| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 31. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| František Dobšík | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
František Dobšík by považoval zvýšení základního platu učitelům v příštím roce v průměru o dva tisíce korun za dostatečné.
Citace rozhovoru v médiích Stávka bude, tak zní rozhodnutí Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Zatím se mluví o nejméně třech dnech v září na začátku nového školního roku. Hlavním důvodem stávky je výše platů učitelů. Není to však důvod jediný. Dalším je situace ve školství jako celku. Potvrzuje Jaromír Jech, místopředseda Svazu měst a obcí. Jaromír JECH, místopředseda Svazu měst a obcí ČR (zvuková ukázka): Obce jako zřizovatelé mají na starosti to financování provozu, oprav a tak dále budov základního školství. Stát, protože snad si trochu uvědomuje, že je tam jakási jeho role, dává určité příspěvky. Jeden z těch příspěvků se jmenuje příspěvek na žáka. V roce, tuším, 1996 tak zhruba, byl dvanáct set dvacet korun, něco přes dvanáct set dvacet korun. V dnešní době je devět set sedm korun. Říká místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Nejen o stávce učitelů a situaci ve školství bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Dobrý den. Dobré odpoledne. Psal se patnáctý červenec, když učitelský odborový klub, který sdružuje menšinu učitelů, vyzval ministryni školství Petru Buzkovou k rezignaci. Důvodem výzvy k rezignaci je údajná neschopnost Buzkové získat pro školství více peněz. Proč se Českomoravský svaz odborového svazu pracovníků školství k této výzvě nepřipojil? Nepřipojili jsme se, protože to nepovažujeme jaksi za vhodné, abychom určovali nebo říkali, kdo má být ve vládě, nebo nemá a navíc ani ten důvod, si myslím, není podložený tím, že by se neusilovalo z pozice ministerstva školství o více peněz. Ale, jak víme, probíhá reforma veřejných financí a je to velmi složitý problém. Tedy podle vás Petra Buzková v rámci reformy veřejných financí dělá maximum a není důvod, aby odstupovala? Podle našich informací se o to snaží, je otázka, kam jí pan ministr financí dovolí. Ale máme potvrzeno, že se snaží. Učitelský odborový klub vyčítá ministryni školství, že na rozdíl od svých vládních kolegů není v prosazování svého resortu úspěšná. Tam by protiargumentuje, že se snaží. Ale odborový klub říká, že například úspěšnější ministr vnitra Stanislav Gross při prosazení zvýšení platů policistům ve Sněmovně. Stále si trváte na tom, že Petra Buzková by nemohla být úspěšnější, když se podíváme na služební zákon pro policisty? Toto srovnání je, dá se říct na místě. V tomhle tom paní ministryně úspěšná není, ale uvidíme, jak se ten vývoj bude ubírat. Pokud se nebude ubírat tak, jak by jsme si my představovali, tak chceme vládu přesvědčovat jinými prostředky než jenom vyjednáváním. Jak by jste si přáli, aby se vývoj ubíral? Podle našich informací ministerstvo výhled, který je zpracován na základě dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, což je jeden z koncepčních dokumentů, který vláda de facto přijala od té vlády minulé, kde je rozfázováno, jak by to předání mělo vypadat, co se týká platů pedagogických pracovníků ve školství. A tam se plánovalo zhruba patnáctiprocentní přidání každý rok, abychom i s těmi rezervami, které tam jsou, myslím rezervy, co se týká úbytku zaměstnanců na základě úbytku počtu dětí, v tom systému takto rozfázováno bylo. Jak říkám po těch patnácti procentech. Nemáme to spočítáno ještě na procenta, ale tady prostě něco chybí. A pokud říkáme, nebude to každý rok, jak vloni přidali o trochu víc než