| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 4. srpna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Bém | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Pavla Béma se pražskému magistrátu nepodařilo s pojišťovnou dohodnout zvýšení pojistné částky na metro.
Citace rozhovoru v médiích Před rokem jižní, střední a severní Čechy sužovala velká voda. Osoba (zvuková ukázka): Patnáct metrů dlouhej dům s plechovou střechou komplet rozloženej a narvanej pod tím. Byli jsme u toho, když to připlavalo, včetně komínu. Támhle takhle je jeden sloup. Ten je vidět, že je přeraženej, ten železobetonovej sloup. Do něj to napralo, ten je přeraženej. Tenhleten druhej, nevím, to jsem úplně přesně neviděl, ale támhleten je prostě vejpůl, ten je hin. Praha - rok po povodni, nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je pražský primátor Pavel Bém. Přeji dobrý den. Dobrý den. Po týdnu magistrát odvolal zvýšená bezpečnostní opatření ve vodárnách zavedená kvůli anonymu, který vyhrožoval, že otráví vodu v hlavním městě České republiky. Máte spočítáno, kolik vás zvýšená bezpečnostní opatření stála? Tak já jsem přesvědčen, že k číslům se vlastně ani nemůžeme pořádně dostat, protože pohotovost městských strážníků na straně jedné, na straně druhé plné nasazení vyšetřovacích orgánů Policie České republiky, hasičského záchranného sboru, sezení krizového štábu a tak dále, to všechno jsou náklady samozřejmě, které téměř ani nelze vyčíslit. Jinými slovy, lze uzavřít, že každý takovýto nezodpovědný anonym prostě stojí v řádech statisíce korun, možná že dokonce v tomto případě v řádech milionů korun, stojí nás obrovskou energii, čas, peníze, ale také nás stojí nervy. Pro mě jako pro pražského primátora představa, že někdo otráví kyanidem draselným pražskou vodu, při veškerém ujišťování, jak obtížné je do systému pražské vody se dostat a při ujišťování, jak vlastně to ředění půl kilogramu kyanidu draselného, co to asi může udělat, přesto i stovky nebo tisíce otrávených by byla prostě pro toto město katastrofa. Čili musím se přiznat, že jsem rád a oddychl jsem si, když jsem se v pátek mimochodem z ČTK dozvěděl informaci o tom, že byl tento anonym dopaden. Vy jste se to nedozvěděl nejdříve od orgánů činných v trestním řízení, od policie, rozumějme? Berme to, berme to tak, že novináři a ČTK konkrétně tu informaci měla několik málo minut poté, co skutečně ten anonymní muž byl dopaden a prostě jak to v české kotlině čas od času bývá, novináři pracují mimořádně rychle. Takže já skutečně jsem se to dozvěděl ze servisu ČTK. Teprve asi pět minut poté jsem dostal přesnou informaci od vyšetřovacích orgánů a Policie České republiky. Když se zastavím ještě u té původní otázky, nebylo by dobré zkrátka ony náklady, byť říkáte, že je to velmi složité, co do nich započítat, ale vyčíslit a dát to tomu člověku, který je chycen za anonymní výhrůžky, dát mu to zaplatit? No, pane redaktore, když si uvědomíte, že místo, kde byl dotyčný lokalizován, byla Armáda spásy, tak předpokládám, že jakékoliv vyčíslení a dání k úhradě je pouze jenom formálním aktem. S velkou pravděpodobností to prostě nikdy nezaplatí. Já si myslím, že co je důležité, že samozřejmě anonym nás vyděsil, uvedl na čtyři dny do systému krizový systém řízení v hlavním městě Praze, byl do, tuším, třetího dne identifikován, odhalen Policií České republiky. To svědčí o velmi kvalifikované práci a myslím, že i síle našich orgánů činných v trestním řízení a represivních orgánů obecně a to si myslím, že je dobrá zpráva. Je to zároveň i zpráva pro každého dalšího, ať už toho, kdo by to myslel vážně, nebo snad vtipálka, že prostě toto se dělat nesmí, nemá. Já doufám a věřím, že ten trest, který přijde, tak bude poměrně tvrdý, protože bude mít i výchovný