| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 25. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Mareš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Mareš chystá další návrhy pro odbory týkající se platů státních zaměstnanců a je ochoten diskutovat o písemné dohodě.
Citace rozhovoru v médiích Prvního září se chystají celý den stávkovat učitelé. Požadavky kantorů podpořili někteří další odboráři, a to finančních a katastrálních úřadů a úřadů sociálního zabezpečení. 1. září, v pondělí, chystají na hodinu přerušit práci. Tentýž den zůstane patrně zavřena i část knihoven, protože ke stávce se přihlásil i odborový svaz pracovníků knihoven. Premiér Vladimír Špidla ještě před týdnem v rozhovoru pro BBC prohlásil, že se vládnímu vyjednávacímu týmu, který vede vicepremiér Petr Mareš, podaří s odbory dohodnout. K případné stávce premiér uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jistěže by mě to nepotěšilo, kdyby k tomu došlo. Myslím si, že kolegové, kteří vyjednávají, odvedou ještě kus práce a doufám pevně, že se to podaří odvrátit. Řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC premiér Vladimír Špidla. Proč vyjednávající tým vicepremiéra Petra Mareše selhal? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje, také předseda US-DEU, Petr Mareš. Dobrý den. Hezký den. Považujete za své selhání, že se vám jako šéfovi vyjednávacího týmu, jak o vás před týdnem v tomto pořadu mluvil premiér Vladimír Špidla, nepodařilo zatím odvrátit jednodenní stávku učitelů a hodinovou stávku některých státních úředníků? Naše jednání stále ještě neskončila. Já předpokládám, že ještě v průběhu tohoto týdne, nejpozději na počátku příštího týdne, se se zástupci odborových svazů rozpočtových organizací znovu sejdeme. To máte takový nějaký návrh, který by mohl být průlomový? Máme některé návrhy, které by mohly posunout to naše jednání trošku jinam, ale předesílám, nemám žádný takový návrh, který by měnil celkové pojetí jak reformy veřejných financí, tak našeho přístupu k rozpočtu. To je věc, kterou jsme odborům sdělili již před dvěma měsíci a se kterou se v tuto chvíli skutečně nedá hýbat. Jaké máte tedy návrhy, které by mohly jednání posunout? Já vám je v tuto chvíli říkat nebudu. Já je mám skutečně schované pro zástupce odborů. Jsou to záležitosti, týkající se dlouhodobé politiky v této oblasti, především v oblasti daňové. To znamená, že snížíte daně? Pochopitelně. Jak dobře víte, tak Unie svobody od svého vzniku usiluje o to, abychom snižovali daně. Znamená to, že státní úředníci a učitelé by byli jinak v budoucnu daněni? Ne, tak si myslím, že to není možné pochopitelně. Je přeci možné do celkového vývoje našich příjmů v budoucnosti zahrnout i předpoklady uplatnění prorůstových opatření v naší ekonomice například. Znamená to obecně, že chcete odborům říci: "Příští rok ještě počkejte a v letech dalších, do roku 2006, kdy skončí mandát této vládě za normálních okolností, se bude ekonomická situace zlepšovat a budete dostávat přidáno více?" Přesně tak, nebo respektive částečně takto, pak ještě něco navíc. Chci jim říci, že jestliže jste se rozhodli pro šestnáctitřídní systém platový, pak si myslím, že to rozhodnutí bylo správné. A do budoucna nám poskytnete, nám jako vládě, šanci lépe odměňovat ty kvalifikovanější a pracovitější. V příštím roce to víceméně není, vzhledem ke stavu našich financí, možné. A kde budou mít odbory tu záruku, že vláda svým slovům dostojí? Pravidelně oni odkazují na to, že šestnáctitřídní tarifní systém měl být zaveden několikrát i s onou finanční podporu až deseti nebo třinácti miliard korun a vždy se to odložilo jednou s odkladem kvůli povodním a tak dále. Kde budou mít jistotu? Vy jste ochoten jako vicepremiér