| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 14. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Špidla uvedl, že v září už by mělo být obsazeno křeslo ministra spravedlnosti.
Citace rozhovoru v médiích Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Hostem Interview BBC je předseda vlády a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Dobrý den. Dobrý den. Téměř v každém z rozhovorů, které jste v uplynulých měsících poskytl, hovoříte jako o nejzásadnějším úkolu vlády zvládnout reformu veřejných financí. Vaše vláda ale vstoupila do druhého roku existence. Pokud by jste, pane premiére, měl odpovědět na otázku: Které dílčí úkoly by vláda měla splnit ve druhém roce existence, které úkoly by jste zmínil? Tak, první z nich je efektivní vstup do Evropské unie. Protože referendum rozhodlo o vstupu a teď je na nás, abychom vstoupili efektivně a od prvého okamžiku měli odpovídající váhu, využívali výhod Evropské unie a nesli ty úlohy, které Evropská unie jako instituce a jako systém nakládá na jednotlivé státy. To je jedna úloha. Druhá po mém soudu velmi důležitá je, posunout se v reformě důchodů, kde chceme přejít na švédský model a někdy ke konci roku už by mělo být jasné, kdy systém bude dopracován tak, abychom jej mohli zrealizovat ještě před koncem tohoto volebního období. A třetím úkolem takovým obecnějším po mém soudu je dokončení určité strategie zásadní modernizace české společnosti tak, abychom dali společnosti rozvojové impulsy. Jaké rozvojové impulsy máte na mysli? Musíte být konkrétní. Tak, jde nám o to, abychom prostřednictvím reformy veřejných financí uvolnili prostředky tak, abychom mohli rozvíjet ty základní priority, které, jednoduše řečeno, jsou rozvoj naší schopnosti obstát ve složité civilizaci, to znamená věda, vzdělání, výzkum a tak dále a tak dále. Když se zastavím u toho prvního úkolu, který jste zmínil v souvislosti s druhým rokem vlády premiéra Vladimíra Špidly, tedy efektivní vstup do Evropské unie. Velvyslanec České republiky při Evropské unii Pavel Telička po referendu tvrdil, že je nutné, aby vláda a vládní politici co nejrychleji definovali, jakou roli má hrát Česká republika jako nový členský stát Evropské unie. Jakou roli by měla hrát? Její povinností je hrát aktivní roli a podílet se na všech klíčových procesech, které probíhají v Evropské unii. Z nichž takové, které jsou nasnadě a jsou před námi, je reforma zemědělské politiky, vytváření společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zásadní už příprava na jednání o novém finančním rámci, který bude, tuším, od roku 2007. Má tudíž česká vláda už své konkrétní klíčové body, které by chtěla řešit jako nový členský stát Evropské unie od prvního května 2004? Tyto mandáty se dopracovávají, ale obecně lze říci, že naším cílem je spoluvytvářet společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, přispět reformě zemědělství. To znamená posílení zejména té důrazu na mimoprodukční funkce zemědělství a pokud jde o finanční rámec, tak tady jsme pochopitelně na začátku, protože to vážné jednání začne někdy ke konci roku 2005. Kdy budou hotovy definitivně ony postoje české vlády a české politické reprezentace ve vztahu České republiky jako nové členské země Evropské unie? Nepochybně včas. To znamená, před vstupem. To je poměrně dlouhá doba. Bude to na podzim? Jsou to vážné věci a ten mandát se musí podrobit velmi přísné debatě a rozsáhlým konzultacím, prostě bude to včas. Do druhého roku existence vaše vláda vstoupila bez ministra spravedlnosti. Zatím jste vedením resortu pověřen vy. Co jste po odmítnutí Vladimíra Papeže jako kandidáta na tento post učinil pro to, aby byl už nalezen ministr spravedlnosti? Proběhla další jednání, probíhají docela nadějně. Tedy přiblížila se už chvíle, kdy oznámíte jméno nového ministra? Myslím si, že ano. Je ona ve hře ještě možnost, že by ministrem spravedlnosti byl někdo z jiné strany než z ČSSD? Ponechávám tyto otázky prozatím bez komentáře. Pouze můžu celkem jednoduše říct, že jednání postoupila a že před tím, než se sejde měsíc s měsícem, tak mohu předpokládat, že bude jmenován nový ministr spravedlnosti. Může, promiňte, ale buďte konkrétní v tom, zda můžete vyloučit variantu, že by ČSSD přenechala post ministra spravedlnosti některé z menších koaličních stran? Jednání ještě nejsou zcela dokončena, ale jak jsme řekl, jsou velmi nadějná. Tato varianta je tedy ve hře? Jak jsem řekl, jednání ještě nejsou dokončená. Pane premiére, netrapte mě, alespoň na toto mi odpovězte konkrétně. Má odpověď je poměrně jednoduchá, než se sejde měsíc s měsícem, tak je vysoká pravděpodobnost, že bude jmenován ministr spravedlnosti. Znamená to, že by nový ministr spravedlnosti už v září mohl pracovat, začátkem září, kdy se sejde vláda po prázdninách? To je můj cíl. Kolika lidem jste tu nabídku učinil? To můžete říci. Přímo asi třem. A jeden z nich je nejvážnější kandidát. Ano, ano. Toho, že vykonáváte současně post premiéra a ministra spravedlnosti využil ve své argumentaci bývalý prezident Harvardských investičních fondů Viktor Kožený. Ten v rozhovoru pro BBC tvrdí, že zahájení jeho stíhání jako uprchlého na svobodě je součástí politického procesu. Viktor KOŽENÝ, bývalý prezident Harvardských investičních fondů (zvuková ukázka): A další věcí je celý původ tohoto šetření a dalo by se říci politického pronásledování. To je spojené s názorem na privatizaci a jedná se o věci, které pokud měly co společného se zákonností, tak měly být projednány před deseti lety a ne po deseti letech s desetiletým zpožděním. Říká v rozhovoru pro BBC muž policií stíhaný jako uprchlý bývalý prezident Harvardských investičních fondů Viktor Kožený. Jak by jste vyvrátil jeho argument, že jeho případ je politickou kauzou vyvolanou ČSSD? Víte, ta argumentace je opravdu hloupá a celkem nemá smysl s ní nějak přímočaře polemizovat. Já mohu pouze jednoduše říct, že vyšetřující orgány jsou naprosto nezávislé, nikdo do jejich pravomoci nezasahuje a konají svou povinnost. Pokud jde o problematiku času, tak jestli se nemýlím, tak poslanec Vágner svého času prosadil, že zločiny, které by vznikly v době kupónové privatizace, jsou nepromlčitelné po dobu dvaceti let. Čili je to zcela v souladu s naším právním řádem. Je tedy dostatek času na to se zabývat těmito zločiny, za který vy považujete zločin týkající se Viktora Koženého? Já se nemůžu vyjádřit k jednomu případu vůbec v žádné souvislosti, protože jak už říkám, to nepřísluší mé odpovědnosti, nezabývám se tím a ponechávám tu povinnost na orgánech, které jsou tím pověřeny. S tím, že v současnosti vykonáváte funkci ministra spravedlnosti, souvisí i problém milostí. Deník Právo v úterý referoval, že na ministerstvu spravedlnosti leží dva a půl tisíce prošetřených žádostí o milost, které byly evidovány ještě během funkčního období bývalého prezidenta Václava Havla. Jen malé procento z nich bylo označeno za odůvodněné. Většinu žádostí navrhuje ministerstvo neudělit. Úředníci si ale nejsou podle práva úplně jisti, jak mají s vyřízenými žádostmi naložit. Zda je můžete podepsat vy, jako úřadující ministr spravedlnosti. Začnete podepisovat tyto vyřízené milosti? Pan místopředseda Rychetský byl svého času také pověřen a já budu postupovat stejným způsobem. Znamená to, že vy začnete podepisovat těch dva a půl tisíce vyřízených milostí? Je důležité, aby mi takováto žádost byla předložena na základě odpovídajícího procesu. A potom, protože jsem...je můj mandát zcela kompletní, tak to podepíšu, když budou důvody. Zatím jste nepodepsal? Zatím jsem milosti na stole neměl. A řekli vám lidé z ministerstva spravedlnosti, že to je vážný problém, tak velká agenda, kterou je nutné zvládnout? A lidem odpovědět? Tak, v prvé řadě jsem požádal pana místopředsedu Rychetského, ještě, když byl ministrem spravedlnosti, aby vyřídil, co se vyřídit dá. Což on udělal. A... Ještě je jich tam dva a půl tisíce. No, to ano, protože to není žádná jednoduchá záležitost, není k tomu předepsán proces, nejsou předepsány lhůty. Mnoho věcí se různým způsobem došetřuje, prošetřuje. A já nezpozdím vyjádření ani o minutu. Při poslední návštěvě v tomto pořadu jste se svěřil, že uvažujete o ustavení pozice vicepremiéra pro ekonomiku. Bohuslav Sobotka je připraven případnou nabídku přijmout a ke spojení funkcí ministra financí a vicepremiéra pro ekonomiku říká: Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Já se domnívám, že by to bylo v jakékoli vládě logické spojení. Ministr financí Bohuslav Sobotka. Učinil již premiér Vladimír Špidla vnitřní rozhodnutí, že ustaví funkci vicepremiéra pro ekonomiku a spojí ji s resortem ministerstva financí? Učinil jsem rozhodnutí sám pro sebe, že udělám takovýto krok. Na druhé straně jsem si sám pro sebe dal lhůtu do konce roku, protože si myslím, že na místě je rozhodnout se definitivně po schválení rozpočtu. To znamená, že to nebude souběžně, že by jste ministra financí a vicepremiéra pro ekonomiku, respektive vicepremiéra pro ekonomiku z ministerstva financí Bohuslava Sobotku jmenoval stejně jako ministra spravedlnosti, kterého chcete dát prezidentovi do konce srpna? Ne, taková moje úvaha není a myslím, že v ekonomickém životě pro Českou republiku je velmi zásadní schválení státního rozpočtu. Bude-li schválen státní rozpočet ve své reformní verzi, tak pak je zřejmé, že jmenuji místopředsedu pro ekonomiku. Mohu to brát jako trochu s nadsázkou tak, že si Bohuslav Sobotka musí funkci vicepremiéra pro ekonomiku odpracovat schválením státního rozpočtu? Myslím si, že to nejzásadnější je stabilizovat naše veřejné finance. Podaří-li se učinit rozhodující krok, tak budeme postupovat koncepčně dál. Celkem pětatřicet miliard korun nad rámec rozpočtu, který na příští rok navrhlo ministerstvo financí, ministerstva a další státní instituce požadují právě po ministru financí Bohuslavu Sobotkovi. Považujete jako premiér takové požadavky, rozumějme pětatřicet miliard navíc, za oprávněné. Není to realistické, to je dobré vědět. Na druhé straně tak, jak jsem byl účasten sestavování i jiných státních rozpočtů, v této předběžné fázi obvykle požadavky vysoce přesahují možnosti. Znamená to, že postup je to obvyklý, ale je to nereálné? Ano, jako v žádném jiném státním rozpočtu prostě ty dodatečné požadavky nejsou splněny. Jen pro úplnost. Do stanovených výdajových limitů se navzdory snaze vlády sestavit úsporný rozpočet nevešlo třináct z celkem patnácti ministerstev. Pouze resort obrany a informatiky vyplnil v kolonce "dodatečné požadavky" nulu. Největší částku požaduje ministerstvo práce a sociálních věcí, a to zejména na nemocenské dávky. Je podle vás takový požadavek úspěšný nebo s nadějí na úspěch? Ani pan ministr Sobotka ani pan ministr Škromach mi ještě nepředložili argumenty, které by vedly k tomu, že by měly být dávky v nemocenské zvýšeny o deset miliard. Existují ale požadavky, o kterých vy víte, ať už z médií nebo od jednotlivých ministrů, kteří se vyjadřovali skrze média poměrně transparentně, za které budete chtít bojovat v souvislosti s rozdělováním nějakých dodatečných peněz? Jsou-li vůbec nějaké peníze dodatečné. Tak, zaprvé o všechny tyto požadavky, a to je metoda, kterou se snažím udržet velmi důsledně, je žádné předběžné rozhodování, rozhodování v kontextu, to znamená, až se kolegové vrátí, předloží své jednotlivé požadavky na stůl a o nich se bude rozhodovat. A jsou nějaké požadavky, které vy víte, že vláda by měla schválit, protože to je úkol v rámci jejích priorit? Rozumějme právě peníze, dodatečné peníze na vědu, školství. Mým základním cílem je, aby byl schválen reformní rozpočet. A své názory na jednotlivé dílčí otázky řeknu svým kolegům. Je to tak, že ale nepřipustíte, aby ani o miliardu se nezvýšil schodek, který má být, nemýlím-li se, sto osmnáct miliard korun v příštím roce i se započtením nákladů na transformační instituce nebo je možné, že ještě by se mohl o trochu rámec státního rozpočtu, rozumějme deficitu, zvýšit? Proti výdajům musí být příjmy. To znamená nezvýšit ten deficit? To znamená, že rozpočet musí být schválen, jakožto reformní rozpočet. A to je pouze sto osmnáct miliard a níž. To musí být schváleno jako, jak už jsem řekl, jako reformní rozpočet. Ministr Sobotka prozatím stanovil pro toto orientační limit podle určitých metodik, podle jiných metodik je to daleko méně. Ale to je věc opravdu dalšího jednání. Ale klíčové je, že to musí být reformní rozpočet, který dosáhne svého cíle, jinak by to nemělo cenu, abychom to dělali. Já se omlouvám, že opět trvám na tom, že vaše odpověď je v tomto případě skutečně trochu vyhýbavá. Nad sto osmnáct miliard korun, byl by to, nebo nebyl reformní rozpočet? V případě, že by se ještě zvýšil deficit, který navrhl ministr Sobotka na sto osmnácti miliardách? Moje odpověď není vyhýbavá, moje odpověď odpovídá té situaci, která teď právě je. Až se budou předkládat jednotlivé návrhy jednotlivých ministrů a bude se posuzovat rozpočet a bude se posuzovat celkový koridor. My jsme si stanovili reformní koridor, který je odvozen od růstu hrubého domácího produktu. Myslím si, že tam máme zaznamenáno půl procenta ve vztahu ke státnímu rozpočtu a půl procenta až sedm desetin. V tomto rozmezí se to musí pohybovat. To jsme stanovili, to bude dodrženo. Ale jestli to je půl miliardy sem, půl miliardy tam, k tomu se těžko tady lze vyjádřit. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v souvislosti se zavedením šestnáctitřídní tarifní soustavy pro státní zaměstnance požaduje, aby její zavedení provázelo dalších šest miliard korun navíc. Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC před týdnem řekl, že to je nereálné. Odbory by těchto šest miliard považovaly za důvod ukončení protestů, o nichž hovoří. Považujete vy těch šest miliard za nereálné? Já se v tento okamžik nemohu vyjadřovat k reálnosti kterékoli částky. Já si dovedu představit, že bude-li rozumně ušetřeno na jednom konci, že může být rozumně přidáno na druhém. To je vždy otevřené v každé rozpočtové debatě, ale obecně a základně říkám to, co jsem řekl již několikrát. Rozpočet se musí vejít do mezí, které jsme si vytyčili jako rozpočet reformní. Když nevejde, nebudou žádné peníze navíc. Samozřejmě. Na prvního září ohlásili učitelé stávku, prvního září mezi osmou a devátou hodinou budou stávkovat i pracovníci finančních úřadů. Finanční úřady se na hodinu zavřou. Důvodem obou stávek je odměňování státních zaměstnanců a požadavek zachování třináctého a čtrnáctého platu. Co hodláte jako premiér, hodláte-li vůbec něco učinit pro to, aby se prvního září nestávkovalo? Vyjednávat. A už jste vyjednával teď? Tak, vyjednává odpovídající skupina, kterou vede pan místopředseda Mareš, kde jsou zastoupeni pánové, paní ministryně Buzková, pan ministr Škromach a tam se vede debata o jednotlivých prvcích tohoto nového systému. Ale principielně je nový systém výhodnější z dlouhodobého hlediska pro zaměstnance veřejné správy a spravedlivější také ve vztahu k jejich kvalifikacím. A druhým faktem je, že v něm v každém případě bude o pět miliard více, než bylo v letošním roce. A dalším faktem je, že inflace je takřka nulová, čili v zásadě to bude reálný přírůst. Hodláte do těch jednání ještě vy vstoupit? Nebo se spokojíte s tím, když prvního září budou stávkovat učitelé a zaměstnanci finančních úřadů? Jistě, že by mě to nepotěšilo, kdyby k tomu došlo a myslím si, že kolegové, kteří vyjednávají, odvedou ještě kus práce a doufám pevně, že se to podaří odvrátit. Že stávka nebude. Na třináctého září ohlásily dvě nejsilnější odborové centrály v zemi, jak Českomoravská konfederace odborových svazů, tak Asociace samostatných odborů protestní pochod Prahou. Navíc Českomoravská konfederace odborových svazů hodlá přes poslance KSČM, ale také některé koaliční, rozumějme poslance sociální demokracie, prosadit do návrhu reformy veřejných financí celkem devět pozměňovacích návrhů. Očekávám správně, že jste s nimi seznámen? To neočekáváte správně, protože konfederace odborových svazů mi tyto pozměňovací návrhy nepředložila, čili já jsem nedostal jejich oficiální podobu. Ale to koneckonců jsou dovolené. Ale předpokládám, že znáte tu neoficiální, respektive oficiální z tiskové konference, na které hovořil Milan Štěch jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů? A teď například tím jedním z požadavků je, aby nemocenské dávky nebyly v prvních třech dnech kráceny, aby se doba studia započítávala pro výpočet výše důchodu, shodně jako doba skutečného placení pojištění, aby nebyla zrušena možnost dočasně