| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 18. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Miloslav Vlk | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle kardinála Miloslava Vlka by soudní spor o katedrálu svatého Víta mohlo uzavřít vyřešení restitucí církevního majetku.
Citace rozhovoru v médiích Česká republika jako jeden z mála států střední a západní Evropy nemá upravené vztahy mezi státem a římskokatolickou církví. Jednadvacátého května 2003 Poslanecká sněmovna odmítla vládou premiéra Miloše Zemana dojednanou smlouvu mezi českým státem a Svatým stolcem. Podle poslanců, kteří hlasovali pro zamítnutí česko-vatikánské smlouvy, byl dokument pro Českou republiku nevýhodný a dával katolické církvi výsadní postavení. Vicepremiér Petr Mareš míní, že by vláda měla do konce roku předložit sněmovně česko-vatikánskou smlouvu znovu. Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Ta smlouva je standardní smlouvou. Je možné předložit tady našim partnerům rozbory toho, jak vypadají obdobné smlouvy, které se Svatým stolcem uzavřelo Polsko, Maďarsko, Slovenská republika, a jasně doložit, že v tomto případě nebo v našem případě smlouvy s Českou republikou Vatikán si nevyjednal nic mimořádného. Je to prostě standardní smlouva, která potvrzuje samozřejmý fakt, že Vatikán je subjektem mezinárodního práva. Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér Petr Mareš. Nejen o budoucnosti česko-vatikánské smlouvy bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl arcibiskup pražský a primas český, kardinál Miloslav Vlk. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Jedenáct let se již vede pře o katedrálu svatého Víta v Praze. Připomeňme si, že kardinál Miloslav Vlk v listopadu 1996 oznámil, že katolická církev se vzdá Svatovítské katedrály ve prospěch českého národa. Celá věc však uvízla na mrtvém bodě. O katedrálu se však nadále vede soudní spor. Pane kardinále, vidíte nějakou možnost, jak by bylo možné s definitivní platností vyřešit problematiku vlastnictví katedrály svatého Víta ke spokojenosti všech stran, existuje-li vůbec taková možnost. Já se domnívám, že taková možnost existuje. Jestliže budeme striktně dodržovat zákony, a jestliže budeme jednat nebo i soudy jestliže budou jednat opravdu podle zákonů. Proč ale nebylo možné tu situaci vyřešit dříve? Za námi je jedenáct let. To je pravda. Souvisí to vůbec s ochotou vlády nebo vlád minulých k restitucím. Nebyla tady dostatečná politická vůle restituce vyřešit. Myslíte tedy, že katedrála je špičkou ledovce restitucí, církevních restitucí? Můžeme to i takhle říci. Katedrála byla zestátněna nikoliv na základě zákona nebo prostě ústavním způsobem, tak to bylo obvyklé a tak to platilo i v komunismu, ale byla zestátněna na základě výnosu vedoucího stavebního odboru Národního výboru hlavního města Prahy. Takže to si myslím, že je trochu úsměvné. A v roce 1954 na základě zákona o pětiletém plánu byla zřízena, byl zřízen areál Pražského hradu a do toho, který patřil všemu lidu, ovšem všechen lid nebyl ani za komunismu subjektem práva. Takže to je trošku ... A na jiném základu právním katedrála zestátněna nebyla. Ve sporu o katedrálu svatého Víta vystupuje často spisovatel Zdeněk Mahler, celý k celému sporu 10. července 2003 v Lidových novinách na vaši adresu řekl, cituji doslova: "Kardinál Vlk určení vlastnictví katedrály bral jako symbolické vyjádření nápravy křivd, které byly páchány na církvi minulým režimem, katedrálu ale není možné na takový symbol zredukovat. Nápravu křivd by bylo a je možné realizovat v řadě jiných položek." Jak se vypořádáte s tímto argumentem? To