to, "co víme a umíme navíc". O tom je přesvědčen i premiérův zahraničně politický poradce Jestřáb. Naší parketou by podle diplomatů mohla být díky historicky vzniklým vazbám právě Korea či Blízký východ. Účast při řešení korejských problémů vlastně ani není naše volba. A řekl si o ni ani ne tak jihokorejský premiér Ko Kun či japonský Koizumi, jako spíš komunistický diktátor Kim Čong-il. Předejít hrozbě, kterou je zbrojení Severní Koreje, a současně riziko jejího vnitřního zhroucení, mají šestistranná jednání velmocí a států regionu. Jejich účastníci jsou ale zároveň i hráči na mocenském kolbišti. Existence kanálu pro předávání informací je proto žádoucí. Z nabízejících se možností, jako je Norsko, Polsko, Británie či Švédsko, dávají Severokorejci přednost Česku. Jeden z důvodů, které uvádějí, je až sentimentální. Máme prý podobnou zkušenost s velmocenskou nadvládou (pro Korejce byli Japonci tím, kým pro Čechy Němci). Podobně nás mohou vnímat i Palestinci, byť expremiér Zeman postavil jejich pocity výrokem o Arafatovi - Hitlerovi na hlavu. Politické investice do Asie by mohly přinést dividendy v podobě účasti na ekonomických projektech (obnova KLDR i Palestiny bude něco stát!) a projektech bezpečnějšího světa. Světa, v němž by "naše" Evropa měla nepřeslechnutelný hlas a kde by se USA nemusely babrat s problémy, jako jsou Irák či Kimovy rakety. Tím, že Američané ztratili původní iniciativu a uvízli v lokálních problémech, totiž utrpěly podle lidí z Černínského paláce i české zájmy. Jenže jak říkají znalci - někdo uplácá zlato z hroudy hnoje, jinému se v rukách i zlatý valoun promění v hnůj. Náš příspěvek k řešení lokálních krizí by prý představoval dvě až tři procenta podílu všech zúčastněných stran. Nepracujeme tedy s hroudou, leč s valounkem. I tak by ho byla škoda. V této souvislosti znervózňují přeřeky premiéra i ministra zahraničí. Především v případě Svobody zaráží, že se od něj posluchači hojně monitorovaného českého vysílání BBC nedávno dozvěděli, že "naše vztahy s KLDR jsou pozastaveny", a současně, že "naším zájmem je zastoupení (v Severní Koreji) co nejvyšší možné". Co si představit pod pozastavením vztahů v době, kdy je v Praze po období zmrazených styků konečně akreditován severokorejský ambasador, a poté, co zde o spolupráci jednal "sám" náměstek ministra zahraničí KLDR, je přinejmenším nejasné. Podobně nešťastná je deklarace snahy vyslat do Pchjongjangu rezidentního velvyslance. To by pak Praha musela vyhlásit Lukašenkovo Bělorusko za ráj lidských práv a hledat pro ně přinejmenším supervyslance. Ministrova rozhlasová škobrtnutí by tak nevadila, pokud by opravdu měl v ruce "dlouhý list" odborníků pro práci v severokorejské relaci, jak tvrdil. Pravdou ale je, že pro spočítání položek seznamu českých expertů stačí prsty jedné ruky. A to ještě jeden z nich odjíždí posilovat naši přítomnost v Africe. S potleskem za politickou invenci proto posečkejme. Špidla i Svoboda ještě musejí dokázat, že v jejich případě neplatí: "Chtěli jsme to nejlepší, dopadlo to jako vždy." Jinak by spíš měli následovat české pragmatiky do světa, kde toto pořekadlo, zhusta vystihující místní realitu, vzniklo. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
