| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 7. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Bohuslav Sobotka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Bohuslava Sobotky se vláda nechystá v nejbližší době privatizovat ČEZ.
Citace rozhovoru v médiích Od 1. července 2004 má v České republice začít fungovat speciální policejní jednotka. Bojovat bude s daňovou kriminalitou a celními úniky. Takzvanou finanční policii bude tvořit dvě stě dvacet pět lidí hlavně z celní správy. Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, lidovecký poslanec Miroslav Kalousek k návrhu na zřízení finanční policie říká: Miroslav KALOUSEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Já si myslím, že je dobře, aby vznikl útvar, kde bude věnovaná velká péče profesní erudici, odbornosti jednotlivých policistů, protože bojují s lidmi, jejichž inteligence je nesmírně vysoká. Finanční kriminalita se vyznačuje tím, že ten kriminálník je většinou velmi chytrý a velmi inteligentní člověk, takže je potřeba, aby s ním pracovali profesionálové. Toto podporuji. Miroslav Kalousek se bojí, aby policie bez povolení soudů neprolamovala mlčenlivost finančních úřadů. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka, dobrý den. Dobrý den. Dvacet devět tisíc, přesně o tolik se má podle rozhodnutí vlády snížit v příštích dvou letech počet státních zaměstnanců, respektive ve třech letech. Jen pro úplnost, nyní jich ve veřejném sektoru pracuje čtyři sta osmdesát pět tisíc. Pane ministře, nedokládá toto číslo v porovnání s půl milionem státních zaměstnanců, že to snižování je zanedbatelné? To snižování je v zásadě nejradikálnější, tuším, někdy od roku 93, kdy vznikla Česká republika. Máte pravdu, protože státní zaměstnanci rostli. Ty počty v uplynulých letech rostly. Já se domnívám, že podobně jako u deficitu státního rozpočtu je důležité obrátit trend. Ten podíl našich veřejných zaměstnanců k lidem, kteří pracují v podnikatelské sféře, je ve srovnání s jinými zeměmi mírně nadprůměrný. Takže se domnívám, že máme kde snižovat. Myslím si, že veřejná správa a státní správa není zcela efektivní v řadě oblastí a myslím si, že ten tlak přes korunu, tlak na snížení počtu zaměstnanců může přispět k tomu, že stát bude štíhlejší, ale bude současně také efektivnější. Takže cílem těchto změn, které budou rozloženy do tříletého období, není jenom ušetřit finanční prostředky, ušetříme v řádu několik miliard korun v příštích letech, ale především vytvořit tlak na to, aby ministerstva a úřady fungovaly racionálněji a efektivněji. Kolik miliard ušetříte, když jste řekl v řádu? Ty úspory se v jednom roce budou pohybovat v řádech dvou až tří miliard korun. Úspory budou zahájeny již v příštím roce. Již v příštím roce dojde ke snížení zhruba o třetinu z toho celkového počtu dvacet devět tisíc, který by měl odejít ze služeb státu do roku 2006. Znamená to tedy, že rok co rok deset tisíc? Že to bude rozvrstvené snižování? Bude to zhruba kolem deseti tisíc zaměstnanců ročně. U jednotlivých správců kapitol je to různé procento a je také různě v čase rozloženo. My jsme nepřistupovali k tomuto záměru nijak mechanicky, ale snažili jsme se přizpůsobit situaci a potřebám jednotlivých správců kapitol tak, aby to propuštění co nejméně ohrozilo fungování veřejného sektoru. Ekonom, pedagog Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Schneider v rozhovoru pro BBC k problematice počtu zaměstnanců veřejné sféry říká: Ondřej SCHNEIDER, ekonom z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (zvuková ukázka): No, já si myslím, že český veřejný sektor za posledních