| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 13. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Richard Falbr | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Richard Falbr nesouhlasí s požadavkem odborů, aby zůstal zachován rozdíl ve věku odchodu do penze pro ženy.
Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda ústavněprávního výboru Senátu, bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Richard Falbr. Dobrý den. Dobrý den. V červnu uspořádaly dvě největší odborové centrály v České republice dvě separátní demonstrace, a to proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Na obě akce přišlo méně lidí, než odboráři avizovali. Na 13. září ohlásily tentokrát obě komorové centrály akci společnou, tedy jak Českomoravská konfederace odborových svazů, tak Asociace samostatných odborů. Půjde o protestní pochod Prahou. Půjde proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí 13. září pochodovat Prahou i Richard Falbr? Nepůjde. Já budu na Krétě na dovolené. A to dáte přednost dovolené před zájmy odborářů? Tak, já už v odborech nejsem, respektive jsem jako řadový člen. Já bych se té demonstrace nezúčastnil, protože si myslím, že nebude příliš úspěšná. Proč ne? Za prvé si nemyslím, že se jí zúčastní desítky tisíc lidí, protože Asociace samostatných odborů, s jejich předsedou bych si ke stolu nikdy ani nesedl, má odborový svaz železničářů, těch je asi šedesát tisíc, odborový svaz zemědělců, těch je několik tisíc, a pak odboráře asi ze tří severočeských nebo západočeských elektráren, čili Bohumír Dufek, který se věnuje už celé desetiletí úspěšnému podnikání a ne tomu, aby dělal něco pro své členy, takže já se divím Milanovi Štěchovi, že se s takovým spolkem vůbec spojuje v té demonstraci. Jinak samozřejmě proti té demonstraci nic nenamítám, odboráři mají právo říct, co si myslí a já bych byl poslední, kdo bych je za to kritizoval, i když… I když kritizujete. Z těch devíti, teď nekritizuji, z těch devíti požadavků se mi minimálně tři zdají jako nerozumné. O tom ještě bude řeč. Vy jste, respektive nejste předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů víc než rok. Při válce v Iráku jste Milana Štěcha v tomto pořadu, v Interview BBC kritizoval, že daleko hlasitě neprotestuje on a především celá Českomoravská konfederace odborových svazů proti válce v Iráku, na rozdíl od odborových centrál v Evropě. Přijde vám správné, jak si Českomoravská konfederace odborových svazů počíná v souvislosti s reformou veřejných financí? A teď se nebavme jenom o pochodu, protestním pochodu Prahou 13. září. Já si myslím, že na to konfederace má plné právo. Jestliže dospěla k názoru, že ta reforma bude víc bolet členy, které zastupuje, tak má, stejně jako to dělají odbory v jiných evropských zemích. Myslíte si, že je tato teze pravdivá? Pro vás osobně? Já mohu soudit, že ta reforma je tvrdší, pokud jde o dopad na členy, které zastupuje, nebo na lidi, které zastupujou odbory. Ano? Myslím si, že ano, přestože ta reforma je poměrně mírná. Musím připomenout, že asi osm požadavků odborů splněno bylo. Já si myslím, že nikdo nemůže zpochybnit právo odborářů demonstrovat proti tomu, co ubere peníze z peněženek lidí, které odbory zastupují. Jako sociální demokrat mám trochu obavu z toho, aby se ti lidé, kteří se chtějí zbavit Vladimíra Špidly a té vlády, kterou on řídí, se neschovali za ty požadavky odborů a nehlasovali proti a nepřivodili pád vlády, protože pak by přišla reforma, proti které tato reforma je procházka růžovým sadem. Premiér Vladimír Špidla řekl už před měsícem BBC, že má pro některé argumenty odborářů pochopení, ale reforma veřejných financí je podle něj nezbytná pro Českou republiku. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Reforma veřejných financí je potřeba, je potřeba pro Českou republiku jako takovou, je potřeba proto, aby zajistila finanční stabilitu a tím zajistila příjmovou základnu a normální prostě způsob života pro veškeré obyvatele a myslím si, že hrozit nátlakovými akcemi, nebo respektive používat nátlakové akce je jistě normální, protože se to odehrává v každé demokratické společnosti, s tím se musí počítat, ale není to správné. Uvedl před měsícem v rozhovoru pro BBC český premiér Vladimír Špidla. Existují podle Richarda Falbra, který už naznačil, že vláda odborům vyšla vstříc v několika požadavcích, existují podle vás ještě návrhy odborů, ke kterým by měl být premiér Vladimír Špidla vstřícnější než dosud byl? Jsou takové návrhy podle vás? Já si myslím, že ano, jenže problém je, že Špidla má ve vládě nejen stranu, ve které předsedá on, ale i ty druhé dvě strany. Já vám to třeba řeknu na příkladě. Tak odbory požadovaly a naprosto správně, my jsme to říkali celá léta, že osoby samostatně výdělečně činné nic neplatí do systému. A teď došlo k tomu, že budou platit z předpokládané určité částky, a to je ústupek těch stran, které jsou v koalici se sociální demokracií, protože to jsou jejich voliči a těch je asi dva miliony. Neříkám, že všichni volí Unii svobody, nakonec podle preferencí vidíme, že ne, ale jsou to lidé, jejichž zájmy oni hájí a ti lidé tvrdí, že když budou muset platit víc do systému, že bude ohroženo jejich podnikání. A to je spravedlivý požadavek odborů a v tomhle vláda vyšla vstříc. Já bych se spíše dotknul jednoho požadavku, který mi přijde takový trochu problematický, to je požadavek, aby zůstal zachován rozdílný věk při odchodu do důchodu u žen a u mužů. To se zavedlo za komunismu a bylo to velmi laciné, důchody byly mizerné, to všichni víme. Ten systém byl úplně jiný. Ale když to rozeberete, tak de facto těm ženám se může i ublížit, protože žena po padesátce už je nezaměstnatelná, protože má několik let do důchodu a každý s ní už odmítá počítat. Já si myslím, že celosvětová situace je jiná, ženy chodí stejně do důchodu jako muži ve většině států a do toho systému se musí sypat víc peněz, protože chceme-li udržet ten systém pay-as-you-go průběžnýho financování, tak prostě musí ten systém dostat víc peněz, a proto i ten druhý požadavek neprodlužovat důchodový věk se mi zdá nerealistický, ale přiznávám, že když my jsme v roce devadesát pět organizovali velké demonstrace, a to nebyly takové demonstrace jako teď, proti Klausově sociální reformě, tak jsme si tam taky napsali desátý požadavek neprodlužovat důchodový věk, protože jsme věděli, že nám to přivede hodně lidí na to náměstí, takže mě některé kroky konfederace jsou samozřejmě sympatické, protože tak se chovají odbory na celém světě. Tedy populistické, ale nereálné. No, musíte trošku. Ale to je odborům vlastní. Odbory vždycky mají tendenci. Že jsou populistické? Ne, ale mají sklon třeba něco přehnat, ale ve svých důsledcích to, co dělají, je dobře, protože to nutí politiky některá rozhodnutí korigovat. Vy jste také záměrně přeháněl jako předseda Českomoravská konfederace odborových svazů? Někdy ano. A věděl jste, že to je nereálný požadavek? Ne, my jsme se téměř nikdy nedostali do takové situace. Já připomenu, když Klaus připravoval balíčky, tak s námi měla vláda setkání v městské knihovně a my jsme po tom jednání řekli, že nesouhlasíme s ničím, co Klausova vláda připravila, ale