efekt. Součástí toho ale tvrdého trestu by mohlo být, byť jste řekl, že ten člověk byl chycen v Armádě spásy, tak není zjevně reálné po něm požadovat náhradu škody, ale pro další, nebylo by lepší precedentně tu náhradu škody považovat, hm, požadovat? Já si dokonce myslím, že se tak stane, přesto ta vyčíslení budou skutečně pouze a jenom velmi teoretická, protože budou nárokovat, já nevím, hodinovou mzdu policisty a městského strážníka, na druhé straně už nebudou schopni asi přesně identifikovat tu část nákladů, kterou stojí například využívání celého mobilního systému pro řízení krizového štábu a tak dále, čili ... Řekl jste však, že jde o řády milionů korun. Řadu nákladů se nám asi podaří vyčíslit, řadu nikoliv, každopádně to, co je podstatné, aby trest přišel, a aby byl, pokud možno, tvrdý, protože teprve snad poté si další "následovníci" asi nejspíše uvědomí, že se to prostě nevyplatí. V uplynulých měsících se podle policejního prezidia zvýšila frekvence anonymních výhrůžek, které vydírají státní instituce. Projevilo se to i přímo v hlavním městě Praze, teď rozumějme výhrůžky, které směřují na pražskou radnici? To bych takto neřekl přímo, ale každopádně všichni si pamatujeme ten nedávný případ dalšího kyanidového vyděrače, který hrozil, že otráví stravovací zařízení v pražských nemocnicích a tím konkrétním místem měla být mimo jiné také pražská porodnice U Apolináře. Tedy samozřejmě i tento případ se bezprostředně dotýkal života našeho hlavního města, takže mohu říci, že v obecné rovině v poslední době přibývá anonymních výhrůžek a nevyhýbají se ani našemu hlavnímu městu a ani radnici. Vy jste v souvislosti s výhrůžkou otrávení vody v Praze a následnému odvolání zvýšených bezpečnostních opatření uvedl, teď vás cituji doslova, "protože jde o tak citlivou věc, jako je voda, ještě dbáme zvýšené opatrnosti". V čem, řečeno vašimi slovy, ona zvýšená opatrnost spočívá? Tak stupeň zvýšené ostrahy znamená, že každý vodní zdroj, každý vodojem, každá přečerpávací stanice je vlastně pod 24hodinovou kontrolou bezpečnostních orgánů. Samozřejmě tato kontrola, jak již bylo řečeno před chviličkou, stojí spoustu peněz a naši policisté, městští strážníci pak chybí na ulicích, kde by měli dbát na to, aby na pražských ulicích bylo bezpečno. Takže odvolání této 24hodinové kontroly ale neznamená, že nebude dále fungovat zvýšená ostražitost, řekněme, a monitorování těch jednotlivých lokalit, míst. Ono se to tak děje i v normálním každodenním provozu, když nám zrovna nikdo nevyhrožuje, že nám otráví v Praze vodu. Na druhou stranu v této chvíli to bude s vyšší frekvencí a ten důvod je velmi prostý. Každý anonymní telefonát, každá anonymní výhrůžka, dopis, která získá mediální pozornost, tak v určité části populace budí takovou tu touhu následovat toho, ten předešlý pokus a také se na nějaký čas, byť by to byl čas s životem jepičím, v českých médiích zviditelnit. Čili my samozřejmě se obáváme, že by se mohl objevit další takový výhrůžný anonym, a proto tedy dbáme zvýšené opatrnosti stále. Když teď odbočíme od anonymních výhrůžek, ale ještě zůstaneme u bezpečnostních rizik Praze, centru Prahy, bezpečnostním rizikem v centru Prahy i po ukončení války v Iráku zůstává budova Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Není třeba připomínat, že zpřísněná bezpečnostní opatření již desítky měsíců komplikují dopravu v centru Prahy. Pokoušel jste se od policie dozvědět, kdy by mohly zmizet betonové zátarasy od budovy Rádia Svobodná Evropa? Tak samozřejmě s Policií České republiky zcela pravidelně vyhodnocujeme příslušnou situaci. Já nejsem odborník na bezpečnostní rizika. Já sám jako primátor bych ty betonové zátarasy odstranil již dávno, přesto nejsem ten, kdo primárně nese odpovědnost za v tomto