| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 30. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Miroslav Kalousek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Miroslav Kalousek má výhrady ke vzniku finanční policie - nesouhlasí s tím, aby policista nepotřeboval souhlas soudu k prolomení mlčenlivosti finančního úřadu.
Citace rozhovoru v médiích Čekají, nebo nečekají Českou republiku předčasné volby? Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek míní, že rozhodne podzim. Občanská demokratická strana by si podle Topolánka předčasné volby přála a je připravena o nich jednat s dalšími parlamentními stranami. Jsou ale občanští demokraté po případném volebním vítězství připraveni převzít vládní zodpovědnost? Mirek Topolánek k tomu říká: Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Každá, každá opozice musí být permanentně připravena na převzetí vládní odpovědnosti, myslím tím personálně, věcně, ale fakticky, protože nezná skutečný stav té země, protože nemá za sebou ta ministerstva, ty tisíce úředníků, tak fakticky každá vládní koalice, která nastoupí nebo každá strana musí udělat velmi rychlý jakoby "shortaudit" skutečného stavu a od toho se vlastně odpichují potom ty první kroky, i když musí být připravena dopředu. Říká v rozhovoru pro BBC předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Nejen o možnosti konání předčasných voleb bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nově také kandidát na předsedu KDU-ČSL Miroslav Kalousek, dobrý den. Dobrý den. V pondělí 21. července jste na celostátním výboru KDU-ČSL oznámil, že se na podzimním sjezdu strany budete ucházet o funkci předsedy. "Chci, abychom vystupovali jako strana sebevědoměji," řekl jste doslova. Můžete na třech příkladech z české politické reality popsat, kdy podle vás KDU-ČSL vystupovala ne dostatečně sebevědomě? Tak, jedním z těch příkladů samozřejmě je reforma veřejných financí, kdy se nám ne dostatečně sebevědomě podařilo prosadit ten základní rozdíl, jaký je mezi křesťanskou sociální politikou, která je na individuální odpovědnosti, a mezi socialismem, který je naopak demotivující a odpovědnosti, odpovědnosti zbavuje. Pochopitelně to bylo dáno poměrem politických sil, ale jako kdyby poslední dobou si nás volič neuměl spojit s žádným konkrétním tématem. Můžete uvést další takový příklad, kdy jste vystupovali nejen reformu veřejných financí, ostatně není možné ale říci, že i vy tam jste nevystupoval zcela sebevědomě, protože jste byl mezi koaličními experty na jednání v Kolodějích? Já samozřejmě nesu stejný díl odpovědnosti jako kdokoli jiný. Já jsem právě toto téma uvedl jako první, abych zdůraznil, že se za to cítím spoluodpovědný tak jako, tak jako kdokoli ostatní, dále si myslím, že naprosto zbytečná prohra se odehrála v Poslanecké sněmovně, kdy jsme nedokázali prosadit ratifikaci smlouvy, kterou uzavřela Zemanova vláda se Svatým stolcem. Domnívám se, že to byl, to byl výraz velkého nesebevědomí, kdy jsme měli daleko rázněji prosadit to, co už minulá a bohužel dokonce socialistická vláda byla ochotna uzavřít. Co jako předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek udělal pro to, aby on jako jeden z čelných reprezentantů KDU-ČSL přicházel s politikou KDU-ČSL, s vlastními alternativami, se sebevědomou politikou? No, ta sebevědomá politika má dva rozměry. Samozřejmě každý z nás pracuje na své pozici. Můžete vyjadřovat své názory ve sněmovně, ale to v demokracii velmi zásadní, a zvláště v koalicích, je vyjednávání uvnitř koalice. Vždycky to, a teď prosím ten pojem, aby nebyl brán priorativně, vždycky je to trochu, každá koaliční dohoda je trochu