| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 28. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Miroslav Kostelka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Miroslava Kostelky začala jednání o prodeji nadbytečných podzvukových letounů L-159. Armáda jich chce prodat více než padesát.
Citace rozhovoru v médiích Nedostatek peněz v rozpočtu ministerstva obrany a přepracovaná armádní reforma vede nejen k rušení posádek, ale armáda dočasně pozastavila nábor vojenských profesionálů. Osmnáctého července to v rozhovoru pro BBC přiznal náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády ČR (zvuková ukázka): Takže nabírat se bude, ale v současné době jsme to pozastavili proto, protože než spočítáme právě to, co jsem říkal, kolik lidí a kam budeme potřebovat, tak nemůžeme někomu slíbit, že ho vezmu do Vyškova, když mu řeknu, on si rozváže pracovní poměr v práci, pak mu řeknu, bohužel, my jsme se spletli, my tam nemáme místo, takže to takhle nejde. Ale budeme samozřejmě pokračovat profesionalizace do roku 2006, 2007 stále trvá. Říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Nejen o proměnách armádní reformy bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Při jejím poslechu vás co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Dobrý den. Dobrý večer. Když jste nastoupil do funkce ministra obrany, přiznal jste svůj stud za to, že nyní musíte vojákům vysvětlovat, že mnohé ze slibované reformy se neuskuteční. Nabírá tento váš stud na síle nebo naopak ochabuje? No, já bych to nehodnotil z hlediska síly či ochablosti tohoto pocitu, samozřejmě, že všechny útvary, které jsme nějakým způsobem budovali nebo jsme chtěli budovat, dneska je budovat nebudeme, neboť je musíme snižovat, mě bolí a bolí samozřejmě náčelníka generálního štábu, bolí celí resort. Je to ale realita, s kterou se musíme vypořádat a bohužel se s ní musí vypořádat i všichni vojáci, občanští zaměstnanci. Když váš předchůdce ve funkci ministra obrany Jaroslav Tvrdík po dvojí změně názorů nakonec rezignoval na svou funkci, v rozhovoru pro BBC uvedl: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Já vím, že dnes mohu vypadat jako hlupák, ale lepší je vypadat jako hlupák jeden den, než celý další život. Jaroslav Tvrdík při svém definitivním oznámení rezignace v BBC ještě prohlásil: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Reforma byla postavena velmi ambiciosně a vycházela z ekonomických principů. My jsme počítali s tím, že po provedení reformy klesnou obranné výdaje dokonce až na 1,8 %, ale nejdřív je potřeba vytvořit prostor pro zefektivnění nákladovosti armády, to je ten takzvaný transformační hrb. Vzpomeňme, že jsem za dva roky opustil desítky posádek, propustil tisíce lidí, udělali jsme řadu projektů, které umožní na konci efektivnější a hospodárnější chování a na druhou stranu na tom konci potom, kromě toho, že se takhle šetří, musíme něco budovat a v tuto chvíli armáda je příliš zatížena závazky z minulosti na to, aby dokázala takovéto škrty v tuto chvíli přežít. Třicátý květen a slova tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka v rozhovoru pro BBC. Kolikrát si už Miroslav Kostelka ve funkci ministra obrany připustil, že, řekněme, nemá zapotřebí, aby byl poslem špatných zpráv a oznamoval jen špatné zprávy související s přepracovanou koncepcí reformy? Víte, pane redaktore, ono je to o tom, že někdo tím poslem špatných zpráv být musí. Samozřejmě nejsem poslem špatných zpráv jenom já, jsou to i moji podřízení, jsou to podřízení náčelníka generálního