ohledu bezpečí Pražanů na severojižní magistrále a v okolí pražského muzea. Dostává se vám, pane primátore, ale že vám skáču do řeči, tak důkladných důkazů, že ty betonové zátarasy jsou i po ukončení války v Iráku nutné? Samozřejmě v otázce vyhodnocení bezpečnostních rizik nikdy nedostanete do ruky důkazy. Vždy se jedná o jakési analýzy, které do značné míry na jedné straně kalkulují s fakty a na druhé straně kalkulují s domněnkami. Čili já jsem přesvědčen, že v této chvíli se jedná skutečně spíše víceméně o jakési pocitové záležitosti, a jak říkám, kdyby bylo na mne, tak bych již ty betonové zátarasy dávno odstranil. Tím by se trošičku zjednodušila, i když také ne asi dramaticky, poměrně svízelná dopravní situace v letních měsících v Praze, na druhou stranu definitivní řešení oba známe, a to je prostě přestěhování Rádia Svobodná Evropa do nějakého vhodnějšího prostoru a musím říci, že i já sám jsem se řady jednání zúčastnil, kdy se probíraly nejrůznější možnosti. Cyril Svoboda, promiňte, Cyril Svoboda, český ministr zahraničí, 23. července oznámil v rozhovoru pro BBC, že se se svým americkým protějškem Colinem Powellem dohodl na přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy. Jste ale srozuměn s tím, že do té doby, což je otázka roku, roku a půl, budou stále betonové zátarasy? Je to pro vás přípustné jako pro primátora? Srozuměn s tím jsem, nemohu s tím nicméně souhlasit, čili nadále budu vyvíjet tlak na to, aby přece jenom od těch rizik, která, jak už jsem řekl, musí vyhodnocovat jiní, kteří za to nesou tu primární zodpovědnost, tak ale aby se do nich vnesla i potřeba pražské dopravy, protože vždy hodnotíme na straně jedné jaksi pohled bezpečnostních složek na straně druhé, nezbytnost přirozených dopravních cest, komunikačních spojnic. Všichni víme zase, že prostě propojení tou spojkou mezi dvěma magistrálami a uzavření této spojnice dnes prostě komplikuje život vlastně v poměrně velké části Prahy 1 a Prahy 2 Vinohrad. Kdy míníte využít váhy své osobnosti a zatlačit opět na policii? Zase místo pro primátora je apel a řekněme tedy tlak, vašimi slovy, a já věřím, že nakonec přinese své ovoce. A kdy budete tlačit a apelovat? Apeluji a tlačím průběžně. Věřím, že přinese své ovoce dříve než za rok, až se Rádio Svobodná Evropa přestěhuje někam jinam. Ministr zahraničí Cyril Svoboda k přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy uvedl: Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Důležité je, že jsme se dohodli na řešení, a že to řešení se musí zrealizovat v příštím rozpočtovém roce. Také je důležité, aby ve Spojených státech došlo k doplňku schváleného rozpočtu, aby se uvolnily peníze také na tuto operaci, takže tam bude chtít ještě velké úsilí a jednání mnoha diplomatů a zainteresovaných osob. To je všechno, co k tomu teď, bohužel, mohu říct. Ministr zahraničí Cyril Svoboda naznačil v rozhovoru pro BBC, že se Česká republika bude nějakým způsobem, citujme Svobodu doslova, podílet na nákladech souvisejících se stěhováním. Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Postoj České republiky je ten, že my budeme, přispějeme nějakým způsobem k tomu stěhování. Forma, jak to bude, to je věcí ještě debaty, protože jsme také ještě před rozpočtovou debatou, před reformou veřejných financí a podobně. Takže my nemůžeme slíbit teď nic konkrétního, ale určitě se najde forma, jak také přispějeme, pouze přispějeme k tomu přestěhování, protože my to nemůžeme zaplatit ani ne z půlky. To může být jenom příspěvek. My přispíváme Spojeným státům už tím, že ta stanice tady je. Máme kvůli tomu zmrazené veškeré obchodní vztahy s Íránem. Beru to jako správnou politiku, že to tak správně je. Je to náš příspěvek v boji proti terorismu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC. Očekává