ostatním, tak si myslím, že ten cíl, co je daný v tom dlouhodobém záměru, že učitelé se mají posunout na srovnatelnou úroveň se zeměmi Evropské unie, co se týká pedagogů, tak to nebude splněno. Když říkáte, že to nemáte přesně na procenta spočítáno, máte to aspoň řádově, za kolik, co se týče plnění tohoto vládního slibu zaostává? Ministerstvo plánovalo zhruba něco přes sedm miliard, my jsme tvrdili, že ten dluh se táhne z těch dalších nebo z těch minulých zhruba kolem deseti miliard. Teď je otázka, kolik je schopen ten resort najít uvnitř díky různým úsporám nebo prostě nezafinancování dalších a kolik bude ochotno ještě ministerstvo financí tak, jak někde bylo inzerováno, že se budou hledat zdroje, jestli ty zdroje najdou. Petra Buzková šestnáctého července 2003 v rozhovoru pro deník Právo říká, citujme doslova: "Pokud by můj odchod pomohl zlepšit finanční situaci ve školství, kdykoli odejdu. Já na své ministerské rezignaci nelpím." konec citátu. Znamená to, že nevidíte jinou osobnost na politické scéně, která by se zabývala školstvím ČSSD, která by mohla ještě vylepšit situaci ve školství? Já se osobně přiznám a není to jenom, si myslím, jenom přiznání za mě, jako předsedu odborového svazu, že na rozdíl od minulého ministra, který na první pohled se může zdát, že byl odborně fundovanější, než je paní ministryně, že ona měla nebo předpokládám, že ještě pořád má jakousi oporu, ať už je to v premiérovi a v dalších členech vlády, že jsme očekávali, že ten vývoj bude probíhat jakoby pro nás rychleji. Že ty úspěchy budou jako viditelnější. A myslím si, že ještě by bylo po roce jejího působení jí vyloženě odstřelit, že to by nebylo zrovna šťastný. Jak dlouho budete čekat na další zkoumání působení Petry Buzkové? Já myslím, že k čemu jsme se odhodlali, já osobně z toho nemám žádné potěšení... Teď hovoříte o výhrůžce stávky? Ano, o organizování nějakých nátlakových akcí. Já, když jsem byl na sjezdu, kde jsme kandidoval, jsem říkal, že nechci si hrát na nějakého profesionálního revolucionáře, ale... Nestal jste se jím? Ta situace, která se tak vyvinula, nás nutí k tomu, že buď máme teď šanci oslovit i veřejnost a přesvědčit je o tom, že ta plejáda nekvalifikovaných a dalších věcí, které má resort, který nese sebou, jako bolavá místa, tak buď se to zlomí teď, anebo opravdu zapomeňme na to, že budeme společností vzdělaných. Teď jste doslova řekl plejáda nekvalifikovaných věcí, které ministerstvo... No, věcí, učitelů, plejáda nekvalifikovaných učitelů je v tom systému. A myslím si, že paní ministryně, pokud by byla úspěšná, má šanci během pár let tyhle ty lidi z toho systému vytlačit, aby ta služba, za kterou považujeme školství jako za veřejnou službu, byla kvalitní a přinášela to, co má přinášet. Kolik čítá plejáda nekvalifikovaných učitelů? Pohybuje se to víc, než je deset tisíc zaměstnanců a máme obavy, že jak to obměňování by se vyvíjelo, že bude narůstat. Můžete říci, kdy je představa vás, jako odborů, kdy by ona plejáda nekvalifikovaných učitelů, pokud použiji vaše slova, těch deset tisíc lidí, měla z českého školství zmizet? Vzhledem k tomu, že se ten vývoj školství ubírá v tom, že ubývá žáků a jsme si vědomi, že adekvátně by mělo ubývat i počet zaměstnanců. Jenom otázka toho, co je to adekvátní a ty úspory, které by se zde mohly najít v tom počtu zaměstnanců, je to otázka dvou, tří let. Kdyby číslo deset tisíc mělo zcela vymizet za tři roky. K tomu se ještě dostaneme v druhé části Interview BBC. Ještě se vrátím k vašim slovům o revolucionáři a k mé jízlivé otázce, zda jste se jím nestal. Jste ochoten připustit, že postup odborů a způsob vyhlašování stávky