společně s premiérem podepsat například nějakou písemnou dohodu? Já jsem ochoten podepsat písemnou dohodu, i když si myslím, že podepsat by ji měl pan premiér v tomto případě, pokud by k takové dohodě došlo. Ale žádná taková dohoda nemůže garantovat, že nebudou povodně například. My jsme na samotném začátku velmi upřímně odborářům řekli: "Dámy a pánové, přiznáváme, že tato koalice, když vznikala, neznala skutečný stav státní kasy. Nevěděla o všech kostlivcích, kteří se skrývají ve skříních." V tuto chvíli předpokládám, že většinu už jich známe. Jaké kostlivce máte na mysli? My jsme například neznali, alespoň já jako jeden z budoucích členů koaliční vlády jsem neznal, jaké závazky na sebe vzala předcházející vláda v souvislosti se stavbou dálnice do Ostravy. Já jsem netušil v té chvíli, jak vypadá jednání ohledně náhrady, slavné náhrady za TV Nova, a tak dále a tak dále. V průběhu posledního roku takovýchto kostlivců na nás z nejrůznějších skříní a skříněk vypadla celá řada. Nejsou to poněkud, promiňte, nejsou to poněkud divná slova od člena vlády, který podléhá premiéru Špidlovi, který byl vicepremiérem? On společně s Milošem Zemanem kostlivce, řečeno vašimi slovy, do skříně nastrkal, aby vy jste teď kostlivce objevovali? Já těžko mohu říci, kdo je kam strkal a kdo je před kým skrýval. Faktem je, že ta situace je taková, jak jsem ji popsal. Já jsem si téměř zcela jist, že o řadě těch problémů současný premiér ve chvíli, kdy jsme sepisovali programové prohlášení vlády, tak nevěděl, alespoň ne s úplnou jistotou. Abychom byli konkrétní a vrátili se k problematice vyjednávání s rozpočtovou a příspěvkovou sférou o platech, očekáváte tedy pokrok? Zatím jste ty návrhy, které předložíte v těchto dnech, jste odborářům zatím nepředložil, ani o nich nebyli symbolicky informováni, takže očekáváte jistý průlom? Já nevylučuji, že k průlomu dojde. Je možné, že by byla odvrácena stávka ve školství? Já se obávám, že nikoliv. Organizační přípravy k té stávce, pokud to mohu jako vnější pozorovatel odhadnout, už postoupily tak daleko, že předpokládám, že příslušný odborový svaz bude chtít demonstrovat, že je schopen takovou akci zorganizovat. Premiér Vladimír Špidla před týdnem k vyjednávání se státními zaměstnanci o zavedení šestnáctitarifního systému odměňování v rozhovoru pro BBC uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak vyjednává odpovídající skupina, kterou povede pan místopředseda Mareš, kde jsou zastoupeni paní ministryně Buzková, pan ministr Škromach. Tam se vede debata o jednotlivých prvcích tohoto nového systému. Ale principiálně je nový systém výhodnější z dlouhodobého hlediska pro zaměstnance veřejné správy a spravedlivější také ve vztahu k jejich kvalifikacím. Druhým faktem je, že v něm v každém případě bude o pět miliard více, než bylo v letošním roce. Dalším faktem je, že inflace je takřka nulová. Prohlásil před týdnem v rozhovoru pro BBC český ministerský předseda Vladimír Špidla. Vicepremiér Petr Mareš naznačil, že by se jednání o šestnáctitřídní tarifní soustavě mohla posunout. Myslíte si, že se může posunout obecně i vztah vlády a odborů, co se týče reformy veřejných financí jako celku? Já jenom znovu zdůrazňuji, že posunout se může postoj odborových předáků, nikoliv postoj vlády k těm rokům příštím, k roku 2004. My těch peněz více nemáme. To je zřejmé. Ale vy jste zjevně zatím v tom vyjednávání nepoužili ten argument, že se zavážete k tomu, že příště bude lépe i nějakou písemnou dohodou. To nepadlo, to je novinka zřejmě. Já nepřicházím s návrhem písemné dohody. Ale řekl jste, že jste ochoten. Ne, já jsem reagoval na váš dotaz, zda bychom byli schopni podepsat případnou dohodu a i v té mé reakci připomínám, že bylo jisté