že nebudeme proti tomu dělat žádné protestní akce, protože jsme dospěli k závěru, že to je nutnost, i když ty balíčky byly velmi tvrdé a vedly potom k určitému útlumu. Ale já už jsem říkal mnohokrát v minulosti, že se velmi často stává, že levicové vlády dělají kroky, které jsou nepříjemné a očekávají jaksi předem od odborů, že odbory jako jejich potenciální spojenci budou mlčet, proto je, myslím, dobře, že nemlčí. Ještě jednou se zmiňme o návrzích vedení Českomoravská konfederace odborových svazů. V pondělí projednalo celkem devět pozměňovacích návrhů zákonů vztahujících se k reformě veřejných financí, s návrhy, které se týkají například důchodů, nemocenské, majetkových daní, se chtějí obrátit na některé poslance. Vy jste řekl, že především ty věci, které se týkají důchodových změn, vaši podporu rozhodně nemají a považujete je za populistické? Já bych to neformuloval tak přísně, ale ty požadavky se mi zdají nerealistické. Důchodový věk se prodlužovat musí, to prodlužování je postupné a pomalé, je to o několik měsíců ročně, takže nakonec to bylo zavedeno už za Vodičky a ten požadavek srovnání nebo nesrovnání toho důchodového věku s ženami mi přijde jako absurdní v moderní Evropě. Odbory chtějí ale také jedním ze svých návrhů dosáhnout například toho, aby nemocenské dávky nebyly v prvních třech dnech kráceny. To byste podpořil? Já si myslím, že to by hodně postihlo ty lidi, kteří mají nízké příjmy a tudíž i nízké nemocenské dávky. Tam se navrhuje jen pětadvacet procent. Problém je, že nemocenské dávky se zneužívají, problém je, že za Klause se zavedly nemocenské dávky za soboty a za neděle, což je úplná pitomost, protože vždycky se platila nemocenská za dny, za které jste nemohl pracovat, takže dneska když máte velmi nízký příjem, tak vám často nebo zaměstnavateli se dokonce často vyplatí říct: "Hele, jdi marodit." On jde marodit ten člověk pátek, sobota, neděle a pondělí a má víc peněz, než kdyby pracoval. Vždyť to je absurdní stav. Vám by se tedy spíše líbilo, tady podporujete odbory v tom, aby nemocenské dávky nebyly v prvních třech dnech kráceny, rozumím-li vám správně, a lepší by bylo zrušit nemocenskou za sobotu a neděli, tím by se ušetřilo. Ano a já mám dojem, že to dokonce konfederace navrhovala. Tento požadavek tedy podpoříte? Jo, ale vy se mě ptáte, jako bych já byl nějaký arbitr. Já se vás neptám jako arbitra, já se vás ptám jako senátora, který bude hlasovat. Já vám říkám, že těžko můžu, ano, pokud to dostanu, ano. Ano, vždyť o tom budete hlasovat. Pro tyhle ty požadavky bych nehlasoval, co jsem uváděl. Pro důchody byste nehlasoval, ale pro nemocenskou byste hlasoval. Ano. V daňové oblasti odbory navrhují zachování pětiprocentní daně z převodu nemovitostí, zavedení pátého pásma u daně z příjmu a nižší tempo snižování daně právnických osob. Podpora ano, či ne? No, tak já vám řeknu k tomu pátému daňovému pásmu. To se stalo za mě a za Zemanovy vlády. Zeman prostě to páté pásmo vyhandloval s Unií svobody za jedno konkrétní hlasování. Za jaké? Nevím, to už si nepamatuji, ale bylo to, skutečně byl to handl, já jsem ho za to kritizoval v nějakém debatním pořadu v televizi. My jsme proti tomu tehdy příliš hlasitě nevystupovali, moje chyba, protože to byl sprostý obchod od Zemana. A pokud něco takového zrušíte, tak se to hrozně těžko zavádí zpátky, ale zrušení pátého daňového pásma byl stejný nesmysl jako překotné snižování daní, ke kterému sáhnul Kočárník, jako snižování toho, co se platí na sociálním pojištění, když měl Kočárník převýběry v miliardách korun a rozpouštěl nám je v rozpočtu, tak