není zcela fér vůči ministryni školství Petře Buzkové, která tvrdí, že jste o novém platovém systému hovořili dřív, než byla jeho podoba zveřejněna, závěrečná podoba. A navíc Buzková podle svých slov má jiná čísla nárůstu platů, než prezentují odbory. Samozřejmě vy prezentujete podle ní čísla nižší. Abych to uvedl na pravou míru. Stávkovou pohotovost, potažmo stávku jsme vyhlásili vůči vládě, ne vůči osobě nebo vůbec vůči ministerstvu školství. A ta druhá věc ty čísla. Já myslím, že ty čísla máme stejná a je to jenom otázka té interpretace těchto čísel. A když si vezmeme, že vláda začala s námi, jako s odborovými svazy, které reprezentujeme, rozpočtovou a příspěvkovou sféru, kam školství patří, přišli v půli května s návrhem třech a půl miliard a v podstatě na zafinancování šestnáctitřídního platového systému a je začátek srpna, a ten návrh, který předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí obnáší opět tři a půl miliardy s tím, že se navíc rozpouští polovina třináctého, čtrnáctého platu. Takže je to jenom hra s čísly. Ty čísla jsou pořád stejná a jsou nedostatečná. Pane předsedo, ale to není pravda, protože samozřejmě záleží na tom, ve které platové třídě nové šestnáctitřídní tabulky kantoři budou. V případě, že se je podaří vyhnat výš, tak budou mít víc než jiní zaměstnanci. V tom je ten problém. Je to problém v přeřazování v rámci toho šestnáctitřídního platového systému. Je pravda, že skupina učitelů základních škol, pokud se to podaří, jsou ze současné deváté platové třídy se posune to gro do dvanácté platové třídy. Ale toto je v podstatě v poloze jakéhosi příslibu, že to tak bude. Ale my bohužel máme tu zkušenost, proto se držíme při zdi, že když se přeřazovalo v rámci systému, který vznikl v roce devadesát dva, tak několik let učitelé čekali, než byli přeřazeni do těch správných tříd. Rozumím tomu správně, že stávka je vlastně tím nástrojem, že křičíte hoří ještě předtím než oheň zachvátil střechu? Obrazně řečeno. Pokud zachvátí oheň střechu, tak si myslím, že bude pozdě. Tedy, je to tak? Zatím je v krbu zatopeno a vy křičíte hoří, protože může přeskočit jiskra. My jsme stávkovou pohotovost vyhlásili v podstatě, abychom vládu tlačili a upozorňovali, že ten problém je a že je potřeba ho řešit. Vláda ve svém vládním prohlášení říká, že se zavazuje, že pedagogickým pracovníkům navýší platy na srovnatelnou úroveň se zeměmi Evropské unie. A tady je ten problém, že vloni se jakýsi krok podařil, pro letošní rok máme obavu, že nebude a pokud by nebyl, tak vláda není schopna do roku 2006 tenhle ten svůj slib splnit. Ministryně Petra Buzková v rozhovoru pro BBC tvrdí, že pro učitele se prý v novém systému podařilo dojednat zařízení nejen do dvanácté, ale i do třinácté platové třídy. Ve výjimečných případech budou možná zařazení ještě o třídu výš. V rozhovoru pro BBC Petra Buzková ještě dodává: Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (ČSSD) (zvuková ukázka): Především učitelé základních škol si polepší, a to velmi významně. Musím říct, že tam se bude jednat v tarifu o více než dva tisíce korun. Tedy říkám to opravdu předběžně, prosím, aby mě někdo potom nebral za slovo. A jedná se vlastně o to, že oni dokonce budou mít snad vůbec nejvyšší navýšení ze všech zaměstnanců rozpočtové sféry. Říká v rozhovoru pro BBC ministryně školství Petra Buzková. Ani to nestačí předsedovi Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františku Dobšíkovi? Je otázka, jestli to stačí mně. Budou rozhodovat kolegové, jestli jim to bude stačit. Vy jste leader. Je problém v tom, že tom inzerovaném navýšení, které zaznělo, je částečně rozpuštěn podíl