 | |  |  | | pátek 1. srpna 2003, 18:00 SEČ | | Jan Zahradil |  |  |  |  |  | 1. místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí |  | | |
| Jan Zahradil podporuje záměr ministra zahraničí Cyrila Svobody o zapojení ČR do amerického systému protiraketové obrany.
Citace rozhovoru v médiích
Český ministr zahraničí je připraven k zásadní diskusi v parlamentu o důsledcích ústavní smlouvy Evropské unie pro Českou republiku. Pro BBC ministr Svoboda v souvislosti s mezivládní konferencí o evropské ústavě říká:
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničích věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Především je potřeba dojít k závěru, že není možné v rámci té mezivládní konference otevírat znovu všechny otázky, o kterých se jednalo v Konventu. Ten Konvent trval řadu měsíců a řada věcí se dobře dojednala. Aby se věc nezhroutila, kdybychom otevřeli všechno a znovu od začátku, tak je potřeba i s ostatními kandidátskými a členskými zeměmi dojít k závěru, co může být předmětem ještě toho jednání.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda. Nejen o závěrečné fázi prací na evropské ústavě bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda Občanské demokratické strany, stínový ministr zahraničí, Jan Zahradil. Dobrý den.
Dobré odpoledne.
Evropská ústava či evropská ústavní listina, to je klíčový dokument pro Českou republiku jako nový členský stát Evropské unie. Ministr zahraničí Cyril Svoboda míní, že politická reprezentace v Česku musí najít odpověď na otázku, zda budoucí ústava Evropské unie změní výrazně podobu Evropské unie. Je podle Jana Zahradila reálné, aby politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně především, potažmo pak i v Senátu našli společnou odpověď?
Je mi líto, ale na tuto otázku odpověď neznám a neumím ji v tuto chvíli ani odhadnout.
Promiňte, vy jste přece v Poslanecké sněmovně, tudíž pravděpodobně znáte postoje svých politických soupeřů k evropské ústavě. Je reálné, že se tu dohodu podaří najít?
Já si myslím, že je to reálné za jednoho předpokladu. Že budeme mít k dispozici objektivní, tedy nestranné právní analýzy, pokud možno více právních analýz z nejrůznějších zdrojů, které nám přesně nadefinují, kde evropská ústava jde nad rámec současné smluvní úpravy Evropské unie. Tedy té Evropské unie, do níž vstupujeme, nebo do níž jsme konali referendum. Za druhé, ve kterých těchto nových částech evropské ústavy to eventuálně ovlivní ústavní pořádek České republiky. Na základě těchto analýz doufám, že budeme schopni dojít k nějakému, jak se říká, konsensu. Tyto analýzy by měl zadat, když tady budu mluvit teď jako poslanec, by měl zadat předseda Poslanecké sněmovny Zaorálek některým pracovištím. Dohodli jsme se dokonce, že by mohl požádat o předběžné stanovisko i Ústavní soud a někdy v první dekádě září nebo během první poloviny září by ty analýzy mohly být v parlamentu. Nad nimi se potom bude diskutovat.
Znamená to tedy, že ono hledání odpovědi a klíčovou otázku, zda podle politické reprezentace evropská ústava změní natolik Evropskou unii a postavení České republiky v Evropské unii, že jste první krok udělali, zpracovávají se analýzy, odborné analýzy. Z jakých pracovišť?
Myslím, že jsme hovořili o Ústavu státu a práva. Hovořili jsme o možnosti oslovit některé vysokoškolské fakulty nebo jim přidružená pracoviště, která se zabývají mezinárodním právem a evropským právem a v každém případě počítáme s tím, že těch analýz bude více než jedna, aby se daly vzájemně porovnat.
Hovořil jste i o předběžném stanovisku Ústavního soudu České republiky. To znamená, že podle vás by mohla na základě těchto analýz vzniknout věcná diskuse, nikoliv diskuse předpojatá, protože politické strany ještě předtím, než vzniklo rozhodnutí o těchto analýzách, tak už formulovaly svá stanoviska k tomu, zda evropská ústava bude takovým zásahem, že bude či nebude nutné konat referendum.