hlavní město Praha nějaké přispění k přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy na ulici Evropskou? Hovoří se o oné budově, kde nyní sídlí Citibank a jeden z mobilních operátorů. Já bych teď strašně nerad děsil naše posluchače. Těch lokalit je přece jenom více, je jich několik. Toto je jedna z uvažovaných, to je pravda. Na druhé straně otázka nákladů musí být skutečně věcí dohody, a to dohody vládní, mezi vládou Spojených států amerických a českou vládou. Vy jste nenabídli nějaký konkrétní objekt jako město, protože ona budova, o které se nejvíc hovoří, vy jste řekl, že to je nejpravděpodobnější varianta, tak ale je budovou soukromých firem, jestli se nemýlím? Tak město samozřejmě v této chvíli nedisponuje, nemá žádný takový majetek, který by mohl posloužit jako budoucí útočiště Rádia Svoboda/Svobodná Evropa. Kdybychom takový objekt měli, tak nepochybně už bychom dávno redakci toto místo nabídli. Čili samozřejmě s ohledem na bezpečnostní rizika a nezbytná opatření se složitě hledá, proto také přestěhování rádia trvá tak dlouho. Na druhou stranu, já jsem se trochu usmíval, když jsem slyšel v přímé řeči pana ministra Svobodu. Já si myslím, že prostě česká vláda bez přispění, pravděpodobně s velkou pravděpodobností neuspěje nakonec. Já si myslím, že to bude hodně ležet na rukou pana ministra Svoboda a, řekněme, jeho negociačních schopnostech k druhé straně a tou je tedy strana americká. Další téma - Praha, rok po povodních. Základní čísla, loňské povodně způsobily Praze škody za víc než 26 miliard korun českých, z toho 14,5 miliardy korun představují škody na obecním majetku, zbytek připadá na majetek soukromý. Základní otázka, je pražský primátor Pavel Bém spokojen s tím, jak se po roce obnovuje Praha? Samozřejmě nemohu být nikdy spokojen ze sta procent. Přál bych si, aby v mnoha ohledech práce běžely rychleji, přál bych si, aby bylo dříve dokončeno metro a fungovalo pro Pražany v lepší kvalitě než tak, jak funguje dodnes. Přál bych si, aby 31. srpna byla dokončena rekonstrukce Sokolovské a děti v Karlíně prostě se dostaly do škol už po dlouhé době zase také tramvají. Nebude, bude dokončena pravděpodobně až druhý týden v září. Čím to, že, promiňte, vy teď říkáte, co byste si všechno přál, ale na rozdíl od běžného občana Prahy vy pro to můžete něco udělat, protože jste primátor, takže si nemusíte pouze přát. Čím si vysvětlujete, že například má zpoždění oprava pražského metra. Původně bylo slibováno, že bude opraveno do srpna, teď se vnitřky odkládají někdy na září, na říjen, kdy dojdou ony obklady ve stanicích metra. Stále při pohledu na metro ta situace vypadá provizorně. No, já musím říci, že to není úplně přesné. Pražské metro začalo fungovat posledního března a skutečně to byl termín, ke kterému jak vedení dopravního podniku, tak i vedení hlavního města Prahy se vztahovalo, vždy slibovalo prostě 31. března metro zprovozníme, tak se také stalo. Čili otázka, na kterou ..., nebo to, na co vy poukazujete, jeho kvalita, řekněme dokončení některých interiérových rekonstrukcí, obkladů, no, samozřejmě tam já prostě nemohu být spokojen a přál bych si, aby rekonstrukce probíhala rychleji. Na druhé straně si uvědomme zase, že během dvanácti měsíců, necelých dvanácti měsíců došlo k investici, která v metru svým způsobem téměř nemá obdobu. Sedm miliard korun je konečný povodňový účet v pražském metru a já musím s velkou úctou dnes smeknout před nejenom vedením dopravního podniku, ale i vlastně před velkými stavebními firmami, které prostě v metru pracovaly od rána do večera tak, aby jezdilo alespoň na té úrovni a kvalitě, jak jezdí dnes. Jinými slovy, ta věta z mé strany, přál bych si, aby ..., to není o tom, že bych nebyl v roli primátora, který ovlivňuje