zpochybnění, protože žádná taková dohoda nemůže odhadnout nejen povodně, ale dokonce i některé rytmy ekonomického cyklu a i takové dohody jsou velice obtížné. Teď tomu tedy zcela nerozumím, dokonce úplně tomu nerozumím, protože, pokud jsem předtím rozuměl vašim slovům tak, že přeci jen něco máte, co můžete pro léta budoucí odborům navrhnout, tak teď se mi zase zdá, že nemáte vůbec nic. Ne, máme, máme. Já jenom říkám, že považuji za zbytečné stvrzovat to písemnou dohodou. Já mohu garantovat... S takovým požadavkem bezesporu odboráři přijdou, protože to naznačují v rozhovorech pro BBC představitelé odborů. Já jsem ten náznak neslyšel, ale je to něco, o čem je možné jednat. Jestliže jim slíbíme, že uděláme ten či onen krok, mají-li odboráři obavu z toho, že slovo vlády nestačí, není-li černé na bílém stvrzeno na papíře, pak já jsem ochoten takovéto sliby na papír dávat. Dosud zůstává nezodpovězena otázka, co bude po jednodenní stávce učitelů vyhlášené na 1. září a protestním pochodům odborů Prahou, který se má konat 13. Září? Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík řekl BBC, co očekává od vlády po stávce. František DOBŠÍK, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (zvuková ukázka): Je to naprosto jednoduché podle našeho pohledu, zafinancovat šestnáctitřídní platový systém s tím, že zůstanou zachovány ty podíly, které jsou vypláceny z třináctého a šestnáctého platu a nebudou nám snižovány nenárokové složky platu. Takže řádově se jedná o několik jenom miliard. Netrváme samozřejmě striktně na těch deseti, protože jsme si vědomi reformy veřejných financí, ale zmiňujeme těch deset miliard, protože sama vláda s tím přišla, když připravovala vládní prohlášení, kdy řekla v dlouhodobém záměru, aby učitelé nebo pedagogové i nepedagogové se posunuli v úrovni odměňování, tak by na rok 2004 bylo potřeba deset miliard. Jsme si vědomi, že to asi nebude, ale v současné době to přidání je opravdu jenom o stokorunách a my jsme očekávali, že to bude alespoň v pár tisícikorunách. Takže tento požadavek, kdyby naplnili, tak nemáme důvod nějakým způsobem protestovat. Řekl BBC předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Je vláda vicepremiéra Petra Mareše připravena čelit dalším nátlakovým akcím jako je několikadenní stávka, či možnost podávání hromadných výpovědí? Určitě je na to připravena. Ono jí totiž nic jiného nezbude. Ten požadavek, který pan předseda Dobšík formuloval, je prostě nereálný. Je to něco podobného jako kdyby vaše manželka začala doma stávkovat za váš vyšší plat. Vám ho buď BBC dá nebo nedá, ale nemá na to žádný vliv to, že vám vaše manželka doma stávkuje nebo nestávkuje. Podobná situace je teď u nás doma s vládou. Anna Horáková, posluchačka Interview BBC se vás prostřednictvím internetových stránek ptá? "Pane místopředsedo vlády, jaký je váš názor na avizovanou stávku učitelů? Mám zato, že brát si jako rukojmí děti se nějak neslučuje s posláním učitele." Ostatně vy jste kantor. Já jsem si jistý, že paní posluchačka má pravdu. Ta stávka je totiž zcela zbytečná, a mě trošku mrzí, že pan předseda Dobšík velmi často vzkazuje vládě své požadavky prostřednictvím médií. On s vámi nevyjednává? Pan Dobšík byl při všech vyjednáváních, ale myslím si, že jeho vystoupení by se dala shrnout do dvou či tří vět. On nebyl žádným tvrdým vyjednavačem, dokonce nebyl ani výrazným mluvčím z toho seskupení představitelů odborového svazu zaměstnanců v organizacích. Byl nějaký jiný vyjednavač, který svému odborovému svazu vydobyl? Jednak velmi aktivní roli hrála paní předsedkyně Vondrová. Ale jako příklad bych mohl uvést zaměstnance ochrany přírody a památkové péče, kteří vystupovali velmi razantně, ale zároveň s velmi konstruktivními návrhy, ale