| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 6. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Pithart | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Pithart odmítl slova o zpolitizovaném hlasování Senátu o nových ústavních soudcích.
Citace rozhovoru v médiích Ústavní soud České republiky má nového předsedu. Stal se jím bývalý vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Prezident Václav Klaus ke jmenování nového předsedy Ústavního soudu a největší personální výměně u tohoto soudu říká: Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Jsem si vědom toho, že dochází k druhé fázi vývoje našeho Ústavního soudu, je to prostě najednou druhé desetiletí toho soudu. Už naštěstí se nemění všech patnáct najednou, už je to trošku rozhýbané, a to je dobře v každém případě, nicméně tato změna pořád bude ještě velká a výrazná, devět z patnácti, a proto půjde o to, jak se ten nový Ústavní soud predefinuje, jak se najde a jakou roli bude v naší zemi hrát. Říká prezident Václav Klaus. Nejen o personální obměně Ústavního soudu bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Dobrý den. Dobrý podvečer. Z devíti kandidátů prezidenta republiky na pozici ústavního soudce Senát vyslovil souhlas s pěti. Menší polovina neprošla. O čem podle Petra Pitharta tento výsledek vypovídá? Především o tom, že ta konstrukce ústavy není dobrá. Dneska by už nikdo ústavu, tu část, která se týká obměny Ústavního soudu, takhle nenapsal. To, že se musí během relativně krátké doby vyměnit taková síla soudců, to prostě je spojeno s velikým rizikem, že to nedopadne dobře. Normální je a dneska to každý ví, když se ten soud obměňuje postupně, třeba tak, jak soudci dosahují věku pětašedesáti nebo sedmdesáti, to znamená, že prezident republiky má v zásobě jednoho, dva, tři soudce a prostě čeká se na tu situaci, ví se, kdy přijde, do toho může samozřejmě přijít i fyzická smrt, ale to pořád ještě znamená postupný proces, který také mimo jiné zaručuje určitou kontinuitu v rozhodování Ústavního soudu. Čili to je zásadní chyba, o které my víme a Senát už před dvěma lety v návrhu na změnu ústavy navrhl obměnit ten systém. Bohužel Poslanecká sněmovna tenkrát ten náš návrh odmítla. Takže to je základní příčina, to je osmdesát procent jaksi podílu vinu na tom, co se dneska stalo, že ze čtyř kandidátů prošel jenom jeden. A těch dvacet procent? Těch dvacet procent, víte, takovýmto kolizím se dá předcházet jenom jedním, tj. vyjednáváním, vyjednáváním, vyjednáváním a vyjednáváním, sondováním. To je jistě velmi pracné a noví lidé kolem nového prezidenta republiky se to teprve učí. Znamená to, že Václav Klaus jako prezident doplatil na to, že dostatečně se Senátem nevyjednával o kandidátech, o svých pohnutcích, proč jednotlivé kandidáty senátorům předkládá? Já nechci říct, že přímo on, to snad není přímo jeho role, i když i on se může samozřejmě scházet s těmi, které nazýváme opinion lídry v Senátu, anebo s funkcionáři Senátu, ale především to je věc jeho lidí, jeho týmu, jeho kanceláře. Tam je třeba i zkoumat dopředu prostě mínění a především předkládat ty kandidatury s vyčerpávající faktografií… To se nestalo? Stalo se některým kandidátům a nikdy to nebylo v jejich prospěch, že na celou řadou věcí se přišlo až při tom projednávání ve výborech a v klubech. O jedné věci vás chci ujistit, že jsme se tomu všichni věnovali maximálně, že jsme tomu věnovali tolik času jako ničemu. Přitom se samozřejmě přijde