dvanáct let si žil nebo ti lidé, kteří pracují ve veřejném sektoru, si zvykli na celkem pohodlný status quo. Mzdy ve veřejném sektoru jsou, nejsou vysoké, ale ve srovnání se mzdami v soukromém sektoru nejsou nijak špatné. Upřímně řečeno, ta pracovní zátěž, až na malé výjimky, tam není velká a já si myslím, že počet úřadů se vytrvale zvyšuje, počet lidí, kteří jsou zaměstnáni. Já nemám pocit, že by státní sektor pracoval v roce 2003 lépe, než pracoval v roce 97 a v roce 97 na svůj provoz potřeboval o dvacet procent peněz méně než dnes. Takže, to je takový nekonečný boj s byrokracií, jak vlastně se snažit pořád udržet ty výdaje na uzdě a vláda posledních pět, šest let se tím absolutně nezabývala a teďka zdá se, že přišla trošku pozdě a vlastně v září nebo v srpnu se zjišťuje, že zase ten rozpočet na příští rok se jí rozsypává pod rukama, protože neudělala žádné koncepční kroky. Říká v rozhovoru pro BBC ekonom z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ondřej Schneider. Je ministr financí Bohuslav Sobotka ochoten připustit, že rozhodnutí vlády o propuštění zhruba třiceti tisíc zaměstnanců v příštích třech letech je pouze prvním krokem? Je to první krok, pokud jde o systém zefektivnění veřejného sektoru a státní správy. Ten krok není činěn pouze v souvislosti s přípravou rozpočtu na příští rok. Vláda si tento cíl stanovila v rámci koncepce reformy veřejných rozpočtů, je to důležitý krok a je potřeba si také uvědomit, že my snížíme počet zaměstnanců veřejného sektoru o šest procent v době, kdy vstupujeme do Evropské unie a kdy jsou na nás vyvíjeny i ze strany Bruselu velké tlaky na to, abychom posílili naši administrativní kapacitu. My jsme to odmítli, jako jedna z mála nově vstupujících zemí se snažíme dosáhnout toho, že provedeme restrukturalizaci zaměstnanců veřejného sektoru a většiny ministerstev a u většiny ministerstev nedojde k nárůstu pracovníků po vstupu do Evropské unie, to se v zásadě týká i resortu ministerstva financí. Jaké by měly být podle vás další kroky k efektivnější Státní správě České republiky? Musím říci, že především ta debata o snižování počtu zaměstnanců přispěla k tomu, že nyní již máme velmi dobrý přehled o tom, jaké počty lidí jednotliví správci kapitol zaměstnávají. Podařilo se dohledat všechny zapomenuté ústavy a zřizované příspěvkové organizace. Jaké jste dohledali? Musím říct, že i na vládě jsme řešili otázku jednoho výzkumného ústavu, který přešel zpod ministerstva dopravy pod ministerstvo informatiky a nebyl v tomto přehledu zařazen. Ale kromě toho, že vneseme do tohoto systému pořádek, tak především chceme pravidelně přistupovat k tomu, že budeme provádět personální audity v souvislosti s každým novým požadavkem resortu nebo správce kapitoly na případné navýšení počtu zaměstnanců. A co další snížení? Teď je samozřejmé, že by nějaké audity měly existovat, jestliže bude chtít nějaký úřad nabrat další lidi. Ale jde o další zefektivnění, rozumějme, další snižování, další… My můžeme v tomto kroku provést snížení, které je realistické, je to těch šest procent. My jsme to odhadli jako rezervu, která v každém případě ve veřejném sektoru existuje. Proto, abychom mohli ve snížení dále pokračovat, potřebujeme strukturální změny a strukturální reformy, které se budou dotýkat také mimo jiné agend, které mají jednotlivé úřady na starosti. A kdy by mohly přijít podle vás? My potřebujeme analýzu jednotlivých agend. Musíme se podívat na to, které agendy jsou zbytečné, které bychom nemuseli realizovat, a to bude úkol pro jednotlivé správce kapitol, aby se takovýma očima podívali na svůj resort a my jim v tom chceme