ti také z celého toho vyjednávání vyjdou poměrně slušně, neboť se posunou o dvě třídy výše a jejich platy se nesmírně citelně zvýší. To znamená, že Dobšík nevyjednával? Já myslím, že není efektivním způsobem vyjednáváním promlčet jednání se zástupci vlády a pak si svá vystoupení schovat na dobu, kdy se vrátí zpět do centrály a budou u toho média. Jak již bylo řečeno, odbory vystupují proti reformě veřejných financí jako celku. Českomoravské konfederace odborových svazů vypracovala deset pozměňovacích návrhů k vládním u návrhu reformy, pro které hledá podporu Poslanecké sněmovně. Je nějaký z deseti pozměňovacích návrhů, který podpoří vaše strana, rozumějme, poslanecký klub US-DEU? Ne, není. My jsme na poslaneckém klubu Unie svobody-Demokratické unie se shodli na tom, že nepodpoříme žádné pozměňovací návrhy, které směřují do hloubky té reformy. Myslitelné jsou některé technické změny. Anebo situace, ve které by někdo přišel s návrhem, kde by vyšší výdaje byly doprovázeny buď úsporami, anebo opatřeními, které by důvěryhodně zaručovaly výkonnosti české ekonomiky. Pro úplnost, odboráři chtějí dosáhnout například toho, aby nemocenské dávky nebyly v prvních třech dnech kráceny, aby se doba studia počítala pro výpočet výše důchodů shodně jako doba skutečného placení pojištění a aby nebyla zrušena možnost dočasně kráceného důchodu. Také požadují, aby zůstalo zachování stanovení věku odchodu do penze pro ženy i podle počtu vychovaných dětí. V daňové oblasti navrhují zachování pětiprocentní daně z převodu nemovitostí, zdanění lidí s velmi vysokými příjmy sazbou osmatřicet procent a nižší tempo snižování daně právnických osob. Nesouhlasí také se zmrazením valorizace odpočitatelných položek a navrhují, aby tato částka byla valorizována od příštího roku. Tam je problém, že ani jeden z těch návrhů není návrhem, který bychom mohli označit jako prorůstový. Vlastně žádný z nich není návrhem skutečně úsporným. Ony zasahují do oblasti reformy sociální a zdravotní péče, aniž by navrhovali nějakou variantu. My přeci víme, že to jsou dvě oblasti, ve kterých jsme na tom v tuto chvíli s financemi nejhůře. Předseda US-DEU Petr Mareš teď může garantovat, že poslanecký klub US-DEU bude hlasovat jednotně pro reformu veřejných financí v takzvaném druhém a třetím parlamentním čtení? Všechna jednání našeho poslaneckého klubu k tomu doposud směřovala. Marvanová a Hojdar, tato dvě jména poslanců padají především v souvislosti s možnou nepodporou vládního návrhu reformy veřejných financí. Kdo je podle vás větším ohrožením pro vládní návrh reformy, Hojdar nebo Marvanová? Já si nemyslím, že by paní poslankyně Marvanová byla ohrožením pro vládní návrh reformy. Rozdíl mezi ní a panem poslancem Hojdarem je myslím výrazný. Hana Marvanová byla aktivním účastníkem diskusí o tom, jak bude vypadat reforma veřejných financí od samého začátku. Věděli o jejích názorech nejen členové našeho poslaneckého klubu, anebo členové Unie svobody, ale i naši partneři. O názorech pana Hojdara jsme se dozvěděli vlastně teprve ve chvíli, kdy se rozhodl opustit poslanecký klub sociální demokracie. Nic neudělal také pro vyjednávání a jenom vyhrožuje? Já jsem zatím žádný vstřícný krok nezaznamenal. Znamená to, že největším ohrožením vládní koalice je podle vás Josef Hojdar v současnosti? Já jsem s panem poslancem nejednal, a je to problém nebo otázka, kterou musíte klást představitelům sociální demokracie. Zeptáme se Josefa Hojdara, který bude v úterý hostem Interview BBC. Jaká by nastala varianta? Vy jste i politolog, to znamená, že se umíte pohybovat i v politologické teorii. Co by bylo pravděpodobnější? Sestavení nějaké úřednické vlády po pádu vlády, kterou premiér připouští v případě, že neprojde reforma