štábu, náčelník generálního štábu sám. Pravdou je, že armáda existovat musí, že musí být moderní, musí být taková, aby nebyla příliš rozdílná, myslím kvalitativně, technologicky s našimi spojenci v NATO a to všechno chce peníze a bohužel peníze znamenají nebo získat peníze znamená to, že armáda nemůže být tak velká v těch zdrojových rámcích, které máme nyní, jak jsme počítali. Jinak to, co říkal pan bývalý ministr Tvrdík, samozřejmě pravda je, u nás ten hrb transformační existuje, existovat bude taky. A je pravdou, že po určité době, dejme tomu za čtyři, pět let, by armáda mohla být, mohla být levnější. Ale zase je to o penězích, zase je to o tom, kolik dostaneme zejména v následujících dvou letech. Spočítal někdo u vás na ministerstvu obrany, zda ona přepracovaná verze reformní armády bude nákladnější či naopak levnější než ta Tvrdíkova verze? Víte asi, proč se na to ptám, protože ty dopady mohou být bolestnější při takto radikálním seškrtání armádního rozpočtu než kdyby byly. Existuje takový materiál, máte ho k dispozici? Existuje materiál, který, respektive existuje materiál z výsledků štábního cvičení, kterého probíhalo v posledních čtrnácti dnech, kde jsme došli k určitým závěrům z hlediska struktur armády tak, jak budou nastaveny pro rok 2004 a v jistém smyslu v cílovém stavu, dejme tomu, v roce 2007, 2008. Vy ale asi máte na mysli materiál, který by komplexně posuzoval dopady, snížení rozpočtu resortu armády na obce, města, regiony. Takovýto materiál samozřejmě k dispozici nemám. Já vycházím z toho, že jsem ministr obrany a musím zabezpečit obranu tohoto státu. Musím zabezpečit v první řadě ty úkoly, které armáda plnit má, to znamená bránit a chránit obyvatelstvo této země, plnit úkoly ve prospěch spojenců a zabezpečit i nevojenská ohrožení. Jste si vědom toho, že vám uplynula polovina stodenní lhůty hájení, že za sebou máte padesát dní ve funkci ministra obrany? Tak já se přiznám, že jsem nějaké velké hájení zatím nepocítil, protože ta doba je velmi dynamická a prakticky denně přináší některé problémy, které se musí řešit a jsou mnohdy velmi nepopulární. A po padesáti dnech ve funkci ministra obrany vám položím jednoduchou otázku. Považujete po těch padesáti dnech za správné, že jste nabídku řídit resort po Jaroslavu Tvrdíkovi přijal? Vzhledem k tomu, že jsem vycházel z určitých principů, nakonec si sám Jaroslav Tvrdík, Jarda Tvrdík mě požádal o to, abych tuto nabídku přijal. Já jsem panu premiérovi v době, kdy mi tuto nabídku učinil, řekl, že mám jen velmi omezené podmínky k tomu, abych ji přijal a to, že se mnou budou moji spolupracovníci, bývalí pana ministra Tvrdíka spolupracovníci dál pracovat a druhou podmínkou bylo, že bych nerad, aby měla jakákoliv rozpracovaná reforma armády a další otázky v tomto státě dopad na sociální otázky u vojáků z povolání, občanských zaměstnanců. Považujete to tedy za dobré, že jste onu nabídku přijal i po těch padesáti horkých dnech? Považuju se za krizového manažera, který musí v této době spolu se svými spolupracovníky ne vyvést armádu z krize, ale nastavit, rozpracovat reformu tak, aby mohla úspěšně probíhat. Někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík při ohlášení své rezignace před těmito mikrofony 30. května říkal, že je ochoten být jako poradce v týmu nového ministra obrany. Bude či je vaším poradcem Jaroslav Tvrdík? Samozřejmě, že není mým poradcem, není zaměstnán na ministerstvu obrany, já jsem už to tehdy říkal, on ani neměl tuto snahu být tam zaměstnán, to, co jsem mu podsouval, bylo špatně. Samozřejmě, že