obchod. Vždycky je to něco za něco, vždycky se snažíme prosadit nějakou prioritu na úkor jiného kompromisu a já se domnívám, že v těchto vrcholových jednáních nejsme vždy dostatečně sebevědomí. Co jste špatně zobchodovali? Já se velmi ..., já se domnívám, že nejsme dostatečně sebevědomí a že jsme mohli prosadit víc. V čem například? Vy jste hovořil o těch věcech, které již není možné ... Například jsem přesvědčen, že byla domluvitelná, že byl domluvitelný úspěch smlouvy s Vatikánem. Chcete příklad, dávám vám ho, aniž bych si myslel, že to je ta nejvyšší priorita, která existuje. Nakolik ale to sebevědomí potlačuje to, že jste vůbec účastni v koaliční vládě, v níž mají majoritu socialisté, rozumějme ČSSD? To není o majoritě nebo o minoritě, to je o postoji, kdy nečekám, co udělá jeden nebo druhý, ale kdy naprosto jednoznačně řeknu: "Toto je moje priorita, toto je moje téma, s kterým si mě každý spojuje, a to prosazuji" a mám-li malou politickou sílu, tak, prosím, neúspěšně a je zcela zřejmé, co chci. Dám ..., ptáte se na konkrétní příklad, volba prezidenta. Jestliže jsme byli přesvědčeni, a já jsem o tom přesvědčen dodnes, že nejlepším kandidátem na prezidenta republiky byl Petr Pithart, no, tak jsme neměli odbíhat od jména ke jménu a čekat, co udělají naši partneři, měli jsme dál sebevědomě tvrdit, že tím nejlepším, co můžeme této zemi nabídnout, je Petr Pithart a stát si za ním bez ohledu na to, že by neuspěl, ale třeba by uspěl v té třetí, čtvrté nebo, já nevím, jaké volbě. Tohle je, myslím, takový poměrně konkrétní příklad, jak si představuji možnost sebevědomého vystupování. Když jste zmínil smlouvu s Vatikánem jako jeden z problémů, kdy KDU-ČSL podle vás vystupovala ne zcela sebevědomě, dá se říci, že to považujete za prohru Cyrila Svobody jako vicepremiéra, ministra zahraničí, ano nebo ne? Pokládám to za neúspěch křesťanských demokratů. V čele s Cyrilem Svobodou? Pokládám to za neúspěch křesťanských demokratů a myslím, že veřejnost to také tak brala jako neúspěch křesťanských demokratů. Současný předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda k ohlášené kandidatuře Miroslava Kalouska na post předsedy v rozhovoru pro BBC uvedl: Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Kandiduji na post předsedy strany a samozřejmě v demokratické straně je normální, že jsou protikandidáti, takže ho beru jako protikandidáta. Sílu určí naši delegáti, ale já jsem přesvědčen, že delegáti zvolí konzervativní hodnoty, zvolí skutečně křesťanskodemokratickou politiku tak, jak ji reprezentujeme dnes v našem vedení, jsem také přesvědčen o tom, že vědí, co je dobré a prospěšné pro naši stranu, ale opakuji znovu, to jsou otázky, které je třeba klást našim delegátům a s nimi o tom mluvit. Na otázku, co by se mělo po sjezdu lidovců změnit ve vedení strany, pokud Cyril Svoboda pozici předsedy obhájí, odpověděl: Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): O tom také chci mluvit především s našimi delegáty. Samozřejmě, že to, co mně se nelíbí, a vidím to jako vážnou věc, je, že se navzájem pere jakoby vnitřní prádlo na veřejnosti v médiích. Jako příklad Svoboda uvedl, že někdo z vedení dal novinářům k dispozici, jak on říká, nepravdivou informaci, že prosazoval svého bratra jako kandidáta na pozici prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Jmenovat Svoboda nikoho ovšem nechtěl. Je podle Miroslava Kalouska velkým probléme, že si špinavé prádlo, řečeno slovy Cyrila Svobody, perou lidovci na veřejnosti? Já si myslím, že vždycky je problém, když si neumíme některé věci vyříkat doma a dříve, než se zcela jednoznačně dohodneme, jak budeme postupovat, tak ty informace