veřejných financí nebo předčasné volby? Já mám ten problém, že moje odpověď nemůže být odpovědí člověka, který se zabývá politikou pouze teoreticky. To znamená, že bych odpověděl tak či onak, mohl by to někdo přijmout jako odpověď ve prospěch toho či onoho řešení, takže nevím. Vy nějaké řešení nepreferujete? Na tu variantu nejste vůbec připraven, na pád vlády? Já jednoznačně preferuji přijetí vládních návrhů. To je zřejmé, ale když bude nepřijetí, tak bude co? Tak k tomu máme připravený náš krizový scénář, se kterým seznámíme jak voliče, tak vás. US-DEU má krizový scénář? Ano. Jak dlouho? Já si myslím, že od samého začátku našeho působení ve vládě. Tu otázku kladu proto, že Václav Holý z Prahy, posluchač Interview BBC, se ptá: "Jak zvládáte, pane předsedo, roli předsedy tak malé strany? Není to příliš těžká a příliš zbytečná práce vytahovat z problémů stranu, strany, která tak dopadla ve volbách? Jak vidíte její perspektivy? V případě, že by byly předčasné volby, jaké by byly perspektivy US-DEU?" Tak zoufale těžká práce to není. Moje výhoda oproti těm, kteří šéfují velkým stranám, je, že v tuto chvíli dokážu objet svoje členy poměrně rychle a bez větších potíží. To se kolegovi Topolánkovi jistě nepodaří. Smysl to určitě má, protože na české politické scéně není v tuto chvíli výrazná liberální pragmatická politická síla, která by odpovídala evropským standardům. Vy tedy nemáte obavy, že kdyby byly předčasné volby, že to bude znamenat konec US-DEU jako parlamentní, rozumějme, spíše strany zastoupené v Poslanecké sněmovně? Já jsem si zcela jist, že by to neznamenalo konec Unie svobody-DEU. Jaké procento byste si dával? My jsme od začátku hovořili o dvanácti, ale obávám se, že pokud by volby byly v příštím roce, pak bychom museli v našem odhadu jít poněkud níž. V každém případě byste byli nad pěti procenty? Určitě. Další téma - vztah státu a církví. Vy jste v červenci odložil svůj záměr přesunout problematiku církví z ministerstva kultury do gesce vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje. Důvodem byly otázky financí, protože nedisponujete úřadem, pod který by bylo možné, obecně řečeno, převést peníze na financování církví. Je jasné, na jak dlouho se tento záměr převést problematiku církví podle vás odkládá? Moji právníci a právníci pana kolegy Dostála připravili už minulý týden nový návrh řešení, který by spočíval, zjednodušeně řečeno, ve vytvoření zvláštní instituce uvnitř úřadu vlády, kterou by spravoval místopředseda vlády, nikoliv jmenovitě já, ale místopředseda vlády. Takovéto řešení je i pro ministerstvo financí přijatelné. To znamená, já s tímto návrhem přijdu do vlády, jak nejdříve. Nepředpokládám, že by to bylo hned na prvním zasedání 3. září, protože to bude zasedání, které budeme věnovat téměř zcela otázkám rozpočtu a reformě veřejných financí, ale na některém nejbližším hned potom. To znamená 10. září? Desátého nejpozději. Potom je další, tuším sedmnáctého. Je tedy reálné, že by od 1. ledna 2004 byla problematika církví přeřazena pod vicepremiéra pro vědu výzkum a lidské zdroje, ať jím bude kdokoliv? Pokud jde o vládní koalici, pak si myslím, že to reálné je, protože jsem nezaznamenal žádné hlasy proti. Otázka je, jak přijme tento návrh Poslanecká sněmovna. Kardinál Miloslav Vlk před týdnem v tomto pořadu obvinil ministra kultury Pavla Dostála a jeho úřad, že se nadále chová protiústavně v souvislosti s registrací církevních subjektů. Miloslav VLK, kardinál katolické církve (zvuková ukázka): Na tahu je pan premiér Špidla, protože, jestliže mu ministři nezachovávají, nerespektují Ústavní soud a nezachovávají ústavu, tak je věc premiéra vlády, aby si udělal pořádek. Kardinál Miloslav Vlk v rozhovoru pro BBC. Řekl to s