pomoci prostřednictvím metodiky, kterou by připravilo ministerstvo financí a chceme k tomu využít také zákon o finanční kontrole, který zřídilo na jednotlivých ministerstev oddělení interního auditu a myslím si, že tyto lidi bychom měli právě využít na to, aby se podívali i na efektivitu fungování jednotlivých odborů a součástí ministerstev. Znamená to tedy, že do konce funkčního období vlády premiéra Vladimíra Špidly ještě přijdou návrhy dalších kroků, jak snižovat další počet úředníků? My nemůžeme dále pokračovat v tom snižování, aniž bychom se podívali na agendy a omezili počet agend. O tom hovořím tedy. Pokud bychom dále pokračovali v tom snižování bez tohoto kroku, tak bychom ohrozili fungování státu a zajištění důležitých funkcí, takže nejprve… O tom hovořím, zda uděláte tento krok ještě vy jako tato vláda? Ano, já budu usilovat o to, aby tato vláda, pokud bude mít politický prostor, tak aby takovýto krok provedla s tím, že ta personální reakce by následovala až v dalším volebním období, ale myslím si, že bychom příští vládě proto měli připravit předpoklady právě v té oblasti analýzy agend. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach požaduje dalších šest miliard korun pro vyplácení třináctého a čtrnáctého platu státním zaměstnancům. Uvažoval jste o tom, že by, když přišel Zdeněk Škromach s tímto návrhem, že by jste řekl: "Tak si vyplaťte tyto platy, ale ušetřete si na zaměstnancích." Uvažoval jste o takovém radikálním kroku jako ministr financí? Samozřejmě každý správce kapitoly má možnost zvýšit množství na tarifní prostředky tím, že zeštíhlí svůj resort. Někde je to limitováno. Na druhou stranu já jsem spíše včera na vládě hovořil o tom, že je potřeba tento výdaj zvažovat v kontextu ostatních výdajových priorit, které vláda má. A mým záměrem je, aby se letošní rozpočet skutečně připravoval koncepčně a abychom na stůl vedle sebe na začátku září položili všechny tyto priority. Prioritu kolegy Škromacha, který říká ano, vytvořme rezervu na třináctý, čtrnáctý plat pro zaměstnance veřejného sektoru v příštím roce, abychom jim zlepšili platovou situaci po zavedení šestnáctitřídního systému ještě nad ty přínosy, které přináší šestnáctitřídní systém. Kolega Mareš přinesl požadavek na to, abychom zvýšili výdaje na vědu a výzkum. Jsou zde návrhy na to, abychom více podpořili vysoké školy. Jsou zde požadavky ze strany resortu zemědělství a podobně. Vláda se musí podívat komplexně na tyto požadavky a rozhodnout o prioritách, kterých může být pouze omezené množství v rámci úsporného rozpočtu. Označil byste už dnes tento požadavek těch šesti miliard za nereálný? Pro vyplnění, teď nemyslím, že ten požadavek může vznést kdokoliv… Já se domnívám, že tento požadavek nebude možné zcela naplnit v kontextu dalších priorit, které by vláda v příštím roce měla akcentovat. Vedle těch, o kterých jsem již hovořil, vidím jako důležitou prioritu zajistit dostatek prostředků na kofinancování prostředků, které přijdou do České republiky z fondu Evropské unie. Tedy pouze, řekněme, když říkáte, že z části je možné pravděpodobně, bude pravděpodobně tedy třináctý plat možná? Ten třináctý plat může být vyplacen v omezené výši, ale záleží na rozhodnutí vlády a já v tuto chvíli vidím důležitější priority, než je třináctý plat. Teď mi dovolte, abych se zmínil o vaší pozici. Premiér Vladimír Špidla před časem BBC řekl, že zvažuje v souvislosti s odchodem Pavla Rychetského z vlády k Ústavnímu soudu o tom, že by byl ustaven post vicepremiéra pro ekonomiku. Už vám nabídl premiér Špidla tento post? My jsme s předsedou vlády na toto téma nehovořili a myslím si, že to je věc jeho rozhodnutí. Můžete říci, v čem by, bylo by dobré spojení vicepremiéra a postu ministra financí? Já se domnívám, že by to bylo v jakékoliv vládě logické spojení. A bylo by dobré pro pozici ministra financí, rozumějme, zda vaše pozice je nyní taková, že za vámi chodí ministři a chtějí jenom peníze a že by vaše pozice byla silnější, pokud byste byl na úrovni vicepremiéra? Já se domnívám, že to v zásadě neovlivňuje pozici ministra financí, pozici ministra financí ovlivňuje podpora, či nepodpora předsedy vlády. A tu máte? Tu v tuto chvíli cítím. Další téma - hospodaření státu a státní rozpočet na rok 2004. Je známým faktem, že hodláte Poslanecké sněmovně navrhnout státní rozpočet na příští rok se schodkem osmdesáti tří miliardy korun bez ztráty transformačních institucí. Se započtením této ztráty to pak činí sto osmnáct miliard korun. Neuvažoval jste o tom, že byste se ještě pokusil schodek třiaosmdesát miliard snížit, aby byl rozpočet průchozí ještě více přes Hanu Marvanovou? To není otázka přání ministra financí. Asi každý ministr financí si přeje co nejmenší schodek. Nikomu nedělá radost, že musí předkládat návrhy rozpočtu s takovýmto schodkem. Tak ještě škrtejte. Ale já si myslím, že je potřeba si uvědomit, že již druhý rok se snažíme předložit rozpočet, který nepočítá s privatizačními příjmy. To je velká změna oproti minulosti. Já se domnívám, že je to dobře, že by příjmy z privatizace neměly být rozpouštěny ve státním rozpočtu, ale měly by být investovány prostřednictvím fondu dopravy a fondu bydlení. To je první skutečnost. Druhá skutečnost je, že oproti tomu autonomnímu vývoji, to znamená vývoji bez reformy, kdyby ten deficit byl zhruba sto osmdesát tři miliard korun, tak ten deficit výrazně snižujeme v příštím roce a ten deficit bude i nižší, než je očekávaný deficit v letošním roce, kdy by se mohl díky tedy platbám CME vyšplhat cirka na sto třicet miliard korun. Ale to, co mě těší, je také skutečnost, že my jsme loni předložili rozpočet, opozice nás kritizovala, že ten rozpočet není poctivý a pravdivý tak, jak jsme o něm hovořili a vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v letošním roce ukazuje, že jsme předložili rozpočet, který byl poctivý a realistický, zejména, pokud jde o jeho příjmovou stránku. Budete očekávat od opozice omluvu? Já předpokládám, že se sami kolegové z opozice v rozpravě ke státnímu rozpočtu na rok 2004 omluví. Omluví za to, že rozpočet na rok 2003, i když jsou to zatím průběžná čísla, uzavřeno bude až začátkem či koncem ledna roku příštího, ale pokud ta čísla budou dodržena, tak očekáváte omluvu? Očekáváme omluvu, protože, pokud jde o příjmovou stránku, tak ten rozpočet byl postaven velmi poctivě a realisticky. My se ještě k privatizaci dostaneme, ale, když jsem se vás ptal na ještě snížení schodku třiaosmdesát, respektive sto osmnáct miliard korun, tak je možnost zvyšovat příjmovou stránku státního rozpočtu, například lepším výběrem daní. Proč se usmíváte? Protože výběr daní se v posledních letech zlepšuje. Já se domnívám, že je to poměrně vysoké tempo. Ale nedoplatky stále překračují sto miliard korun? Jistě, kumulativně nedoplatky rostou v čase, protože my máme velmi omezené možnosti, jak odepisovat ty staré daňové nedoplatky z první poloviny devadesátých let, ty prostě sebou vlečeme. Ale pokud jde o ten růst nedoplatků v jednotlivých letech, tak tam je ta dynamika taková, že tempo růstu nedoplatků stagnuje. Pohybuje se, jestli se nemýlím, kolem čtyř miliard korun ročně? Ano, je to tak a ten největší balík z toho, z těch více než sto miliard nedoplatků, tvoří právě staré