Ano, je to přesně tak. Máte pravdu. Já bych tady skutečně teď mohl autoritativně tvrdit, že z hlediska například ODS, tedy mojí vlastní politické strany, je to podle našeho názoru výrazný zásah do ústavního pořádku České republiky a že celá ta evropská ústava výrazně mění tvář Evropské unie. Ale právě proto, že je na místě určitá vstřícnost anebo snaha o hledání konsensu, tak je dobré, aby ten názor byl podložen ještě právními analýzami, takže bych právě v tuto chvíli nerad, jak říkáte, ideologicky předpojatě tvrdil něco, co si sice osobně myslím, ale budu velmi rád, když to potvrdí i ty právní analýzy.
Z toho, co vy říkáte, se zdá, že jste velmi vstřícný. Pokud analýzy potvrdí, že to zase není tak velký klíčový zásah, tak je ODS ochotna podřídit se? V případě, že většinová politická reprezentace ve sněmovně i v Senátu bude proto, aby se referendum nekonalo v souvislosti s přijetím evropské ústavy, tak se ODS podřídí?
My jsme v každém případě přesvědčeni, že ty právní analýzy potvrdí, že ta ústava je skutečně výrazným zásahem do národních ústavních pořádků členských států, a proto bych na tuto otázku s dovolením odpověděl ve chvíli až ty analýzy budou na stole.
Ale když říkáte, že potvrdí s největší pravděpodobností stanovisko ODS, nejste teď už předpojatý?
Já myslím, že nikoliv. Ta předpojatost by tady byla, nebo obvinění z předpojatosti by tady bylo namístě ve chvíli, kdybychom odmítali veškeré právní analýzy. My jsme naopak s tím požadavkem na parlamentní schůzce na konci července přišli první. Jsme rádi, že ostatní politické strany se tomu nijak nebránily a že tento požadavek akceptovaly. Já myslím, že to je docela dobré znamení, že vůle po nějaké dohodě nebo po nějakém stanovisku tady v každém případě je.
V případě, že by to společné stanovisko znělo: nekonat referendum, hlasovat o ratifikaci evropské ústavy v Poslanecké sněmovně a v Senátu, přizpůsobili byste se tomuto stanovisku, pokud by bylo většinové?
V každém případě je dobré si uvědomit, že na přijetí nějakého speciálního zákona o referendu o evropské ústavě by bylo zapotřebí ústavní většiny, tedy sto dvaceti poslanců. Takže, i kdyby samotná ODS podporovalo vypsání referenda a ostatní politické strany nikoliv, stejně by se nám nepodařilo referendum prosadit, a potom by samozřejmě přicházela v úvahu ratifikační procedura v parlamentu. Já bych proto s definitivními závěry počkal, až jestli budeme nebo nebudeme schopni najít nějaký parlamentní konsensus, nebo jestli vůbec bude možno uvažovat o nějaké ústavní většině pro přijetí nového ústavního zákona o takovém případném referendu.
Do kdy je podle vás nejzazší mez, aby se našla ona shoda v parlamentu?
Já myslím, že čas nás netlačí. Všechno se bude vyvíjet podle toho, jak dlouho bude trvat mezivládní konference o podobě evropské ústavy. Ta začíná 4. října, pokud je mi známo, a není dosud známo, jak dlouho bude trvat. Některé země chtějí, aby ta mezivládní konference byla skutečně jen formální a potvrdila v podstatě status guo, tedy to, co se dohodlo na Konventu. Některé jiné země včetně České republiky, a my to podporujeme, chtějí naopak delší mezivládní konferenci, chtějí znovu otevírat některé otázky a uvažuje se o tom, že by s protáhla až do jara příštího roku. V tom případě by nějaké referendum přicházelo v úvahu, dejme tomu, nejdříve v druhé polovině příštího roku.
Měla by podle vás ještě o oné evropské ústavě, respektive českém postoji jednat Poslanecká sněmovna předtím, než mezivládní konference začne?