je určitý příklad, ale není to nějaký právní argument, protože jestliže chceme řešit restituce, pak do těch restitucí patří každé protiprávní nelegální zcizení majetku k té minulé době. Rozumím-li tomu správně, tak podle vás jsou dvě možnosti, jak celou věc s katedrálou svatého Víta co nejrychleji vyřešit - co nejrychleji dokončit diskusi v České republice o restitucích církevního majetku? Ano, takhle je to možné říci a takovouhle cestou by to bylo možné tak řešit. Pak by církevní instituce, které se o katedrálu soudí, stáhly žaloby? Tak jestliže by soud vydal rozhodnutí, že katedrála tedy patří instituci katolické církve, jako je kapitula svatovítská, tak potom ty žaloby nemají prostě smysl. Naše žaloby jsou o určení vlastníka. Tudíž stahovaly by se nebo nestahovaly v případě, že by se vláda premiéra Vladimíra Špidly rozhodla řešit problematiku církevních restitucí? Tak až by byla potom vyřešena ta problematika, pak bychom je stáhli, ty žaloby stáhli, ale dřív ne. Ze sporu církevních subjektů a státu, respektive prezidentské kanceláře o katedrálu svatého Víta a přilehlé nemovitosti vyřadil na přelomu července a srpna Obvodní soud pro Prahu 1 tři žalobce ze čtyř, protože byly podány celkem čtyři žaloby. Zastaveny byly žaloby, které podaly Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u svatého Víta a Pražská proboštská benefice metropolitního dómu. Důvodem zamítnutí žalob bylo to, že tyto církevní subjekty nebyly evidovány v rejstříku církevních právnických osob a tudíž nemohly vystupovat podle názoru soudkyně před soudem. Odvolá se církev? Paní doktorka Fritzová původně rozhodla tak, že přiřkla katedrálu právě svatovítské kapitule nebo církvi a toto nové rozhodnutí je založeno na argumentech, které podle mého názoru nejsou tedy jaksi právně nosné, protože právní subjektivitu institucím církevním nedává ministerstvo kultury, ale dává prostě církev sama. Jestliže někdo tvrdí opak, tak potom jedná, nebo je to tvrzení protiústavní. V ústavě je řečeno, že církev si zřizuje své instituce nezávisle na státu podle vnitřních norem. Abych tomu, promiňte, abych tomu teď zcela rozuměl, chcete tím říci, že rozhodnutí soudkyně Libuše Fritzové o vyřazení tří žalobců ze čtyř je protiústavní, ono vyřazení těch tří žalobců? Já chci říci toto, že ministr kultury v prosinci 2001 vydal rozhodnutí, které podle mého názoru není, nezakládá se na zákonu, zákonech. Vydal rozhodnutí, že vylučuje z evidence všechny instituce církevní založené před rokem 1983, kdy vyšel nový kodex církevního práva, a tak vyloučil všelijaké prostě nadace, fundace, ale také i vyloučil z té evidence kostely, které podle právního institutu uznávaného naším právem z roku, tedy z 19. století, kostely mnohé patří samy sobě a tyto kostely dnes vlastně neexistují. Rozhodnutí ministra kultury nemůže zrušit existenci nebo nemůže zrušit právní subjektivitu takových institucí, poněvadž ji ministerstvo ani nedává. Ministerstvo prostě v tom zákonu, v novém církevním zákonu byla taková věc, jenomže Ústavní soud zrušil tyto paragrafy, poněvadž byly protiústavní. Tedy vyřazení těchto tří žalobců souvisí s církevním zákonem a zrušením části církevního zákona a postupem ministerstva kultury, který považujete za protiústavní? Tak já mohu říct jen, že toto vyloučení nastalo před účinností toho nového církevního zákona, ale zřejmě ta věc byla udělána už jaksi v perspektivě toho nového zákona. Bylo to uděláno, mám pocit, asi 23. prosince. Bylo vidět tedy, že s velkým spěchem. Ale znovu opakuji, že ministerstvo kultury nedává právní subjektivitu a nemůže ji tedy ani odejmout. Ministerstvo kultury může