kráceného důchodu. Ano, tyto požadavky znám, oficiálně jsem je nedostal. Pokud jde o dobu studia, tak tady musím konstatovat, že se započítává šest let studia a že se, což se mi zdá, že je dostatečně dlouhé pro většinu vysokoškolských studií, že ten, kdo studuje déle, tak většinou nestudoval příliš pečlivě. Otázka předčasného důchodu je otázka, o které jistě se dá debatovat, ale nevidím to jako věc, která by se dala příliš otevírat. A otázka nemocenských je velmi komplikovaná, protože je jasné, že dochází k významnému zvyšování nemocenského. Koneckonců jste před krátkou dobou mluvil o těch deseti miliardách. Je také zřejmé, že se systém dostává do významného deficitu. A naší povinností je udržet jej v rovnováze. Z toho, co říkáte, by jste všechny tři tyto požadavky označil jako nereálné? To záleží na tom, jakým způsobem dál se ukáže v dalších debatách u vyjednávacího týmu, zda některý z těchto požadavků není použitelný nebo respektive aplikovatelný. Já nemám k nim uzavřený názor a žádné předsudek. V daňové oblasti odbory navrhují zachování pětiprocentní daně z převodu nemovitosti, zavedení pátého pásma u daně z příjmu a nižší tempo snižování daně právnických osob. Opět jsou to poznatky, které nejsou nové a já znovu...pozměňovací návrhy, které nejsou nové a musím konstatovat, že reforma je kompromis a že budou po velmi pečlivém zvážení mají naději na úspěch pouze takové návrhy, které nerozvracejí celkovou koncepci reformy. Do kdy očekáváte, že se vyjádří Josef Hojdar, předseda hospodářského výboru, člověk, který vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD, zda se vrátí do poslaneckého klubu, či zůstane vně? To je věc Josefa Hojdara, to neumím, u takto osobních postojů lze těžko odhadovat přesný termín. Já doufám, že to bude někdy v polovině září, ale záleží to na něm. V případě, že by zůstal vně, bylo by logické, aby ČSSD požadovala po Hojdarovi odstoupení z funkce předsedy hospodářského výboru? To je otázka otevřená. V každém případě byl jmenován sociální demokracií. Na druhé straně zůstává členem vládní strany, protože on je sociálním demokratem. Myslím si, že poslanecký klub si o tom bude ještě muset velmi přemýšlet, jak to udělat. Další témata, na které se ptají i posluchači. Jako s vlastními zacházel úřad vlády v letech 2000 a 2001 s penězi, které dostával ze státního rozpočtu. K takovému závěru dospěl Nejvyšší kontrolní úřad. Hovoří Jana Krejčová, která kontrolu na úřadu vlády prováděla. Jana KREJČOVÁ, členka Nejvyššího kontrolního úřadu (zvuková ukázka): Zjistili jsme, že úřad vlády nepostupoval nejhospodárnějším způsobem a nepoužíval vždy rozpočtové prostředky ke krytí nezbytných potřeb a na účely, pro které byly určeny. Jednalo se o poměrně velké částky v řádu milionů. Dále nedodržoval předpisy pro odměňování zaměstnanců a některá ustanovení zákoníku práce, která se vztahují k odměňování. Další chyby jsme zjistili při zadávání veřejných zakázek, ale musím říct, že to je /nesrozumitelné/ prakticky všech kontrol. Další bylo, že úřad vlády nevedl účetnictví tak, jak předpisuje zákon, to znamená, aby bylo úplné, průkazné a správné. Neprováděl důsledně a jak stanoví zákon inventarizaci a neúčtoval správně o činnostech, který mají charakter podle dřívějších přepisů hospodářské činnosti a navíc k těmto činnostem neměl ani odpovídající náležitosti. Ještě jednou pro úplnost, bylo to v letech 2000 a 2001. Tedy v době, kdy premiérem byl Miloš Zeman a šéfem úřadu vlády byl Karel Březina. Zástupcem vedoucí úřadu vlády byl Martin Turek, který ale je nyní ve stejné pozici. Myslíte si, že by i po této zprávě NKÚ měl v této pozici zůstat? Tak, zprávu NKÚ jsem doposud neobdržel, bude projednávaná ve vládě někdy třetího nebo nějak tak září v této době. Odpovědnost za vedení úřadu má vedoucí úřadu vlády. Je to zhruba, tak asi moje vazba k vedoucí úřadu vlády je obdobná, jako vazba ministra průmyslu k řediteli ČEZu. Takže to je velmi na velmi pečlivé úvaze vedoucí úřadu vlády, jak se rozhodne, tak také bude. Necháváte tedy v její kompetenci, až si prostuduje zprávu NKÚ, zda rozhodne, zda lidé, kteří byli pod Karlem Březinou a pracují na úřadu vlády nyní, zda mají odejít? Samozřejmě, to je v její kompetenci, to nemám, co bych v její kompetenci ponechával. To je její kompetence a ona je povinna se seznámit se skutkovou podstatou a rozhodnout se. Myslíte si, že když se podíváte na zprávy NKÚ, jak se s nimi zacházelo v letech předchozích, zda by nebylo pro vládu dobré, aby s těmi zprávami nakládala ještě daleko důrazněji a daleko více požadovala osobní odpovědnost od lidí, kteří tu odpovědnost nesou a NKÚ na ně poukazuje? Tak, takto obecná formulace v podstatě nezakládá žádnou možnost, aby se o tom příliš debatovalo, protože bych potřeboval, aby jste mi doložil, kde vláda byla nedůsledná. V každém případě vím, že lidé byli odvoláváni na základě rozhodování NKÚ, to je docela běžné. Na druhé straně tak obecné formulace, které byly ve vašem vysílání, nezakládají přesný poznatek, jak závažná to byla pochybení, protože jestliže je sděleno, že nebyly použity mzdové peníze zcela správně, tak je základní otázka, v čem byl problém, jestli to skutečně...jak závažné to bylo pochybení a podobné věci. Ta zpráva je samozřejmě daleko obsáhlejší. BBC a stejně jako ostatní novináři jí dostali na tiskové konferenci, tudíž je možné... Ano, já se s ní budu seznamovat oficiálně, řekněme, tak za týden, za deset dnů, až se začnu připravovat na jednání vlády, ale ta přímá a jasná kompetence je u vedoucí úřadu. Je pro vás přijatelné, když se bavíme o NKÚ, aby...tak, zeptám se jinak. Kdo by podle vašeho názoru měl být novým prezidentem NKÚ. V Poslanecké sněmovně už jsou návrhy a kandidáti na tento post. ČSSD uvažuje a nominuje Jitku Kupčovou, místopředsedkyni Poslanecké sněmovny. Miloš Zeman, někdejší premiér, tvrdil, že by post prezidenta NKÚ měl zastávat někdo z opozice. Lubomír Voleník byl členem Občanské demokratické strany. Měla by platit tato teze, že by opozice, rozumějme ODS či KSČM, měly získat post prezidenta NKÚ? Tak, myslím si, že tato teze...rozhodující je, aby získal tuto funkci kompetentní člověk. Já jsem přesvědčen o tom, že Jitka Kupčová je dobrým kandidátem. A pak problém je, že volební období je čtyři roky a přece šéf NKÚ je na deset let. Čili on bude někdy představitelem opozice, jindy představitelem vládní koalice, ať se bude postupovat jakýmkoli způsobem. Považujete za chybu, že se dosud vládní koalice nedohodla na podpoře nějakého jednoho kandidáta? Tak předpokládám, že Jitka Kupčová dostane podporu dostatečnou. Vy už jste začal vyjednávat o podpoře... Jak už jsem řek, předpokládám, že Jitka Kupčová bude mít velmi dostatečnou podporu. A myslíte, že projde na zářijové schůzi? Tak, to je kompetence sněmovny, předvídat je vždycky trošku obtížné, protože můžou být rozdíly o jeden, dva hlasy, a to je prostě loterie. Ale jsem přesvědčen, že Jitka Kupčová je silný kandidát s velkou nadějí na úspěch a schopností vykonávat svoji funkci velmi spravedlivě a dobře. Poslední otázka souvisí s tím, že české firmy se zatím neprosadily v poválečné obnově Iráku a se vstupem na tamní trh čekají a vládní experti, kteří pracují v koaliční správě varují, že pokud budou podniky váhat příliš dlouho, může se stát, že si výhodné zakázky rozeberou jiní. Čím si to vysvětlujete, že zatím neprojevují české firmy dostatečný zájem o investování v Iráku? Tak, pokud jsem seznámen, tak české firmy projevují docela živý zájem. Opět by bylo potřeba k vaší debatě, aby jste to porovnal, že třeba švédské firmy prokazují živější zájem či firmy z Belgie. Naše firmy se velmi snaží prosadit v Iráku a myslím si taky, že se prosadí. Konstatuje premiér, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných této stanici. Hezký zbytek léta. Děkuju a na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Berní úředníci chtějí v září hodinu stávkovat Hospodářské noviny, 15. 8. 2003, strana 2 - Fronty, na minutu přesně hlídané úřední hodiny a průtahy při vyřizování daňových přiznání. Takové problémy hrozí od září Čechům, kteří přijdou na finanční úřad. Berní úředníci se bouří proti vládě, která chce dát na platy státních zaměstnanců méně, než kolik slíbila. Ministrům se proto chtějí "odvděčit" po svém: Budou důsledně dodržovat zákony, předpisy a nařízení, což jejich práci výrazně zpomalí. Na zažehnání stávky má kabinet ještě několik týdnů. Odboráři se včera dohodli, že první zářijový den zatím uspořádají jen hodinový výstražný protest. "Od osmi do devíti nebudeme vyřizovat žádnou agendu s veřejností, přestože je úřední den," prohlásil šéf odborů mimopražských finančních úřadů Zdeněk Tomášek. Stávka prací hrozí dál Pokud vláda ani poté nepřistoupí na jejich požadavky a nepřidá peníze na třinácté a čtrnácté platy, berní úředníci - alespoň v Praze - skutečně odstartují "byrokratický bojkot". "Je to velmi pravděpodobné, lidé na úřadech jsou velmi rozladění," říká Jana Říská, která zastupuje pražské odboráře. O protestu bude jednat příští pátek na finančním ředitelství. "Nebudou-li naše stanoviska vládou akceptována, mohli bychom se u pražských kolegů inspirovat. Je to jedna z možných forem," přidává se Tomášek. Vláda je ovšem nadále přesvědčena, že ani berní úředníci, ani učitelé nemají k nespokojenosti důvod. "Z dlouhodobého hlediska je nový platový systém pro zaměstnance veřejné správy výhodnější a spravedlivější. A v každém případě v něm bude o pět miliard více než letos. Inflace je takřka nulová, čili v zásadě půjde o reálný přírůstek," řekl včera stanici BBC premiér Vladimír Špidla. Ministři nicméně chtějí s učiteli a berními úředníky o třináctých a čtrnáctých platech vyjednávat. "Doufám pevně, že se stávku podaří oddálit," dodává Špidla. Místo telefonů jen dopisy Pokud vláda další peníze v rozpočtu nenajde, Češi se budou muset od podzimu při návštěvách finančních úřadů obrnit trpělivostí. Mimo úřední hodiny je nikdo neobslouží. "V současnosti jim vycházíme vstříc a zveme si k nám poplatníky i mimo určený čas, aby se celé řízení urychlilo. To skončí," říká Říská. Průtahy nastanou i v okamžiku, kdy se člověk v přiznání splete, byť v jediném údaji. "Pokud objevíme chybu nyní, tak se telefonicky ozveme. Správně bychom ale měli poslat dopis. Když tedy začneme dodržovat striktně zákon, celé daňové řízení se protáhne. Navíc se to státu prodraží: Jeden telefonát stojí zhruba tři koruny, zatímco písemná výzva vyjde na více než dvacet," dodává Říská. Berním úředníkům ovšem hrozí, že na ně po takovém protestu lidé zanevřou. A přestanou mít pochopení i pro to, aby dostali přidáno. "Už nyní nejsme veřejností zdaleka milováni. Ale domnívám se, že je to jedna z účinných forem protestů," reaguje Tomášek. Ve prospěch berních úředníků zase hraje fakt, že "švejkování" je v Česku zakořeněné. "Pasivní rezistence se v této kultuře velmi dobře nosí již od počátku minulého století," upozorňuje brněnský sociolog Jaromír Volek. "Pokud z nich média neudělají vyvrhele, kteří jen vydírají a komplikují běžným občanům život, tak si u veřejnosti nepohorší," soudí. Stávku prací využívají poměrně často odbory po celé Evropě. Vloni v červnu vyhlásili "bílou stávku" chorvatští celníci: Nepřerušili práci, ale puntičkářsky se řídili všemi předpisy a zdlouhavě kontrolovali cestující, zavazadla i auta. Zatímco běžně jim na odbavení vozidla stačily asi čtyři minuty, během protestů to byla půlhodina. Podobným protestem pohrozili o čtyři měsíce později i rakouští železničáři: "Stávku nepotřebujeme. Stačí do písmene dodržovat předpisy a provoz na dráze se zhroutí i bez ní," říkal odborářský boss Wilhelm Haberzettl. "Švejkování" se letos v květnu nevyhnulo ani Českým aeroliniím: Letadla startovala se zpožděním několika desítek minut. Piloti protestovali jednoduše - pečlivě před letem studovali povinné materiály. Ministr spravedlnosti bude do měsíce, slibuje Špidla Lidové noviny, 15. 8. 2003, strana 2 - Se schválením státního rozpočtu spojil včera premiér Vladimír Špidla své rozhodnutí jmenovat místopředsedu vlády pro ekonomiku. Předseda vlády v rozhovoru pro BBC uvedl, že nový ministr spravedlnosti by měl ve vládě zasednout už od září. Křesla místopředsedy vlády i ministra spravedlnosti se uvolnila poté, co se Pavel Rychetský stal soudcem Ústavního soudu. Špidla byl dosud v hledání nového ministra spravedlnosti neúspěšný. Včera uvedl, že "než se sejde měsíc s měsícem, je vysoká pravděpodobnost, že bude nový ministr". Nabídku učinil třem lidem a jeden z nich je vážný kandidát. Vláda Špidla jmenuje nového ministra v září Mladá fronta DNES, 15. 8. 2003, strana 2 - Se schválením státního rozpočtu na příští rok spojil včera premiér Vladimír Špidla (ČSSD) své rozhodnutí jmenovat místopředsedu vlády pro ekonomiku. Předseda vlády v rozhovoru pro BBC také uvedl, že nový ministr spravedlnosti by měl ve vládě zasednout už od září. Nový ministr bude v září, řekl Špidla Hospodářské noviny, 15. 8. 2003, strana 2 - Vladimír Špidla chce, aby nový ministr spravedlnosti zasedl ve vládě už od září. V rozhovoru pro BBC dodal, že funkci nabídl třem lidem. Předchozí favorit Vladimír Papež na poslední chvíli nabídku odmítl, když vyšlo najevo, že řídil opilý. Mareš, Buzková a Škromach zkoušejí odvrátit stávku Právo, 15. 8. 2003, strana 3 - Vyjednávání, to by měla být podle premiéra Vladimíra Špidly hlavní zbraň vlády ve snaze odvrátit 1. září stávku učitelů a také hodinový protest finančních úředníků. Předseda vlády to řekl včera v BBC. Na otázku, co hodlá učinit, aby se 1. září nestávkovalo, premiér řekl: "Vyjednávat. Vyjednává odpovídající skupina, kterou vede místopředseda Mareš a kde jsou zastoupeni ministryně Buzková, ministr Škromach, a tam se vede debata o jednotlivých prvcích nového systému," pravil Špidla. Jak řekl, nový tarifní systém je výhodnější z dlouhodobého hlediska pro zaměstnance veřejné správy a spravedlivější také ve vztahu k jejich kvalifikacím. "Druhým faktem je, že v něm v každém případě bude o pět miliard více, než bylo v letošním roce. Dalším faktem je, že inflace je takřka nulová, čili v zásadě to bude reálný přírůstek," argumentoval premiér. Vláda minulý týden schválila novou, šestnáctitřídní platovou tabulku, podle které by si především učitelé měli v příštím roce polepšit. Na základních školách až o tři tisíce korun měsíčně a na středních o víc než tisícovku. Zatím však stále není jasné, kde vláda vezme peníze na to, aby mohla tabulku prakticky naplnit a aby zvýšení bylo skutečně tak vysoké, jak slibuje. Pět miliard korun, které má zatím k dispozici, nestačí. Potřebuje ještě dalších šest miliard. Vicepremiéra pro ekonomiku Špidla jmenuje po schválení rozpočtu PRAHA 14. srpna (ČTK) - Se schválením státního rozpočtu na příští rok spojil dnes premiér Vladimír Špidla své rozhodnutí jmenovat místopředsedu vlády pro ekonomiku. Předseda vlády v rozhovoru pro BBC také uvedl, že nový ministr spravedlnosti by měl ve vládě zasednout už od září. Křesla místopředsedy vlády i ministra spravedlnosti se uvolnila poté, co Pavel Rychetský rezignoval na své vládní funkce a stal se soudcem Ústavního soudu. Špidla byl dosud v hledání vhodného kandidáta na místo ministra spravedlnosti neúspěšný. Dnes uvedl, že "než se sejde měsíc s měsícem, je vysoká pravděpodobnost, že bude nový ministr". Dodal, že nabídku učinil třem lidem a jeden z nich je vážný kandidát. Obsazení funkce místopředsedy vlády pro ekonomiku premiér spojil s tím, zda poslanci schválí státní rozpočet na příští rok a podpoří tak vládní snahu o reformu veřejných financí. "Bude-li schválen státní rozpočet ve své reformní verzi, je zřejmé, že jmenuji místopředsedu vlády pro ekonomiku," řekl. Ani jednou přitom v BBC nevyslovil jméno kandidáta na tuto funkci. Média spekulovala o ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, který reformu připravuje. "Podaří-li se stabilizovat veřejné finance, budeme postupovat koncepčně dál," podotkl premiér. Dodal, že na jmenování nového místopředsedy vlády si dal čas do konce roku. České soudy jsou jako boží mlýny - pomalé Hospodářské noviny, 18. 8. 