| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 15. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Luděk Prudil | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Luďka Prudila potřebují hasiči na obnovu techniky osm miliard korun.
Citace rozhovoru v médiích Loňské povodně opět prověřily připravenost integrovaného záchranného systému včetně hasičů. Oprava země po povodních pokračuje. Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec slibuje další peníze. Pavel NĚMEC, ministr pro místní rozvoj, místopředseda US-DEU (zvuková ukázka): Já se musím, musím zde k tomu určit závazek vlády, že vláda samozřejmě nepovažuje obnovu po povodních za ukončenou. Zavázali jsme se, že i v roce 2004 budeme v rámci možnosti stávkových rozpočtů přispívat na povodně. A já za sebe musím slíbit, že a chci slíbit, že budu po vládě trpělivě požadovat každých dalších sto milionů na to, aby se povodňové škody uhradily v tom rozsahu, jak se stát zavázal. Slibuje ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Jak je připraven na případné další řádění velké vody hasičský záchranný sbor? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel odboru operačního řízení Hasičského záchranného sboru České republiky, podplukovník Luděk Prudil. Dobrý den. Dobrý den. Extrémní vedra uplynulých dní se v České republice zapsala nejen do statistik meteorologů, ale také i do statistik hasičů. Můžete už dnes říci, s jak velkým nárůstem požárů se museli hasiči v České republice v uplynulých dnech a týdnech vypořádat? No, rozhodně počasí, které u nás vládne, velmi významně ovlivnilo tuto oblast a požáry v letním období stoupají. A to poslední období, řekněme, tedy od začátku srpna do včerejšího dne zaznamenávaly každý den velmi výrazný nárůst a dosahovaly kolem dvou set nebo přes dvě stě požárů za den v tom posledním období. Když hovoříte o nárůstu, jaká je průměrná úroveň požáru denně v letním období, hovoříte-li o dvou stech požárech, tak za normálních situací, kdy nejsou tak extrémní vedra, je to číslo jaké? Pokud vememe celorepublikový, celostátní problém za kalendářní rok, tak počet požárů, průměrně padesát denně. Znamená to, že se dá hovořit zhruba o třikrát tak velkém počtu požárů, hovoříte-li o čísle dvě stě požárů, ke kterým museli hasiči vyjet. Když se zaměříme na to, zda léto roku 2003 je tak extrémní, že se přepisovaly i historické statistiky vaše, znamená to, že padl rekord? Ne, zatím z posledního období se nacházíme v tento okamžik, řekněme, na druhém místě, protože na prvním je rok 94, kdy ten počet požárů byl vyšší, a tam jsme také zaznamenali nebo máme ten historický rekord, téměř šest set požárů za jeden kalendářní den. A když srovnáme celkové ty údaje, to znamená zase, když bychom měli od 1. června do včerejšího dne, tak ten rok 94 byl významnější, a to asi takto, že v 94 bylo sedm a půl tisíce požárů za toto období a v letošním roce těch požárů asi šest tisíc osm set. Jaké jsou první odhady škod, srovnáváte-li tato období? Od 1. června do toho včerejška odhadujeme škody, celkové škody při požárech, tedy nejenom v lesích, v přírodním prostředí, ale samozřejmě i v průmyslu a jinde, na téměř čtyři sta milionů korun. Lesní požáry se vyskytly, budeme-li hovořit o těchto požárech, například v Kraslicích na Sokolovsku, v Brně, u Nového Strašecí na Rakovnicku či na severu Plzeňska, od středečního podvečera likvidovali hasiči rozsáhlý požár lesa a rašeliniště poblíž Hranic u Nových Hradů na Českobudějovicku. Kolik lidí se celkem zapojilo do hašení lesních požárů řádově? No, takové číslo jen tak nelze říci, samozřejmě ho budeme znát z přesné statistiky. My tyto údaje samozřejmě neshromažďujeme každý den, nebo v nějakém cyklickém období, až při sběru statistických údajů jednou čtvrtletně. Ale pokud vememe ten poslední požár, který jste zmínil, ten v tento okamžik stále