jedině prohlásit, že tyto instituce nejsou v evidenci a to tedy neznamená ještě, že nemají právní subjektivitu. Znamená to, že se církev odvolá proti vyřazení těchto tří žalobců ze čtyř? Samozřejmě, poněvadž je to postup neprávní, anebo spíš protiprávní. Podívejte se, už jsem tady citoval ústavu, 16 článek Listiny základních práv, kde se říká doslova, že církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustavují své duchovní a zřizují řeholní a jiné instituce nezávisle na státních orgánech. Toto ústavní právo my tedy hájíme a jsme v demokracii a v demokracii je zapotřebí ústavu zachovávat a musejí ji zachovávat i státní orgány i ministerstva, i ministerstvo kultury. A tedy my se řídíme vlastními normami. Církev katolická byla začátkem 90. let zaregistrována na ministerstvu, to je podle zákona, to je normální, všechny církve byly zaregistrovány takto, a ministerstvo na základě základních dokumentů, které jsme předložili, a jeden z těch dokumentů byl také kodex církevního práva. A jestliže ministerstvo nám vydalo dekret, že katolická církev je zaregistrována, tak uznalo také naši vnitřní právní normu, to znamená také kodex církevního práva a na základě toho kodexu my zřizujeme tyto subjekty a dáváme jim právní subjektivitu. Když naznačujete, že ministerstvo se chová protiústavně, i v rozporu s Listinou základních práv a svobod, už jste podali na Ústavní soud, řekněme, podnět? Tak, jak je známo, po vydání zákona 3 z roku 2002, tedy nového církevního zákona, řekněme stručně, který byl Senátem odmítnut a také bývalý prezident Václav Havel odmítl podepsat tento zákon, parlament ale znovu jaksi to přehlasoval, a pak část senátorů dala tento zákon pro protiústavnost k Ústavnímu soudu a Ústavní soud rozhodl tak, že čtyři paragrafy z tohoto zákona prostě škrtl jako protiústavní. No a ... Promiňte, to je už známá historie, ale církve si teď stěžují, že ministerstvo kultury nerespektuje nález Ústavního soudu a nadále se chová de facto protiústavně. Ptám se tedy, jestli udělaly církve, nebo chystají se udělat další krok? No, já se domnívám, že na tahu je pan premiér Špidla, protože jestliže mu ministři nezachovávají, nerespektují Ústavní soud a nezachovávají ústavu, no tak je věc premiéra vlády, aby si udělal pořádek. Když zatím si takový pořádek neudělal, jak dlouho budete čekat, než podáte podnět k Ústavnímu soudu, podáte-li ho vůbec? Ten podnět jaksi bude dán, bude-li toho zapotřebí, a jestliže to další jednání se bude vyvíjet tak, že ministerstvo dále bude hrubě porušovat zákony této země a tedy i ústavu, tak tedy určitě podán bude. My jsme zatím podali stížnost k administrativnímu soudu právě proti dekretu ministra kultury, který jsem citoval tady, z 23. prosince o vyloučení některých těch právních subjektů církve a zároveň i k Nejvyššímu soudu a také šel podnět i k Ústavnímu soudu. Takže čekáme teď na určité jaksi rozhodnutí. A jestliže tady, abych se vrátil k té katedrále, jestliže paní doktorka Fritzová tedy zrušila toto, nebo odmítla to naše podání, tak pak je to neoprávněně, protože ministerstvo kultury nemůže zrušit žádnou právní subjektivitu církevních institucí, poněvadž ústava tohleto jasně říká. Jestliže to udělala, my se odvoláme a nemohou to udělat, nemůže to paní doktorka Fritzová udělat na základě rozhodnutí ministra kultury, poněvadž ten v té věci kompetenci neměl. Ten má administrativní záležitosti, že vezme do evidence nebo vypíše, zapíše, nezapíše, ale ne rušit právní subjektivitu. Na kolik by napomohla v případě sporu o katedrálu schůzka mezi vámi jako nejvyšším představitelem římskokatolické církve v zemi a prezidentem