nedoplatky, které vznikly v polovině devadesátých let. Ale já chci říct, že daně se vybírají lépe, než jsme prognózovali, a to je skutečnost, která se odehrávala jak v loňském, tak v letošním roce. Když jsme u daňových nedoplatků, ministerstvo financí, potažmo finanční úřady ukončily v červenci, k 31. červenci, akci, při které zvažovaly prominutí penále a úroků poplatníkům, kteří své daňové nedoplatky z let 93 až 2001 uhradí do konce letošního července. Můžete říci, s jakým úspěchem, či neúspěchem jste se setkali? Já musím říci, že jsem setkal v případech, kdy se ty subjekty obrátily přímo na mě, s určitým zájmem ze strany těch, kdo dlužili finančním úřadům. V tuto chvíli probíhá vyhodnocení a rozhodovací proces, který se týká právě odpouštění penále, na to jsou zřízeny speciální komise na Ústředním finančním a daňovém ředitelství. Já předpokládám, že během podzimu zveřejníme informaci, kolik subjektů požádalo na základě tohoto prohlášení o prominutí penále a doplatilo tuto daň. Já jsem se setkal s případem podnikatele, který avizoval, že si vezme dokonce úvěr na to, aby splnil svoji daňovou povinnost pod tím příslibem, že mu bude penále prominuto. Ale uvidíme, jestli to byl individuální případ nebo jestli jich takových bylo více. V každém případě očekáváte zvýšené příjmy do státního rozpočtu a snížení daňových nedoplatků v souvislosti s touto akcí? Očekávám mírné zvýšení příjmů, ovšem řádově to lze dnes těžko odhadovat. Nevím, jestli z hlediska porovnání té roční bilance s roční bilancí loňského roku to bude věc, která bude statisticky významná, ale v každém případě si myslím, že tato akce bude mít kladné saldo. Měla by nějakým způsobem pokračovat či se opakovat? Nebo jí pokládáte jenom za jednorázovou a mimořádnou? Myslím si, že to, co je pro nás důležité, je, pokud bychom přistoupili k opakování této akce, aby byla doprovázená lepší a lépe propracovanou informační kampaní. Podle vás se o této akci málo informovalo? Podle mého názoru ty informace byly velmi často zkresleny, než doputovaly přímo k poplatníkům. Nevylučujete tedy, že byste ještě onu akci zopakovali? Já to nevylučuji, ale opakování té akce podmiňuji seriózním vyhodnocením jejich výsledků. Dalším krokem ke zlepšení příjmové stránky státního rozpočtu má být zavedení takzvané finanční policie. 1. července 2004 má začít fungovat speciální policejní jednotka, kterou bude, která má bojovat s daňovou kriminalitou a celními úniky. Finanční policii má tvořit zhruba dvě stě dvacet pět lidí. Vy jste již BBC řekl, že očekáváte, že by tento nástroj mohl ročně přinést až deset miliard korun státnímu rozpočtu. Kdy se dostaví podle vás první výsledky? Já jsem hovořil o deseti miliardách jako o objemu finančního prostředku, které pravděpodobně unikají v souvislosti s některými aktivitami, z kterých nejsou odváděny daně, například s fungováním velkých tržišť ve vnitrozemí České republiky. Já neočekávám, že by ten fiskální přínos řízení této specializované složky policie byl takto významný, ale ona bude plnit tři základní role. Především to bude role preventivní, protože, pokud ti, kdo se chystají spáchat daňový delikt, budou vědět, že policie je lépe připravena pro odhalování takovýchto deliktů, tak si to možná rozmyslí. Bude plnit efekt zrychlení trestního řízení v případech této závažné daňové kriminality, protože to zefektivní spolupráci mezi Celní daňovou správou a Policií České republiky a především za třetí, umožní možná během této činnosti i odhalování daňových deliktů a daňových nedoplatků, ke kterým by se jinak finanční správa nedostala. Záměr vytvořit finanční policii podporuje předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, lidovec Miroslav Kalousek, dodává však jedno ale. Miroslav KALOUSEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Já si myslím, že je dobře, aby vznikl útvar, kde bude věnována velká péče profesní erudici, odbornosti jednotlivých policistů, protože bojují s lidmi, jejichž inteligence je nesmírně vysoká. Finanční kriminalita se vyznačuje tím, že ten kriminálník je většinou velmi chytrý a velmi inteligentní člověk, takže je potřeba, aby s ním pracovali profesionálové. Toto podporuji. Pokud tento zákon bude spojen s některým významným posunem pravomocí, které by policie získala, tak očekávám velmi složitou debatu. Například si neumím představit, že by policista nepotřeboval rozhodnutí soudu, kdyby měl prolomit mlčenlivost finančního úřadu. Říká předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek pro BBC. Je obava, Kalouskova obava, o prolomení mlčenlivosti finančních úřadů ve vztahu k finanční polici bez povolení soudu na místě? Já jsem především rád, že ten náš společný projekt s panem ministrem vnitra má poměrně značnou podporu. Na vládě byl přijat poměrně jednoznačně a prošel napoprvé projednáváním vlády. Ten projekt… Ve sněmovně ale může narazit, jak naznačoval Miroslav Kalousek. Ten projekt bude vyžadovat jednu změnu zákona. Týká se to daňového řádu a týká se to právě otázky prolomení mlčenlivosti právě vůči tomuto specializovanému útvaru policie. To znamená, mlčenlivost daňové správy by nebyla prolomena vůči Policii České republiky obecně, ale pouze vůči tomuto dvěstěpadesátičlennému specializovanému orgánu a já jsem připraven vést debatu s poslanci i senátory o tom režimu, na základě kterého k tomu dojde. Tady se vůbec nebráním diskusi a podporoval bych myšlenku, aby zde byl speciální kontrolní režim, ve kterém by podlé mého názoru spíše roli dozoru měli hrát státní zástupci, respektive specializovaní státní zástupci ze specializovaných útvarů státního zastupitelství. Nikoliv tedy soud? Podle mého názoru toto přísluší spíše státnímu zástupci, který obecně dozoruje trestní řízení jako takové. Kdy změnu daňového řádu předložíte Poslanecké sněmovně? Daňový řád v tuto chvíli prochází legislativní radou vlády. Předpokládám, že vláda ho projedná na podzim a na podzim se také dostane do parlamentu. Dostáváme se k dalším příjmům, a to jsou možnosti příjmů z privatizace. Vy jste řekl, že nepočítáte s mimořádnými příjmy do státního rozpočtu, rozumějme, s privatizačními příjmy. Váš první náměstek Eduard Janota řekl před měsícem BBC, že v následujících letech státní rozpočet skutečně nepočítá s žádnými příjmy do státního rozpočtu, tedy s privatizačními. Janota navíc označil privatizaci Českých energetických závodů a privatizaci Budvaru, pivovaru, za nepravděpodobnou. Eduard JANOTA, 1. náměstek ministra financí (zvuková ukázka): Pakliže mohu říci v této chvíli svůj názor, tak se osobně domnívám, že privatizace Budvaru a privatizace ČEZu nejsou na pořadu dne. To znamená na pořadu let 2004, 2005 zcela určitě ne. Třetí červenec a první náměstek ministra financí Eduard Janota. Ministr informatiky Vladimír Mlynář zase před těmito mikrofony před týdnem řekl, že kvůli situaci, rozumějme, krizi v oblasti telekomunikací označuje za nepravděpodobnou privatizaci Českého Telecomu. Znamená to, že privatizace klíčových firem, ve kterých má stát majoritu, padá v příštích dvou letech? Já musím říci, že my pokračujeme v privatizaci menších společností. Poslední dvě vlády schválily privatizace celkem, tuším, tří firem. Ale privatizační plán vlády na rok 2004 neobsahuje ani Telecom ani ČEZ a ani