Myslím si, že by bylo účelné, aby vláda, protože to bude vláda, kdo bude zastupovat Českou republiku na mezivládní konferenci, seznámila Poslaneckou sněmovnu nebo celý parlament, to znamená obě komory, se stanoviskem, se kterým na mezivládní konferenci odjíždí. Nemyslím si, že je nezbytně nutné, aby sám parlament nebo Poslanecká sněmovna se snažil vyprodukovat nějaké stanovisko k vládní pozici nebo se snažil definovat nějaké stanovisko k té ústavě v tuto chvíli. To může probíhat i během té mezivládní konference.
Vy jste řekl klíčovou věc, že bude podstatné, jak dlouho ona mezivládní konference o Evropské ústavě bude dlouhá, jak bude probíhat. Jsou tady dva postoje. Vy jste také řekl, kam patří Česká republika. Ovšem ministr zahraničí Cyril Svoboda podpořil ve čtvrtek záměr, aby mezivládní konference Evropské unie rozhodla o definitivní podobě ústavy co nejdříve. To znamená, že nyní se přiklonil k co nejrychlejšímu konání této mezivládní konference.
Tento výrok jsem neslyšel, ale pokud je tomu skutečně tak, tak jsem velmi překvapen. Doposud náměstek Kohout, který je osobou odpovědnou na ministerstvu zahraničí a jakýmsi hlavním tvůrcem té vládní doktríny vůči evropské ústavě, naopak dosud tvrdil pravý opak. Pokud já vím, tak pan náměstek Kohout je v úzkém vztahu nebo v úzkém kontaktu s premiérem Špidlou a věci s ním konzultuje. Takže je otázkou, do jaké míry pan ministr Svoboda vyjadřoval názor vlády, do jaké míry vyjadřoval svůj osobní názor.
Cyrila Svobodu, že vstupuji do vaší řeči, citovala Česká tisková kancelář, kdy údajně členům senátního výboru pro evropskou integraci doslova řekl: "Nebude vůle projednat mnoho otázek." Tudíž tím podpořil svůj argument rychlejšího konání mezivládní konference.
Takže já tomu skutečně nerozumím, protože podle mého názoru a podle mých znalostí existuje osmnáct až devatenáct zemí, které chtějí otevřít celou řadu otázek v evropské ústavě, které chtějí delší jednání. Já si nejsem jist, jestli pan ministr Svoboda je v této věci tak detailně informován. Já znovu říkám, vycházím ze slov jeho prvního náměstka pana Kohouta, který seděl na Konventu, který zastupoval českou vládu na tom Konventu, a který vždy hovořil o tom, a my jako opoziční strana to podporujeme, aby ta mezivládní konference byla co nejdelší, aby se stihlo projednat co nejvíce případných změn.
Praha by ráda na 1. září svolala právě do hlavního města České republiky konferenci ministrů zahraničí takzvaných podobně smýšlejících zemí, států, které mají na podobu budoucí evropské ústavy stejný názor. Praha chce koordinovat a sladit postoje, případně dohodnout společný postup na mezivládní konferenci. Ministr zahraničí Cyril Svoboda k tomu pro BBC říká:
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničích věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Především je potřeba dojít k závěru, že není možné v rámci té mezivládní konference znovu otevírat všechny otázky, o kterých se jednalo v Konventu. Ten Konvent trval řadu měsíců a řada věcí se dobře dojednala. Aby s věc nezhroutila, kdybychom otevřeli všechno znovu od začátku, tak je potřeba i s ostatními kandidátskými a členským zeměmi dojít k závěru, co může být předmětem ještě toho jednání. A tady například je dobré, když země podobné velikosti jako je Česká republika, spolu komunikují a definují si ty společné zájmy. To není boj velkých proti malým. To je boj o efektivitu Evropské unie, aby byla efektivní, aby hlas, jako je Česká republika, byl jasně slyšet, abychom měli vliv a tento zápas budeme svádět. To není boj proti někomu. To je boj za zájmy České republiky.