my jsme křičeli, tak on to snížil a zvýšil peníze, které se odevzdávají na zaměstnanost. Tím se stalo, že v tom systému není dost peněz, ale když uděláte takový krok, myslím jako vláda, tak nějaká příští libovolná vláda se těžko vrací k tomu, co bylo. Tudíž tento požadavek má vaši poloviční podporu, protože… Který myslíte? To páté daňové pásmo zavedení. Já nevím, kolik to přinese. To asi moc nepřinese. Premiér Vladimír Špidla při obhajobě vládního návrhu reformy veřejných financí 23. července v Poslanecké sněmovně připustil drobné změny ve vládním návrhu. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Dovedu si představit a je nepochybné, že se povede debata nad každým detailem, je také zřejmé, že lze v této debatě dospět k dílčím změnám. Dodal však, že změny nemůžou zvýšit deficit veřejných financí jako celku. Premiér Vladimír Špidla zároveň v dolní parlamentní komoře 23. července mluvil o tom, co hrozí, když vládní reforma neprojde. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Je naprosto zřejmé, že by zamítnutí reformy významně zkomplikovalo sestavení státního rozpočtu se všemi důsledky, které to má pro národní hospodářství, nezaměstnaností počínaje a růstem hrubého domácího produktu konče, za druhé by se ztratilo tolik významného času, že onen parametr sociální průchodnosti by ztrácel v budoucnosti na významu a každý, kdo by takovou reformu prováděl, by ji prováděl daleko drsnějším způsobem bez ohledu na sociální souvislosti, protože by tyto souvislosti ztrácely v budoucnosti velmi podstatně na své váze. Třiadvacátý červenec a slova premiéra Vladimíra Špidly, se kterými se senátor Richard Falbr shoduje, jak zaznělo v první části Interview BBC. Kvůli vládní verzi reformy veřejných financí vystoupil z poslaneckého klubu předseda hospodářského výboru Josef Hojdar. Považujete za správné, že s odchodem z poslaneckého klubu Hojdar nerezignoval na funkci předsedy sněmovního výboru? To víte, že to nepovažuju za správné, ale já doufám, že se Hojdar do klubu ČSSD vrátí. A v případě, že se nevrátí, tak by měl podle vás rezignovat na post předsedy hospodářského výboru? Logiku to má, protože na ten post se dostal díky tomu, že byl zvolen ze sociální demokracie, že sociální demokracie má tak významné zastoupení ve sněmovně, jenže problém je, jestli by, pokud by tak neučinil, to odvolání prošlo, protože může dostat podporu i opozičních poslanců a já si myslím, že Josef Hojdar, kterého znám dobře, protože já jsem senátor za Mostecko, on je z Mostu, tu věc zváží, protože mě by překvapilo… O co se opíráte v té víře, že Josef Hojdar se do ČSSD vrátí? Rozumějme do poslaneckého klubu ČSSD, protože členem ČSSD zůstává. Protože si myslím, že to je rozumné a nemyslím si, že Hojdar je nerozumný. Vnímáte jeho krok jako rozumný tím, že… Ne, mně ten krok se zdá přehnaný, ale pokud chtěl výrazně upozornit na to, že co se mu na té reformě nelíbí, tak musím říci, že ten krok se nesetkal s nepříznivým ohlasem na severu mezi sociálními demokraty. Tam je situace velmi napjatá, je tam vysoká nezaměstnanost, ti lidé, kteří by byli postiženi, pokud jde o to, co teď říká odborová konfederace a s tím já se ztotožňuji, že to prostě dopadá víc na lidi práce, tak to nezapůsobilo špatně a sociální demokracii to nijak neublížilo. Ovšem pane senátore, vy jste v tomhle pořadu na začátku řekl, že máte obavy, aby akce, protestní pochod odborů, požadavky odborů, nebyly zneužity těmi, kteří chtějí svrhnout Špidlovu vládu. To jste řekl doslova. To jsem řekl doslova a to si myslím. Nemáte obavu, že Josef Hojdar může být, když ho tak dobře znáte, tím člověkem, který má zájem na svrhnutí Špidlovy vlády? To si rozhodně nemyslím. Tak kteří lidé mohou zneužít požadavky odborů… Tak já na to odpovím trochu šířeji. Špidla vadí lidem, kterým vyhovoval ten systém, který vládnul před ním, systém, který umožňoval kvést klientelismu, víte, jak dopadla akce Čisté ruce, následky se odstraňují teď. A to Zeman vykládal, co všechno provede, prostě ta část těch lidí, kterým se to uspořádání, myslím opoziční smlouvy, líbilo a přišli o své funkce, mohou vnímat to, co se děje teď, jako zhoršení své situace. Potom jsou lidé, kteří přišli o konkrétní funkce, myslí si, že by v nich měli setrvat, jsou lidé, kteří si myslí, že s těmi dvěma stranami nemá cenu vůbec dělat tu koalici a pak tu můžou být naprosto konkrétní zájmy spočívající v tom, že dochází k privatizaci a k dělení, poslednímu velkému dělení kořisti a jedna významná strana stojí úplně mimo. Ta z toho musí být hodně nervózní. Teď hovoříte o které straně? O ODS. Tudíž spíš ta situace… Už nic naznačovat nebudu, ale domyslí si to přece každý. Svržení této vlády by vytvořilo situaci, která by znamenala úplně jiné rozdání karet. Takže i takové zájmy mohou hrát svou roli. Ale já jsem říkal. Podle vás svou roli nehrají? Podle mě ne. Dovolte, abych citoval týdeník Respekt ze čtvrtého srpna 2003. "Neprůhledné Hojdarovy vazby na severočeské těžaře a některé jeho podezřelé kontakty, v parlamentu byl jeho poradcem pro hutnictví Igor Šafranko, který podnikal s Barakem Alonem, autorem dodnes neuzavřeného osmimiliardového tunelu v Komerční bance, ho při sestavování koaliční vlády připravily o křeslo ministra průmyslu." To jsou podle mého názoru spekulace. Já si myslím, že počínání Hojdarovo naopak je velmi průhledné. Hojdar je Mostečák, je to báňský inženýr, který pracoval na dole a má zájem na tom, aby ten region vypadal k světu. Samozřejmě angažoval se v mnoha a teď nevím, jestli to pojmenuju správně, dozorčích či správních radách, což mu vždycky na konci roku spočetli v novinách. Já bych to osobně nedělal, ale já si myslím, že to za tím není. Já bych chtěl říci a vracím se k té myšlence, kterou jsem řekl v úvodu, že se klidně může stát, že někdo, kdo nemá tak čisté myšlenky jako, řekněme, odboráři, kterým skutečně jde o to hájit ty lidi, které zastupují, si řekne: "No, tak když to odbory tak vehementně odmítají, tak já pro to nemůžu zvednout ruku." A z toho mám skutečně trochu obavu. Hovoříte o lidech i v ČSSD? Hovořím výhradně o lidech v ČSSD, protože pokud někdo svrhne tuto vládu, tak to určitě bude zásluhou poslanců ČSSD. Tak o kom hovoříte, když tam je člověk, který rebeluje, Josef Hojdar, Vladimír Laštůvka? Já si připadám jako u výslechu. To se přece všeobecně ví, kdo na tu reformu nadává. Řekl jste ale, že Hojdar má čisté úmysly. Pak je tady Laštůvka, pak je tady Šplíchal, pak je tady, řekl jsem… Já jsem neřekl, že má Hojdar čisté úmysly, to si pusťte znova, to tam nebude. Já jsem řekl, že ten jeho krok nechápu, řekl jsem, že to jeho chování bylo vždycky průhledné, já si nemyslím, že Respekt má pravdu, protože každý ví, kde Hojdar seděl a v které dozorčí radě se angažoval a taky každý ví, že k tomu Mostecku má vztah jako člověk, který na těch dolech kdysi dělal. Konkrétní jména mi tedy asi neřeknete tady. Já je ani nevím. Nevíte. Máte strach. Ale v sociální demokracii je zvykem, že všichni na všechno nadávají a nikdy veřejně. V některých stranách se nadává jenom uvnitř těch stran a nedostane se ven skoro nic. A to se děje v… Ale v sociální demokracii to, někteří její členové to považujou za přednost sociální demokracie a musím ale říct, když se teď vracím k tomu, co jste říkal, že řada těch sociálních demokratů potom, když je potřeba, tak táhnou za jeden provaz. Když si to spočítají, tak na pádu této vlády sociální demokracie by rozhodně nevydělala. Záleží, jestli všichni umějí počítat. To je pravda. A umějí? Nebo ne? Já nevím. Jiné téma. Hrad a Senát se hádají kvůli obměně Ústavního soudu, souboj mezi Senátem a Hradem se vyostřil. Tyto novinové titulky provázejí dění kolem personální obměny ústavních soudců. Prezidentu Václavu Klausovi neprošli v Senátu čtyři z celkem devíti kandidátů. Předseda Senátu Petr Pithart přičítá odmítnutí čtyř prezidentových kandidátů i špatné komunikaci Hradu se Senátem. Petr PITHART, předseda Senátu (zvuková ukázka): Víte, takovýmhle kolizím se dá předcházet jenom jedním. Vyjednáváním, vyjednáváním a vyjednáváním. Sondováním. To je jistě velmi pracné a noví lidé kolem nového prezidenta republiky se to teprve učí. Předseda Senátu Petr Pithart v rozhovoru pro BBC. Je Richard Falbr ochoten připustit, že větší míra zavinění ve sporu o Ústavní soud je na Senátu než na prezidentu Klausovi, ano, nebo ne? Ale vůbec ne. Prostě nám předložili kandidáty, kteří se nám nelíbili a Senát má právo říct ne a ne jako dneska říká ten pan Hájek z Hradu, že se blamujeme neustále. To je vidět, že rozumí ústavě jako koza petrželi. My přece máme právo říct: "Tohohle člověka jako ústavního soudce nechceme." Teď hovoříte o řediteli tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Dovolte, abych citoval. Já nevím, jak se jmenuje jeho funkce. Petr Hájek, teď jsem vám řekl i jeho funkci, který doslova říká: "Senát se chce vlámat do ústavy, která jasně říká, že ústavní soudce prezident navrhuje, Senát schvaluje a prezident jmenuje. Všeobecný postoj senátorů a jmenovitě pana předsedy Pitharta, že by bylo vhodné před jmenováním ústavních soudců prezidentovy nominace nejprve projednávat, znamená, že Senát by si chtěl uzurpovat nárok navrhovat nebo spolupracovat na návrhu, což je přímo protiústavní." To nebudu komentovat, to už jsem teďka komentoval tím. Tou kozou a petrželí. Tou kozou a to, to nemá vůbec cenu. Víte, co je hrozný? Právu rozumí každej, do práva žvaní každej. Aby chirurgovi někdo vykládal, jak má operovat koleno, to by se nikdo neodvážil. Ale právu rozumí úplně každej od posledního člověka v hospodě až po tohohle člověka. Já vám něco povím. První neschválení Pejchala byl hnusnej kšeft, kterej já jsem nepodpořil, protože se řeklo, že pokud my, sociální demokraté, nepodpoříme Pejchala, tak nám bude schválen Rychetský. Mně se to nelíbilo, já jsem řekl… To jste řekl ale BBC už, ale teď, bylo to u těch dalších kandidátů? Prezidentovi… Já si myslím, že ne. Prezidentovi neprošli čtyři z pěti. Tedy promiňte. Viděl jste Samkovou? Samkovou jsem slyšel. Tak můžete se divit, že neprošla čtyřicetiletá paní? Co máte proti čtyřicetileté paní? Ale to musí, i ústavní soudce musí být někdo, kdo má nějaké zkušenosti, kdo v tom právu něco dokázal, něco znamená. Tudíž podle vás až na Pejchala to nebyla politická hra Senátu a byli odmítnuti lidé, kteří nemají kompetence. To já nemůžu vyloučit, že, protože v Senátu je většina senátorů, kteří, řekněme, patří do stran, které příliš pro Klause nehorují, tak možná, že to byla i, ale možná v jednotlivých případech i zlomyslnost, já si to nemyslím. Prostě ti kandidáti nebyli kvalitní. Co se podle vás bude teď, nyní dít dál? Prezident navrhl opět Aleše Pejchala, může se stát, že přijde opět i s dalšími jmény, která už jednou neprošla. Já vám něco povím. Je