třináctého a čtrnáctého platu, takže je otázka potom toho celoročního výdělku toho člověka, který doposavad bral ty příslušné části dalšího platu. A tam je problém toho zařazení. My se obáváme, že pokud nebude dostatek těch prostředků, tak ty ředitelé, protože co škola, to právní subjekt ředitel zaměstnavatel, když nedostane ty prostředky, tak ty lidi nebude moc zařadit do dvanácté platové třídy. A když je zařadí, tak nebude mít na nárokové složky platu, které se v současné době vyplácí, takže to bude na úkor těch nárokových složek platu, takže to přidání, velmi zajímavé, přes ty dva tisíce v podstatě ten plat neporoste. Počkejte, tak ale jestliže Petra Buzková hovoří o průměrném navýšení platů, byť říká, že to je předběžné... Tarifní. Ano, tarifní. Byť říká, že je to předběžné číslo, tak ale tam dojde k dvoutisícovému nárůstu. Ano, ale nedostanete vyplacený to, co dostáváte. V tom dvoutisícovém nárůstu je podíl třináctého a čtrnáctého platu, Takže to činí řádově několik set korun. A když by ještě nebyly nenárokové složky platu, tak vlastně ten nárůst pohltí tyhle ty věci, o kterých mluvím. Jestli se ale nemýlím, tak čtrnáctý plat jste neviděli jak dlouho? Viděli, vyplácí se polovina před prázdninami a polovina před Vánocemi. To jste měli, až doposud jste vždy měli čtrnáctý plat? Ano, od příštího roku se má vyplácet jenom deset procent. Na rozdíl od ústavních činitelů. Vidíte, jak na tom kantoři zas nejsou tak špatně. Když se to číslo, které Petra Buzková řekla, vás uspokojí v případě, že bude garantovat, že se nerozpustí. Ano. V případě, že by toto číslo takto zaznělo, tak jste ochotni stávku, výhrůžku stávky stáhnout? To... Podle vašeho názoru. ...hovoříme o učitelích základních škol. Učitelé středních škol, co se týká nárůstu těch tarifních platů, to nebude až tak zajímavé a podle našich odhadů to bude maximálně pět set korun. Takže se budeme muset ptát učitelů středních škol, pokud s tím budou souhlasit. Učitelky mateřských škol mají mít nárůst jenom necelou stokorunu. Nepedagogičtí pracovníci mají jít s platem dolů. Kdy je poslední, řekněme termín, hodina, minuta, kdy jste schopni stávku odvolat, aby byla odvolána skutečně celoplošně? Je to pouze ten dvaadvacátý srpen nebo ještě od dvaadvacátého srpna do prvního září je prostor pro vyjednávání? Já jsem paní ministryni oslovil a uvidíme, kde se to naše jednání potká, protože bohužel jsou prázdniny, jsou naplánované různé věci a pokud dostaneme záruku, že to navýšení bude odpovídat těm určitým našim představám, tak samozřejmě to nebudeme organizovat za každou cenu. Vy jste naznačil, že dva tisíce je představa, která by vám odpovídala. Vy jste nechtěl, jestli se nemýlím, v rámci celého resortu hovořit pouze o stokorunách, že to je nedostatečné přidání? Já věřím tomu, že jako leader samozřejmě mám určitou odpovědnost, ale budu v podstatě reagovat na to, na co, jak přijedou kolegové z těch jednotlivých regionů a samozřejmě ty podklady budou mít a uvidíme, jaké záruky nebo jaké garance dá ministerstvo školství, když tady si myslím, že ten garant je malý. Tady by to měla dát víceméně vláda. Počkejte, co by tou garancí mělo být? Že vláda nějakým svým usnesením bude garantovat co? Tady je otázka objemu těch prostředků, jaké ministerstvo školství dostane. A dá-li samozřejmě, tak řekněte částku, prosím pěkně? Co pro vás bude garance na základě vládního usnesení, jestliže hovoříte, že to nemůže být samo ministerstvo školství? Struktura kapitoly školství není úplně tak jednoduchá a bude záležet na ministerstvu, jaké zvolí priority. My předpokládáme, že to prioritou mezi nebo tou významnou prioritou budou platy pracovníků