někdy se vidíme a on mi sděluje své dojmy a své poznatky a co si myslí o některých krocích, který náš tým dělá. Někdy jsou to pozitivní, někdy samozřejmě i negativní dopady. Za co vám nejvíc vyčinil? Ale bohužel jsem ministrem já a tu odpovědnost neseme my. Za co vám nejvíc vyčinil? Já bych neřekl, že do současné doby by mi nějak za něco moc nadával a ani bych to nechtěl. Při jmenování Miroslava Kostelky do funkce ministra obrany 9. června prezident Václav Klaus na Pražském hradě odmítl formulaci, že by kvůli seškrtanému armádnímu rozpočtu byla reforma v troskách. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já zásadně odmítám formulaci, že reforma armády je v troskách, já toto vylučuji, toto považuji za nepřípustné, jde o to, jak racionálním způsobem tato reforma bude provedena, ale vysílat signály, že je v troskách, já myslím, že je naprosto nezodpovědné a já to rezolutně odmítám. Devátý červen a slova prezidenta Václava Klause. Rozpočet resortu obrany počítá na příští rok s částkou více než 50 miliard korun českých. Není, pane ministře, ovšem zásadní problém při uskutečňování nové verze armádní reformy v tom, že nevíte, jak velké peníze budou v rozpočtu, rozumějme v rozpočtu resortu obrany v letech dalších, rok 2005, 2006? Tak já bych nerad vypadal jako absolutní idealista a nakonec možná hlupák. Ale já skutečně věřím tomu, že v následujících třech letech budou vyčleněny dvě procenta hrubého domácího produktu na rozvoj armády a na reformu. Vy ovšem nevíte, jak ony dvě procenta hrubého domácího produktu mohou vypadat, tam směřovala ta otázka, tedy, že nemáte částku, respektive částky při plánování nějaké reformy, se kterými byste stoprocentně mohli počítat? To je bohužel pravda, tuto částku známe na následující rok, to znamená na rok 2004, na další roky zatím neznáme. Ale vycházíme z toho, že při úspěšně provedené reformě veřejných financí ekonomika tohoto státu bude vzrůstat. A když nebude? Když nebude, samozřejmě bude to mít dopad. A my jsme si vytvořili jisté pojistky pro to, abychom dokázali případný dopad eliminovat. Jaké pojistky to jsou? Jsou to pojistky takové, že zatím necháváme některé struktury, které v případě ale krajní nouze, protože to už by pak nebylo o příliš funkční armádě a velmi neradi bysme k tomu dospěli, ještě bychom mohli redukovat. Jaké struktury to jsou? Buďte konkrétní prosím. Nerad bych teď rozebíral úplně podrobnosti. Každopádně všechny struktury, které se nyní redukují, mají ještě trošku svoje rezervy, ale nejsou už veliké a není to o miliardách. To znamená, že byste nadále sahali do těch redukovaných částí, které redukujete už tak s redukovaným rozpočtem? Jsou některé otázky, které nám dávají ještě možnosti, pokud se nám něco povede. Například, jestliže říkáme, že budeme používat osmnáct, nebo provozovat osmnáct letounů L-159, to znamená mít jich fakticky asi dvacet čtyři, o ten zbytek se někdo musí starat do doby, než se prodají. To je například první taková rezerva, kterou můžeme v budoucnosti možná, možná vytáhnout. Ale já bych ji radši použil na doplnění těch struktur, které nyní existují. Vytváříme tankový prapor s těmi uvedenými tanky T-72. Zase je to otázka, co dál, protože pětatřicet těchto tanků opravdu může sloužit pouze pro výcvik a prakticky nějakou velkou reálnou bojovou sílu nemají za prvé a za druhé je těžko budeme nasazovat v podmínkách České republiky v současnosti, protože taková /nesrozumitelné/ nám nehrozí a v misích velmi, velmi nepravděpodobně. Natolik se dají vyčíslit ony pojistky, je to o miliardách? Není