na spoustu věcí. Ozývají se lidé, přichází maily, dopisy, přichází lidé do Senátu, objevují se články v novinách. Pak se na poslední, v posledních dnech se některé věci musí upřesňovat, vyjasňovat, vyvracet. To není dobře. Vaše stranická kolegyně, senátorka Zuzana Roithová má podobný názor. V rozpravě k vyslovení souhlasu se jmenováním Kláry Veselé Samkové ústavní soudkyní na adresu prezidenta Václava Havla Roithová řekla: Zuzana ROITHOVÁ, senátorka KDU-ČSL (zvuková ukázka): A musím říci politování, že pan prezident nepředložil, nedostatečně zvážil řadu okolností a nepředložil tak, jako u některých jiných kandidátů dostatečné množství podkladů k tomu, abychom je nemuseli získávat dodatečně a dokonce až poté, kdy o tom rozhodují jednotlivé výbory. Senátorka Zuzana Roithová narážela především na informace o minulosti Kláry Veselé Samkové, jejích údajných prohřešcích, o nichž senátoři podle Roithové nebyli informováni včas. Jenom Klára Veselá Samková je tím příkladem, nebo které další kandidáty byste zmínil? Podívejte se, ještě před hodinou a půl jeden senátor za KSČM nám oznámil, že paní doktorka Klára Samková Veselá stála před soudem za to, že jezdila načerno tramvají. Pak už ani nikdo neměl pořádně čas vysvětlit, ona to nakonec řekla, že to bylo samozřejmě obráceně. Ona žalovala zřejmě tedy dopravní podnik za to, že byla, ona se domnívala, neprávem pokutována. Tak takovéto věci prostě se vyplavují v posledních minutách před hlasováním. Promiňte, ale tu informaci o dopravních podnicích a údajném černém cestování jsem například v denících Bohemia četl už před týdnem. Ano, ale pan senátor Doubrava to nezachytil, a takto promluvil k senátorům, z nichž ne všichni museli číst deníky Bohemia. Prostě je to pozdě na takovéto věci. Ptali se mne dneska novináři, jestli pan doktor Pavlíček neprošel proto, že byl členem KSČ. Moje odpověď byla jednoznačná, pokud já vím, tak dva stávající soudci Ústavního soudu byli členy KSČ. U pana doktora Pavlíčka byl ten problém v tom, že to prostě neuvedl do svých podkladů, do svého materiálu. To jsme samozřejmě se měli dozvědět od kanceláře, od těch, kteří přišli pana doktora Pavlíčka doprovodit do Senátu, kteří ho tam představovali. Jakmile takovéhle… Chcete tím říci, že Hrad by měl být pečlivější při dalších nominacích? Já jsem přesvědčen, že už to pochopil, aniž to budu muset já zdůrazňovat. Teď už není pozdě samozřejmě, nic strašného se nestalo, Ústavní soud je funkční s paní doktorkou Lastoveckou, stále ještě senátorkou, má jedenáct členů, může pracovat, může rozhodovat. Žádná katastrofa, ale poučení, doufám, že si z toho kancelář a samozřejmě i prezident republiky vezmou. Vedoucí Kanceláře prezidenta Václava Klause Jiří Weigl k tomu ovšem říká, teď cituji doslova: "Jsem výsledkem hluboce frustrován. Samotný fakt, že z pěti kandidátů, kteří prošli Senátem, byli dva stávající ústavní soudci a tři politici, svědčí o tom, že volba v Senátu je nesmírně zpolitizovaná." Ne, to není pravda. Jak to? Kdyby byla zpolitizovaná, tak bychom například… Tři politici bývalí a dva… Ale já vám řeknu, například i pan ústavní soudce Rychetský měl velké potíže při vysvětlování své politické angažovanosti a toho, jak je slučitelná s funkcí ústavního soudce. Paní senátorka Lastovecká vlastně čelila jediným námitkám právě tohoto druhu. To není pravda, že to senátoři akceptovali bez dalšího, naopak. U senátora, u bývalého poslance Výborného, byl za to hodně, hodně prostě