v regionálním školství. A jestli ta částka, kterou ministerstvo školství získá, se bude pohybovat řádově kolem miliard, je to ten problém řešitelný a my jsme samozřejmě připraveni ustoupit. Ministryně školství Petra Buzková si myslí, že stávka je nešťastně naplánovaná hlavně kvůli prvňáčkům, kteří půjdou do školy poprvé. Je namístě tento argument? Mně se tenhle ten argument nezdá relevantní. Podle mě se běžně stávkuje od prvního září v Itálii i v jiných zemích a nechci se tedy s těmito zeměmi srovnávat, ale myslím si, že to není až tak vážný problém. Další téma, byť akcentováno bylo v tématu předchozím, situace ve školství. Tím jedním z důvodů, ne hlavním, protože hlavním je obměňování pracovníků ve školství, když se hovoří o stávce učitelů a pedagogických pracovníků, je situace ve školství jako celku. To potvrzuje Jaromír Jech místopředseda Svazu měst a obcí. Jaromír JECH, místopředseda Svazu měst a obcí ČR (zvuková ukázka): Obce jako zřizovatelé mají na starosti to financování provozu, oprav a tak dále budov základního školství. Stát, protože snad si trochu uvědomuje, že je tam jakási jeho role, dává určité příspěvky. Jeden z těch příspěvků se jmenuje příspěvek na žáka. V roce, tuším, 1996 tak zhruba, byl dvanáct set dvacet korun, něco přes dvanáct set dvacet korun. V dnešní době je devět set sedm korun. Konstatuje místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Ve školství by podle odborníků mohlo být víc peněz, pokud by počet škol a učitelů kopíroval demografickou situaci v zemi. Tedy česky řečeno, žáků ubývá rychleji než škol a kantorů. Jsou odbory ochotny podporovat, ať už snahu ministerstva školství, snahu krajských zastupitelstev či snahu měst a obcí, aby se více zredukovala síť škol v České republice, protože žáků je méně? Náš odborový svaz, kdy myšlenka optimalizace vznikla, je to už řádově několik let, hodně let zpátky, tak jsme samozřejmě říkali, že pokud bude řešena i otázka zaměstnanosti, že pokud ty školy se budou slučovat nebo rušit a žáci přecházet, aby bylo postaráno o ty zaměstnance buď tím, že přejdou na tu školu nebo odejdou do důchodu nebo ti nekvalifikovaní prostě budou z toho systému jakýmsi způsobem vyřazeni, že dostanou tu výpověď. My jsme říkali, že se tomu nebráníme. Bráníme se nějaké divoké optimalizaci, kdy by prostě ty rozhodnutí nebyly podle nás až tak kvalifikované a pokud se s námi bude o tom jednat, tak samozřejmě nebudeme militantní a říkat ani muži ze závodu, to není naše parketa. Když ale teď budeme, odhlédneme od toho, že jste jednou ze skupin, která má své zájmy v resortu školství, protože jste...zastupujete tady odbory. Připustíte při pohledu na české školství, že optimalizace zatím je příliš pomalá na to, jak vypadá demografická situace v zemi? Ano, nebo ne? Zbrzdila se reformou veřejné správy, protože určitým způsobem byla nastartována, pak do toho přišly vlastně zákony o krajích a obcích, kdy přecházely některé kompetence na kraje a kraje jako samosprávné jednotky také budou podléhat volebnímu cyklu. Takže máme třeba obavu nebo můžu říct za sebe, že si myslím, že se zpomalila, že příští rok jsou krajské volby, a ta redukce těch škol, třeba krajských, která by mohla být i větší a sami krajští zastupitelé to přiznávají, tomu prostě nepřistoupí prostě z těch důvodů, že příští rok jsou krajské volby a je to nepopulární krok jak pro rodiče, tak samozřejmě i pro nás, jako pro potencionální voliče. Takže je to problém. Tedy souhlasíte s tím, že optimalizace školství postupuje pomaleji v České republice, než by bylo zapotřebí? A že teď jste popsal politické vlivy, které tu optimalizaci podle vašeho názoru