2003, strana 2 - Na severočeské soudy připadá třetina nevyřízených případů starších pěti let. Než soud rozhodne, co s dluhem, skončí dlužník v konkursu a věřitel se peněz nedomůže. Až tři roky se táhne rozvodové řízení. Tak to vypadá, když soudy soudí pomalu. V Česku je podle údajů ministerstva spravedlnosti zhruba 256 tisíc nevyřízených civilních sporů, plná pětina připadá na sever Čech. Na Okresním soudě v Chomutově leží na čtrnáct tisíc nevyřízených pří. Je to víc, než v jihočeském a východočeském kraji dohromady. Nejstarší trvá už osm let. Místopředseda tamního soudu Václav Lintner příčiny spatřuje v minulosti: "Jde to s námi od 90. let, kdy jsme měli ohromné množství případů. V této době také odešlo do advokacie nejvíc soudců, jednu dobu tu pracovali jen tři." Nyní v Chomutově působí třiadvacet soudců. "Dalších až patnáct bychom potřebovali právě na nedodělky," konstatuje Lintner. Mezi nejčastější případy, v nichž čeští soudci nedokázali ani za dlouhá léta vynést verdikt, patří obchodní spory a restituce. Za této situace je obzvlášť nepříjemné, že justice "osiřela". Fakt, že po odchodu Pavla Rychetského nedokázal premiér Špidla najít nového ministra spravedlnosti, vnímají soudci citlivě. Není jasné, do jaké míry bude Rychetského následovník akceptovat jeho představy o reformě. "Čekáme, s čím nový ministr přijde," upozorňuje předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Premiér Špidla v rozhovoru pro BBC slíbil, že nová hlava justice bude k mání v září. Mezi úředníky ministerstva spravedlnosti se nejčastěji skloňuje jméno ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. Vladimír Špidla prozradil, že má ještě další dva kandidáty, jména však úzkostlivě tají. Je tu ovšem ještě jedna varianta, pro soudce méně příjemná. "Myslím, že se čeká, jak to dopadne s celou vládou a s reformou. Do té doby nelze jmenování nového ministra spravedlnosti očekávat," uvedl jeden z premiérových spolupracovníků pod podmínkou, že nebude jmenován. "Že jsme nejrychlejší? To je jen hra čísel. Je to o tom, jak často se lidé soudí," poznamenává ke statistice o rychlosti soudů předsedkyně okresního soudu v Českém Krumlově Milena Hrdličková. Jih Čech je opakem severu. I když i tady mají kauzy staré přes sedm let. "Nemáme nedostatek soudců, navíc u nás nepůsobí začátečníci, ale zkušení soudci," zdůrazňuje Hrdličková. I v jižních Čechách mají nedodělky. I když sice trestní kauzy tady nejsou starší než jeden rok, u civilních věcí řeší jihočeské soudy i sedm let staré záležitosti. "Je to způsobenou třeba tím, že ještě nebylo ukončeno konkursní řízení na určitou firmu. Bývá to zpravidla u společností s velkým majetkem, kde se to pochopitelně vleče. Některé rozsudky byly opakovaně rušeny, protože se měnil právní náhled. To bylo zejména u restitucí," dodává Hrdličková. Zkvalitnit práci české justice by měla mimo jiné Rychetského novela zákona o soudech a soudcích. Soudcem se může člověk stát až po třicítce, přičemž musí mít zkušenosti například z advokacie. Zrychlí to procesy? Těžko říci. Například na Ústecko by mělo nastoupit 37 nových čekatelů. Dříve by z nich za tři roky byli soudci. Teď budou čekat o tři roky déle. Nový ministr: největší šance má Koudelka Lidové noviny, 18. 8. 2003, titulní strana - Již tři měsíce hledá premiér Vladimír Špidla nového ministra spravedlnosti. Jeho hledání se zřejmě blíží ke konci. Novým šéfem resortu by se měl stát čtyřiatřicetiletý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. LN to potvrdil dobře informovaný zdroj blízký vládě. "Premiér hledal ministra, který kromě toho, že bude právník, bude znát i prostředí sněmovny a bude mít šanci prosadit zákony," uvedl zdroj LN. Tyto podmínky Koudelka, který je místopředsedou ústavně-právního výboru sněmovny, splňuje. Kromě něj premiér uvažuje ještě o jednom kandidátovi. Je jím uznávaný expert ČSSD na ústavní právo Zdeněk Jičínský. Čtyřiasedmdesátiletý právník ve sněmovně od září nahradí Jaroslava Tvrdíka. Jeho nevýhodou je ale vyšší věk. Vyjádření předsedy vlády se LN nepodařilo získat. Nový ministr by ale měl být podle Špidly znám do měsíce. Uvedl to ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC s tím, že má jednoho vážného kandidáta. Zdeněk Koudelka se včera k informaci LN nechtěl vyjadřovat. "Nechtěl bych to komentovat," uvedl poslanec, který se právě vrátil z dovolené. Mnozí poslanci sociální demokracie by však tuto volbu přivítali. "Nevím o tom, ale je pravda, že Koudelka ještě s poslancem Křečkem byli v tom širším kádru a s oběma se jednalo. A je rovněž fakt, že všichni poslanci ČSSD, kteří se zabývají legislativou, Zdeňka Koudelku podporovali," uvedl poslanec ČSSD Miroslav Svoboda. "Nevím o tom, ale byla bych ráda, kdyby Zdeněk Koudelka novým ministrem byl," uvedla včera místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, která už dříve tento post odmítla. Jedním ze zákonodárců ČSSD, kteří mladého asistenta na brněnské právnické fakultě podporují, je i jeho kolegyně z ústavně-právního výboru Hana Orgoníková. "Myslela jsem si od začátku, že by to mohl být Zdeněk Koudelka. Jsem přesvědčená, že na to má," řekla LN poslankyně. Představa, že by na uprázdněný post po Pavlu Rychetském usedl právě Koudelka, vyhovuje i poslanci Karlu Šplíchalovi. "Vím, že byl jedním z kandidátů. Považuji ho nejen za politického představitele, ale i za vzdělaného a talentovaného právníka, který je schopen velmi dobře psát a formulovat," prohlásil Šplíchal. Špidlova anabáze kolem výběru nového ministra spravedlnosti odstartovala koncem května. Tehdy totiž Hrad navrhl bývalého šéfa úřadu a vicepremiéra Rychetského na post ústavního soudce. Návrh úspěšně prošel Senátem, a prezident Klaus tak mohl 6. srpna jmenovat Rychetského předsedou Ústavního soudu. Stejný den Klaus Špidlu pověřil dočasným řízením resortu. Mezitím už se premiér poohlížel po novém ministrovi. V jeho hledáčku se postupně vystřídalo přes deset jmen. Ministryní školství Petrou Buzkovou a ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem počínaje a advokátem Vladimírem Papežem konče. Právě advokát, s kterým se Špidla zná z jihočeské ČSSD, byl v červenci největším favoritem na uprázdněný úřad. Papež se ale postu nakonec v druhé polovině měsíce vzdal. Přispěly k tomu zejména dvě zprávy v médiích. Podle první z nich letos v lednu zavinil pod vlivem alkoholu dopravní nehodu a nenechal si odebrat krev. Ministerské křeslo ale pod Papežem podrazil až článek v deníku Blesk. Ten právníka spojoval s nezřízeným soukromým životem - návštěvami erotických podniků a bouřlivými oslavami. Papeže navíc podporoval pouze premiér Špidla. Mezi jeho odpůrce patřil například šéf poslanců ČSSD Petr Ibl. Po řadě neúspěchů se tak čeká, že premiér Špidla zvolí kompromisního kandidáta, kterým je právě poslanec Zdeněk Koudelka. LN: Resort spravedlnosti zřejmě povede poslanec Zdeněk Koudelka PRAHA 18. srpna (ČTK) - Sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Koudelka má podle dnešních Lidových novin (LN) největší šance stát se novým ministrem spravedlnosti. "Premiér (Vladimír Špidla) hledal ministra, který kromě toho, že bude právník, bude znát i prostředí sněmovny a bude mít šanci prosadit zákony," citují LN nejmenovaný zdroj blízký vládě. Čtyřiatřicetiletý Koudelka, který je místopředsedou ústavně-právního výboru sněmovny, se ke své nominaci odmítl vyjádřit. Sociální demokrat Miroslav Svoboda však LN řekl, že "všichni poslanci ČSSD, kteří se zabývají legislativou, Zdeňka Koudelku podporovali". Dodal, že kromě Koudelky byl v širším výběru ještě poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. LN s odvoláním na nejmenovaný zdroj píší, že premiér Vladimír Špidla uvažuje ještě o Zdeňkovi Jičínském, který od září nahradí ve sněmovně Jaroslava Tvrdíka. Nevýhodou Jičínského, kterému je 74 let, je podle listu právě jeho věk. Špidla minulý týden v rozhovoru pro BBC uvedl, že by nový ministr spravedlnosti měl být znám do měsíce. Řekl rovněž, že má jednoho vážného kandidáta, dodávají LN. Bývalý ministr spravedlnosti a vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) byl 6. srpna jmenován předsedou Ústavního soudu. Dočasným vedením ministerstva byl pověřen premiér Špidla. Jako o kandidátovi na ministra spravedlnosti uvažoval premiér o jihočeském právníkovi Vladimíru Papežovi. Ten se ale této možnosti vzdal kvůli aféře s alkoholem za volantem. V médiích se již spekulovalo vedle Papeže a poslanců Koudelky a Křečka také o ministryni školství Petře Buzkové (ČSSD). Proti Koudelkovi v čele justice zatím nejsou výraznější výhrady PRAHA 18. srpna (ČTK) - Proti případnému jmenování sociálnědemokratického poslance Zdeňka Koudelky ministrem spravedlnosti se dosud neobjevily výraznější výhrady jak v táboře vládní ČSSD, tak v řadách jejích koaličních partnerů KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Zda to bude právě Koudelka, kdo ministerské křeslo obsadí, ale podle politiků zůstává nadále otázkou. Zda vedení spravedlnosti opravdu převezme Koudelka, není zatím jasné ani podle místopředsedkyně ČSSD a ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Patří podle ní ke kandidátům, ale jejich spektrum je širší. Rozhodující slovo bude mít premiér, řekla ČTK. Špidla minulý týden v rozhovoru pro BBC uvedl, že jméno nového šéfa spravedlnosti by mělo být známo do měsíce. Sám Koudelka možné jmenování zatím odmítá jakkoli komentovat. Novinářům dnes pouze řekl, že se právě vrátil z dovolené v Řecku, a tak se teprve seznamuje se změnami a návrhy uvnitř sociální demokracie. Vyjádří se zřejmě až v dalších dnech. O tom, že čtyřiatřicetiletý místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru má největší šance stát se novým ministrem, informovaly s odvoláním na důvěryhodný zdroj blízký vládě dnešní Lidové noviny (LN). Koudelkovu jmenování jsou podle listu nakloněni mnozí sociálnědemokratičtí poslanci, mezi jinými například Karel Šplíchal či Koudelkova kolegyně z ústavně-právního výboru Hana Orgoníková. Za člověka na svém místě by brněnského poslance v případě jeho jmenování považoval šéf severočeských sociálních demokratů Jaroslav Foldyna. ČTK řekl, že Koudelku zná jako erudovaného právníka a člověka, který se nebojí vystoupit se svým názorem, a proto jeho nominaci podporuje. Zda v ČSSD podobný názor převládá, však nechtěl odhadovat. O jakýchkoli překážkách, které by bránily jmenování Koudelky do čela justice, nevěděly ani další poslancovy kolegyně z ústavně-právního výboru Hana Marvanová (US-DEU) a Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Bývalá šéfka resortu Parkanová navíc uvedla, že si Koudelky váží jako odborníka i jako člověka, a jeho jmenování by proto přivítala. Dodala, že s Koudelkou coby novým ministrem by podle ní souhlasili i její straničtí kolegové. "Bývá zvykem, že si strany vzájemně respektují obsazení funkcí, pokud se do nich nenavrhuje nějaká vyloženě kontroverzní osoba. A to případ Zdeňka Koudelky určitě není," podotkla. Parkanová zároveň dodala, že jí dosavadní, téměř tříměsíční marné hledání nového ministra "trhá srdce". "Být jiná politická konstelace, tak bych měla chuť se toho ujmout sama znovu," prohlásila. Jako o kandidátovi na ministra spravedlnosti dosud premiér Špidla uvažoval o jihočeském advokátovi Vladimíru Papežovi. Ten se ale této možnosti vzdal kvůli aféře s alkoholem za volantem. Podle LN je v užším výběru vedle Koudelky ještě Zdeněk Jičínský, který od září nahradí ve sněmovně Jaroslava Tvrdíka. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