jaksi týrán otázkami. To není pravda, že toto prochází. Promiňte, ale ta Weiglova interpretace se zdá logická ve chvíli, kdy projdou tři politici vlastně napříč průřezem politických stran, které jsou zastoupeny ve sněmovně, to znamená ČSSD, strany čtyřkoalice, rozumějme Miloslav Výborný jako lidovec a člověk za Občanskou demokratickou stranu, bývalá senátorka, nebo stále ještě senátorka Dagmar Lastovecká a dva soudci, ústavní soudci. To znamená, že ti prezidentovi kandidáti, všichni, kteří byli odmítnuti, nebyli,… v Ústavním soudu, nebyli v žádné politické straně a nebyli činní v parlamentu? To byli tak špatní kandidáti? Tak to vypadá, jak to říkáte. Je to jenom zdání. Kdybyste byl svědkem toho, jak si je podávaly kluby a výbory, tak byste přišel na to, že toto nebyly ty důvody, proč jedni byli akceptováni a druzí nebyli. Víc vám k tomu nemohu říct, protože to jsou prostě desítky hodin debat. To, co se odehrává na plénu, to je jenom jakési už kontrolní sčítání, tam už ani ty základní výhrady nebo základní argumenty pro, tam už ani příliš nepadají, ta rozprava tam je jenom jakási sumarizující a krátká. Připouštím, že se to tak může jevit, trvám na tom, že to tak není. Co má udělat Jiří Weigl jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, aby příště nebyl frustrován? Lépe projednat to, co jste řekl? No, mnohem důkladněji projednat a především já vůbec nevím, jakým způsobem lidé kolem pana prezidenta a potom on vybírali ty kandidáty. Já nevím, jestli se obraceli třeba na profesní sdružení, na Soudcovskou radu, na advokátní komoru, já si tím nejsem jist. Tam je nepochybně zásobárna vhodných kandidátů. Já si například myslím, že tam, vy zdůrazňujete ty politiky, ale nám všem tam chybí soudce. Kde je tam soudce? Nebyl tam soudce? Nebyl tam soudce. Ještě zůstanu u argumentu Jiřího Weigla, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, ať zazní druhá strana. Teď opět cituji Weigla doslova: "Jestliže byla Senátem odmítnuta známá hlasitá bojovnice a obhájkyně práv Romů," rozumějme Klára Veselá Samková, "těžko nacházím jiné než politické vysvětlení." Sama Klára Samková Veselá řekla poté, co opustila Senát a co nebyla přijata její kandidatura, tak tvrdí, že proti ní byli lidovci, protože hájí právo ženy na potrat. Dnešní diskusi v Senátu označila za veřejnou popravu. Paní doktora Samková si tímto výrokem škodí, a to by neměla dělat. U ní to bylo tak, ona je samozřejmě silná, výrazná osobnost, která vzbuzuje u některých kolegů a kolegyň spontánní sympatie, u některých spontánní odpor. Taková byla, je a nejspíše bude, tak to bývá u silných osobností. To, jak vysvětlila svůj neúspěch, to se velmi mýlí. Já jsem u toho byl, když v klubu KDH dostala tu otázku, pokud jde o potraty. Odpověděla statečně, vůbec se nepřizpůsobila tomu, co si mohla myslet, že od ní očekáváme. Když se za ní zavřely dveře, tak celá řada mých kolegů v klubu řekla: "No, to tedy klobouk dolů, to je odvážná, statečná ženská, protože ta nám vůbec neříkala to, co si mohla myslet, že chceme slyšet." Zatímco ostatní kandidáti to dělali. Někteří to dělali způsobem až trapným. Odezírali… Že podlézali… Odezírali nám z úst a bylo to kolikrát až trapné, jak říkali věci, o kterých si mysleli, že je chceme slyšet. My především volíme, když volíme do Ústavního soudu, volíme, schvalujeme návrhy pana prezidenta, tak první kritérium u mnoha kolegů, doufám u většiny, moje kritérium je, záruky nezávislosti, že nepodlehne žádným