uniknou na veřejnost, ale nemyslím si, že to je specifikou pouze KDU-ČSL. Bohužel tento jev mnohem masivnější se dá sledovat i u všech ostatních politických stran. V případě, že byste byl zvolen předsedou, jak důležité by pro vás bylo, aby lidé, kteří by se stali místopředsedy strany, tvořili kompaktní tým, rozumějme, jestli by v případě, že by Cyril Svoboda souhlasil s kandidaturou na místopředsedu, že by byl vaším místopředsedou? Je důležité prostě najít ten způsob, jak komunikovat tak, že síly dají dohromady jeden výsledný vektor. Nemá smysl spekulovat o tom, jak by ten tým měl vypadat. Tam je suverénem sjezd a sjezd rozhodne, kdo bude zvolen do jakýchkoli pozic. Na těch lidech, kteří jsou potom zvoleni, záleží, jestli umí najít způsob společné a efektivní práce, kdy se ta energie nespotřebovává dovnitř, ale jde ven a tam ... Vy byste uměl najít takový způsob, aby Cyril Svoboda, pokud byste se stal předsedou, aby on byl místopředsedou? Teď vám nerozumím. Pokud byste se vy stal předsedou, tak to tak na sjezdech bývá, že ten neúspěšný kandidát na předsedu, pokud má zájem, kandiduje na místopředsedu? Já nechci spekulovat o tom, kdo bude zvolen na jakou pozici. Jsem přesvědčen, že ... Chcete být předsedou, tak ... Jsem přesvědčen, že kdybych byl zvolen já, tak umím tu roli moderátora, protože to je důležitá role moderátora jednotlivých zvolených pozic, že bych ji uměl dostát tak, že by ta strana zněla jedním hlasem, protože je důležité, aby zněla jedním hlasem. Tedy, dovedete si představit, že by, pokud by tu kandidaturu přijal, mohl být místopředsedou Cyril Svoboda pod vámi? To není jenom o představení, to je o respektu a pokoře vůči vůli delegátů sjezdu. Ten sjezd rozhoduje a my jsme pak povinni poradit si co nejlépe s tím, jak rozhodl. Můžete jednoznačně odpovědět na otázku, jaké důsledky by pro fungování vlády premiéra Vladimíra Špidly mělo to, pokud byste předsedou lidovců byl zvolen? Víte asi, na co narážím. Zda byste chtěl být členem vlády a muselo by dojít k rekonstrukci, ano nebo ne? Určitě ne. Pane redaktore, já mluvím o programových prioritách, které chci akcentovat, já mluvím o způsobu řízení strany, o způsobu její strategie. Určitě se nezabývám v myšlenkách spekulacemi o personálních změnách a určitě by to nebyla priorita činnosti po sjezdu. Počkejte, ale novodobá česká politika vždy zatím dodržovala, až na jednu výjimku, tou byl Michael Žantovský, který byl vně vlády, když byl předsedou ODA a byly s tím koaliční problémy, to znamená, byť je to až druhá, třetí úvaha, jak vy je naznačujete, jak by tato úvaha musela být řešena? Já bych v tom neviděl zásadní problém. Existujou koaliční mechanismy, kde se jednotlivá rozhodnutí dohadují a je také pravda, že čím slabší je vláda, tato vláda má bohužel pouze sto jedna hlasů ve sněmovně, tak tím více rozhodujících a zásadních rozhodnutí se musí dělat právě v Poslanecké sněmovně. Ta váha toho rozhodování se přesouvá do sněmovny, takže já bych neviděl nejmenší problém v tom, že předseda by nebyl členem vlády, naopak spatřoval bych v tom významnou výhodu, že bych měl více času, než logicky má člen vlády, věnovat se řízení a sjednocení strany. Když to ještě otočím tu otázku, v případě, že byste při volby předsedy neuspěl, budete kandidovat na místopředsedu, ano nebo ne? Samozřejmě ano. Já jsem dostal několik nominací do nejvyšších stranických funkcí, já chci sjezdu nabídnout své schopnosti, své zkušenosti, chci jim nabídnout svojí programovou vizi a jsem připraven tuhle práci dělat na jakékoli pozici, do které mě ten sjezd bude chtít zvolit. Tedy v případě, že neuspějete, tak místopředseda? Samozřejmě. Předseda ODS Mirek