tím, že by někdo měl sehrát roli zprostředkovatele mezi zástupci církví a ministrem kultury Pavlem Dostálem v případě, že ona gesce bude převedena pod vás. Tak v tomto případě role zprostředkovatele padá? Já si myslím, že by to bylo jednodušší řešení, i když to prvé je pochopitelně možné, ale posloucháme-li představitele církevních kruhů na jedné straně, na druhé straně pana ministra Dostála, tak myslím, že nemusíme být ani příliš pronikavými analytiky, abychom věděli, že zde nejde pouze o spor věcný, že prostě dialog v téhle té oblasti se zasekl. Římskokatolická církev se, pane vicepremiére, na podzim dostane opět do zorného úhlu médií, a to v souvislosti se soudním sporem o určení vlastnictví Svatovítské katedrály. Ten se vleče téměř od listopadu 1989. Kardinál Vlk míní, že církev by byla ochotna žaloby stáhnout, pokud by vláda byla ochotna řešit problematiku restitucí církevního majetku. Je podle vás taková možnost reálná? Já si myslím, že reálná je a že už je skutečně na čase, abychom za touto diskusí udělali tečku. Ona je otevřená, jak víte, celou řadu let a jak chrám svatého Víta, tak církev římskokatolická, tak tento stát, si to zaslouží. Já si myslím, že to možné je a že příliš často jsme v diskusích. Myslím si, že Svatovítská katedrála je toho dobrým příkladem, že jsme se ocitali zcela mimo ten věcný, často právní problém. Skončili jsme u sporů, které jakoby nás vracely zpátky nejen do počátku první republiky, která ten problém měla také, ale často do období... Kdy se katedrála stavěla téměř? To ne. Tehdy to bylo zcela jasné. Tehdy bylo jasné, komu patří. Ale do období, kdy jsme diskutovali o samotné podstatě našeho vztahu jako národa k církvi. Rozumím správně vašim slovům, že vláda premiéra Vladimíra Špidly po klíčovém boji v Poslanecké sněmovně o reformu veřejných financí a o státní rozpočet na rok 2004 uvažuje o otevření a dořešení problematiky restitucí církevního majetku? Dořešení problematiky restitucí církevního majetku je součástí dořešení celkového problému vztahu mezi státem a církvemi. Vláda se k němu dostat někdy musí. Jaké řešení vidíte jako přijatelné pro všechny strany vládní koalice v souvislosti s dořešením restitucí církevního majetku? To není pouze otázka uvnitř vládní diskuse. To je především otázka diskuse mezi státem, v tuto chvílí vládou a jednotlivými církvemi. Ta otázka není vyjasněna ani uvnitř světa církevního, to znamená, mezi jednotlivými církvemi. Ty názory se odlišují. Právě proto, že se občas ta diskuse ocitla zcela mimo samotné téma, tak vlastně společné stanovisko církví působících legálně na našem území, v tuto chvíli neznáme. Rozumím, že by to bylo klíčové téma, pokud by od vás byla převedena problematika církví, dořešení restitucí církevního majetku? Jistě by to bylo jedno z významných témat. Vy jste před dvěma měsíci řekl BBC, že by se vláda měla pokusit předložit sněmovně již jednou zamítnutou česko-vatikánskou smlouvu, která měla řešit vztah státu a římsko-katolické církve a najít pro ni mezi poslanci podporu. Kardinál Miroslav Vlk řekl BBC, že Svatý stolec dodnes neví, co vláda hodlá s odmítnutou smlouvou udělat. Miloslav VLK, kardinál katolické církve (zvuková ukázka): Na tahu je česká vláda. Jestliže to bylo, partneři ze dvou stran podepsali, a teď parlament tohle to odmítl, tak česká vláda bude muset, a nuncius o tohle to žádal u premiéra, aby vysvětlil Vatikánu, tedy svému partnerovi, proč nastal tento postoj a jaký postup chtějí dále zvolit. Nuncius žádal především, aby vláda sdělala, jestli má zájem na té smlouvě, nebo ne. Protože jen z těchto důvodů a z těchto námitek začít znovu jako jednat, to myslím že Vatikán asi chtít nebude. Jestliže to nepůjde, tak budeme čekat dalších x let. Čili byli