tlakům stranickým, lobbyistickým, jakýmkoliv jiným. To je základní kritérium. V tomto smyslu paní doktora Samková Veselá spíše imponovala než… To znamená, že by jí spíš lidovci dali hlas za její postoj k potratům, než aby ji potopili? Ne za její postoj, ale za její prostě odvahu a za její neochotu se podbízet. Ona si ale myslí, že to ji potopilo u lidovců. To se, chudinka, mýlí. Ať ten dojem opraví. Já myslím, že to pro ni, pro její další kariéru může být důležité. Ona samozřejmě byla rozrušená a řekla zřejmě, co ji napadlo, ale nás tím pádem velmi podcenila. My jsme ocenili to, že ona si stála za svým a ostatně ten její názor není v rozporu s většinou klubu. My tam přeci nejsme žádní fanatici. Vy jste, Petře Pitharte, předsedo Senátu Parlamentu České republiky použil téměř freudovskou krásnou záměnu slov. Řekl jste "volí" a pak jste se poopravil. Jeden z odmítnutých kandidátů Aleš Pejchal, který v Senátu neprošel v červenci, řekl v exkluzivním rozhovoru pro BBC, že si senátoři příliš volně vykládají ústavu a chovají se tak, jakoby soudce Ústavního soudu volili a nikoliv vyslovovali pouze souhlas, či nesouhlas. Hovoří Aleš Pejchal: Aleš PEJCHAL, právník (zvuková ukázka): Oni to dokonce tak chápou a korunu tomu všemu nasadil například dneska v Právu pan senátor Šula, který tam má rozsáhlý článek, který celý popisuje z jeho pohledu jako volbu těch soudců, což je úplně absurdní, protože to je naprosto v rozporu s ústavou. Právník Aleš Pejchal v rozhovoru pro BBC. Jste ochoten připustit, že si Senát a senátoři vykládají příliš volně ústavu a staví se do pozice těch, kteří ukážou prezidentovi, že bude záležet skutečně jenom na nich a že téměř oni volí z těch kandidátů, které prezident nabízí? My nemáme jinou možnost a nikdo o žádné jiné možnosti neuvažuje, než že budeme schvalovat nebo neschvalovat návrhy pana prezidenta. Já tomu vůbec, této argumentaci, nerozumím. Já nevím, čím se v závěrečné fázi, když se vhazují lístky do urny, čím se liší vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu a volby. V každém případě volba těch kandidátů je a zůstane na prezidentu republiky, a tak je to správné, což neznamená, že by se pan prezident a jeho lidé prostě neměli zajímat o to, jaké šance, jaký typ právníka může v Senátu být. To není samozřejmě podbízení se Senátu, to je prostě, taková je politika, vyjednávat, sondovat, přesvědčovat se, a to všechno je samozřejmě velmi pracné. Já znovu opakuji, chyba, základní chyba není na kanceláři, není na prezidentu republiky, je v tom systému. V tomto systému by…, je ten neúspěch v podstatě… Vy myslíte, že i Václav Havel narazil, byť je to skutečně hypotetická otázka, protože…? Václav Havel to měl snazší, protože vždycky šlo o jednoho, nebo jednu kandidátku, měl na to více času. Já nevylučuji, že by měl podobné problémy jako Václav Klaus. Vy předpokládáte, že se s prezidentem Klausem v nejbližší době kvůli této problematice setkáte? Já bych s tím rád počítal, já jsem tu první schůzku, kdy se blížil okamžik, kdy už bude třeba navrhovat a nic, pořád nic, tak já jsem ji sám vyvolal a já jsem naznačoval, že jsme připraveni formálně, neformálně vyjednávat. Je to prostě téměř nadlidský úkol, devět soudců prostě na první pokus trefit. Já to nepokládám za žádnou velkou katastrofu, pokud se z toho samozřejmě všichni aktéři poučí. Ten téměř poloviční úspěch či neúspěch, ať to vezmeme tak či tak, byste neoznačil za tak velký neúspěch? Ne, právě proto. Podívejte