Topolánek předpokládá, že o dalším politickém vývoji v České republice rozhodne podzim, a to především závěrečné schvalování zákonů, které tvoří reformu veřejných financí a schvalování státního rozpočtu na příští rok. Je podle vás KDU-ČSL připravena na variantu předčasných voleb, ano nebo ne? My se nezabýváme předčasnými volbami. My jsme součástí koalice, která má několik zásadních úkolů, na základě programového prohlášení dostala důvěru ve sněmovně a my uděláme všechno proto, aby ty úkoly naplnila. Předseda občanských demokratů Topolánek v rozhovoru pro BBC k volání své strany po předčasných volbách ještě doplňuje: Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Tak, tady je třeba říct, že když jsem já řekl, že budeme usilovat všemi legálními prostředky o pád vlády, což je úkol každé opozice na světě, tak mezi ty legální prostředky patří samozřejmě získání, znovuzískání mandátu této vládní koalice, o které říkáme, že ho nemá, protože tvrdila před volbami a po volbách něco úplně jiného, což může učinit buď hlasování o důvěře vlády, nebo předčasnými volbami, které znovu ten mandát buď potvrdí, anebo ho dají jiné vládní sestavě a samozřejmě, že mezi ty legální nástroje patří, že budeme přesvědčovat, a k tomu ještě nedošlo a nikdo k tomu nemá mandát, poslance vládní koalice, leadery vládní koalice, k tomu, že pro Českou republiku by bylo opravdu lepší, kdyby tady byla silná vláda se silným mandátem a pokusili se nechat voliče znovu rozdat karty. Dvacátý čtvrtý červenec a slova předsedy ODS Mirka Topolánka v rozhovoru pro BBC. Vy jste, Miroslave Kalousku, před chvílí řekl, že KDU-ČSL dostojí své odpovědnosti, to, že přijala nabídku být účastna v koaliční vládě, tedy se předčasnými volbami nezabýváte, zároveň jste v několika rozhovorech naznačil, že vládní koalice je oslabena odchodem předsedy hospodářského výboru sněmovny Josefa Hojdara z poslaneckého klubu ČSSD. V případě, že Hojdar vládní návrh reformy veřejných financí nepodpoří a padne vláda, což je jedna ze dvou variant, které se nyní nabízejí, měla by podle vás KDU-ČSL trvat na nějakých dalších variacích sestavování koaličních vlád, nebo by měla přistoupit na Topolánkovu argumentaci a vyjednávat o předčasných volbách? Tak, především nechápu, proč jste zmínil jenom kolegu Hojdara. V této pozici se samozřejmě může ocitnout kdokoli ze sto jedna koaličních poslanců a já doufám, že to nikdo z nich neudělá, ale za předpokladu, že by neprošly reformní zákony, pak by určitě neprošel ani rozpočet na příští rok, a pak je zřejmé, že dny této vlády by byly sečteny, pak si myslím, že je povinností všech demokratických politických stran najít nějaké jiné východisko. Ty předčasné volby jsou vždycky až tím posledním krokem a je to vlastně špatná vizitka pro politickou reprezentaci, protože říká voličům: "My se neumíme dohodnout tak, abychom mohli řádně spravovat zemi, musíte za nás znovu rozhodnout." Proto říkám, že předčasné volby jsou tím posledním řešením. Pokud byste tedy byl předsedou KDU-ČSL v té situaci, tak byste chtěl sestavování jiných možností, variant vlád, nikoli předčasné volby? Já bych především chtěl, aby současná koalice, která byla tím nejefektivnějším řešením rozložení sil po volbách, aby dostála svého volebního období, aby naplnila své programové prohlášení. Kdyby se tak nestalo, pak by bylo povinností politiků a samozřejmě předsedů politických stran najít nějaké jiné efektivní východisko, než jsou předčasné volby. Předčasné volby já pokládám za selhání politické reprezentace. Ve čtvrtek 24. července Poslanecká sněmovna v takzvaném prvním parlamentním čtení schválila balík zákonů, který tvoří reformu veřejných