jsme čtyřicet let za komunismu bez nějakých vztahů, tak budeme nějaký rok i dále za demokratického režimu. I když je to podivné, že máme tady nuncia, který je doyenem diplomatického sboru, ale prostě smlouva s Vatikánem není. Kardinál Miloslav Vlk a jeho slova pronesená pro BBC. Proč vláda dosud nesdělila svůj postoj Vatikánu a další postup jednou odmítnuté smlouvy? Já se domnívám, že pan kardinál se v této věci mýlí. Ministerstvo zahraniční standardně komunikovalo s panem nunciem a se Svatým stolcem tak, jak to odpovídá zásadám mezinárodního styku. Myslím si, že ta otázka v tuhle tu chvíli už nastolena není. Otázka, která je na stole, je, kdy na stole znovu bude v Poslanecké sněmovně smlouva s Vatikánem. Jak na tu otázku odpovíte? Já říkám okamžitě poté, kdy se podaří vytvořit podmínky pro její přijetí. Já si myslím, že jsme ji neměli posílat do Poslanecké sněmovny, že ta situace nebyla pro ni zralá. Věřím, že v průběhu podzimu bude možné s oběma hlavními stranami, které byly proti, i s poslaneckým klubem sociální demokracie, jehož někteří poslanci také vyjadřovali nedůvěru vůči této smlouvě, dohodnout její přijetí. Poslední téma je podpora vědy a státní rozpočet na příští rok. Ministerstva a další státní instituce požadují celkem pětatřicet miliard korun nad rámec rozpočtu, který na příští rok navrhlo ministerstvo financí. Má vicepremiér Petr Mareš jistotu, že by dodatečné nároky pro vědu, školství, mohly u ministerstva financí potažmo u vlády projít? Já stále ještě pevně doufám, že ano, i když to, co jsem zjistil po svém návratu z dovolené, není příliš nadějeplné. Co jste zjistil? Zjistil jsem to, co se dalo čekat, kdybych byl větším veteránem vládní politiky. Ukazuje se totiž, že výdaje na výzkum a vývoj neškrtají pouze na ministerstvu financí, škrtají je i sama jednotlivá ministerstva, jednotlivé resorty. Znovu se tudíž potvrzuje to, že bylo oprávněné svěřit tvorbu rozpočtu pro tuto oblast, pro oblast výzkumu a vývoje zvláštní radě vlády, že to je jiná cesta, jak přesvědčit resorty, že tato oblast je doopravdy potřebná. Ukazuje se, že do toho příštího týdne pro mě začíná velice složité období souboje na mnoha frontách. Vypadá to tak, že vytáhnete to, co máte v šuplíku a o čem jste hovořil 8. července, když jste byl v Interview BBC naposledy, že máte napsanou rezignaci? Já jsem připravený ji vytáhnout ve chvíli, kdy budu vidět, že to k něčemu bude, ale předtím, než tak učiním, tak se pokusím použít jiných nástrojů. Vy jste hovořil o tom, že jednou z možností, kdy by se dalo přidat vědě, výzkumu a ostatně i vzdělávání, jsou programy podpory zaměstnanosti. Že by se tam našly peníze, které by pro podporu zaměstnanosti byly efektivněji vynaloženy v oblasti výzkumu a vzdělávání? To jste řekl před dvěma měsíci v Interview BBC. Je reálné, že tyto peníze by mohly jít tam, kam jste naznačil? Obávám se, že tohle reálné není. Tohle to je dlouhodobý spor. Já už jsem to říkal čtyři roky předtím jako poslanec. Je to dlouhodobý spor mezi sociálnědemokratickým a naším pojetím řešení otázky zaměstnanosti. Obávám se, že v téhle oblasti neuspěje. Ale můžete tedy získat peníze? Naše dohoda je taková, že pan ministr financí bude intenzivně pracovat celé letní období, to znamená, to, které už má za sebou a hledat další rezervy. Všechny, co najde, budou vynaloženy na priority této vlády a mezi ně patří i výzkum a vývoj. Vy jste po dovolené netelefonoval ministru financí, abyste zjistil, kolik našel? Já jsem dnes první den po dovolené a strávil jsem větší čas přípravou na interview s vámi, pane redaktore. To je tak podstatný problém Interview BBC v porovnání s tím, abyste zvedl telefon a zavolal ministru financí? Ne, já jsem si upřesňoval dnes návrhy, se kterými přijdu příští týden do vlády. Seděl jsem se zástupci Rady vlády pro výzkum a vývoj. Můžete je říci velmi stručně? Budu požadovat jednoznačně, aby se ta křivka našich výdajů na tuto oblast vrátila směrem vzhůru. Konstatuje vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-Demokratické unie, Petr Mareš. Děkuji za vašich třicet minut prožitých v BBC a někdy příště na shledanou. Já také děkuji a na slyšenou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Štěch vyzval k akci všechny učitele Právo, 26. 