dění a snaží se, aby jaksi rekonstruované dopravní projekty, komunikace, aby byly v co nejvyšší kvalitě a co nejdříve, ale prostě je to jenom takový povzdech nad tím, že ten čas nabízí jenom limitovaný možný výsledek, a že velmi pravděpodobně, co se týče alespoň rekonstrukce metra, rychlejší to být nemohlo. Co by Praha v souvislosti s odstraňováním následků po povodních a předcházení povodní potřebovala nyní teď aktuálně rok od povodně? Tak já bych řekl na prvním místě skutečně kvalitní protipovodňová opatření. Ochrana proti pětisetleté vodě bude dokončena v roce 2006. Do té doby musíme doufat, že Prahu nezasáhne podobná ničivá povodeň, která přišla v srpnu loňského roku. V roce 2006, v jeho druhé polovině bude celá Praha chráněna proti pětisetleté vodě s třiceticentimetrovou rezervou, včetně pražského metra. To si myslím, že je podstatná informace. Termín nejde urychlit, říkáte? V žádném případě. Když si uvědomíte, že se jedná o stavbu vlastně nových nábřeží, nábřeží, která, pravda, jenom pro srovnání mezi lety 1870 a rokem 1913 v následku dvou velkých ničivých povodní, jedna v první polovině 19. století a druhá v roce 1890 vlastně vyprovokovala pražské stavitele k tomu, že postavili Prahu na té nábřežní úrovni do podoby, jak ji známe dnes, ale před tím Praha byla úplně jiná, tak těch padesát, řekněme, let stavby, necelých padesát let stavby pražských nábřeží my jsme schopni v té obrovské délce Prahy vlastně mezi Negrelliho viaduktem a mostem Barikádníků, vlastně celou oblast severní Troji, Sedlce, části Podbaby, ale také jižní v oblasti Podolí, Smíchova, Lahovic, Lahoviček, alespoň zčásti samozřejmě, protože tam jsme už dávno řekli, že nemůžeme stavět pětimetrové betonové hráze tak, abychom uchránili lahovické od pětisetleté vody, ale nicméně i tam proti takové té běžné vodě, běžné povodni, kterou můžeme v nejbližších letech očekávat, místní chráněni budou, čili ... Kolik to celkem bude stát, ona investice do těchto protipovodňových opatření do roku 2006? Čili celá ta investice bude stát řádově asi jeden a půl miliardy a bude se týkat mnoha kilometrů nových nábřeží, nových vlastně železobetonových a zemních valů, ale také v těch exponovaných částech města, těch mobilních hliněných protipovodňových hrazeních. Vrátím se opět k tématu metra, vy jste to sám řekl, sedm miliard korun, to je bilance zatopení pražského metra. Kvůli zaplavení metra odstoupil v květnu šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Tři dny po něm rezignoval také ředitel odštěpného závodu Metro Dopravního podniku Ladislav Houdek. Vy jste tyto personální změny označil za dostatečné. Existují nějaké ještě nezodpovědné, nezodpovězené otázky, možná i nezodpovědné, které si v souvislosti se zatopením metra kladete? Jsou ještě nějaké takové? Tak samozřejmě v průběhu práce vyšetřovacích komisí a připomenu jenom, že byly tři. Jednu si zřídil pražský magistrát, druhou vlastní dopravní podnik a třetí Policie České republiky, tak na světlo vyšla celá řada skutečností, co v metru vlastně nefungovalo a fungovat mělo. Otázka ochranného systému metra, tedy systému, který původně měl sloužit jako vlastně protiatomový kryt pro civilní obyvatelstvo v případě atomové války nebo použití zbraní hromadného ničení. Ukázalo se v průběhu povodní, že je vlastně nefunkční, a že investice na jeho zprovoznění se opět dostává do řádu miliard korun. Ukázalo se v průběhu práce vyšetřovacích komisí, že celá řada stavebních nedostatků někdy historie dlouhé velmi, deset, dvacet let, třicet let, z doby počátku výstavby metra a tak dále, že vlastně za každým tím nedostatkem je možné vidět nějakou osobní odpovědnost. Čili já předpokládám, že to, co jsme požadovali nebo co já jsem požadoval z pozice primátora města, aby skutečně