Václavem Klausem, tedy nejvyšším představitelem Pražského hradu, který zastupuje stát? Tak na Pražském hradě má tohleto na starosti Správa Pražského hradu a já jsem si neověřoval, ani nezkoumal, jestli pan prezident má zájem do těchto věcí vstupovat a tyto věci řešit. To je otázka právní. Napomohla by podle vašeho názoru taková schůzka? Jestliže by byla, jestliže bychom měli určitou jistotu nebo pravděpodobnost, že je politická vůle řešit prostě legálně podle práva tyto věci, pak bychom jistě takovou schůzku nevylučovali, ale museli bychom mít určitou jistotu, že se ty věci nebudou řešit jen politicky, účelově, ale že se bude respektovat právní řád této země. V tom případě asi bude nejlepší skutečně počkat na ty soudy. Já si myslím, že jo ... Protože naši interpretaci mohou politici také vnímat jako účelovou. Tak politici mohou říkat, co chtějí, ale soudy musejí soudit prostě podle zákona, a pokud to nebude, tak jsou ještě instituce i mimo hranice této země, a tak se potom obrátíme tam. Chcete říct, že by se Svatovítská katedrála mohla ocitnout u Evropského soudu pro lidská práva? Já se domnívám, že snadno. Kvůli tomu, že by byla porušena základní lidská práva církve? Určitě. Církve si slibovaly zlepšení vztahů mezi ministerstvem kultury na straně jedné a církvemi na straně druhé. Od záměru přesunout problematiku církví z ministerstva kultury pod vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše. Vicepremiér Petr Mareš v této souvislosti 8. července v rozhovoru pro BBC řekl: Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): My jsme si všichni asi všimli, že z obou dvou stran zaznívala velmi silná slova. Je zjevné, že ta jednání se v určitou chvíli dostala do slepé uličky nebo do mrtvého bodu, ze kterého ani jedna strana neznala východisko. Doufám, že tím přesunem na úřad vlády, do mé kompetence se podaří tenhleten uzel nějakým způsobem rozšmodrchat. Vicepremiér Petr Mareš však řekl začátkem července pro BBC, že si nemyslí, že by na pnutí mezi ministerstvem kultury a církvemi měl hlavní podíl jenom a pouze ministr Pavel Dostál. Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): To si nemyslím, že by to byla chyba pouze pana kolegy Dostála. To tak není nikdy v žádném problému. Ale ponechme určitý čas na to, abychom si dokázali ujasnit, myslím tím obě dvě strany, na jedné straně vládu, na druhé straně reprezentanty církví působící na území České republiky, v čem ten problém vlastně je. Já se obávám, že zhruba poslední rok, možná že dokonce o něco déle, se vlastně už nediskutovalo příliš věcně. Osmý červenec a slova vicepremiéra Petra Mareše v rozhovoru pro BBC. Je ochoten kardinál Miloslav Vlk připustit, že díl viny na onom pnutí má i církev nebo mají i církve? Tyto věci by musely být doložené. Tohleto jen tak říct, mají i církve vinu, to je prostě neurčité tvrzení a muselo by být doloženo. Já se domnívám, že já aspoň necítím konkrétní vinu na těchto věcech, poněvadž už od roku 1998, kdy sociální demokracie se dostala k vládě, na začátku byla velmi slibná slova a příslib samotného Miloše Zemana tehdy, že věci vyřešíme, ale mnohá jednání, která máme zdokumentovaná, ukázala, že při jednání se přislíbilo, ale pak se nic neudělalo, anebo naopak. Mohu se zeptat, do kterého konkrétního okamžiku vy byste položil základ onoho pnutí? Já bych ho položil do roku 2001 nebo ještě dřív, když byly zřízeny komise pro přípravu zákona o církvích a tehdy Miloš Zeman, to bylo vlastně ještě v roce 1999, Miloš Zeman slíbil, že tato komise bude malá a konsensuální, cituji doslova. Ale pan ministr Dostál tomu dost dobře nerozuměl a bylo řečeno také, že tam