brzdí? Dá se to takhle zobecnit, ale předeslal bych, že situace v každém kraji nebo ve větším městě může být různá. Vy jste řekl, že je zhruba desetitisícový potenciál, opět použiji váš výrok z tohoto pořadu, plejády nekvalifikovaných lidí, které je možné ze školství propustit a kteří by mohli vlastně v rámci optimalizace sítě škol odejít. S jak velkou rezervou ještě počítáte, když se podíváte na důchodce učitele, kteří vypomáhají ve školách a podobně? Tady se budeme asi lišit s tím, jak k tomu přistupuje ministerstvo školství nebo by chtěli k tomu přistoupit kraje. Ono to seškrtání od zeleného stolu může vypadat velmi jednoduše, ale chceme mít, protože jsme samozřejmě i rodiče, v patrnosti to, že v té menší obci je otázka, co se stane, když ta škola bude zrušena. Jestli to bude ten správný krok nebo dojde k tomu, jak se někteří starostové bojí, že ten život v té obci se umrtví a nebo se najde řešení, že ta spádovost bude reálná. Je podle mě jiná situace třeba ve středních Čechách a jiná situace na Vysočině, kde ta sídla jsou daleko rozptýlenější. Takže proto říkám, že optimalizace ano nebo nějaká redukce škol, ale musí se k tomu přistupovat nějakým prostě rozumným způsobem. Vy zatím máte informace z ministerstva školství, že by hrozila nějaká divoká optimalizace, že před ní varujete? Divokou optimalizaci vidím v tom, že by to byly rozhodnutí, kdy to prostě přijde ráz na ráz a ti zaměstnanci o tom nejsou ani seznámeni. A to hrozí? Stávají se takové případy. Můžete uvést? Jak jsme byli informováni, třeba ve Vysokém Mýtě jsou rozhodnuti zrušit školu, střední školu, a ty důvody, nemáme to nebo, jak bych to řekl. Nějakým způsobem se to řeší, ale ty první náznaky hovoří o tom, že tam nejde o optimalizaci, ale třeba o řešení nějaké lukrativní budovy. Když se zaměříme na argumenty ministryně školství Petry Buzkové, tak pro BBC Buzková říká, že ministerstvo začalo připravovat změnu systému financování škol. Začalo s tím loni po prázdninách a došlo k určité dohodě s kraji, kdy je změněn způsob financování tak, že se nebudou financovat kraje a obce podle toho, kolik mají škol, ale podle počtu žáků. Souhlasíte s touto variantou? Je to ten nejlepší krok, jak zrušit ty nadbytečné školy? Jestli je to nejlepší krok, ono těch modelů může být několik. Tady byl zvolen už v minulosti model financování ne podle škol, ale podle výkonů. To jsou ty žáci, uvařené obědy, ubytovaní žáci a další a další věci. A tady se to jenom posouvá z těch jednotlivých normativů na jednotlivé typy škol a obory a tak dále na v podstatě skupiny dětí předškolního věku, školního věku, středoškolského věku a vzdělávání dospělých. A je to...vnímáme to samozřejmě jako nástroj ministerstva školství, aby nějakým způsobem ovlivňovali tu skladbu škol ve prospěch té optimalizace, ale jestli se to přesně povede, to ukáže čas. Počkejte, tak, tento nástroj, které ministerstvo školství chce zvolit podle Petry Buzkové, která to BBC potvrdila, tak je ten, který vy vítáte nebo by jste navrhoval ještě nástroj jiný? Jsou na to velmi rozdílné názory. Vy nějaký jednoznačný, jako svaz nemáte? Nebudu skrývat, že některé skupiny, je to zase různé podle regionů, podle toho, jak se jich to dotkne. Pro někoho ty agregované normativy jsou výhodné, že ta síť školy je třeba poddimenzovaná, viz. Ústecký kraj. Některé... Počkejte, pak ale teď, pane předsedo, když se budeme bavit vážně, tak ale není možné udělat optimalizaci, protože musíte zvolit nějakou optimalizaci na republiku jako celek. Nemůžete samozřejmě optimalizovat tak, aby to bylo pro ten region výhodné, protože to by jste téměř nic nezoptimalizoval. Ne, ne, ne, tam jde