Říká pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Považujete konání, ono setkání, za dobré pro české národní zájmy, o nichž Občanská demokratická strana mluvila především s evropskou ústavou?
Proč ne? Já myslím, že žádné takové setkání nemůže nic zkazit. Naopak může k něčemu přispět. Přiznám se, že k tomu postoji pana ministra Svobody dost dobře nerozumím.
Teď který postoj máte na mysli?
Ten postoj, který artikuloval i v tom vašem příspěvku, to znamená, neotvírat sporné otázky, nebo otevírat jich co nejméně. V podstatě to naznačil i teď v tom, co jste citovali. Já mám pocit, že od české vlády zaznívala doposud zcela jiná oficiální pozice. Teď pan ministr Svoboda, lidově řečeno, tak trochu hází zpátečku a já nerozumím, jestli je to změna oficiálního postoje celé vlády nebo, jestli pan ministr artikuluje jenom nějaká svá osobní stanoviska.
Tím chcete naznačit, že se ukazuje, že zatím jako opozice nemáte od vlády dostatečně jasný postoj?
V tuto chvíli nikoliv, protože znovu říkám, pan náměstek Kohout do této chvíle tvrdil něco naprosto jiného a nikdo z vlády, ani ministr zahraničí, tedy jeho bezprostřední nadřízený to nerozporoval. Nyní ministr zahraničí naopak říká něco, co je dosti odlišného od toho, co jsme slyšeli doposud.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda pro BBC vysvětluje, jakou pozici hodlá Česká republika v souvislosti s konáním mezivládní konference hájit.
Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničích věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Výsledek musí být v tom, že musí být zachováno minimálně takové postavení, které dnes nám přiznávají dokumenty Evropské unie, to znamená, především smlouva z Nice. To znamená, že chceme mít zastoupení rovné v komisi. To znamená, aby měla každá země jednoho komisaře. Chceme zachovat rotující princip v předsednictví, to znamená, aby každá země i Česká republika měla šanci někdy být v předsednictví Evropské unie. A jsou to další otázky, které chceme zachovat.
Říkal v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vy jste mnohokrát řekl, že jste proti ústavě jako celku. V případě, že bude, je pro vás ta nastíněná vyjednávací role, kterou Cyril Svoboda přednesl v BBC, pro vás dostatečná?
To, co teď řekl ministr Svoboda, co jste citovali, je samozřejmě něco, s čím můžeme souhlasit, ale nestačí to. Jestli pan ministr a s tím já mohu souhlasit, trvá na tom, aby byla zachována taková naše pozice, jaká byla dohodnuta ve smlouvě z Nice, pak se nejedná pouze, v uvozovkách, o zachování rotačního předsednictví nebo principu jedna země, jeden komisař, ale jedná se také o nerozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou. Jedná se o zachování jednomyslnosti nebo národního veta například v otázkách zahraniční politiky. Jedná se o nezřizování nové funkce evropského ministra zahraničních věcí a jedná se o zachování toho systému vážených hlasů při hlasování v evropské radě.
Tím chcete říci, že v případě toho, o čem hovořil Cyril Svoboda, bude nutné otevřít daleko více otázek?
Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud bych vzal Cyrila Svobodu za slovo, a já ho za to slovo vezmu, a souhlasil s ním, což mohu, v tom, že musí být zachována taková pozice České republiky, která byla dohodnuta před naším vstupem do Evropské unie a která je tedy podle smlouvy z Nice, tak to, co řekl pan ministr, jako ty dva základní požadavky, by bylo málo. To musíme jít dále a hlouběji v těch požadavcích.
Ale zároveň Cyril Svoboda nechce otevírat víc otázek.
Ten rozpor si musí vyřešit on sám. Já pořád ještě chovám naději, že v tom jeho poněkud neurčitém termínu, že ještě nějaké další věci, protože on řekl princip jedna země jeden komisař, zachování rotačního předsednictví a nějaké další věci, takže se skrývá i leccos z toho, co já sám jsem měl na mysli. Pokud by tomu tak nebylo, pak by tady samozřejmě nastal nesoulad mezi vládou a hlavní opoziční stranou, což bych v tak důležité věci jako je budoucí architektura Evropské unie, považoval za škodlivé.