nesmí být nikdo, kdo by prostě byl nepřijatelný pro druhou stranu. Jenomže pan ministr Dostál přišel na schůzku se mnou a se seniorem Smetanou a předložil nám seznam, kde byly osoby, třeba zástupce komunistické strany, které byly pro nás nepřijatelné a my jsme to také i řekli. Ovšem pan ministr Dostál ve vládě, kam poté se odebral, řekl, že církve neprotestovaly a tudíž vláda schválila ten, prostě ten seznam, který ministr Dostál připravil, a proti kterému my jsme měli výhrady. Já jsem potom udělal, my jsme vystoupili z této komise, protože jsme to cítili, jsme se cítili jako podvedeni a tehdy vlastně začal takový ten konkrétní, začalo to konkrétní napětí. Noviny tehdy napsaly ve velkém titulku, Mladá fronta DNES, "Církve jsou ve válce s ministerstvem kultury" a od tehdy vlastně takovéto napětí dosud se nevyřešilo. Jedním z řešení, o němž se nejvíce mluvilo, byla možnost převedení kompetencí problematiky církví z ministerstva kultury pod vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše. Toto řešení se ale odkládá, a to kvůli tomu, že Mareš nedisponuje ministerstvem, na které by se převedly peníze pro církve. Co tento odklad pro církve znamená? Tyto věci vlastně jsou záležitostí vlády, poněvadž kompetenční zákon a jeho změna, to je záležitost návrhu vlády, a potom schválení parlamentu. Promiňte, ale tento návrh se vás týká s tím, že zatím ta věc se řešit nebude, protože Petr Mareš stáhnul onen návrh kompetenčního zákona, tudíž vy budete muset vyjít s ministerstvem kultury. To je asi pravděpodobné, ale ministerstvo kultury musí změnit své postoje. Poněvadž jestliže my cítíme, že se na nás dělají podvody a podrazy a jedná se nelegálně a protiústavně, i proti Ústavnímu soudu a nerespektuje se základní slušnost, tak to potom bude těžké a bude zapotřebí asi hledat nějakou třetí osobu nebo třetí osoby, které by do tohoto sporu vstoupily a byly jakýmsi rozhodčím. Uvažujete o tom v případě, že se odkládá kompetenční přesun církevní problematiky zpod ministra kultury Pavla Dostála na vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše, že byste například dopisem oslovil premiéra Vladimíra Špidlu, aby se stal on prostředníkem v opětovném navázání dialogu mezi ministerstvem kultury a církvemi? Já se domnívám, že nějakého prostředníka bychom v takové situaci hledali, stejně tak jako tehdy v tom sporu o ty komise zprostředkoval tehdy Václav Havel, tak si myslím, že by to bylo asi vhodné a kdo by tím, tou osobou nebo tím prostředníkem mohl být, o tom jsem zatím neuvažoval, i když jsme také chtěli, zatím to není realizované, jít za premiérem a celou věc mu vyložit, jak je, a ... Hodláte se tedy v době, kdy to premiéru Špidlovi pracovní čas umožní, se s ním sejít? Tak já tedy nemohu před mikrofonem říkat o našich plánech. Já říkám o našich úvahách a já nejsem jediný, který rozhoduje, ale také biskupská konference. A tu hodláte oslovit s tím, že byste se měli obrátit na Vladimíra Špidlu? A o tom jsme už tak trochu vlastně hovořili. Kdy padne to rozhodnutí? Tak jakmile uvidíme, jak se bude pohybovat ministerstvo kultury a co bude dál dělat a plánovat, a jestli bude aspoň nějaký náznak k tomu, k ochotě prostě jednat nebo k ochotě změnit ten dosavadní styl. Zatím ... Dokdy ty náznaky očekáváte? Zatím tyhlety náznaky prostě tady nejsou. Jen pro úplnost, zvali jsme do tohoto pořadu i ministra kultury Pavla Dostála, a to několikrát, abychom slyšeli jeho stanovisko, ovšem Pavel Dostál z časových důvodů několikrát účast v pořadu Interview BBC odmítl. Další problém - česko-vatikánská smlouva. Mezinárodní smlouvu, která měla upravit vztahy mezi římsko-katolickou církví a českým státem, respektive mezi Vatikánem a Českou republikou, dojednala menšinová vláda Miloše Zemana. 21. května 2003 však smlouvu odmítla česká Poslanecká sněmovna. Podle některých poslanců, především KSČM, ODS, ale i části ČSSD, je smlouva pro Českou republiku nevýhodná a dává katolické církvi výsadní postavení. Vicepremiér Petr Mareš řekl BBC, že se vláda pokusí do konce roku poslance přesvědčit, aby smlouvu napodruhé přijali. Co říkáte tomuto postupu? Samozřejmě, že za pokus to stojí. Mě pouze, nebo nás, církevní představitele, překvapuje, že krátce před tím, půl roku před tím, že vláda, naše vláda dohodla tuto smlouvu, slavnostně byla parafována, ministr Dostál tehdy měl velice takovou nadšenou řeč, jak je to důležitý krok dopředu, smlouvu chválil, a když se hlasovala v parlamentu, tak se hlasování ani neúčastnil a prostě odešel. A sám premiér této vlády, která dohodla smlouvu, tak se hlasování zdržel. Takže je to takové jednání velmi podivné, kterému my nerozumíme, a argumentace v parlamentu, která v diskusi byla předkládána, tak jsou spíš argumenty asi z 30. let minulého století, z učebnice profesora Hobzy, známého proticírkevně orientovaného právníka, který potom skončil v komunistické straně a byl jedním z expertů při monstrprocesech s církevními představiteli a tam jako právník se shazoval v podstatě a vedl ideologické řeči a vybízel k potrestání. Čili ... Promiňte, když tak generalizujete, to skutečně nebyl žádný argument v rozpravě, v Poslanecké sněmovně, který by vám přišel jako zajímavý, rozumějme argument odpůrců česko-vatikánské smlouvy? K tomu, k té smlouvě a jejímu obsahu v podstatě nebyl. Byly tam jen řeči o tom privilegování katolické církve a nikdo neřekl, v čem by to privilegium spočívalo. Tato argumentace si podle vás zaslouží příměr, který jste použil? Tak. Když jsme spolu vedli rozhovor před pěti lety, říkal jste, že to bude pro Českou republiku ostuda, pokud jako členský stát Evropské unie nebude mít mezinárodní smlouvu s Vatikánem. Neukazuje se, že toto hrozí, že stejně do 1. května 2004 se, kdy Česká republika se s největší pravděpodobností stane členskou zemí Evropské unie, že se nepodaří přijmout mezinárodní smlouvu upravující vztahy Česká republika - Vatikán? My jsme se, po zamítnutí parlamentem této smlouvy jsme se k tomu vyslovili podobným způsobem. Také nuncius, zástupce Svatého stolce v naší zemi, jako se vyslovil, vyslovil velké jaksi podivení nad tím a na tahu je česká vláda. Jestliže to bylo, partneři ze dvou stran podepsali a teď parlament tohleto odmítl, tak česká vláda bude muset, a nuncius tohleto žádal u premiéra, aby vysvětlili Vatikánu tedy, svému partnerovi, proč nastal tenhleten postoj, a jaký postup chtějí dále zvolit. Jste informován o tom, že se už dostalo Vatikánu vysvětlení? Tak já se domnívám, že ne. Myslím, že bych tohleto věděl. A nuncius žádal především, aby vláda sdělila, jestli má zájem na té smlouvě nebo ne, protože jen z těchto důvodů a z těchto námitek začít znovu jako jednat, to myslím, že Vatikán asi chtít nebude. A jestliže prostě to nepůjde, tak budeme čekat dalších x let. Byli jsme čtyřicet let za komunismu bez nějakých vztahů, tak budeme nějaký rok i dál za demokratického režimu, i když je to podivné, že máme tady nuncia, který je doyenem diplomatického sboru, ale prostě smlouva s Vatikánem není, to znamená uznání toho mezinárodního právního subjektu, Svatý stolec prostě neexistuje a tohleto jsou všecko velmi podivné věci a měla by to naše vláda Svatému stolci vysvětlit. Vicepremiér Petr Mareš k druhému projednávání česko-vatikánské smlouvy v Poslanecké sněmovně v rozhovoru pro BBC říká: Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Ta smlouva je standardní smlouvou. Je možné předložit tady našim partnerům rozbory toho, jak vypadají obdobné smlouvy, které se Svatým stolcem uzavřelo Polsko, Maďarsko, Slovenská republika, a jasně doložit, že v tomto případě nebo v našem případě smlouvy s Českou republikou Vatikán si nevyjednal nic mimořádného. Je to prostě standardní smlouva, která potvrzuje samozřejmý fakt, že Vatikán je subjektem mezinárodního práva. Říká pro BBC vicepremiér Petr Mareš. Z toho, co jste, pane kardinále, řekl, vyplývá, že pokud nebude Vatikán znát konkrétní důvody, které vadí opozičním poslancům, ne ten obecný argument, který jste kritizoval, tedy že dává katolické církvi ona mezinárodní smlouva výsadní postavení, tak se Vatikán, tak nebude církev připravena otevírat onu dojednanou smlouvu, která byla odmítnuta? Samozřejmě. Dokdy míníte čekat a jsou zde ve hře i varianty, že by se papežský nuncius stáhnul jako protest proti tomu, že Česká republika stále nemá uzavřenu onu smlouvu? Já za Vatikán mluvit nemohu a tohle by musel sám nuncius říci, ale já se domnívám, že prostě asi takové narušení nějakých práv tohleto není, aby se nuncius měl stáhnout. A domnívám se, že snad se dočkáme vyjádření naší vlády vůči Vatikánu a tohleto vyjádření aspoň takto prý premiér Špidla slíbil a to snad vnese trošku do této problematiky nějaké aspoň malé světlo. Konstatuje host Interview BBC, kterým byl arcibiskup pražský, primas český, kardinál Miloslav Vlk. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Vlk: kvůli sv. Vítu i do Štrasburku Právo, 19. 8. 2003, strana 3 - Spor kolem vlastnictví katedrály sv. Víta na Pražském hradě mezi církevními subjekty a prezidentskou kanceláří může skončit až u Evropského soudu ve Štrasburku. "Jsou instituce i mimo hranice této země," prohlásil včera pro BBC kardinál Miloslav Vlk s jasnou narážkou na štrasburský soud. Vyjádřil nevoli, že v kauze katedrály český soud zamítl tři jejich žalobce ze čtyř, neboť nebyli evidováni v rejstříku církevních právnických osob. "Právní subjektivitu církevním institucím nedává ministerstvo kultury, ale církev sama," argumentoval Vlk s tím, že opačné tvrzení je protiústavní a církev se proto hodlá odvolat. Připomenul spor kolem církevního zákona, který skončil z iniciativy senátorů u Ústavního soudu zrušením některých ustanovení. Jenže katolická církev si stěžuje na ministra kultury Pavla Dostála tvrzením, že se dál chová protiprávně, když nechce povyšovat kanonické právo nad český právní řád a říká, že pro pro církve platí stejná pravidla jako pro ostatní spolky. "Na tahu je pan premiér Špidla, protože jestliže ministři nerespektují Ústavní soud a nezachovávají ústavu, tak je věc premiéra, aby si udělal pořádek," prohlásil včera Vlk. Církev se odvolá proti vyřazení žalobců ve sporu o katedrálu Lidové noviny, 19. 8. 2003, strana 4 - Římskokatolická církev se odvolá proti rozhodnutí soudu o vyřazení tří ze čtyř žalobců ve sporu se státem o katedrálu svatého Víta a přilehlé nemovitosti. Kardinál Miloslav Vlk včera uvedl, že soud vyřadil Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u sv. Víta a Pražskou proboštskou benefici Metropolitního dómu neoprávněně. Soudkyně verdikt vysvětlila tím, že tři církevní subjekty nejsou evidovány v rejstříku církevních právnických osob, a tak nemohou vystupovat před soudem. Podle Vlka institucím nedává subjektivitu ministerstvo kultury, ale církev. "Jestliže někdo tvrdí opak, potom je to tvrzení protiústavní," řekl včera Vlk rozhlasové stanici BBC. Vlk: Církev se odvolá proti vyřazení žalobců