to v žádném případě o miliardách. Tedy o možná miliardě, jedné? Ani o miliardě. To nejsou moc velké pojistky. Nejsou. Stínový ministr obrany Petr Nečas ve své alternativní reformě armády počítá s tím, že by se armáda vzdala vševojskového charakteru, jak cituji doslova Nečase a za této podmínky by si uměla vystačit s rozpočtem 1,8 % hrubého domácího produktu. Které náměty z alternativního návrhu reformy armády stínového ministra obrany Petra Nečase považujete za zajímavé? No, tak každá alternativa je zajímavá, každá myšlenka je zajímavá. Já osobně vidím, že se příliš v reformě, kterou tým rozpracovává a v reformě nastíněné Petrem Nečasem příliš nelišíme. Lišíme se v drobnostech, lišíme se někde v posádkách, lišíme se drobně v počtech, ale ve své podstatě ono totiž není už možné vymyslet nějakou zvlášť odlišnou reformu Armády České republiky. Prostě ta situace taková je, ty finanční prostředky takové jsou, bezpečnostní prostředí je takové, jaké je, možnosti ... A která část Nečasovy reformy by se dala uplatnit v tom vašem návrhu, je-li nějaká taková? Já si myslím, že v převážných rysech se skutečně shodujeme, tam je otázka snad jenom skutečně některých posádek. Nevidím ale takové velké rozdíly. Já už si myslím, že to snížení, které tam navrhuje Petr Nečas, je už až moc velké, ale ... To 1,8 hrubého domácího produktu? Ne, ne, z hlediska počtů, protože on, myslím hovoří o kolem 28 nebo 32 tisících vojácích, anebo příslušnících Armády České republiky nebo resortu, to už se mi zdá příliš, ale v hrubých rysech se, myslím, nelišíme. Poslanci Občanské demokratické strany Petr Nečas a Jan Vidím ještě před redukcí armádního rozpočtu prosazovali co nejrychlejší zkrácení základní vojenské služby a to na šest měsíců. Petr Nečas před několika okamžiky řekl BBC, že si na svém návrhu i nyní po redukci armádního rozpočtu trvá a věří, že ho na podzim schválí Poslanecká sněmovna a následně i Senát. Počítá Miroslav Kostelka s variantou zkrácení základní vojenské služby na půl roku v příštím roce, ano nebo ne? Samozřejmě tato varianta, pokud bude schválena parlamentem, možná je, ale dopadne zase na Armádu České republiky, na její rozpočet, prakticky dopadne i na obyvatelstvo, protože ... Jak? ... tato varianta samozřejmě v dlouhodobém výhledu je dražší. Připravovat vojáky jenom na šestiměsíční službu, znamená je prakticky nevycvičit. Znamená to vycvičit je pouze pro strážní službu, některé pomocné práce a v žádném případě z nich neudělám specialisty, neuděláme z nich řidiče, to znamená častější odměna, častější vystrojování, více lidí na přípravu těchto lidí. Čili to všechno stojí peníze, samozřejmě i profesionální armáda potřebuje určitý rozjezd a určitou finanční injekci, protože ... Vy jste si nevypnul mobil, pane ministře. ... ve svých počátcích spotřebovává peníze, ale po několika letech se pak jeví jako úspornější a efektivnější. Když ale se zaměříme na ten návrh Petra Nečase a Jana Vidíma, který chtějí prosadit na podzimním zasedání Poslanecké sněmovny nejspíše v říjnu nebo v listopadu podle informací BBC, protože ten návrh je v prvním parlamentním čtení, zbývá už jen druhé a třetí parlamentní čtení a to se může uskutečnit na jedné schůzi Poslanecké sněmovny. Tedy Jaroslav Tvrdík se ten návrh snažil přebít svým vlastním návrhem, zrušení základní vojenské služby k 1. lednu 2004, rozumějme tedy nástupu vojáků, samotná základní vojenská služba by pak skončila k 31. prosinci 2004. Máte vy variantu proti návrhu, proti Petru Nečasovi a Janu Vidímovi? Tak samozřejmě ta varianta zrušení vojenské základní služby vycházela z původní koncepce, vycházela z určitých kalkulací, které se prováděly zhruba přes jeden měsíc, téměř dva měsíce. My dneska vlastně začínáme dělat to, co se rok a půl připravovalo v koncepci znova a musíme to zvládnout do konce roku. Uvidíme v průběhu tohoto půlroku, jaké nám vyjdou počty, jaké nám vyjdou peníze a podle toho budeme moci říct, jestli vojenskou základní službu budeme moci zkrátit do konce roku, anebo zrušit do konce roku 2004, anebo potřebujeme delší čas. Promiňte, pane ministře, to ale bude pozdě, protože jestliže se bude projednávat v Poslanecké sněmovně v říjnu onen ve druhém a třetím čtení návrh poslanců Vidíma a Nečase, tak vy můžete stokrát počítat, ale může být ve sněmovně schválen. Já doufám, a touto cestou chci i panu poslanci Nečasovi a Vidímovi poděkovat, protože oni byli velmi seriózní, oni viděli, že armáda prostě je v té situaci, v které je, nebo resort je v té situaci, v které je a když jsem je požádal, aby odložili projednávání tohoto návrhu, tak na to přistoupili. A já věřím, že naše dohoda platí, že toto projednávání bude až ke konci roku. To je říjen, listopad. Říjen, listopad, dejme tomu i prosinec. Takže vy se budete snažit to spočítat tak, aby se v případě, že nakonec to dopočítáte a stejně Petr Nečas s Janem Vidímem budou trvat na zkrácení na šest měsíců, tak se to budete snažit přebít tím rychlejším zrušením? Budem se snažit zdůvodnit, na co resort obrany má, na co resort obrany nemá, budeme snažit se vysvětlit znova klady i nedostatky této varianty ať už zrušení vojenské základní služby nebo zkrácení vojenské základní služby. My v podstatě v říjnu, v listopadu musíme mít základní propočty udělány definitivně, protože budu předkládat materiál do vlády a tam by se měl objevit i návrh, kdy a jak zkrátit nebo zrušit vojenskou základní službu. My doufáme, že to bude co nejdříve. Další téma důsledky přepracované armádní reformy. Vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross před několika dny v rozhovoru pro deník Právo prohlásil, cituji doslova: "Nelze slibovat hory, doly, ale s panem ministrem Kostelkou budu ještě vést debatu na témě změn koncepce reformy armády. Nejsem si jist, jestli tak dramatické změny, které jsou v tuto chvíli prezentovány, jsou nutné a zda-li nebudeme moci hledat jiná řešení. Jsou-li nyní nové odhady hrubého domácího produktu, které zlepšují situaci, platí-li vazba rozpočtu obrany na HDP, přestože je to snížená úroveň dvě procenta HDP, pak je otázka, jestli zásahy do reformy armády musejí být tak dramatické." Konec citátu. Předpokládám, že jste tato slova četl. Už jste si s vicepremiérem Grossem vyříkali, zda zásahy do reformy armády musejí být tak drastické, jak se zdají Stanislavu Grossovi? Ne, to jsme si nevyříkali, ani nebyl důvod si to vyříkávat. Podstata je v tom, že zásahy do armády být musí, musí být velmi rychlé, a proto ty, jak vy říkáte, drastické zásahy již letošním roce ... Já vím kolik, Stanislav Gross ... Dobře. Již v letošním roce. Ale jsou to věci, které jsou prostě nezbytně nutné, které se udělat musí. A jestliže bude, a zas jsme u problému stability rozpočtu, mně nestačí, když by armáda nebo resort dostal přidáno na rok 2004 příliš, já potřebuji, jak jste říkal, stabilitu rozpočtu. A stabilita rozpočtu lze zajistit pouze tím, že ty změny budou provedeny. Nejvíce diskusí se v souvislosti s přepracovanou verzí armádní reformy vede kolem útlumu či rušení vojenských základen. V této souvislosti nejčastěji padá jedno město, Náměšť nad Oslavou. Původně se počítalo s tím, že v Náměšti bude pracovat 1200 lidí, nyní se podle informací ČTK hovoří o 450, tak kolik lidí bude v Náměšti nad Oslavou? Tento problém je samozřejmě poměrně dost složitý. Náměšť nad Oslavou je jedno z letišť, jedna letecká základna ze dvou, která byla vybrána jako páteřní letecká základna pro síly posílení NATO, to znamená pro /nesrozumitelné/ Support. Tento závěr reformy stále platí a letecká základna Náměšť se začne jednak za prostředky z bezpečnostních investic NATO, jednak z národních prostředků, dobudovávat tak, aby v případě, kdy to bude potřeba přijmout síly posílení od našich spojenců, to bylo možné. To znamená ale zároveň bude muset probíhat výstavba, to znamená, že od zhruba začátkem roku 2005, možná již koncem roku 2004 na této základně nebude možný provoz. To znamená, že ten provoz by tam nebyl možný, i kdyby nebyl seškrtán rozpočet? Provoz by tam samozřejmě možný nebyl asi po dobu roku a půl až dvou let, ale ... Tedy v Náměšti by nastal útlum ať tak, či tak? Tak či tak, samozřejmě ty lidé, kteří by byli zaměstnáni v Náměšti, v Náměšti bydlí, někam by dojížděli, dejme tomu do Čáslavi nebo do Pardubic, kde by provoz byl, proto původní myšlenka, že tam necháme pouze letištní správu zhruba o dvě stě lidech. Vzhledem i k tomu, že pevně věříme, že se nám podaří získat jakýmkoliv způsobem nové nadzvukové letouny a že potřebujeme udržet techniky a piloty, došli jsme k závěru, že se pokusíme zvýšit počty pro letištní, pro leteckou základnu Náměšť na zhruba 450 lidí s tím, že část lidí by samozřejmě při výluce zabezpečovalo vlastní výluku, to znamená sloužili by na jiném letišti a část lidí by zabezpečovalo provádění stavebních prací na letišti Náměšť. A v budoucnu bude 1200 lidí pracovat v Náměšti nad Oslavou, jak se s tím původně počítalo v Tvrdíkově reformě, jestli se nemýlím? Už to, že říkáme, že na letišti Náměšť půjdou poměrně velké investice, znamená, že letiště Náměšť má obrovskou a velkou budoucnost. Pouze tam nebude taktické letectvo, bude tam vrtulníkové letectvo a pracovat by tam mělo mezi dvanácti až čtrnácti sty lidí. To znamená, že v dlouhodobém horizontu se útlum vlastně nepředpokládá? Ne, v žádném případě. Nakolik by v souvislosti s větší redukcí posádek a přepracovanou verzí armádní reformy bylo možné uvažovat o umístění na těch prostorech a v těch základnách, které budete opouštět kvůli seškrtanému rozpočtu s umístěním základen, vojenských základen členských států Severoatlantické aliance v České republice, je taková alternativa ve hře? Zatím taková alternativa ve hře není, samozřejmě není to otázka odborná, je to otázka politická a na politické úrovni se zatím tyto otázky neprojednávaly. Neuvažujete o tom, že byste takovou variantu předložil? Pro resort obrany by samozřejmě tato otázka byla velmi, velmi zajímavá, ale je to otázka politického prostředí a politické vůle, to není otázka na ministra obrany, je to otázka na náš parlament, na naši vládu jako celek, protože je to politickou otázkou. Promiňte, pane ministře, tady budu trvat na jednoznačné odpovědi, vy můžete tu diskusi rozpoutat. Pokud by se ukázalo, že je zde nějaký členský stát Severoatlantické aliance, který by měl zájem o to využít a můžete tu diskusi nastartovat v případě, že by se ukázalo, že by i tato varianta mohla dát lidem práci. Uvažujete o tom, že byste takovou diskusi odstartoval? Pokud by oficiálně takovýto zájem byl, tak samozřejmě bych tuto variantu do vlády předložil. Zatím ale oficiálně žádné požadavky na toto nemáme. Neoficiálně nějaké jsou? Nejsou, ani