se, pořád ještě některé věci děláme úplně poprvé. Už třináct let je tady jiný režim, ale toto se děje poprvé. Situace, ve které byl prezident Havel a Senát, byla jiná, šlo o jednotlivce, kdežto teď jde prostě o celou množinu ústavních soudců. Čili děláme to poprvé, nebyly s tím zkušenosti. Já jsem přesvědčen, že se to podruhé nebude opakovat. Představte si, že teď jste na schůzce s prezidentem Václavem Klausem, který se s vámi jako předsedou Senátu chce poradit o tom, jaký má zvolit další postup. Aleš Pejchal, jeden z odmítnutých kandidátů, řekl dnes v rozhovoru pro BBC, že pokud mu prezident nabídne opětovnou kandidaturu, že ji přijme. Měl by Václav Klaus přistoupit na tento postup, to znamená, kandidáty, které už Senát jednou odmítl, navrhnout znovu? Já bych pokládal za nefér na tu otázku odpovídat, pokud mi ji nepoložil pan prezident. Až mi ji položí, tak já se budu snažit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí mu odpovědět. Dobrá, asi jsem špatně zvolil komunikační situaci. Novinář BBC se vás ptá. Kdyby vy jste byl prezident, dával byste Senátu opět stejné kandidáty, kteří už poprvé neprošli? Já jsem hluboce přesvědčen, že tady žádná zásada neplatí. Já si dovedu představit, že v některých případech podruhé po důkladné přípravě, po vysvětlení některých nedorozumění může ten druhý návrh uspět a dovedu si představit situace nebo i konkrétní osobnosti, kdy to ještě podruhé dopadne ještě hůř než poprvé. Můžete říci… Nemůžu. Proč ne? Já to řeknu panu prezidentovi, když se mne na to zeptá. Já se vás teď ptám jako senátora… Já na to nebudu… ... z východních Čech, kdo by pro vás byl přijatelný, pokud se vysvětlí nedorozumění, jednoho člověka? My hlasujeme tajně, takže já vám to nebudu říkat, ale s panem prezidentem o tom budu mluvit, bude-li on chtít o tom mluvit. Prezident Václav Klaus ve středu také jmenoval bývalého vicepremiéra, ministra spravedlnosti Pavla Rychetského na deset let novým předsedou Ústavního soudu. Pavel Rychetský po složení slibu doslova uvedl: Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu ČR (zvuková ukázka): Chtěl bych říci, že slib, který byl právě do rukou pana prezidenta z naší strany složen a který v sobě obsahuje jednoznačný závazek nejen k respektu a ochraně ústavního pořádku, ale i přirozených a nezadatelných lidských práv a svobod, je slibem, který od nikoho z nás není považován za formalitu. Považujeme ho za slib zavazující, zavazující k tomu, aby Ústavní soud byl i nadále orgánem, který chrání ústavnost, chrání základní demokratické hodnoty ve státě. Současně bych za svou osobu chtěl říci, že jsem přesvědčen, že čím vyšší soudní instance, tím více i pokory a sebeovládání si zaslouží. Středeční slova nového předsedy Ústavního soudu České republiky Pavla Rychetského. Považujete za normální, že je jmenován nový předseda Ústavního soudu, místopředseda téhož soudu ve stejnou chvíli, ale začíná schůze Senátu, na níž jsou projednáváni další kandidáti na pozice ústavních soudců? Musím říci, že mi to bylo líto, a to ne jaksi osobně, že jsem u toho nemohl být a žádný, vůbec a vlastně žádný senátor. Je to, myslím, poprvé, kdy u tohoto aktu nebyli přítomni zástupci Senátu. Na druhé straně já opravdu nevím, v jaké situaci je teď pan prezident a jsem připraven to samozřejmě zohlednit. Napadá mne, že kdyby to bylo zítra, dneska je středa, tak mohl pan prezident jmenovat o jednu soudkyni Ústavního soudu víc a ušetřil by si jeden akt, protože