K čemu by takový nesouhlas mezi vládou a nejsilnější opoziční stranou mohl vést? V co by mohl vyústit?
Tak já jsem přesvědčen, že v krajním případě, a toho bych se velmi nerad dočkal, ale v krajním případě by mohl vyústit i v to, že bychom nemohli podporovat takový návrh ústavy, který by podle našeho názoru nedostatečně ošetřoval pozice České republiky v evropské architektuře.
To znamená, že byste pro něj v případě hlasování v parlamentu hlasovali proti a v případě všelidového hlasování byste řekli voličům...
Že bychom nedoporučili to schválení. Já nicméně doufám, že k takové krajní variantě nedojde. Doufám, že ten výsledný návrh ústavy, který vzejde z mezivládní konference, bude i pro nás příznivý, ale vláda se bude muset více snažit.
Považuje Jan Zahradil za svoji prohru, protože vy jste se účastnil jednání v Konventu, předložil jste minority report, tedy jistou alternativu k tomu, co se v Konventu dělo, který podepsalo devět lidí. Vaši političtí oponenti naznačují, že ti lidé, kteří ten dokument podepsali, jsou především extremisté a okrajové politické proudy. Předpokládám, že jste četl i slova Josefa Zieleniece, někdejšího ministra zahraničí, senátora, v deníku Právo, který doslova říká, že ti, kteří podepsali, představují ve svých zemích s výjimkou jednoho zástupce britské konzervativní strany, okrajové politické síly. Byli tam dánský a finský komunista, zástupce HZDS ze Slovenska, či extrémní irský člen strany Zelených.
Já samozřejmě ty řeči o extremistech neberu vážně. Stejně jako beru s velkou rezervou vyjádření pana Zieleniece. Pan Zieleniec, jak známo, se rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu. Rozhodl se ostře vymezovat proti ODS a zřejmě zahájil už v tuto chvíli velmi agresivní kampaň. Takže to jsou věci, které já nepřeceňuji.
Promiňte, ale ty životopisy lidí, kteří to podepsali, tak podle vás nevypovídají? Skutečně, když ponecháme stranou britského konzervativce, že to jsou lidé, kteří...
Ale chci pouze k tomu dodat jednu věc. Myslím si, že osoba britského konzervativního politika je pro mě klíčová a byla pro mě klíčová při formulaci té menšinové zprávy. A jak jistě víte, tak ODS spolu s britskou konzervativní stranou a ještě největší polskou opoziční stranou Právo a spravedlnost formulovala velmi nedávno určité základy nebo vize toho, jak by evropská architektura měla vypadat v budoucnu. Takže řeči o extremistech nebo o nějakých okrajových skupinkách, to si myslím, že tak trochu zavání tou známou komunistickou rétorikou o ztroskotancích a zkrachovancích. To jsme tady slýchali před pětadvaceti nebo třiceti lety. Já si myslím, že to není důstojné politické scény.
Vy nepovažujete za prohru, kolik lidí tu vaši menšinovou zprávu podpořilo?
Ne. Já myslím, že ta menšinová zpráva měla za účel ukázat, že existuje i názor nebo existují názory, které vidí evropskou budoucnost trochu jinak, než v nějakém ústavním uspořádání.
Vy byste ty názory neoznačil za okrajové?
Ne, neoznačil bych je za okrajové. Už jenom z toho důvodu, že nám historie ukazuje, že to, co je dnes menšinou, může být zítra většinou. Takže já bych byl velmi opatrný v tom, nazývat kohokoliv nebo jakýkoliv názor okrajovým. Ale já jako realista samozřejmě pracuji s tím návrhem evropské ústavy, který vzešel z Konventu. Samozřejmě budu usilovat o to, aby byl opraven co nejvíce v tom směru, který by vyhovoval politickému programu ODS, ale to nám nebrání v tom, abychom se nepokoušeli formulovat své vlastní vize a v nějakém dlouhodobém horizontu, protože to není otázka několika měsíců, možná ani několika let, ale spíše velmi dlouhodobého horizontu, tak v tomto horizontu, abychom ty vize neprosazovali.