financí. Vladimír Špidla v debatě uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): V debatě po mém soudu také bez jakýchkoli pochybností vyplynulo, že není k dispozici žádná jiná koncepce reformy kromě té, kterou předkládá vláda. V debatě po mém soudu také naprosto zřetelně vyplynulo, že tato reforma je kompromisem, protože jsem mohl sledovat útoky jak z levé i pravé strany. Vladimír Špidla 24. července v Poslanecké sněmovně na závěr debaty o reformě veřejných financí v takzvaném prvním parlamentním čtení. Má Miroslav Kalousek obavy, že se začne ona reforma hroutit jednotlivými poslaneckými návrhy? Tak, já očekávám poměrně tuhou rozpravu, obtížnou rozpravu ve druhém čtení. Je to logické, protože stávající model je výsledkem dohod expertů a šéfů koaličních stran a samozřejmě nyní každý poslanec k tomu může uplatnit svojí prioritu. Umím si představit i celou řadu změn a substitucí, ale neumím si představit, že reforma bude změkčena, to znamená, že se bude spořit méně peněz, jinými slovy, že se budeme zadlužovat rychleji, než jsme se zavázali, že budeme. To si představit neumím. V takovém případě by reforma skutečně zkrachovala a já jsem optimista, protože si musíme říct, co je alternativou krachu reformy. Alternativou je, že se utratí o dvě stě osmdesát miliard víc, že zadlužíme tuhle zemi o dvě stě osmdesát miliard víc, než nezbytně musíme a že postrčíme Českou republiku o krok dál k dluhové pasti, a to je špatná alternativa. Tady v souvislosti s těmi pozměňovacími návrhy se opět nejvíce mluví o Josefu Hojdarovi, předsedovi sněmovního hospodářského výboru, který svůj hlas pro reformu podmiňuje pozměňovacími návrhy. Hojdar navrhuje například změkčení reformy nemocenské, to znamená, že by se tolik neušetřilo na nemocenské, že by vlastně byla změkčena reforma nemocenské. Je to pro vás přijatelné? Pokud by to byl nepřekonatelný problém, můžeme o tom mluvit za nějakou jinou cenu, například, že se mnohem víc přitvrdí v podporách v nezaměstnanosti. Já si umím představit celou řadu substitucí, ale substituce typu 1:1, 2:2, ale určitě ne 2:0 a celkové změkčení reformy. Mluvil jste s Josefem Hojdarem od chvíle, co vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD? Pouze jsme prohodili několik zdvořilostních frází. Neprojednávali jsme konkrétně reformu, ptáte-li se na to. Jde mi o to, zda zkrátka vy jako předseda rozpočtového výboru, který bude asi i shromažďovat návrhy pozměňovacích návrhů poslanců, zda mu řeknete, že skutečně je nutné v případě, že chce změkčit dopad reformy nemocenské, tak bude muset navrhnout jiné úspory ve svých pozměňovacích návrzích. Je to tak? Podívejte se, projednávání, tohle přeci není diskuse mezi Kalouskem a Hojdarem nebo mezi Kalouskem a kýmkoli jiným. To je prostě diskuse v Poslanecké sněmovně, která má svůj řád podle daného procesu, daného dokonce zákonem, to znamená, nás teď čeká projednávání těchto zákonů v jednotlivých výborech, budou padat pozměňující návrhy, výbory přijmou jednotlivá usnesení pro Poslaneckou sněmovnu a zcela určitě před závěrečným hlasováním v Poslanecké sněmovně nás čeká koaliční vyjednávání ne nepodobné tomu kolodějskému, jaké pozměňující návrhy koalice podpoří a jaké nepodpoří a já v rámci tohoto procesu jsem optimista, že zákony budou schváleny a reforma nebude změkčena a nebráním se některým změnám, koneckonců ty změny mohou být i k lepšímu. Ta nemocenská by byla změnou k lepšímu? Zcela určitě ne. Změkčení nemocenské samo o sobě bez nějakého příslušného vyvážení bych nepokládal za možné. Premiér Vladimír Špidla v sobotu po jednání předsednictva ČSSD hovořil o druhé fázi reformy veřejných financí: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Reforma je v první fázi. Těch jedenáct zákonů, nebo dvanáct zákonů, které byly předloženy, jsou první fáze a budou následovat další zákony, které se budou týkat reformy důchodového systému, to je ten systém NDC, velmi ostrého útoku na šedou a černou ekonomiku, prostě proti všem způsobům zneužívání jakýchkoli možností, které jsou v české ekonomice dány. Výhodou v tom příštím období je, že přece jenom už bude uvolněn čas a bude to moct probíhat v mnohem poklidnějším tempu. Sobotní slova premiéra Vladimíra Špidly. Registrační pokladny, finanční policie, majetková přiznání, to jsou podle ministra financí Bohuslava Sobotky, která pronesl pro BBC, nástroje, kterými se koaliční vláda pokusí bojovat proti šedé ekonomice. Mají tyto nástroje podporu předsedy rozpočtového výboru sněmovny? V té formě, v jaké byly dohodnuty v Kolodějích, mají moji podporu. Zase je strašně důležité říci, v té formě, v jaké byly dohodnuty v Kolodějích, aby nedocházelo k posunům na tu či onu stranu. Když se zaměříme například na finanční policii. Ministr financí Bohuslav Sobotka v pondělí řekl BBC, že finanční policie má od příštího července v počtu zhruba dvě stě padesáti lidí bojovat proti daňovým podvodníkům, přednost mají mít závažné případy. Finanční policii podporujete? Já si myslím, že je dobře, aby vznikl útvar, kde bude věnována velká péče profesní erudici, odbornosti jednotlivých policistů, protože bojují s lidmi, jejichž inteligence je nesmírně vysoká. Finanční kriminalita se vyznačuje tím, že ten kriminálník je většinou velmi chytrý a velmi inteligentní člověk, takže je potřeba, aby s ním pracovali profesionálové. Toto podporuji. Pokud tento zákon bude spojen s některým významným posunem pravomocí, které by policie získala, tak očekávám velmi složitou debatu. Například si neumím představit, že by policista nepotřeboval rozhodnutí soudu, kdyby měl prolomit mlčenlivost finančního úřadu. To za sebe říkám, to si představit neumím. Ministr financí Bohuslav Sobotka řekl BBC, že by měla být prolomena mlčenlivost pracovníků finančních úřadů, nespecifikoval, zda pouze se soudním či bez soudního povolení. Vy byste pro soudní povolení ruku zvedl? Bez soudního povolení byste takový zákon nepodpořil? Ano, to říkáte přesně. S povolením soudce, to je totiž stávající stav. No, ale proč pak zřizovat finační policii teda, když je zde policie a měla by mít specializované útvary? Já to chápu jako snahu zřídit specializovaný útvar, kterému bude věnována mnohem větší personální péče o zvyšování odborné způsobilosti a odborné zdatnosti jednotlivých policistů, kteří se zabývají finanční kriminalitou. Tam tomu rozumím. Můžeme se samozřejmě bavit i o těch pravomocích, ale významný průlom, který by získala policie na úkor justice, takový bych nikdy nepodpořil. Může Miroslav Kalousek říci jako předseda rozpočtového výboru, nakolik odhaduje dodatečné příjmy do státní pokladny v případě, že by se na základě vládní reformy veřejných financí úspěšně bojovalo s prostorem, kterému se říká šedá ekonomika? Já jsem o tom ..., to se neodvážím spekulovat. Víte, já, někdo si například slibuje od zavedení registračních pokladen významné mnohamiliardové příjmy. V žádné zemi, kde byly zavedeny, nebyla prokázána souvislost mezi jejich zavedením a lepším vybíráním daní. Ti, kteří velmi vehementně podporují tyto návrhy, mají svá čísla. Těm číslům já nevěřím. Které kroky budete chtít vy osobně prosazovat v boji proti šedé ekonomice? Budu prosazovat ty kroky, ke kterým jsem se zavázal v Kolodějích, to znamená, zavázal jsem se k zákonu o bezhotovostním styku, zavázal jsem se k zákonu o zamezení legalizace prostředků