ti nejpovolanější na těch čelních místech, aby skutečně vyvodili osobní odpovědnost, a tak se také stalo, z toho, co postihlo pražské metro, a co v něm nefungovalo, ve srovnání s tím, co fungovat mělo. Na druhé straně samozřejmě vedení dopravního podniku musí zvážit, zdali na místech těch už méně viditelných a víceméně prostě pracovních není taková jaksi míra osobního zavinění a odpovědnosti, která by si zasloužila další personální postihy, ale to rozhodně ... Neměly by tam ..., promiňte, neměly by tam být ale postihy i zase finanční? Je zjevné, že asi po jednotlivcích není možné požadovat sedm miliard korun, aby se složili na metro nebo část ze sedmi miliard korun, protože například zastupitel Marián Hošek z KDU-ČSL tvrdí, že škody v pražském metru mohly být třetinové, pokud by fungovali lidé na svých místech, a to od nejvyšších složek metra jako divize dopravního podniku, až po dispečery a podobně. Nebylo by dobré... Mohu vám do toho vstoupit? To je tedy velmi odvážné tvrzení, když si uvědomím, že pan kolega Hošek byl členem té magistrátní vyšetřovací komise. Ta k takovémuto závěru nedošla, čili předpokládám, že jeho privátní odhad, já si myslím, že je tedy hodně přehnaný. Nepochybně asi nejspíše, kdyby vše fungovalo tak, jak mělo, tak škody byly o něco menší, ale obával bych se tvrdit, že by byly třetinové. Nicméně je pravdou, že i kdyby byly menší třeba jenom o deset nebo dvacet procent, takže to jsou obrovské finanční prostředky, když si uvědomíme, že povodňový účet v metru je sedm miliard. A opět ... Očekáváte tedy, že vám zase vstupuji do řeči, abychom byli konkrétní, že takové vyvození konkrétní hmotně-právní, trestně-právní zodpovědnosti přinese to policejní vyšetřování? To je zatím v tom ne nejranějším, ale zatím ve stadiu, kdy policie zatím nikoho neobvinila, nezveřejnila žádné závěry svého dosavadního vyšetřování. Oddělme od sebe trestně-právní odpovědnost a pracovně-právní odpovědnost. V té oblasti pracovně-právní máme tedy dvě rezignace a já jsem před chviličkou řekl, že bych předpokládal řadu dalších pracovně-právních postihů ... Vy myslíte, že ještě přijdou? ... uvnitř ... Ony některé už přišly a samozřejmě, čeká se také na zprávu policie. Možná, že ještě dále přijdou v té oblasti například odboru ochranného fungování ochranného systému metra, kde prostě řada věcí tedy nefungovala. Na druhou stranu trestně-právní odpovědnost, ta je skutečně věcí vyšetřování Policie České republiky a tam já bych si vůbec netroufal předjímat, jak to dopadne. Čili počkejme si, buďme trpěliví ještě. Připomeňme si slova primátora Pavla Béma, která pronesl před těmito mikrofony 24. ledna. Tehdy jste odpovídal na otázku, zda magistrát bude usilovat o zvýšení částky, na kterou bude pojištěno v budoucnu pražské metro. Pavel BÉM, primátor hlavního města Prahy (ODS) (zvuková ukázka): Pojistná smlouva je vždy záležitostí dvoustranného jednání. Ze strany města budeme dělat vše pro to, abychom metro pojistili na částku vyšší pro případ, že by hrůzná povodeň, která zastihla Prahu v srpnu loňského roku, se ještě v budoucnosti někdy měla opakovat. Ukazuje se z prognóz, že to snad nebude letošní jaro či tedy letošní podzim. Na straně druhé víme také, že obdobná povodeň může Prahu postihnout v následujících letech téměř kdykoliv. Pronesl 24. ledna 2003 před těmito mikrofony pražský primátor Pavel Bém. Podařilo se metro pojistit na vyšší částku? Pojistná smlouva pražského metra byla konzumována a přinesla do rozpočtu z těch sedmi miliard přibližně jednu miliardu. Musím se přiznat, že to byla částka významná, přesto, jak si dovedeme spočítat, zcela nedostačující vůči celkové škodě. Složitá jednání s pojistnou institucí, kterou je "Konstruktiva" ... Kooperativa. Pardon, omlouvám se, Kooperativa, a