Pojďme k dalším zahraničněpolitickým námětům, souvisejícím s Českou republikou. Ministr zahraniční Cyril Svoboda podle svých slov počítá s tím, že se Česká republika zapojí do systému americké protiraketové ochrany. Podpoří Občanská demokratická strana takový vládní návrh, pokud s ním vláda premiéra Vladimíra Špidly, tedy se zapojením České republiky do systému americké protiraketové obrany, přijde?
Musím říci, že pro mě je to velké překvapení. Tedy nutno říci pozitivní překvapení. Já jsem od této vlády nic podobného nečekal. Stejně jako nesouhlasím v mnoha ohledech s evropskou politikou této vlády, tak tomuto návrhu, který jste právě citoval, bych se přihlásil. Ano, myslím si, že by bylo účelné a prospěšné, kdyby se Česká republika zapojila, ať už jakýmkoliv způsobem do amerického systému protiraketové obrany. Takže v tomto ohledu určitě vláda nebude čelit nějaké kritice nebo opozici z řad ODS.
Vy jste teď dobře řekl slovo "jakýmkoliv". Teď řekněte alternativy ODS. Jaké to jakékoliv zapojení České republiky do amerického systému protiraketové obrany by mělo být? Cyril Svoboda naznačuje, že chce prosazovat a teď cituji doslova: "Aktivnější přístup než jen politickou podporu tomuto projektu."
Ano, já myslím, že diplomatickým jazykem řečeno, je to přesně to stanovisko, ke kterému se i ODS může přihlásit. Samozřejmě, že ani my si nepředstavujeme, že půjde o nějaké deklarace nebo vyhlášky, ale že půjde o nějaké konkrétní spoluúčasti na konkrétních projektech nebo i případné angažmá v České republice. Já bych nerad ale zabíhal do nějakých podrobností.
To znamená v případě, že by došlo k rozmístění nějakých podpůrných technických raket či jiných věcí, tak s tím byste souhlasil?
Já myslím, že to, co teď naznačujete je přesně ten citlivý moment, o kterém asi nemá příliš významu spekulovat v médiích. Ale, když už se ptáte, tak myslím, že je všeobecně známo, že ODS nikdy nebyla odpůrcem ani takovéhoto řešení, nebo ani těchto variant, které jste naznačil.
To znamená, že byste souhlasili s rozmístěním raket na našem území?
Zase hovoříte velmi konkrétně ve chvíli, kdy vám na to dám jasnou odpověď.
Byli jste osloveni vládou a ministrem zahraničí?
Ne, to v žádném případě. Tak se o tom bude spekulovat v médiích. Já myslím, že to, co ministr Svoboda naznačil, že tedy si představuje nějakou aktivnější formu než pouhou politickou podporu, je přesně ten stupeň konkrétnosti nebo spíše nekonkrétnosti, ke kterému i ODS je ochotna se přihlásit. Ale v tuto chvíli bych nerad specifikoval, jaká míra konkrétnosti by to měla být.
Když hovoříme o zahraničněpolitických názorech Občanské demokratické strany, vy jste kritizovali Miloše Zemana a jeho vládu za jisté z přetrhání transatlantické vazby především ve vztazích ke Spojeným státům americkým. Považujete za smutné, že americký prezident přijímá českého ministerského předsedu Vladimíra Špidlu, bývalého prezidenta Václava Havla, a zatím podle diplomatických zdrojů řekl, že nepřijme současného prezidenta, bývalého předsedu ODS Václava Klause?
Smutné? To je příliš silné slovo.
Jaké slovo byste použil?
Je to paradoxní v každém případě. Když si vzpomenu, jakým způsobem zejména sociální demokracie reagovala na zvolení George Bushe prezidentem, jak si někteří členové sociální demokracie doslova rvali vlasy a hořekovali nad tím, jakýže to pravičák se dostal do Bílého domu, tak je mimořádně paradoxní, že právě předsedu této sociální demokracie, který je tedy shodou okolností premiérem České republiky, přijímá tentýž George Bush takovým způsobem jakým to bylo v minulých dnech medializováno.