ještě není uhašen a probíhají tam práce, tak na jeho likvidaci nebo lokalizaci se podílelo od sto do dvou set lidí. Hovoříme o rozsáhlém požáru lesa a rašeliniště poblíž Hranic u Nových Hradů na Českobudějovicku. Je reálné, že by pondělek už znamenal definitivní uhašení takového rozsáhlého požáru? Lze těžko říci, jak se situace může vyvíjet, protože rašeliniště je dosti komplikovaná situace a jsou známy případy, kdy rašeliniště hořela i několik týdnů. Je to případ onoho rašeliniště u Nových Hradů? V tento okamžik ne, protože hoří od středy. Velmi nám pomohl déšť dnes v ranních hodinách, který situaci výrazně zklidnil. A dnešní den probíhá frontální útok na ty zbytky hoření a rádi bychom v průběhu víkendu učinili taková opatření, aby v pondělí mohl být požár likvidován. Kvůli tropickému počasí vyhlásily některé obce stav sucha a na mnoha místech byl zakázán vstup do vyprahlých lesů. Lesníci věnovali velkou pozornost riziku vzniku požáru, porosty kontrolovaly pěší hlídky, ale také letadla. Dá se říci, že po čtvrtečním ochlazení, přeháňkách a bouřkách riziko požárů se snížilo a není zapotřebí nějaké vyšší nebo zvýšené opatrnosti? No, rozhodně zvýšené opatrnosti je třeba. Samozřejmě jsme zaznamenali razantní pokles počtu požárů, ale vzhledem k tomu, že ten déšť v dnešních dopoledních hodinách ustal a nebyl tak vydatný, tak nás čeká další slunečné počasí a víkend před námi a lze očekávat, že ten počet požárů začne stoupat, to znamená, opatrnosti není nikdy nazbyt. Hasiči v souvislosti s tropickými vedry a značným rizikem lesních požárů vydali zásady, jak předejít požárům. Dá se říci, že přesto došlo k požárům, za jejichž vznik ponese někdo zodpovědnost? Určitě, každý případ se samozřejmě šetří, protože okolnosti vzniku toho požáru šetří Policie České republiky a hasičský záchranný sbor, ten zjišťuje příčinu požáru. A na základě výsledků šetření těchto dvou orgánů se ten případ uzavře, buď se odloží, nebo je uzavřen jako přestupek, je vyměřena pokuta, nebo případně také jako trestný čin. Zůstaneme-li ještě u lesních požárů, které s tím, máte-li je zvládnout a uhasit, tak to bezesporu v náročném terénu převážně vyžaduje zvláštní techniku. Máte jí dostatek v souvislost s hašením těchto požárů, rozumějme letadla, která nalétávají na ohniska? No, tak musíme rozdělit, řekněme, do dvou základních kategorií. Jedna část je technika, kterou používají jednotky požární ochrany, to jsou standardní hasičské cisterny nebo specielní hasičské terénní cisterny, které jezdí do těch nejsložitějších podmínek. A pak je technika letecká, která není v našem majetku, ta je nasmlouvaná zvláštním způsobem a využíváme letadla a vrtulníky zapojené do takzvané letecké hasičské služby, což je celostátně fungující systém ochrany lesů a ten zajišťuje jak monitoring, to znamená zjišťování toho, zdali někde nehoří v lese a také následné hašení. Byť jste řekl, že rok 2003 není rokem rekordním, protože jste zažili rekordní rok v roce 1994. Dá se říci, že v souvislosti s tím, jaké se očekává počasí, bude muset pokračovat zvýšený monitoring lesů kvůli suchu? No, ten samozřejmě pokračuje. Ten monitoring má zase dvě úrovně. Jedna z nich je ta úroveň letecká, což je tedy systém nasmlouvaný ministerstvem zemědělství, který produkuje ty informace vůči nám, tedy tato letadla jsou placena, jejichž činnost je placena ministerstvem zemědělství. Objeví-li požár, hlásí to na operační střediska hasičského záchranného sboru, jsou vysílány jednotky a také velitel zásahu může kdykoliv požádat o zásah toho letadla nebo vrtulníku a pak takovéto specielní letadlo hasí v místě. Druhá oblast jsou pak samotní majitelé lesů, kteří obzvlášť teď v tom období, které předcházelo, zabezpečovali ještě zvýšenou kontrolní činnost přímo osobami v lese. Ochlazení, přeháňky a bouřky rozhodně práci hasičům neubrali, budeme-li hovořit o dalším období, tedy o pátku, respektive o čtvrtečním večeru a noci. Bouře pustošily Olomoucko, Náchodsko, Karlovarsko, Liberecko, velkou část Středočeského kraje a další části České republiky. Kde byla situace pro hasičský záchranný sbor nejobtížnější? No, obtížná byla v tom, že každý očekával déšť a úlohu od požárů, ale u nás celková situace je z hlediska počtu řešených mimořádných událostí ještě horší, protože za to poslední sledované období ten včerejšek neznal... Rekord? Rekord celkový ne, ale maximum za poslední období, kdy za včerejší den jednotky zasahovaly u osmi set mimořádných událostí, kde nejsložitější, nedá se tak jednoduše zhodnotit, protože ta kritéria jsou všude odlišná, ale řekněme, že sever republiky na tom byl výrazně hůře v této oblasti než jih, protože deště na jih se dostaly už bez těch problematických větrů. Dá se říci, že nyní v pátek v sedmnáct hodin čtyřicet jednu minutu jsou důsledky řádění bouřek, krupobití, která se přehnala ze čtvrtka na pátek, odstraněny? Tak důsledky všechny určitě ne, ale tyto důsledky už nevyžadují zásah jednotek požární ochrany, to znamená popadané stromy, které spadly na komunikace, železniční tratě, střechy, které hrozily pádem nebo ohrožení někoho. Jsou tyto věci buď odstraněny, nebo zajištěny tak, aby neohrožovaly osoby, zdraví a majetek. Další téma, fungování hasičského záchranného sboru. V polovině června se česká vláda mohla dočíst podrobnosti o fungování jedné z částí integrovaného záchranného systému v zemi, tedy hasičů. Ze zprávy vyplynulo, že hasičských záchranný sbor má citelný nedostatek speciální techniky potřebné i pro běžné zásahy. Můžete, pokud možno laikům, kteří se neorientují v požární nebo hasičské technice, vysvětlit, jaká speciální technika pro běžné zásahy vám schází? To my techniku dělíme na základní a specielní. U té základní, tam si můžeme představit takovou standardní hasičskou cisternu, která jezdí, samozřejmě jak k požárům, tak i k jiným technickým zásahům. A pak do té kategorie specielní techniky patří takové věci, jako automobilové žebříky nebo třeba automobily na specielní zásahy při haváriích s únikem nebezpečných látek, a tak bysme mohli jmenovat tuto techniku. A nám chybí finanční prostředky na to, abychom docílili takového stavu, kdy nebudeme mít techniku zastaralou a budeme mít takovou skladbu a takový počet techniky tak, jak nám stanoví právní předpis, protože přímo zákon říká a klasifikuje, jaká stanice, kolik a jaké techniky má mít. Když hovoříte o zákonu, že počet té techniky je stanoven v zákoně, znamená to, že současný stav znamená porušování zákona? Ano, dá se to tak říci, je to vlastně nedodržení podmínek zákona, ale to je způsobeno nedostatkem finančních prostředků. A vlastně ta záležitost je problémová v tom, protože část té techniky má určitou životnost. A jestliže tuto životnost překročíme, tak se dostáváme do komplikací takových, které vyžadují uvolnění většího objemu finančních prostředků na opravy takové techniky. Taková technika je pak méně spolehlivá a můžeme čekat problémy a komplikace a samozřejmě moderní technika... Dostavují se už v souvislosti se zastaralostí techniky, kterou hasiči v České republice používají, dostavují se už tyto problémy? Problémy se samozřejmě objeví, protože se objeví takové věci, jako selhání techniky při jízdě k zásahu, selhání techniky na samotném místě zásahu a pak tu techniku musíme na místě odstavit... Jak časté to je, takové selhání? Je to v desítkách za rok. Ta zpráva pro vládu poukazovala právě na zastaralostech techniky. Opět cituji doslova: "Například průměrné stáří cisternových automobilových stříkaček přesahuje třináct let. Automobilové žebříky dlouhé třicet metrů jsou v průměru starší než šestnáct let," konec citátu. Nezahráváte si, jako vedení záchranného hasičského sboru, ale také se zdravím těch, kteří hasí, tedy se zdravím hasičů? Takto, zahráváme, nezahráváme. Ono je to o tom, že my jsme závislý na prostředcích státního rozpočtu. To znamená, my můžeme nakoupit pouze tolik, kolik dostaneme přiděleno. To znamená, že je to problematika složitá, samozřejmě jak se vyvíjí státní rozpočet, to je obecně známo. My naše požadavky uplatňujeme, již delší dobu se snažíme náš systém racionalizovat tak, aby nebyl zbytečně nákladný. A řekněme od roku 94, kdy byl stanoven systém plošného rozmístění sil a prostředků jednotek požární ochrany, optimalizujeme počty techniky na takovou úroveň, aby byla odpovídající i tomu, co je ve výdajích státu. Pane podplukovníku, buďme konkrétní, má hasičských záchranný sbor spočítáno, kolik peněz by potřeboval na dovybavení moderní technikou, nahrazení zastaralé techniky, která by asi pravděpodobně už měla být vyřazena, zkrátka, kolik peněz byste potřebovali, abyste plnili zákon a neporušovali ho? Takto, plnili zákon. My ten zákon plníme a neustále plníme, jenom s tím máme určité problémy a komplikace a musíme jim improvizovat. Finanční prostředky jsou samozřejmě vyčísleny a na obměnu zastaralé techniky máme vyčísleny, vyčíslen ten objem, cirka na čtyři miliardy korun. A na nákupy chybějící, dejme na té specielní techniky, ten objem dosahuje také čtyř miliard. To znamená, chybí nám asi osm miliard korun. Kdy je reálné, že by se ona zastaralost a dovybavení hasičského záchranného sboru mohla při znalosti, vaší znalosti, situace státního rozpočtu České republiky mohla dostat na úroveň, která je běžná na Západ od českých hranic? Taková záležitost může trvat a bude trvat několik let, ale znamenalo by to přijmout taková opatření, kdy bychom dostali na obměnu a nákupy techniky cirka sedm set milionů ročně. Kolik jste dostali letos? Zhruba, přesné číslo, já nevím, odhadnu, teďka nejsem ekonom... Bylo to těch, ale byla to ta částka, nebo daleko méně? Bylo to minimálně, nebo míň jak polovina, myslím. A je reálné, že by jste při rozpočtových škrtech dostali a zažádali, ostatně o jakou částku žádáte na rok 2004, řádově, asi o těch sedm set? Takto, to byl ten materiál do vlády, ale číslo, které je ve státním rozpočtu na příští rok navrhováno, já ho bohužel nevím. Když se ještě zaměřím na citovanou zprávu, kterou se vláda zabývala v polovině června, v ní ještě stojí, cituji doslova: "Ještě výrazněji se však tento stav, rozumějme nedostatek specielní techniky, projeví při řešení následků rozsáhlých mimořádných událostí včetně povodní, kdy bude vyhlášen krizový stav," konec citátu. Jak se to konkrétně projeví? Můžete to ilustrovat na povodních, které si zažil jih, střed a sever Čech v loňském roce, jakou techniku, kdybyste měli ty čtyři miliardy korun na vybavení, jakou techniku byste potřebovali? Tak zejména se to týká, třeba u těch povodní, celé oblasti speciálních čerpacích agregátů. Tam v této oblasti jsme využívali četné zahraniční pomoci a bez nich bychom celou řadu věcí vlastními silami nebyli schopni zrealizovat, to je například pražské metro, kde bychom tou technikou, kterou máme, nevyčerpali vodu z tak hlubokých prostor. Takže toto je jedna z oblastí a tam se jí věnujeme a nakupujeme i specielní čerpací agregáty. Samozřejmě, že jsme měli určité agregáty, například na odčerpávání velkých lagun, ale jejich počet činí pět kusů a při této povodni bychom jich uživili samozřejmě více. Další oblast, které se chceme a věnujeme výrazně, je problematika na nouzové přežití obyvatel, to znamená, tam se ubíráme do problematiky mobilních prostředků na nouzové ubytování lidí a nouzové přežití lidí. Ty mobilní prostředky, to je co? To je, my zavádíme na bázi kontejnerů a nafukovacích komponentů, tedy stanů, takové jednotky pro ubytování, minimálně padesáti osob tak, abychom mohli kamkoliv vyvézt do oblasti. A budou-li zničeny budovy nebo objekty na bydlení, mohli tam přesunout obyvatelstvo, aby, protože to má samozřejmě zájem, být dané obci, pracovat na odstraňování škod nebo škod na svých objektech a mají zájem bydlet ve své obci. Když si to představíme, to jsou kontejnery, které mají například vojáci v zahraničních misí, že jsou ubytováni v kontejnerech? Tak to ne, to je kontejner, který má svůj modul. Ten kontejnerový železný a doplněn modely nafukovacích stanů, to znamená, on se rozloží do nějaké větší plochy a je schopen pojmout těchto víc osob. Kolik takových, řekněme v uvozovkách, i když to je téměř terminus technikus z biologie, buněk pro nouzové ubytování obyvatel byste chtěli mít po celé České republice a kolik jich v současnosti zhruba je? My v tento okamžik máme dva kusy takovýchto kontejnerů a chybí nám dvanáct, protože máme snahu, aby měl každý kraj v tomto státě aspoň jeden. Hovoříme-li o speciální technice, tak když se zaměříme na práci, kterou má hasičských záchranný sbor, tak byť máte v názvu slovo hasičský, tak hasiči a výjezd k požárům představuje v celkovém objemu vašich výjezdů jedenáct procent, dopravních nehod je deset procent, pak jsou to ale také například výjezdy k nebezpečným látkám a další věci. S jakými problémy se při nedostatku těch peněz, a hovořil jste celkem o osmi miliardách korun, čtyři miliardy korun na nákup nové specializované techniky, s jakými nedostatky se potýkáte při těchto speciálních výjezdech, jako jsou výjezdy k nebezpečným látkám? No, ty problémy souvisí zejména s tím, že musíme improvizovat. Je to o tom, že nám chybí, třeba dostatek detekční techniky tak, abychom mohli jasně a přesně zjistit, jedná se o takovou a takovou látku a přesně stanovit opatření, jak budeme zasahovat. Takto nás to nutí dělat opatření velmi vysoká, to znamená, používat třeba nejvyšší stupeň ochrany, pokud nevíme o jakou látku se jedná, a to je samozřejmě složité, namáhavé a ekonomicky nevýhodné, protože použít jednodušší, lehčí ochranné obleky je pak pro práci samotných lidí samozřejmě příjemnější. A pracovat v takovém vedru, jaká je teď, v ochranném obleku, to je až životu nebezpečné. Váš generální ředitel hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán tvrdí, že je v České republice obecně zaregistrován nárůst výjezdů hasičů k nebezpečným látkám a podle Štěpána se Česká republika stala křižovatkou cest transportu nebezpečných látek a počet převozů vzrůstá. Dá se říci, kolikrát nebo jak stoupla právě, jak stouply zásahy a výjezdy hasičů právě k těmto problémovým akcím? Tam je několik komplikací, které se vyskytují. Jedna z nich je ta, že opravdu Česká republika je křižovatkou nebo jednou z hlavních tras jak severojižní, tak východnězápadní a jezdí přes nás značné množství nebezpečných látek. A to tedy, buď je mezinárodní přeprava, nebo vnitrostátní přeprava. Tam základní mezník byl někdy v roce 94, do kterého extrémně stoupal počet takovýchto havárií. Od roku 94 platí silniční zákon, který je u nás upraven v souladu s Evropou, problematika přepravy nebezpečných látek a došlo ke zklidnění. To znamená cisterny, pokud se nejedná o nelegální přepravy, odpovídají předpisům. A ty nehody se vyskytují právě proto, že třeba ta dopravní situace je čím dál složitější a jezdit v takovém dopravním ruchu je problém. To znamená ubyly nám problémy, řekněme, těch černých přeprav nebo nedostatečně technicky zabezpečených přeprav, obecně s nárůstem dopravy vzniká vyšší počet dopravních nehod, a to se projevuje i v této oblasti. Když se vrátím k poslednímu tématu této druhé části Interview BBC, tedy k zastaralosti techniky, jak jsem zmiňoval, průměrné stáří cisternových automobilových stříkaček třináct let a žebříky třicetimetrové v průměru šestnáct let. Pokud byste měli dodržet a zase v uvozovkách záruční lhůty, tedy živnost té techniky a měli jí po překročení životnosti vyřadit. Kolik techniky by vám zůstalo? No, tam bych to nepočítal, to samozřejmě neumím takto říct, ale moc by jí nebylo, protože jsme v poslední době techniku nakupovali minimálně. Spíše jsme se soustředili na problematiku, vlastně repasí, to znamená, zhodnocování toho, co máme k dispozici. Auto, staré auto se dalo do fabriky a nechalo se upravit, opravit, nástavba předělat, aby... Není to v konečné, promiňte, ale není to v konečné fázi dražší repase než koupit nové auto, protože jak dlouho takové repasované auto vydrží? Pokud máte volit mezi tím, zdali jezdit vůbec něčím nebo ničím, tak je to jediné možné řešení. Jeho hostem je ředitel odboru operačního řízení Hasičského záchranného sboru České republiky Luděk Prudil. Šest let uplynulo od povodní na Moravě a rok od povodní v Čechách. Vy jste v souvislosti s loňskými povodněmi v jižních, středních a severních Čechách publikoval v časopise 150 Hoří text, ve kterém stojí, a teď vás cituji doslova: "Krizová situace vyvolaná rozsáhlými povodněmi na území České republiky byla zvládnuta s minimem možných ztrát a za účinné spolupráce orgánů, organizací, firem, občanů a médií," konec citátu. V čem je podle vás tato pozitiva, ovšem možné celý systém integrovaného záchranného systému, ve kterém hasiči jsou, v čem je ho možné zdokonalit? Tak zdokonalovat samozřejmě je možné vždycky. To, proč jsem uvedl takováto ustanovení v našem odborném časopise, je opravdu proto, že máme možnost srovnávat. Máme možnost srovnat s rokem 97 a tímto nebo loňským rokem. Ty povodně jsou srovnatelné, ač tedy ta loňská povodeň nebo její následky a rozsah jsou výrazně větší, protože to území bylo zasaženo větší a parametry, které nastaly byly horší a složitější. Ovšem zhodnocením některých základních věcí, musíme dojít k tomu, že se podařilo tu loňskou povodeň zvládnout výrazně lépe, ač sdělovací prostředky říkají různé věci, tak z loňska není přímá oběť povodní. Všechny oběti, a to číslo se různí, jestli to je šestnáct, osmnáct, to je, ono je to problematické říci, co je doopravdy oběť povodní, protože tam nejsou přímé oběti, že by někdo zůstal někde v domě, voda ho zaplavila, zbořila dům, on takto přišel o život. Většina jsou opravdu nedbalosti, někdo se šel koukat na hráz vody, uklouznul, spadnul tam. Vodáci, kteří si vyjeli na divokou řeku a na jezu se převrátili v rozbouřené vodě a už jim nebylo pomoci a tak dále. To znamená srovnání těchto dvou povodní jednoznačně ukazuje, loňská povodeň neměla přímé oběti a tím pádem to hodnocení je pozitivnější. Dovolte, abych vás ale vrátil k té původní otázce, v čem je možné ten systém ještě zdokonalit, když už jste zažili dvě povodně. Vy tvrdíte, konstatujete tezi, že z povodní roku 97 se hasičských záchranný sbor, jako součást integrovaného systému České republiky, poučila. Tedy jakým poučením byly povodně roku 2002? Ono to z toho roku 97 to poučení vlastně přineslo nebo umožnilo přijetí velkého balíku legislativy. To je ta nová situace, kterou teď máme, že máme zákon o integrovaném záchranném systému. Máme zákon o hasičském záchranném sboru, máme zákon o krizovém řízení, máme zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a takto se změnila celá řada věcí. V tento okamžik, to znamená, po loňských povodních nedocházíme do situace, kdy bychom museli například měnit takovouto legislativu, samozřejmě některé dílčí záležitosti se měnit budou, ale obecně říkám, že tato legislativa se osvědčila. Tím pádem ty problematiky, které byly nastoleny na změnu nebo úpravy, se týkají spíš už těch technických oblastí, například detailů spolupráce. To, co jsme naposledy řešili je třeba spolupráce s armádou tak, abychom zlepšili jednotlivé vazby a využívání, třeba vojenské techniky. Konstatuje ředitel odboru operačního řízení Hasičského záchranného sboru České republiky Luděk Prudil. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