musím, bohužel, říci, že se v této chvíli nepodařilo zvýšit pojistnou částku v pojistném plnění, nicméně ta smlouva se drobnými nuancemi mění. Já jsem přesvědčen, že nelze říci ku prospěchu, ať už města či Kooperativy. Na druhé straně prostě s ohledem na to, co se v loňském roce stalo, ta povodeň byla prostě tak dramatickým zásahem do řady pojistných smluv, že jak jaksi pojistné subjekty, tak firmy, které pojišťují, tak musí svoji politiku v této oblasti měnit. Z toho, co teď naznačujete, rozumím vám správně, že se s největší pravděpodobností nepodaří zvýšit pojistnou částku na pražské metro? Víte, každá pojistná smlouva má dvě stránky. Jednou stránkou je ta vaše jistota, že když dojde tedy ke škodní události, takže dostanete finanční prostředky v určité výši, ale druhou tou stránkou je, že za to musíte něco zaplatit. A to, co by hlavní město Praha muselo, respektive dopravní podnik, co by muselo zaplatit za zvýšení pojistné smlouvy, jsou takové finanční prostředky, že by to s velkou pravděpodobností byl ekonomický nonsens, a jak Praze, tak dopravnímu podniku by se to prostě a jednoduše nevyplatilo. Ty peníze by byly tak velké, že v horizontu pěti nebo deseti let by stačily na to, aby se postavila stanice metra. Z tohoto hlediska s velkou pravděpodobností ke zvýšení pojistné smlouvy nedojde a ten argument je prostý a jednoduchý. Je to pouze a jenom ekonomika. Pražští radní požádali šéfa dopravního podniku Houfka, aby do konce června připravil návrh na protipovodňová opatření, která by zabránila vniknutí vody do metra. Jsou už nyní připravena? Protipovodňová opatření jsou do značné míry připravena. Samozřejmě tak jako se rekonstruuje dlouhodobě metro, vytváří se protipovodňový systém ochrany proti pětisetleté vodě, i metro bude chráněno v různých stupních a v různých etapách jistě za dva roky lépe než teď, ale nicméně mohu říci, že kdyby na podzim, nedej bože, přišla další velká povodeň, tak jistě metro obstojí lépe než v loňském roce. Ještě aby ne, za sedm miliard. Tak teď k dalším tématům velmi stručně. Pardon, těch sedm miliard, pane redaktore, byla pouze náprava toho poškozeného. Tam v tom není ani zbla prevence. No, ale doufejme, že ta náprava byla alespoň lepší, aby rourami neprotékala voda. Ne, abychom si rozuměli, to je nikoliv investice do metra, do toho, aby lépe fungovalo, ale to je investice do metra tak, aby vůbec fungovalo. Čili těch sedm miliard je skutečně úplný povodňový účet ... A kolik budou stát ty další investice? To bude dalších sedm miliard? No, to samozřejmě je dobrá otázka. Nebudou to naštěstí miliardy, ale musíme ty náklady počítat řádově ve stovkách milionů korun. Do miliardy se vejdete, aby vše bylo utěsněno a kabely netekla voda? Ne, kabely ... Rourami. Ne, kabely a rourami už nepoteče voda. Ale tak skutečně, aby metro mělo kvalitní protipovodňová opatření, tak řády stovek miliard, milionů korun jsou částkou, kterou bude nezbytné vynaložit. Konstatuje pražský primátor Pavel Bém. Nedostal jsem se k dalším tématům. Věřím, že v dohledné době přijdete? Přijdete? Určitě. Děkuji za pozvání. Takové bylo Interview BBC s pražským primátorem Pavlem Bémem. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných této stanici. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Bém: Magistrátu se nepodařilo zvýšit pojistnou částku na metro PRAHA 4. srpna (ČTK) - Pražskému magistrátu se nepodařilo s pojišťovnou dohodnout zvýšení pojistné částky na metro pro případ, že by se v budoucnu opakovala loňská povodeň. "V této chvíli se nepodařilo zvýšit pojistnou částku v pojistném plnění," řekl ve vysílání stanice BBC primátor hlavního města Pavel Bém. Vysvětlil, že by náklady na pojištění byly příliš vysoké a Praze ani dopravnímu podniku by se to nevyplatilo. Stálo by to tolik peněz, že by se za ně za pět nebo deset let postavila stanice metra, podotkl. Loňské povodně způsobily jen na pražském metru škodu za více než sedm miliard korun. Jednu miliardu získal dopravní podnik z pojištění. Velká voda z provozu vyřadila asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Kvůli zaplavení metra sestavilo vedení města vyšetřovací komisi, která měla zjistit příčiny zaplavení a možné viníky. Její členové se shodli na tom, že hlavní příčinou byla neočekávaná mohutnost povodně, na kterou nebyla ochrana metra připravena. Tak rozsáhlé škody však prý vzniknout nemusely. Komise například zjistila, že dopravní podnik neměl povodňový plán. Ten mělo jen metro, ale nedostatečně propracovaný. Kvůli zatopení podzemní dráhy v květnu rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Povodně? Teď už nás nezaskočí, tvrdí úřady Hospodářské noviny, 11. 8. 2003, titulní strana - Rok po katastrofálních povodních úřady tvrdí: Z loňska jsme se poučily, pokud by se opět řeky vylily z břehů, způsobila by velká voda menší škody. Jedním dechem ale dodávají, že skutečně připravena bude země až za několik let. "Následky případné povodně by už nemusely být tak katastrofální," říká například mluvčí Středočeského kraje Martin Krafl. Kraj investuje milióny korun na nákup výpočetní či ženijní techniky, uspořádal rovněž několik školení a výcviků pro lidi z krizového štábu. V jednom jsou však úředníci nepoučitelní. Nadále povolují stavby v záplavových územích - stejně jako po moravských povodních v roce 1997. Nové domy rostou na troskách zbouraných třeba ve středočeských Zálezlicích. Loni zde velká voda strhla na šedesát domů a padesát hospodářských stavení. Starosta Zálezlic Josef Šulc ovšem tvrdí: "Něco takového, co se tu stalo loni, by se už nemohlo opakovat." Zálezlické domy lidé stavějí z kvalitnějších materiálů, radnice má zároveň plán na stavbu ochranného valu, zdůvodňuje. "Proti tak velkým povodním z posledních pěti let neexistuje žádné technické opatření, které by škodám na majetku zabránilo," varuje Václav Petříček ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Problémem také je, že hasiči, hlavní složka integrovaného záchranného systému, nejsou zatím vybaveni moderní technikou. Na moderní čerpadla, auta a další stroje by zejména dobrovolní hasiči potřebovali zhruba osm až devět miliard korun. "Obce těžko hledají peníze na nákladná opatření," říká mluvčí Hasičského záchranného sboru Soňa Jindráková. Úřady se obávají toho, aby případná povodeň nepřišla dříve, než se stačí všechna preventivní opatření dokončit. Stejně jako odstraňování škod, které dosáhly výše 73 miliard, bude i vybudování dokonalejší ochrany trvat ještě několik let, třeba v Praze až do roku 2006. "Do té doby musíme doufat, že Prahu nezasáhne podobná ničivá povodeň," řekl primátor Pavel Bém v BBC. I tak by ale podle dopravního podniku voda zatopila v metru jen zhruba patnáct procent toho, co loni. "Udělali jsme nové prahy, které loni mezi stanicemi Florenc a Náměstí Republiky praskly a kvůli nimž byla zatopena značná část trasy B a část trasy A," říká generální ředitel Dopravního podniku Milan Houfek. S případnou další povodní počítá i Ředitelství silnic a dálnic při obnově silnic. Třeba rekonstruovaný most na dálnici do Ústí nad Labem, který bude za 94 miliónů korun v srpnu dokončen, je konstruován i s ohledem na loňskou pohromu. V Parlamentu také leží novela vodního zákona, která zlepší strukturu povodňových komisí. Vláda schválila nové předpisy krizového zákona, které mají zlepšit práci integrovaného záchranného systému. Český hydrometeorologický ústav koupil nový, vysoce výkonný počítač, který umožní lépe předpovídat lokálnější extrémy počasí. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