byla mezitím zvolena paní senátorka Lastovecká, byla zvolena, byla odsouhlasena. Je to důkaz opět té nekomunikace mezi Senátem a prezidentem? Ne, to… To, že se oba děje odehrávaly současně? Pan prezident se uzdravuje v Lánech, to já si netroufám říct, že to je takto míněno. Na ta dosavadní jmenování jsem byl vždycky pozván a předpokládám, že tomu tak bude i napříště. Je to určitá symbolika, protože v této situaci jmenování se skutečně ty tři ústavní instituty, prezident, Senát a Ústavní soud, jaksi setkávají a potvrzuje se tím jistá jejich sounáležitost a jistá jejich společná úloha v celém ostatním systému. Takže to není formalita, není to jenom zdvořilost, je to něco víc a já nepochybuji, že příště tomu tak opět bude. Když se zaměříme na onen akt jmenování nového předsedy Ústavního soudu České republiky na deset let a postavu Pavla Rychetského, kterého vy jste poznal velmi podrobně… Jako studenta ještě, ano. Jako studenta, ale i jako svého kolegu v Senátu, je to dobrá volba, Pavel Rychetský? Je to dobrá volba. Proč? Pavel Rychetský patří mezi těch několik málo právníků, kteří jsou schopni vnímat právní řád v jeho celku a souvislostech. K tomu je třeba nejen obrovské zkušenosti, ale mimořádného talentu. Znám vynikající právníky, kteří ale prostě znají svůj obor a nejsou schopni vidět dál doprava, doleva. Pavel Rychetský tento dar má a vytrénoval si ho nejenom jako zákonodárce, ale jako předseda Legislativní rady vlády. Je to dobrá volba, je to velmi dobrá volba. Prezident Václav Klaus ke jmenování vedení Ústavního soudu a největší personální výměně v této instituci za posledních deset let ještě ve středu uvedl: Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Jsem si vědom toho, že dochází k druhé fázi vývoje našeho Ústavního soudu, je to prostě najednou druhé desetiletí toho soudu. Už naštěstí se nemění všech patnáct najednou, už je to trošku rozhýbané, a to je dobře v každém případě, nicméně tato změna pořád bude ještě velká a výrazná, devět z patnácti, a proto půjde o to, jak se ten nový Ústavní soud predefinuje, jak se najde a jakou roli bude v naší zemi hrát. Prezident Václav Klaus a jeho středeční slova. Jaká by podle Petra Pitharta měla být druhá éra činnosti českého Ústavního soudu, která začala? Já nevidím žádný důvod, aby Ústavní soud se nějak proměnil. Samozřejmě každý z nás najde nálezy, s kterými není sto se identifikovat, a naopak nálezy, kterých si vysoce cení, to bude tak vždycky. Ale v tom základním směřování a v tom… Víte, Ústavní soud žije v tom poli napětí mezi právem a spravedlností. Slib ústavního soudce je jiný než slib soudce, protože soudce nebo soudkyně Ústavního soudu nejsou vázáni jenom zákony této země. Jsou vázáni také přirozenými právy, právními principy a já si myslím, že ten Ústavní soud a třeba připomenout jméno jeho předsedy Kesslera, který na tom má svou nepopiratelnou zásluhu, i když v posledních měsících se nám trochu ztratil z obzoru, ale je třeba to připomenout. On nebyl člověk výrazně mediální, ale on právě střežil to, aby Ústavní soud ani neutekl do jakési nedefinovatelné spravedlnosti a ani aby se nedržel jako klíště práva a každé litery zákona, to je jeho zásluha. Já bych si jenom přál, aby se tomuto Ústavnímu soudu podařilo se v tomto poli napětí, vždycky konfliktním, udržet. Může být tím strážcem, jakým byl Zdeněk Kessler, kterého jste již zmínil, dlouholetý předseda, první předseda Ústavního soudu České republiky, že podobnou postavou bude Pavel Rychetský z toho, jak jej znáte? Má k tomu všechny předpoklady, má k tomu předpoklady. My samozřejmě jsme, nemyslete si, kolegu Pavla Rychetského pořádně potrápili. Dostal při těch jednáních ve výborech a v klubech mnoho otázek, které souvisely i s některými jeho pochybeními, ale on… Jako například? To bych na to potřeboval daleko větší čas a musel bych v lecčems zalistovat. Ale on byl v obrovském presu, to byl člověk, který poprvé vyslovil slova "legislativní smršť", a ta slova se mnohým zdála nadsazená. On to pak dokázal, tu smršť, uskutečnit a ten výsledek je převážně pozitivní. Takže on byl v takovém tlaku, že nemohl neudělat tu a tam chybu. Někdy se dostal i do konfliktu se Senátem. Ale on je teď v nové roli, která je charakterizována právě odstupem od každodenní politiky, on to bude určitě pociťovat jako obrovský kontrast, ta role jeho, postavení ve vládě a role předsedy Ústavního soudu, já si myslím, že to jeho dobré vlastnosti rozvine a jeho někdy, určitou takovou unáhlenost, že to spíše potlačí. Věříme v to, proto jsme ho volili. Když se podíváme na moci ve státě, jsou tři. Novináři rádi přidávají i čtvrtou, kterou jsou oni, jako moc kontrolní, tedy moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní. Když se podíváte na tyto tři moci, kde je vlastně Ústavní soud, protože sám jste řekl, že v té soudní tak úplně on není? Je nad všemi? Samozřejmě v jistém smyslu, jenom v jistém smyslu je nad všemi. On opravdu není součástí obecného systému soudnictví. Ono se to stále opakuje, říká se dělba moci mezi třemi sloupy ústavy. Ale dneska máte v moderních ústavách i třeba Nejvyšší kontrolní úřad. My tam máme, já si myslím, že to je progresivní ustanovení, že to tam posléze budou mít i ostatní státy, pokud ovšem samozřejmě poměry v Evropské unii všechno nezmění. Bankovní radu, to svým způsobem musí být také nezávislá moc. Samozřejmě, že tak, jak budeme, doufám, vždycky střežit nezávislost sdělovacích prostředků, tak se možná posléze vyvinou mechanismy i určité kontroly. Jsou právníci, kteří o tom přemýšlejí, kteří jsou přesvědčeni, že za pár let budou instituce jako je veřejnoprávní, jako jsou veřejnoprávní elektronická média, že budou v ústavě. Pak už to nebudou tři moci. Ono už to dneska tak úplně není. Myslíte, že by měla být elektronická média veřejné služby v ústavě? Já si to zatím nedovedu představit, ale jsou lidé, kteří si to představit dovedou, a že jsou situace, kdy si říkám, že by tady přeci jenom jistá zpětná vazba měla být a nejenom přes sledovanost, to si tedy říkám. Konstatuje předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart, který byl hostem Interview BBC a s nímž jsme rozebírali fungování Ústavního soudu a dění v Senátu. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a věřím, že se nescházíme u těchto mikrofonů naposledy. Já vám děkuji za pozvání. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Pithart: Kandidáti na ústavní soudce měli být projednáni předem PRAHA 6. srpna (ČTK) - Jedním z důvodů, proč Senát schválil pouze pět z devíti lidí, které prezident Václav Klaus navrhl na ústavní soudce, je podle jeho předsedy Petra Pitharta to, že kandidatury nebyly v horní komoře předem dostatečně projednány. "To je jistě velmi pracné a noví lidé kolem nového prezidenta republiky se to teprve učí," řekl v dnešním rozhovoru pro BBC. Senátorům podle Pitharta vadí také to, že návrhy přicházející z prezidentské kanceláře neobsahují dostatek informací o kandidátech. "Stalo se některým kandidátům, že na celou řadu věcí se přišlo až při projednávání ve výborech a v klubech," uvedl. To byl podle něj i případ Kláry Veselé-Samkové a Václava Pavlíčka. U Pavlíčka byl podle Pitharta problém v tom, že ve svých podkladech neuvedl členství v KSČ. "To samozřejmě jsme se měli dozvědět od kanceláře," zdůraznil. Hlavním důvodem toho, že téměř polovina prezidentských kandidátů na ústavní soudce Senátem neprošla, je však podle něj špatná úprava procedury obměny členů Ústavního soudu. Podle současné Ústavy se totiž musí velké množství soudců vyměnit během relativně krátkého časového úseku. "Normální je, když se ten soud obměňuje postupně," míní Pithart. Ústavní soudci jsou jmenováni na deset let. Předseda Senátu také odmítl tvrzení Klausova kancléře Jiřího Weigla, že schvalování ústavních soudců v Senátu bylo zpolitizované. Podle Pitharta jde jen o vnější dojem, který neodpovídá skutečnosti. "Připouštím, že se to tak může jevit. Trvám na tom, že to tak není," prohlásil. Pithart rovněž upozornil na skutečnost, že mezi kandidáty nebyl dosud navržen žádný soudce. "Nám všem tam chybí soudce," uvedl. Senát dnes schválil do funkce ústavní soudkyně senátorku za ODS Dagmar Lastoveckou, další kandidáty však nepotvrdil. Senátoři odmítli advokátku Kláru Veselou-Samkovou a vysokoškolské pedagogy Václava Pavlíčka a Vladimíra Balaše.¨ Se siláckými výroky bych šetřil Hospodářské noviny, 8. 8. 2003, strana 2 - Šéf horní komory Petr Pithart důrazně odmítá středeční nařčení prezidentské kanceláře. Ta poté, co Senát tři kandidáty na ústavní soudce navržené hlavou státu neschválil, označila projednávání za zpolitizované a skandální. "Lidem kolem pana prezidenta chybí představivost a vyjednávačské umění," upozorňuje Pithart. hn: Jaké byly podle vás hlavní důvody zamítnutí třech kandidátů na ústavní soudce, tedy Vladimíra Balaše, Václava Pavlíčka a Kláry Veselé-Samkové? To nelze zobecňovat. Všichni tři byli zcela jiní a tudíž i důvody, proč pro ně senátorky a senátoři nehlasovali, byly rozdílné. hn: Prezidentská kancelář říká, že hlasování bylo zpolitizované a skandální. Zároveň obviňuje Senát z toho, že ohrožuje fungování Ústavního soudu. Váš názor? U tak nízkého počtu hlasů, jaké získali například pan Pavlíček nebo paní Veselá-Samková, přece nelze vůbec uvažovalo tom, že by se tvořily nějaké ad hoc koalice. Ti kandidáti prostě nepřesvědčili dostatečný počet senátorek a senátorů, aby jim dali své hlasy, to je vše. A kromě toho, se siláckými slovy a razantními názory bych v tak vážné situaci raději šetřil. Ústavní soud má v tuto chvíli jedenáct soudců z patnácti. hn: Jak by podle Vás mělo vypadat vyjednávání o kandidátech? Senát je připraven na všechny formální i neformální způsoby vyjednávání. Záleží tedy jen na představivosti a chcete-li vyjednávačském umění prezidentových lidí. Poslední události ovšem nenaznačují žádnou změnu. hn: V rozhovoru pro BBC jste řekl, že hlavním důvodem zamítnutí třech kandidátů je špatná úprava procedury, podle níž se obměňuje Ústavní soud. Můžete to vysvětlit? Řekl jsem něco poněkud jiného. Jde o to, že současná úprava způsobu jmenování ústavních soudců počítá s teoretickou výměnou všech soudců - kdyby tedy v mezičase neodstoupili nebo dokonce nezemřeli. To není nejlepší způsob. Avšak samozřejmě za to, že tři kandidáti nezískali podporu, nemůže současná úprava. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