Nesvědčí to o tom, že přeci jen Američané chtějí spíše skutky než slova, že možná si mohli sociální demokraté, řečeno vašimi slovy, rvát vlasy, ale byli loajálnější ke Spojeným státům americkým v době irácké krize?
Nevím, jestli je to pravda o sociální demokracii. To spíš ne, protože všichni asi známe usnesení jejich sjezdu, kde zkritizovali operaci v Iráku takovým způsobem, že to na české politické scéně skutečně v té tvrdosti odsudku nemělo obdoby. Možná, že americká administrativa jedná s Vladimírem Špidlou spíše než jako s předsedou ČSSD jako s předsedou koaliční vlády. Je to skutečně velmi zvláštní schizofrenie, která Vladimíru Špidlovi dovoluje být na jedné straně předsedou strany, která velmi tvrdě kritizuje americkou politiku a na druhé straně být předsedou vlády, která je k této politice podstatně vstřícnější, než nejsilnější vládní strana.
Co byste prezidentovi doporučil, aby, rozumějme prezidentu Václavu Klausovi, aby on byl tím člověkem, který pomůže posilovat vazbu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, či už důkazem může být, že bude co nejdříve přijat v Bílém domě?
Já myslím, že nejde o to, aby byl, nebo nebyl co nejdříve přijat v Bílém domě. Já myslím, že návštěva českého prezidenta v Bílém domě se uskuteční v patřičném čase a v náležitém formátu nebo v náležitém rozměru. Není mým úkolem českému prezidentovi cokoliv doporučovat. On je dnes autonomní institucí, rozhoduje se zcela autonomně. Já mohu doporučovat pouze Občanské demokratické straně a jejímu předsedovi.
A tomu byste doporučil co?
Já myslím, že se to brzy ukáže. Pan předseda Topolánek plánuje cestu do Spojených států na podzim tohoto roku. Myslím si, že především po stranické linii vztahy mezi ODS a americkými Republikány jsou velmi dobré. Za poslední rok a půl se ještě zintenzivnily a jsem přesvědčen, že i to sehraje svou roli při, řekl bych, velmi dobré prezentaci ODS na americké politické scéně. Koneckonců naše vztahy s americkou ambasádou a velvyslancem Stapletonem jsou, řekl bych, excelentní.
Že by dalším českým politikem v Bílém domě byl Mirek Topolánek?
To nevím, to jsou spekulace.
A reálné?Je možné, že by?
Já skutečně nevím. To nemohu komentovat.
A pracuje se na tom?
Nemohu komentovat.
Když se zaměříme ještě na jedno téma související s prezidentem republiky, pokud byste vy byl ministrem zahraničí, protože jste stínovým ministrem zahraničí, jak byste postupoval ve chvíli, kdy člověk, který zatím nepracoval v diplomatických službách a někdejší mluvčí, stále ještě mluvčí prezidenta republiky, Tomáš Klvaňa, se stana a vstoupí do diplomatických služeb na poměrně vysoký post, zatím ministerstvo zahraničí nechce prozradit na jaký. Je to podle vás dobrý postup?
Já především nevím, jaký vlastně post bude pan Klvaňa, tedy bývalý tiskový mluvčí prezidenta, v rámci české diplomacie zastávat.
Promiňte, ale i tak, když se hovoří o velvyslancích, či lidech hned pracujících na ambasádách, je to dobré v souladu s tím, jak v českých podmínkách funguje převážně kariérní řád na ministerstvu zahraničí?
Když se podíváme do velmi nedávné minulosti, tak angažmá některých kvalitních lidí, jazykově a odborně vybavených, kteří přišli odjinud, jejich angažmá v diplomatických službách a na postech velvyslanců není ničím výjimečným. Já bych mohl jmenovat, a nestačily by mi na to prsty obou rukou, celou řadu jmen podle mého názoru kvalitních velvyslanců, kteří přišli odjinud, kteří prostě nebyli těmi typickými kariérními diplomaty a myslím si, že když se narazí na skutečně kvalitního člověka, tak je možné i nějaký ten stupínek v kariérním řádu přeskočit.