z trestné činnosti, takzvaný zákon o praní špinavých peněz, zavázal jsem se k majetkovým přiznáním v té formě, v které jsme ho dohodli, zavázal jsem se k prosazování registračních pokladen na tržištích a stánkovém prodeji. To jsou výsledky dohody, o které netvrdím, že je nějak skvělá, nebo že bych byl přesvědčen, že ty jednotlivé kroky jsou samospasitelné, ale... S žádnou iniciativou nad rámec dohody nepřijdete? To v žádném případě ne. Když se zaměříme na rozpočet, na státní rozpočet na příští rok, které obavy při jeho projednávání máte, teď rozumějme se samotným odborným zázemím onoho rozpočtu... Dovolte mi ještě jednu větu k tomu praní špinavých peněz, aby mi bylo dostatečně rozuměno. Ano. Já jsem přesvědčen, že žádný nový nástroj a žádná nová instituce neudělá výrazný průlom s tou válkou v praní špinavých peněz, že to, co skutečně může pomoci, je mít dostatečně dokonale připravené odborné lidi ve stávajících institucích, protože existují a přidělám-li na nějaký jiný dům tabulku, zde zřizuji novou instituci proti praní špinavých peněz a nebudu tam mít dostatečně připravené a dostatečně motivované lidi, tak nepomůžu státnímu rozpočtu, ani boji s ekonomikou, vůbec ne. To říkáte k finanční policii? To říkám k jakémukoli nástroji, který bude schvalován. Teď ale odpověď na tu otázku, kterou jsem položil, to znamená, které neznámé vy máte především jako předseda rozpočtového výboru s projednáváním rozpočtu na rok 2004, hlavní neznámé? Tak, já vidím hlavní riziko, ne neznámé, ale hlavní riziko vidím ve vývoji hrubého domácího produktu, protože za předpokladu, že vznikne recese na západ od našich hranic, tak se to nemůže nepromítnout do vývoje naší ekonomiky, rozpočet je jakýmsi modelem vývoje ekonomiky, může dojít k propadu příjmu, a pak je to otázka některých fiskálních rizik, které nejsou zakalkulovány, otázka nějaké arbitráže nebo realizace některých dříve uzavřených státních garancí. Když hovoříte například o arbitrážích, jednou, o níž se hovoří, je arbitráž o IPB. Stát i Nomura, bývalý vlastník IPB, se obrátily na mezinárodní arbitry. Nomura požaduje po státu zaplatit kolem čtyřiceti miliard korun za zmařenou investici, stát naopak chce po japonské investiční bance zhruba dvě stě šedesát tři miliardy korun za výdaje spojené se záchranou IPB. Jak by se měla případná arbitráž v případě, že Česká republika prohraje, platit? V případě, že ji vyhraje, tak předpokládám, že se ví, co se udělá s dvě šedesáti třemi miliardami korun, protože peněz v českém státním rozpočtu není nikdy nazbyt, tudíž, co v případě, že by Česká republika prohrála čtyřicet miliard? Měla by se opakovat akce kolem Novy, to znamená opět vypsat dluhopisy a prohloubit schodek státního rozpočtu? Pane redaktore, já chápu vaši otázku, ale já se nedopustím jako předseda rozpočtového výboru spekulace, co by bylo, kdyby Česká republika prohrála arbitráž. Já jsem přesvědčen, že Česká republika neprohraje arbitráž, že nebudeme muset zaplatit ani korunu a musíme pro to všichni udělat maximum. Zeptám se ale obecně, je model zaplacení deseti miliard za Novu, za arbitráž za Novu, modelem, který se bude opakovat i u jiných arbitráží, nebo by měly být například placeny z výnosu privatizace? My musíme udělat všechno pro to, abychom neprohráli už jednu jedinou arbitráž. Nezlobte se, ale já v tuto chvíli mám odpovědnost za zemi, jejíž jsem ústavním činitelem a nemohu spekulovat o tom, co by se stalo, kdybysme prohráli jakoukoli arbitráž. Neprohrajeme! Říká sebevědomý předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC, někdy příště na shledanou. Já děkuji za pozvání, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