8. 2003, strana 3 - Obě odborové centrály podporují jednodenní stávku učitelů. Právu to v pondělí potvrdili jejich šéfové Milan Štěch z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Bohumír Dufek z Asociace samostatných odborů (ASO). "Zástupci všech odborových svazů jednomyslně podpořili jednodenní výstražnou stávku pracovníků ve školství. Vyzýváme ty zaměstnance ve školství, kteří váhají, aby se určitě připojili," řekl Štěch s tím, že pokud v tuto chvíli, kdy se rozhoduje o zavedení nového systému odměňování, "někteří nevystoupí na obhajobu svých zájmů, těžko jim někdo pomůže v budoucnu". Podle Štěcha jednodenní výstražná stávka nenaruší systém výuky. "A u těch prvňáčků - myslím si, že zrovna tak mohou mít pěkné zahájení školy i druhého. A naopak, v budoucnu budou říkat, že začínali tehdy, kdy byla ta stávka učitelů," dodal Štěch. Na rozdíl od centrál Odborový svaz nepedagogických pracovníků ve školství, který sdružuje školníky, kuchařky či uklízečky, stávku učitelů nepodpoří. Šéf svazu Jan Langer tvrdí, že termín i délka stávky jsou nedomyšlené. V tomto týdnu se podle Langra dokončuje ve školách řada oprav a u nich provozní zaměstnanci musí být a také pak musí vše uklidit. Pracovat podle Langra musí i kuchařky, protože i stávkující učitelé mají nárok na oběd. "Mnozí nepedagogičtí pracovníci, kteří jsou v našem svazu, učitele podpoří. Je mi líto, že to neudělají i ostatní, protože ve stávce jde hodně i o ně - právě oni si s novou platovou tabulkou nejvíce pohorší," tvrdí šéf školských odborů František Dobšík. Naopak stávku kantorů podporují i pedagogové vysokých škol, kteří letos v době přijímacích pohovorů zorganizovali výstražnou stávku, aby ukázali svou nespokojenost s dlouholetou špatnou finanční situací vysokých škol a se svými platy. Právu to potvrdil Petr Bilík, učitel Univerzity Palackého v Olomouci a iniciátor olomoucké výzvy "Počítejte s námi". Hodinovým protestem svou podporu pedagogům vyjádří i odboráři finančních a katastrálních úřadů, úřadů sociálního zabezpečení a knihoven. Ti hodlají v pondělí 1. září mezi osmou a devátou hodinou přerušit práci. "V té době nebudou žádná informační centra České správy sociálního zabezpečení poskytovat informace veřejnosti. Dotazy klientů nebude zodpovídat ani Call centrum ČSSZ, ani jiní pracovníci prostřednictvím telefonu," řekla Právu mluvčí správy Štěpánka Mikešová. "Pokud by zaměstnanci ČSSZ nedostali 13. a 14. platy, minimálně ve stejné výši jako loni, a byli hodnoceni tak, jak plánuje vláda dle šestnáctitřídního systému odměňování, klesl by jejich roční příjem v průměru o desítky tisíc korun, v některých profesích až o 40 tisíc korun za rok," upozornila Mikešová. Že je stávka zbytečná, si myslí místopředseda vlády Petr Mareš. Řekl to včera v rozhovoru pro BBC. "Mne trošku mrzí, že pan předseda Dobšík velmi často vzkazuje vládě své požadavky prostřednictvím médií. Byl u všech vyjednávání, ale nebyl žádným tvrdým vyjednavačem, dokonce nebyl ani výrazným mluvčím seskupení odborových svazů… Není efektivním způsobem promlčet jednání se zástupci vlády a svá vystoupení si schovat po návratu do centrály pro média," nechal se slyšet Mareš. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