o to, že v některých regionech, když ještě byly školské úřady, tak určité redukce začaly probíhat. A proběhly. Někde prostě neproběhly. Takže proto říkám, že je to v každém tom regionu jiné. A ten třeba Ústecký kraj, kde ta optimalizace v některých částech toho kraje proběhla, tak de facto by na ty agregované normativy v současné době doplatili. Když se podíváme na další dvě témata, která souvisejí s dvěma právními normami, které Petra Buzková připravuje a před rokem v rozhovoru pro BBC oznámila, že je považuje za klíčové v souvislosti se svým působení na ministerstvu školství. První zákon je školský zákon, který, obecně řečeno, upravuje systém vzdělávání v dané zemi, rozumějme v České republice. A druhým zákonem je zákon o pedagogických pracovnících. Lidově bychom mohli říci kariérní řád, který upravuje postup kantorů a souvisí právě i s odměňováním učitelů. Tak, jak vy jste dostali ony dva zákony v připomínkovém řízení, jste s nimi spokojeni? Spokojeni s nimi nejsme samozřejmě, ale dali jsme x připomínek, které obnášely řádově několik stránek, kde máme informace, že z velké části nám ministerstvo...nebo je shledalo takové, že je možno je tam zařadit. Takže ten názor, že by jsme ho, ty zákony, odmítali, od počátku nebyl, ale jako spokojenost universální s tím samozřejmě také nebyla, protože jsme předpokládali, že o tom bude daleko větší, širší diskuse, než prostě proběhla. Ta diskuse byla daleko kratší, než jsme si představovali, ale budiž. Promiňte a tady by jste nevzal argument, že je nutné ty zákony přijmout co nejdříve, protože na školský, zcela nový školský zákon se čeká téměř od listopadu osmdesát devět a kariérní řád ve školství dosud neexistuje. Já bych to upřesnil, ten kariérní řád ten zákon sám o sobě neřeší. Tam je jenom nastíněn, že ho ministerstvo školství upraví vyhláškou. Tam jsou důležité pasáže, které se týkají vůbec stanovení kvalifikačních předpokladů, které doposud nejsou dány zákonem a další a další věci. Ale nezpochybňujeme ty zákony, ale myslím si, že po těch připomínkách budou vylepšené a bude záležet potom už na Poslanecké sněmovně, jak k tomu přistoupí. Co vám především vadí na kariérním řádu, na tom zákonu, budu-li citovat doslova jeho název, o pedagogických pracovnících? Na tom zákoně jsme neshledali nějaké vyloženě chyby nebo nějaké nedostatky, které by šly proti zájmu zaměstnanců, ba naopak nás spíš mrzí, že tam byly třeba navrhovány příplatky, a ty v tom zákoně nebudou, protože ministerstvo školství ustoupilo ministerstvu financí. Jestli se nemýlím, z toho, co jsem se dozvěděl z ministerstva školství, tak vy také vyčítáte kariérnímu řádu maximální pravomoci ředitelům škol. Je to tak? Je to v této poloze, že ředitel jako jediná osoba, jako zaměstnavatel bude rozhodovat,ale bohužel ten systém je tak nastavený, že budeme hledat cesty, jak to řešit i třeba na půdě kolektivního vyjednávání v rámci toho právního subjektu. Můžete být konkrétnější a lapidárnější? Konkrétnější, ředitel bude stanovovat plán dalšího vzdělávání. A určitě se najde cesta, jak o tom s tím zaměstnavatelem rovná se ředitelem jednat. A poslední otázka. Vaše výhrady ke školskému zákonu? Ty tam nebyly nijakého výraznějšího rázu. My vnímáme, že ten zákon musí být a říkám, naše připomínky měly ten charakter, jako aby byl vylepšen. V každém případě podle vás oba zákony, budou-li přijaty, tak zlepší situaci v českém školství? Mají šanci ji posunout k lepšímu. Konstatuje předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici a věřím, že se u těchto mikrofonů neshledáváme naposledy. Děkuju. Já také děkuju, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