ve sporu o katedrálu PRAHA 18. srpna (ČTK) - Římskokatolická církev se odvolá proti rozhodnutí soudu o vyřazení tří ze čtyř žalobců ve sporu o katedrálu svatého Víta a přilehlé nemovitosti s státem. Podle kardinála Miloslava Vlka soud vyřadil Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u sv. Víta a Pražskou proboštskou benefici Metropolitního dómu neoprávněně. Soudkyně svůj verdikt vysvětlila tím, že tři církevní subjekty nejsou evidovány v rejstříku církevních právnických osob, a tudíž nemohou vystupovat před soudem. Nemají totiž údajně právní subjektivitu. Podle kardinála Vlka však institucím nedává subjektivitu ministerstvo kultury, ale církev sama. "Jestliže někdo tvrdí opak, tak potom je to tvrzení protiústavní," řekl dnes Vlk rozhlasové stanici BBC. V prosinci 2001 vydal ministr kultury rozhodnutí, kterým vyloučil z evidence všechny církevní instituce založené před rokem 1983, připomněl Vlk. Rozhodnutí ale nemůže zrušit právní subjektivitu; ministerstvo může jen prohlásit, že instituce nejsou v evidenci, vysvětlil kardinál. Rozhodnutí soudu znamenalo, že v řízení zůstala jen Metropolitní kapitula u sv. Víta, která se chce soudit přímo o svatovítskou katedrálu s pozemkem a o věž u chrámu sv. Víta s pozemkem. Tři vyřazení žalobci žádají přilehlé nemovitosti, například kostel Všech svatých či domy ve Vikářské ulici. Dostál znechucen Vlkovými útoky Právo, 20. 8. 2003, strana 3 - Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) je znechucen pokračujícími útoky katolické církve na jeho osobu ohledně církevních právnických osob. Tentokrát jde o spor státu o katedrálu sv. Víta, kdy soud vyřadil tři církevní žalobce. Nejsou totiž evidováni ministerstvem v rejstříku církevních právnických osob a nemohou tudíž vystupovat před soudem. "Soudy se řídí platným právním řádem a nikoliv kanonickým," prohlásil včera na dotaz Práva ministr v reakci na pondělní prohlášení kardinála Miloslava Vlka, že Dostál jedná protiústavně. "Právní subjektivitu církevním institucím nedává ministerstvo kultury, ale církev sama," řekl Vlk v BBC. Podle Dostála problém vyvstal v roce 1999, kdy vláda Miloše Zemana zrušila legitimitu potvrzování tzv. právní kontinuity církevních právnických osob, kterou do té doby poskytoval ministerský církevní odbor. "Vláda při svém rozhodování vycházela z toho, že jediným legitimním orgánem, který může právní kontinuitu potvrdit, je nezávislý soud," zdůraznil ministr. A to se právě stalo při sporu o katedrálu sv. Víta. Ministerstvo neupírá církvím právo zřizovat si své právnické osoby, dokonce je povinno je evidovat. "Evidence však v žádném případě nemůže sama o sobě zakládat právo těmto právnickým osobám poskytovat služby, jejichž provádění regulují zákony ČR. V této souvislosti jsou si všechny organizace před zákonem rovny, ať už jde o charitu církevní nebo občanskou," řekl Dostál. Vlk se také v BBC pustil do Dostála, že nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některá ustanovení církevního zákona. "Jestliže ministři nerespektují Ústavní soud a nezachovávají ústavu, tak je věc premiéra, aby si udělal pořádek," prohlásil kardinál. Podle Jindřicha Marka z tiskového oddělení Úřadu vlády premiéra Vlkovo vyjádření při čtení novin sice zarazilo, ale nekomentoval to. Dostál Vlkovy útoky také odmítl komentovat s tím, že o aplikaci stanoviska Ústavního soudu nerozhodl sám, ale nedávno koaliční Špidlova vláda. "Usnesení jasně říká, aby ministr Dostál jednal nadále tak jak doposud. Nikdy jsem v církevní problematice nepostupoval v rozporu s vládou nebo premiérem," řekl. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