Podle vás je to správné u Tomáše Klvani?
Já pana Klvaňu, musím se přiznat, příliš dobře neznám, ale z toho, co jsem o něm slyšel, se domnívám, že jde o kvalitního odborně i jazykově vybaveného člověka. Jde o člověka, který studoval a pracoval sedm nebo osm let ve Spojených státech a který především ty reálie anglosaského světa zná velmi dobře. Takže já myslím, že to je zrovna ten případ, na který by se ta výjimka vztahovat mohla.
Poslední otázka se týká domácí politiky. Je celá ODS pro hlasování ve sněmovně na podzim o nedůvěře vládě premiéra Vladimíra Špidly a pro předčasné volby nebo Mirek Topolánek hraje na vlastní pěst? Jsem rád, že jsem vás na závěr pobavil.
Ne. Tak já myslím, že zase předseda ODS a to žádný v tomto smyslu není někým, kdo by vypustil do médií nějakou kachnu, a potom ji bral zpátky. Já jsem přesvědčen, že budeme vyvolávat hlasování o nedůvěře vládě. Bude to také záviset na vývoji ve všech třech koaličních stranách.
Konstatuje místopředseda ODS Jan Zahradil. Děkujeme za váš čas, na shledanou.
Na shledanou.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.
Citace rozhovoru v médiích
Topolánek do USA jako Klausův předskokan
Právo, 6. 8. 2003, strana 3 - Na pět dní v říjnu odletí předseda ODS Mirek Topolánek do USA na "standardní politickou, nikoli parlamentní cestu". Topolánek to řekl včera Právu. Dodal, že cestu připravuje tým lidí kolem něj, ale "musí ji samozřejmě schválit stranické grémium".
Vlivné americké kruhy se nyní zjevně chtějí seznámit s Topolánkem jako s lídrem nejsilnější české opoziční strany. Topolánek, který je i místopředsedou Senátu, řekl, že ODS organizuje spolupráci s institucemi blízkými republikánské straně a s některými jejími politiky.
"Ne na té nejvyšší úrovni, protože nejsem v tom nejvyšším patře politiky a nebylo by to ani zcela korektní. Není mou ambicí se potkat s kýmkoli, s kým mluvil pan Špidla. Myslím, že by to byla zbytečná konfrontace," dodal Topolánek.
Ten by se mohl neformálně pokusit prošlápnout cestu prezidentu Václavu Klausovi, který dosud marně usiluje o oficiální přijetí v Bílém domě. Na přípravě Topolánkovy návštěvy se spolupodílí i místopředseda a stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil.
Částečně spolupracují i s pracovníky americké ambasády. Ta naopak podle dřívějších informací velvyslance USA Craiga Stapletona nechystá Klausovu cestu. Američané, včetně prezidenta George Bushe, Klause okázale přehlížejí a vsadili na dobré vztahy s premiérem a šéfem ČSSD Vladimírem Špidlou.
Zahradil minulý týden v BBC uvedl, že "především po stranické linii vztahy mezi ODS a americkými Republikány jsou velmi dobré. Za poslední rok a půl se ještě zintenzívnily". Je přesvědčen, že "i to sehraje svou roli při velmi dobré prezentaci ODS na americké politické scéně". Vztahy ODS s americkou ambasádou a velvyslancem Stapletonem označil Zahradil za excelentní.
To se v případě prezidenta Klause po nedávných konfliktech říci nedá. Zahradila například nedávno pozvala pražská ambasáda USA na recepci u příležitosti úspěšné Špidlovy návštěvy u nejvyšších amerických představitelů. Zahradil se sice z účasti omluvil, zato na Hrad nedorazila - podle šéfa tiskového odboru Petra Hájka - "ani jedna pozvánka". |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:10 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |