| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 5. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Václav Hlaváček | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Agrární komora podle Václava Hlaváčka odhaduje letošní ztrátu zemědělství na sedm miliard korun, tedy dvakrát vyšší než v loňském roce.
Citace rozhovoru v médiích Zemědělci prozatím hlásí nejnižší sklizeň obilí od roku 1976. Ještě v červenci Český statistický úřad předpokládal, že produkce obilí v Česku klesne oproti loňsku o necelých devět procent. V pondělí však statistici odhad snížili, v meziročním srovnání by tak měla být sklizeň o třináct celých tři desetiny procenta nižší. Hovoří ministr zemědělství Jaroslav Palas: Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): Těch obilovin bude méně, ta úroda je nižší také v zemích Evropské unie, země Evropské unie na radě ministrů požádaly společně s kandidátskými zeměmi o možné kompenzace a pomoc z důvodu sucha. Konstatuje ministr zemědělství Jaroslav Palas. Nejen o potížích s letošní sklizní bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je prezident agrární komory Václav Hlaváček, přeji dobrý den. Dobrý den. Kritický rok, tak označují zemědělci v České republice letošní rok v souvislosti s dosavadními výsledky sklizně, zemědělci proto předpovídají, že se prohloubí ztráty v zemědělství. Jen pro úplnost, loňský rok skončil pro zemědělce ztrátou tři a půl miliardy korun. Pane prezidente, má agrární komora odhady, jaká by v letošním roce mohla být ztráta zemědělství jako celku? Samozřejmě nemáme čísla nějak zkompletována, ale jenom takový zevrubný odhad, dá se říct, že může ta ztráta se zdvojnásobit. Znamená to, že byla-li v loňském roce ztráta tři a půl miliardy korun, zatím vaše odhady znějí sedm miliard korun ztráta v roce 2003? Je to naprosto reálný odhad, protože zemědělství se dostává do velmi svízelné pozice a tato pozice je také násobena tím, že zemědělci se vyčerpali už z veškerých zásob, s kterými v minulých obdobích pracovali a o to ta situace je horší a komplikovanější. Když říkáte, že odhad agrární komory ztráty zemědělství v roce 2003 zní sedm miliard korun, můžete říci, co především onu ztrátu způsobí, každého posluchače pravděpodobně napadnou sucha a nepříznivé klimatické podmínky, bude to ten hlavní důvod? Myslím si, že je potřeba hovořit o dvou věcech. První důvod je ten, o kterém jste hovořil, to je průběh počasí, který zemědělec nemůže ovlivnit ani v České republice a nikde jinde na světě a druhý důvod je, že v České republice nefunguje tržní mechanismus, to znamená nabídka a poptávka a v souvislosti s tím tedy cenové relace. Jak vysvětlíte, že nefunguje v České republice trh, co to způsobilo? Já si myslím, že je tady zaváhání státu, stát nenastavil pravidla pro vstup nadnárodních obchodních řetězců a ty mají pole neorané a mohou v podstatě si definovat podmínky tak, jak jim to vyhovuje, to, co potřebují bez ohledu na to, jestli to má nebo nemá likvidační dopad na své dodavatele. Rozumím tomu správně, že zatímco zemědělci jsou ve ztrátě například loňské tři a půl miliardy korun, kterou vy odhadujete jako dvojnásobnou v roce letošním, tak je to na úkor právě zemědělců to, že vydělávají hypermarkety? Já jsem přesvědčen o tom, že hypermarkety ve ztrátě nejsou, hypermarkety rozvíjejí svoji síť, ale do těchto investic nevkládají své vlastní prostředky, ale vkládají tam prostředky, které získávají od zemědělců tím, že je dotlačily do pozice, která dneska je definována tím, že zemědělec musí dodávat pod vynaložené výrobní náklady, to znamená, že porušujeme všichni v České republice zákon o cenách a ... Počkejte, tady vám vstoupím do řeči první podotázkou, nemělo by to být tak, že byste mohl říci, že se i zemědělci nechali dotlačit, zkrátka, že jste vy jako zemědělci mohli být razantnější, nedodávat síti hypermarketů. Ti zemědělci mají velmi svízelnou pozici, protože mají nejslabší postavení v té obchodní vertikále, oni nemají žádnou mimořádnou vyjednávací sílu a tady se změnily poměry sil v té obchodní vertikále a my máme problém, pokud chceme se dohodnout, že nebudeme za těchto podmínek dodávat, tak se dostáváme do konfliktu s Úřadem pro hospodářskou soutěž, a tak, jak razantně postupuje Úřad pro hospodářskou soutěž vůči zemědělské prvovýrobě, tak jsem očekával, že bude stejně razantně postupovat vůči obchodním řetězcům, zatím se tak neděje. Promiňte, když teď zmíním aktuální příklad, kdy dva největší dodavatelé vajec řekli, že pokud nebudou za vejce dostávat víc, tak nebudou hypermarketům dodávat, proč totéž neuděláte vy jako zemědělci například s pšenicí, například s vepřovým a s dalšími komoditami, proč zkrátka nebudete postupovat jako chovatelé, pěstitelé vajec. Já bych chtěl říct, že chovatelé nosnic a producenti vajec jsou zemědělci tak, jako každý jiný, maj trochu jiné postavení, protože mají mnohem jednodušší tu situaci, protože mají zkoncentrovanou produkci a jsou soustředěni do dvou odbytových organizací, které nabízejí na českém trhu své produkty a ta jejich vyjednávací pozice je podstatně silnější než vyjednávací pozice pěstitelů obilí. Uvědomme si, že více jak padesát procent plochy orné půdy je oseto obilovinami a do trhu s obilím vstupuje nepoměrně větší množina zemědělců, ta situace je podstatně složitější. Dovolte, abych teď citoval slova Jarmily Vlasákové z Okresní agrární komory v Pardubicích, cituji doslova: "I v době, kdy je evidentní, že bude nižší výroba, jsou výkupní ceny pod úrovní výrobních nákladů. Proč? Monopolní organizace určují cenu, roztříštění nejednotní zemědělci jsou v roli vazalů, snad jim letošní rok dá za vyučenou a začnou více obchodovat prostřednictvím odbytových organizací." Konec citátu. Je podle vás pravděpodobné, že letošní rok bude poučením i pro zemědělce a dojde na slova Jarmily Vlasákové z Okresní agrární komory v Pardubicích? Já bych si přál, aby tomu tak bylo, ale nejsem o tom přesvědčen, že se tak stane. Proč ne? To je jednoduchý důvod. Do roku 2000 bylo řádově třicet procent pěstitelů obilovin a olejnin vázáno na dodavatele vstupu, to znamená, že byli uživateli takzvaných zelených úvěrů od svých odběratelů, takže jejich produkce už nebyla jejich produkcí, ale byla produkcí těch, kteří jim dodali hnojivo, osivo, chemii a pak lze těžko organizovat ty zemědělce a především produkci zemědělců do nějaké odbytové organizace. Tady si myslím, že je nezastupitelná role státu a ubezpečil jsem se o tom na různých jednáních, seminářích v rámci Evropské unie a také na území České republiky, kdy jsme uspořádali řadu seminářů se zahraniční účastí a kolegové z Dánska nám řekli, kdybysme začínali teď v těchto letech budovat odbytové organizace, tak bychom bez pomoci státu, bez zákona nebyli schopni takovou odbytovou organizaci, jakou máme dnes, postavit a ta jejich odbytová organizace má více jak stoletou tradici, ale také má problémy, není to zcela jednoznačně vyřešeno, ale významným způsobem napomohla změnit to postavení, tu vyjednávací pozici zemědělců. Vy jste na začátku, téměř na začátku tohoto pořadu řekl, že jsou v České republice dlouhodobě porušovány zákony o cenách. Proč jste v tom něco neudělali, jestliže se porušuje zákon, tak přece je možné nějak porušování zákona zabránit. Pane redaktore, my jsme se tím zabývali dlouhodobě, upozorňovali jsme na tuto situaci a zatím stát v této záležitosti neučinil žádný krok, žádné opatření, poslední schůzka, která proběhla asi před deseti dny v Poslanecké sněmovně s panem ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, tak jsme byli ubezpečeni, že jeho zájmem bude se na tuto záležitost podívat a udělat nezbytná opatření. Já věřím tomu, že bude mít stejnou odvahu, jakou má při řešení těch problémů na těch tržištích a že dojde ke stejnýmu razantnímu kroku i v této otázce. Pokud by tomu tak nebylo, tak zvažujeme a debatujeme i otázku podání žaloby k Ústavnímu soudu, protože se domníváme, že pokud má zemědělec dodržovat všechny zákony a pravidla, tak by je měli ctít všichni bez ohledu na to, na jaké úrovni v té obchodní vertikále jsou. Když agrární komora uvažuje o podání stížnosti k Ústavnímu soudu, že není dodržován zákon o cenách, čeho by se ta stížnost týkala, můžete říci, v čem konkrétně nejsou dodržovány nebo v čem konkrétně není dodržován zákon o cenách? Já to musím poopravit, agrární komora nemůže to podání podat, musí to podat konkrétní producenti, dodavatelé a tam bude problém přesvědčit, najít ty, kteří budou mít takovou odvahu, jakou měli představitelé odbytové organizace Česká vejce nebo Zlatá vejce a postavili se do čela, aby se ten problém řešit, řešil, já neznám na území České republiky v současné době komoditu, která by se prodávala za tržní cenu, zatím v současné době se děje porušování zákona. Když se ještě zaměříme na situaci v zemědělství, vedoucí znojemské agrární komory Yvonne Urbanová říká v jihomoravské příloze Mladé fronty DNES z 11. července a opět cituji doslova: "Menší množství a nízká kvalita obilovin budou mít samozřejmě ekonomický dopad na všechny zemědělské podniky, někde už dokonce propouštějí zaměstnance, v dalších firmách se k tomu chystají." Konec citátu. Existují odhady, jak velké propouštění v zemědělství kvůli té situaci, které vy říkáte situace krizová, existují odhady, jak velké to propouštění bude? Teď diskutuje se otázka kolem třiceti, pětatřiceti procent zaměstnanců v zemědělské prvovýrobě, je to takový hrubý odhad, ale těžko dneska tvrdit, zdali to bude třicet nebo to bude více nebo méně, takže... Promiňte, je... ... celá ta záležitost je někde v polovině, protože nemáme za sebou ani sklizeň obilovin a čeká nás velmi složitý podzim, kdy budou vrcholit sklizně dalších rozhodujících komodit a nemalou roli v tomto sehraje také stát, protože stát projednává určité kompenzace za výpadek v obilovinách, v souvislosti se zaorávkami a já věřím, že ten návrh vlády zítra bude prohlasován v Senátu a že zemědělci se během září dočkají odškodnění, částečné kompenzace, a to všecko dohromady bude hrát rozhodující roli, jaký podíl zaměstnanců bude nebo nebude propuštěn. Třicet až pětatřicet procent propouštění zaměstnanců je krizová varianta? Já jsem přesvědčen, že velmi krizová, protože zemědělství jako jediný resort prošlo velmi tvrdou, razantní, hlubokou restrukturalizací a ze dne na den propustilo více jak tři sta padesát tisíc lidí, a to žádný resort na území České republiky neudělal. Jen pro úplnost, v roce 1990 pracovalo v zemědělství téměř půl milionu lidí, v současnosti je to sto dvacet tisíc lidí, roční úbytek byl na začátku devadesátých let v průměru deset procent ročně, později se tento trend zpomalil zhruba kolem pěti procent, je tedy zjevné, že i když vám stát pomůže, i když projdou kompenzace, tak ale se zrychlí trend propouštění v zemědělství a z těch sto dvaceti tisíc lidí, kteří pracují v zemědělství nyní, tak bude propuštěno ne pět, ale asi deset procent jako v případě, že ta varianta bude optimističtější než těch třicet až pětatřicet. Pane redaktore, já se spíš přikláním k té pesimističtější než optimističtější variantě, takže dojde k opětnému zrychlení propouštění lidí, i když... Vy se přikláníte k tomu, že třicet procent ze sto dvaceti tisíc lidí bude propuštěno. Dá se očekávat, protože uvědomme si ještě tu skutečnost, že ten dopad nebude mít jenom na ty, kteří pěstují obilí, ale ten dopad bude mít na všechny zemědělce i na ty, kteří hospodaří v podhorských a horských oblastech. Dneska jsme svědky toho, že se z pastviny stahuje stádo, protože pro nedostatek vody není dostatek hmoty, tráva neobrůstá. Za další, pokud jsou staženy tato stáda, tak zkonzumují zásoby na zimu a také bude nedostatek objemného krmiva pro chov dobytka v rámci České republiky, protože chybí nám druhá a třetí seč u pícnin a očekávaná sklizeň kukuřice bude rovněž poškozena průběhem počasí, které nás provází, takže těch pět set, šest set tisíc tun kukuřice v zrnu nelze v bilanci už zkrátka kalkulovat, očekáváme více jak o třetinu snížení tohoto odhadu a další problém bude zhoršená kvalita kukuřičné siláže jako základní krmná dávka pro chov skotu, čili ten problém půjde celým spektrem, to znamená od nejintenzivnějších oblastí až po ty horské, a proto hovoříme o takovém, řekl bych, katastrofickém čísle a neříkáme to proto, abychom někoho strašili, je to... Promiňte, ale vy asi znáte i argumenty vašich oponentů, dovolte, abych citoval z 15. července článek "Zemědělská utopie" z Hospodářských novin Patricie Polanské, která doslova píše: "Už roky stále dokola a za každého počasí ohlašovaná krize a krach se jaksi nekonají, to unaví, jediné, co se koná, je natažená ruka ke státu." Pokud by tady fungovaly pravidla nabídky a poptávky, tak ta situace v minulých letech by vypadala podstatně jinak. Dokladem toho jsou léta 96 až 98, zemědělství fungovalo bez natahování ruky ke státu a fungovaly tady pravidla trhu a zemědělství přeci investovalo a když se podíváme na dlouholetou řadu výnosů a příjmů a výdajů v zemědělství, tak ta bilance byla pozitivní, ale bohužel léta 97 povodně, 2000 povodně, a to není zaviněno zemědělci a zkrátka další věc, jestli tady nefunguje jako trh, tak ten dopad je potom na toho zemědělce takový, jaký je a s tím je potřeba něco dělat. Osmadvacátého července český ministr zemědělství Jaroslav Palas mluvil na tiskové konferenci o nižší úrodě obilí. Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): Těch obilovin bude méně, ta úroda je nižší také v zemích Evropské unie, země Evropské unie na radě ministrů požádaly společně s kandidátskými zeměmi o možné kompenzace a pomoc z důvodu sucha. Osmadvacátý červenec a slova českého ministra zemědělství Jaroslava Palase. V době, kdy Palas pronášel tato slova, Český statistický úřad odhadoval meziroční pokles sklizně obilí o necelých devět procent, v pondělí pokles statistici ještě prohloubili, a to o další více než čtyři procenta na třináct celých tři desetiny procenta. Je tento odhad podle vás reálný nebo máte ještě nějaké černější číslo. Já si myslím, že přiblížil se velmi té hranici skutečnosti a podle kvantifikace průběhu sklizně ke 4. 8. letošního roku lze dovodit, že sklizeň v České republice se bude pohybovat mezi pěti miliony až pěti miliony tři sta tisíci tunami. Můžete odhadnout, jak ovlivní ceny potravin tato nízká sklizeň? Těžko odhadovat, jak to ovlivní, já si myslím, že spotřebitelé by se neměli ničeho obávat, protože stávající spotřebitelské ceny byly nastaveny na cenové relace u obilovin někde na úrovni čtyři tisíce tři sta až čtyři tisíce šest set u potravinářské pšenice, ale na to byla postavena cena pečiva a dneska se neférovým způsobem straší spotřebitel, že kvůli zemědělcům jim hrozí zkrátka další zdražení. Tedy v případě, že se bude zdražovat obilí, ne obilí, ale vlastně konkrétní výrobek, to znamená pečivo, tak to bude spíš na úkor obchodních marží než na úkor vás jako zemědělců? Já si myslím, že je potřeba udělat přerozdělení peněz v obchodní vertikále a pak vše bude fungovat tak, jak má. Předpokládáte, že kvůli nedostatku obilí a kvůli nižší úrodě bude muset dojít k dovozu například pšenice ze zahraničí? Já se domnívám, že potravinářské pšenice pro tuzemskou spotřebu bude dostatek i při této snížené produkci, že nehrozí žádná krize nebo kritický stav, že by se musela dovážet. Horší situace je však u krmného obilí, tam hrozí tato situace, protože v současné době dochází k vývozu obilovin, především krmných obilovin do zahraničí za ceny, které jsou pod třemi tisíci korunami a... Vyváží kdo, zemědělci? No, obchodníci. Obchodníci. Využívají této situace, která je a řeší tu situaci tak, jak jim to okolí umožňuje. Vy jste požádal ministra zemědělství, aby vyhlásil společně s ministerstvem financí minimální ceny za základní agrární produkty, tato žádost zatím nebyla vyslyšena, s největší pravděpodobností však dojde na intervenci státu při nákupu pšenice, a to přes Státní zemědělský intervenční fond, alespoň to naznačil ministr zemědělství Jaroslav Palas, ten k této variantě 28. července v rozhovoru pro BBC řekl. Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): Princip našeho intervenčního nákupu je ten, že Státní zemědělský intervenční fond vyhlásí cenu, za kterou koupí od pěstitelů potravinářskou pšenici a vyhlásí také množství, které vykoupí, to znamená, je-li buď nízká cena, nebo určitý přebytek této komodity, pak Státní zemědělský intervenční fond stáhne z trhu tuto pšenici a vyveze. Naším cílem je ten případ řešit, kdy vlastně je cena nízká, a to je v dané chvíli podle našeho mínění nenormální, protože v ostatních státech, kde je rovněž pokles úrody zhruba v intencích jako u nás, šla cena potravinářské pšenice nahoru, proto chceme intervenovat touto cestou, aby se cena zvýšila a farmáři dostali řádně zaplaceno. Osmadvácátý červenec a ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle informací BBC má prezídium Státního zemědělského intervenčního fondu rozhodovat o způsobu intervence ve čtvrtek. Jaký výsledek očekává v této souvislosti prezident agrární komory Václav Hlaváček? Domnívám se, že prezídium Státního zemědělskýho intervenčního fondu velmi pečlivě zhodnotí situaci na českém trhu, co se týká potravinářské pšenice a nebude otálet se zahájením intervenčního nákupu potravinářské pšenice ze sklizně roku 2003. Vy zatím to, že prezídium Státního zemědělského intervenčního fondu nerozhodlo, tak byste zatím nazval otálením? Očekával jste rozhodnutí o intervenci už dřív? Sklizeň obilovin byla zahájena zhruba v polovině měsíce července a po celou dobu, dneska se píše 5. srpen, a za celou dobu nedošlo k náznaku změny cenové relace u potravinářské pšenice a všichni nabízejí cenu pod tři tisíce korun a musím potvrdit to, co pan ministr v té informaci sdělil, že v okolních zemích dochází k nárůstu ceny potravinářského obilí a nejenom potravinářského obilí, ale obilovin jako takových. Pokud podle vás tedy prezídium Státního zemědělského intervenčního fondu nebude chtít prohlubovat krizi zemědělství, tak by ve čtvrtek mělo přijít s řešením. Samozřejmě. Poprosím vás ale o konkrétnější váš názor, jaké by to řešení mělo být, je zde přeci jenom jistá historická souvislost s tím, jak zatím intervence v souvislosti s obilovinami dopadly, tři a půl tisíce korun za tunu, jestli se nemýlím, byla ta poslední cena, za kterou se intervenovalo na trhu s pšenicí, jakou očekáváte cenu nyní, jaká by měla být při té sklizni, o níž už víme. Jsme přesvědčeni, že ta cena by se měla pohybovat v relaci tři tisíce sedm set až tři tisíce osm set korun za jednu tunu. Je to podle vás reálné? Domnívám se, že ano. Když má Státní zemědělský intervenční fond zhruba miliardu možného bankovního úvěru na tuto intervenci? Nepředpokládáme, že by stát měl intervenovat na veškerou potravinářskou pšenici, která bude k dispozici ze sklizně. Jak velkou očekáváte intervenci nebo jak by měl v případě, že byste vy seděl v prezídiu. Domníváme se, že v první fázi by měla ta intervence být řádově na tři sta padesát tisíc tun. Budete, i když Státní zemědělský intervenční fond, pokud bude ve čtvrtek, a pokud padne to rozhodnutí, bude intervenovat, očekáváte, že budete dále trvat na svém požadavku vyhlášení minimálních cen na základní agrární produkty? Musíme na těchto věcech trvat, protože řada komodit, ať už je to cukr, nebo mléko, je vyhlášena minimální cena a není zatím státem kontrolována, jak je dodržována, kdyby byla dodržována, pak by nemohlo mléko, které je dodáváno v Tetra Paku, stát jeden litr devět korun sedmdesát, když minimální cena jednoho litru je sedm korun šedesát a zhruba řádově ten obal, ve kterém se nabízí mléko nízkotučné, tak stojí řádově čtyři koruny, takže když si to sečteme, tak ta cenová relace by měla být nad jedenáct korun a tady zřejmě je zřejmý příklad toho, že zkrátka se něco porušuje a že se něco nedodržuje. Ovšem, jak, pane prezidente, skončila ta dosavadní jednání zatím neúspěchem, že ministr Sobotka, ministr Palas vás podporoval, ministr Sobotka o této variantě řekl zatím nikoli, tedy vyhlášení těch nebo dodržování těch minimálních výkupních cen agrárních komodit, jaké tedy další kroky vy očekáváte, které podniknete jako agrární komora, když na tom svém požadavku trváte. My už jsme podnikli, jak už jsem uvedl, proběhlo první informativní jednání s ministrem financí a z tohoto jednání vyplynul tedy závěr, že připravíme podklady, o kterých tedy budeme následně jednat a tyto podklady se zpracovávají a ... Co v těch podkladech bude, můžete říci? No, tak, popsání situace, v které se nacházíme, to znamená výrobní náklady, za kterých se daná komodita vyrábí a proti tomu budeme dokladovat, za jakých cenových relací se prodává na našem trhu a z toho vyplynou závěry, že skutečně tady nefunguje trh a že musí dojít k razantnímu, velmi rychlému a razantnímu řešení. Kdy ty podklady ministru financí Sobotkovi předáte? Předpokládáme, že v druhé polovině měsíce srpna. A v případě, že nedojde k těm razantním zásahům, jak o nich mluvíte, tak jste naznačil, že možná stížnost k Ústavnímu soudu je řešením. Budeme využívat všech možností, které máme k dispozici. Konstatuje prezident Agrární komory České republiky Václav Hlaváček, který byl hostem Interview BBC, já děkuji za vašich třicet minut, za vaši půlhodinu, kterou jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou. Děkuji za pozvání a na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Odhad AK: Ztráta zemědělství se letos zdvojnásobí na sedm mld. Kč PRAHA 5. srpna (ČTK) - Agrární komora odhaduje letošní ztrátu zemědělství na sedm miliard korun, tedy dvakrát vyšší než v loňském roce. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka se na ztrátě podepsalo nepříznivé počasí a absence tržního mechanizmu v České republice. Hlaváček to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Podle Hlaváčka by mohlo kvůli špatné situaci oboru přijít o práci 30 až 35 procent zaměstnanců v zemědělské prvovýrobě. Hlaváček uvedl, že se projevilo zaváhání státu, který nenastavil pravidla pro vstup nadnárodních obchodních řetězců na trh. "Ty mají pole neoraná a mohou si definovat podmínky tak, jak jim to vyhovuje, bez ohledu na to, zda to má či nemá likvidační dopad na dodavatele," řekl Hlaváček. Prezident AK v rozhovoru pro BBC obvinil hypermarkety z toho, že do rozšiřování své sítě neinvestují vlastní prostředky, ale peníze, které získávají od zemědělců tím, že je donutily dodávat pod výrobními náklady. "Všichni tak porušujeme zákon o cenách," řekl Hlaváček. Producenti proto podle něj zvažují, že podají stížnost k Ústavnímu soudu. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