okurková sezóna, tak se z toho dělá velká věda. Prostě neprošli, tak pan prezident ať sáhne po jiných jménech, ať se podívá mezi soudce, vždyť je spousta dobrých soudců. Prošli ti, co říkají, že to bylo zpolitizováno. My jsme Lastovecké, která je členka ODS, dali, tuším, šedesát osm hlasů. Drtivou většinu dostala. A já si to proto nemyslím. Jde skutečně o kvalitu těch lidí. Protože Lastovecká je považována za kvalitního právníka a za člověka, který je pracovitý, statečný, stojí za svým názorem. Podle vás když prezident teď přijde s dalšími kvalitními lidmi, například pokud by se podíval mezi soudce, tak mají šanci na úspěch? Já nevím, já nevím, jestli to prezident udělá, ale ten návrh toho Pejchala znova mně připadá nerozumný, protože Pejchal dostane zřejmě ještě míň hlasů než poprvé. Byť vy Aleše Pejchala podporujete. Promiňte. Já jsem mu dal svůj hlas. Není ale problémem Aleše Pejchala, co mu vyčítají někteří senátoři a BBC má k dispozici písemnou listinu, kdy Aleš Pejchal zastupuje Rybářství Litomyšl ve sporu s Františkem Kinským, navíc byl tento soud… Co je na tom špatného? … přerušen a celá věc jde k ústavnímu soudu. To znamená možná podjatost Aleše Pejchala. To je problém advokátů. Advokáta přece nemůžu posuzovat podle toho, jaké zastupuje klienty. Někdy zastupuje klienty, kteří nejsou příliš atraktivní, ale to je jeho práce. To znamená, že tam nemůže být podjatost? Podle mě byla podjatost v případě Pejchala v tom, že pro něj nehlasovali, vždyť to kolega Stodůlka řekl, nehlasovala pro něj KDU-ČSL. Podjatost Pejchala v, u… Já tu kauzu neznám. Neznáte. Já neznám. K tomu se nemůžu vyjádřit. Ale oni ho nevolili z toho důvodu nebo nehlasovali pro něj z toho důvodu, říkám to špatně, Senát nevolí, nehlasovali pro něj z toho důvodu, že on zastupoval stát ve sporu z církví a vyhrává to. Richard Falbr. Děkuji za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Falbr místo protestu na Krétu Právo, 14. 8. 2003, strana 3 - Bývalý šéf největší odborové centrály Richard Falbr nebude protestně pochodovat 13. září Prahou. Nesouhlasí totiž s kritikou ČMKOS vůči vládní reformě veřejných financí a navíc bude odpočívat u moře. "Budu na Krétě na dovolené. Už jsem řadový člen odborů. Já bych se té demonstrace nezúčastnil, protože si myslím, že nebude příliš úspěšná. Nemyslím si, že se jí zúčastní desítky tisíc lidí," varoval včera Falbr v BBC. "S předsedou Asociace samostatných odborů (která protest spoluorganizuje - pozn. red.) bych si ke stolu nikdy nesedl," dodal Falbr. "V čele je Bohumír Dufek, který se věnuje už celé desetiletí úspěšnému podnikání, a ne tomu, aby dělal něco pro své členy. Já se divím Milanu Štěchovi, že se s takovým spolkem k demonstraci spojuje. Ale k demonstraci vůbec nic nenamítám, odboráři mají právo říct, co si myslí." Reformu Falbr označil za poměrně mírnou a dodal, že asi osm požadavků odborů již bylo splněno. Varoval, že po případném pádu vlády by přišla reforma, proti které je tato varianta "procházkou růžovým sadem". Bývalý předák také uvedl, že "důchodový věk se prodlužovat musí, to prodlužovaní je velmi postupné a pomalé". Opačný názor při protestech proti reformě Klausových vlád označil za lákadlo, aby přišli lidi. Falbr je také místopředsedou ústavněprávního výboru Senátu a vůbec si nebral servítky v debatě o Klausových návrzích do Ústavního soudu: "Neviděl jste Samkovou? Můžete se divit, že neprošla? Čtyřicetiletá pani? Ústavní soudce musí být někdo, kdo má nějaké zkušenosti, v tom ústavním právu něco dokázal, něco znamená..." | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