Budvar. A v kterých letech obsahuje tyto firmy? Vláda v tuto chvíli nemá harmonogram privatizace… Není to chyba? ... u těchto společností stanovený, s výjimkou společnosti Telecom, kde vláda řekla, že se chystá společnost Telecom zprivatizovat do konce svého funkčního období. Pokud jde o společnost Budvar, tady probíhá několik analýz toho, do jaké míry je vůbec tato společnost privatizovatelná a na základě těchto analýz se vláda rozhodne. A pokud jde o společnost ČEZ, tak tady musím říci, že ta věc je navázána na otázku energetické koncepce. A kdy bude jasno u Budvaru? Myslím si, že během podzimu ta věc se vyjasní. Bude skutečně záležet na právních analýzách, které jsou spojeny zejména s otázkou převodu práv k té ochranné známce. Ovšem ČEZ se uchází o slovenskou energetiku v privatizaci, že by vstoupil do slovenské energetiky. Je zjevné, že kdyby tato privatizace na Slovensku dopadla pro ČEZ úspěšně, že by vláda premiéra Vladimíra Špidly, aby konsolidovala vstup ČEZu do slovenské energetiky, že by ani neprivatizovala ČEZ? Já mám pocit, že takto to postavit nelze. Ale pokud jde ještě o privatizaci a ty výnosy z privatizace, tak skutečně platí, já jsem velký odpůrcem toho, aby se výnosy z privatizace používaly na ucpáváním děr ve státním rozpočtu. Podle mého názoru tyto neopakovatelné příjmy by měly být používány na investice do budoucnosti. Myslím si, že je dobře, že nám můžou pomoci stabilizovat investice do infrastruktury v době, kdy musíme přijímat úsporné rozpočty. Já bych byl také rád, abychom v příštích letech ty výnosy z privatizace používali i například na podporu vědy a výzkumu. Můžete tedy ale, pane ministře, říci jasné slovo, zda by vstup Českých energetických závodů, rozumějme ČEZu, do slovenské energetiky zpomalil privatizaci a úvahy o privatizaci ČEZu? Tato akvizice je zatím v rovině hypotetické, to je jedna věc, i když samozřejmě probíhají příslušné procesy, které by k ní vést nebo by mohly v tuto akvizici vyústit. Ale vláda v tuto chvíli zatím nemá stanovený harmonogram, který se týká privatizace ČEZu a podle mého názoru tato akvizice privatizaci ČEZu nevylučuje. Kdy budete mít harmonogram privatizace ČEZu? V okamžiku, kdy nastane shoda ve vládní koalici o tom, že je možno ČEZ v tomto volebním období privatizovat, tato shoda zatím nenastala a vláda zatím privatizační plán na privatizaci ČEZu v tomto volebním období nemá. Velmi stručně se ještě zastavme u výdajů státního rozpočtu na rok 2004. Jak velké riziko jsou různá arbitrážní řízení a jejich výsledky? Pokud jde o arbitráže z hlediska roku 2004, je nevnímám jako možné riziko. Přirozeně všechny arbitráže, které jsou vedeny a zatím jsou vedeny stále jen ty, které byly vedeny i v loňském roce, s výjimkou CME, tak znamenají vyšší provozní náklady a náklady na obhajobu a příslušné poplatky. Počkejte, vlastník Union banky Invesmart a jeho devadesátiosmiprocentní akcionář Paolo Catalfamo tvrdí, že proti České republice formálně zahájili dvě arbitráže kvůli Union bance? Ano, ale my jsme zatím obdrželi oznamující dopis. Je to určité zahájení procesu, který může vést k podání arbitrážního návrhu, ale já nyní hovořím pouze o těch arbitrážích, kde již byl podán arbitrážní návrh a navzdory určité mediální kampani kolem různých požadavků na arbitráže, zatím žádný nový arbitrážní návrh podán nebyl. Společnosti CME, když jste hovořil o arbitráži, o Novu, a ČNTS podaly další arbitrážní žalobu, tentokrát proti společnosti CET 21, která drží licenci k vysílání Novy, zaregistroval jste tuto zprávu? Já jsem tuto informaci zaregistroval. Na druhou stanu musím říci, že je to věc dvou soukromých subjektů a český stát v tomto procesu již není angažován. Ale týká se českého státu? To doufám, že jste zaregistroval i tu další část informace, že CME a ČNTS požadují zhruba sedm a půl miliardy korun za to, že CET 21 odstoupila od exklusivní smlouvy, a pokud by CME ve sporu uspěla, vrátí České republice z vysouzené částky pět miliard korun za těch deset miliard, které… Já se domnívám, že v každém případě by takovýto postup CME byl správný. To znamená, že podporujete tuto arbitráž? Já to nebudu komentovat, mně to nepřísluší, to je věc dvou soukromých společností. Stručně k dalším tématům. Bankovní rada minulý čtvrtek překvapivě snížila úrokové sazby, když základní reposazba klesla na historické minimum dvou procent. Česká národní banka snížila odhad inflace pro konec roku na nula celá sedm až jeden a půl procenta. Dosud Česká národní banka předpokládala inflaci na konci roku na úrovni zhruba dvou celých a tří desetin procenta. Je podle ministra financí Bohuslava Sobotky ještě další prostor pro snižování úrokových sazeb? Já jsem na tuto otázku odpovídal, tuším, před čtrnácti dny… To ještě jste nevěděl, že bude sníženo o čtvrt… ... na dotaz jedné agentury a tam jsem vyjádřil své přesvědčení, že je prostor pro snížení. Já jsem velmi rád, že Česká národní banka zaujala podobný postoj. A já musím říci, že po tomto kroku už jsem v tuto chvíli již rezervovaný, pokud jde o další odhady. To znamená, že to historické minimum a dvě procenta je podle vás maximum možného? Já nechci vylučovat žádný vývoj, ale v tuto chvíli si již netroufám prohlásit tak, jako před čtrnácti dny, že bych identifikoval nějaký zřetelný prostor ke snižování úrokových sazeb. Na druhou stranu se domnívám, že rozpočtová politika vlády odpovídá tomu, aby se vytvářely podmínky pro nízké úrokové sazby. Další věc se týká kauzy Kinský, protože i vy máte za úkol do této kauzy vstoupit, a to tím, aby mohl speciální úřad pomoci obcím v zastupování jejich zájmů. Jak daleko je příprava vašeho návrhu? Tato novela zákona již byla na ministerstvu financí připravena. V tuto chvíli prochází vnějším připomínkovým řízením a /nesrozumitelné/ je přesvědčit vládu, aby tento bod zařadila na své první zasedání po vládních prázdninách. To znamená, protože pravděpodobně obce spěchají v souvislosti s množstvím restitučních žalob v případu Kinský. Znamená to, že předložíte Poslanecké sněmovně tuto novelu, například v nějakém zrychleném čtení? Ano, já navrhnu vládě, aby tento návrh poslala do Poslanecké sněmovny s žádostí o zrychlené projednávání podle paragrafu 90 jednacího řádu sněmovny. To by mělo umožnit projednání tohoto návrhu již na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny jako celku a možnost projednání tohoto návrhu v Senátu na přelomu září a října. To znamená, že by v říjnu se už mohly obce obracet na úřad zastupující stát ve věcech majetkových s tím, aby je zastupovaly v případu Františka Oldřicha Kinského? Pokud vše půjde ideálně, pak by na přelomu října a listopadu již mohly být uzavřeny první smlouvy mezi úřadem a příslušnými obcemi, ale bude záležet na tom, jak rychle zákon projedná sněmovna, Senát a podepíše prezident. Průtahy v legislativě to mohou ještě zdržet. Počkejte, ale hovoříte o úplně zkráceném jednání, ve kterém by nebyly připomínky. Ale v každém případě i takovýto zákon musí projít Senátem a musí ho podepsat prezident republiky. Jste optimistický a cítíte podporu pro schválení tohoto návrhu? Já zatím na politické scéně vnímám poměrně širokou shodu o tom, že by takovýto návrh měl být přijat. Konstatuje ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