neoficiální. A neuvažujete o tom, že byste vy vyslal balónek, že takové požadavky by mohly přijít? To je možné, ale zatím říkám, to do úvahy nepřipadá. Když jste v Náměšti nad Oslavou seznamoval místní radní s tím prozatímním útlumem tamní základny, vy jste naznačil, že vláda chystá sociální programy pro regiony, které armáda opustí. Můžete jako člen vlády říci, byť to není přímo ve vaší kompetenci, protože předpokládám, že to je v kompetenci ministra práce a sociálních věcí a dalších ministrů, jak by ty programy měly vypadat? Tak za prvé jsou to příliš zvrtlá slova vláda chystá. Já jsem hovořil s některými svými kolegy ať už to je ministr financí, nebo ministr průmyslu a obchodu, samozřejmě s panem ministrem Škromachem. Existuje jistá možnost, která doposud ale není ověřena zcela, že nějaké peníze se na pomoc regionům, které budou nejvíce postiženy, dají vyčlenit, ale je to zatím stále jen v oblasti úvah. Armáda v upravené reformě počítá s radikálnější redukcí techniky, musí se zbavit stovek tanků, uvažuje o tom, že odprodá bezmála šedesátku podzvukových strojů L-159, armádě zůstane, vy jste naznačoval, zhruba dvacítka strojů L-159. Jakou představu máte, jak co nejlépe a nejrychleji prodat ty nepotřebné L-159, máte už takovou představu? Tam je trošku problém v tom, že prodat tyto letouny kamkoliv znamená určité záruky pro toho, kdo si je kupuje, že tento letoun bude servisován, že bude opravárenské zázemí. Znamená to zapojení Aera Vodochody samozřejmě do této oblasti. Už jste jednal s představiteli Aera? Tak samozřejmě s panem prezidentem Jakubšem jsme jednali velmi často, oni sami mají zájem na prodeji 159 mimo republiku, což je zcela pochopitelné, protože Aero potřebuje vyvážet a vyrábět. Zatím neprodali? Zatím bohužel. A ptám se tedy, jaká je vaše představa o tom, kdybyste chtěl začít prodávat ty letouny těch, vy jich máte, budete jich mít dvaasedmdesát ... Sedmdesát jedna jich budeme mít, jeden bohužel, u jednoho došlo k letecké katastrofě, jak jistě víte, tak čili ze sedmdesáti dvou, máme sedmdesát jedna. Jak už jsem říkal, používat osmnáct, to znamená mít asi dvacet čtyři. A kdy by měly být zahájena jednání, kdy by měla být zahájena jednání o prodeji? Já bohužel, ani žádná jiná státní organizace, ministerstvo nemůže prodávat přímo komukoliv do zahraničí, vždycky je to potřeba dělat přes prostředníka, přes jakousi firmu a tam záleží, jaké budou nabídnuty také cenové relace, protože prodávat letoun, který stojí půl miliardy, za nějakou částku, která je cenou jednoho náhradního dílu například nebo jednoho komponentu, by asi nebylo dobře. Čili nějaký zájem zřejmě bude indikován, záleží na jednání a zároveň na domluvě s Aerem Vodochody. Kdyby mělo začít jednání o prodejích, kdy si to představujete, že by měla být nějaká externí firma, předpokládám, společně s Aerem? Já osobně bych byl nejradši, kdyby to bylo co nejdříve, ale kdy, konkrétní datum vám neřeknu, protože ho nevím. A už se jedná s nějakými prodejci? Byla tady jedna nabídka, zatím vám nemůžu bližšího nic říct, což je pochopitelné, ale hodnotíme ji a musíme ji zhodnotit, řeknu, všestranně. Nabídka z nějaké cizí republiky, která má zájem o L-159 nebo nějaká firma, která by byla prostředníkem? Teď tomu nerozumím. Dá se to tak říct, že jde o jeden stát, ano. Jeden stát, který má zájem koupit od ... Ano. A vypadá to nadějně? To je ve stádiu, to je informace stará tři dny. Víc z vás nedostanu? Ne, v tomto směru vůbec ne, to se ani nedělá, to chápete. Máte představu, kolik se ale bude tratit na tom prodeji, protože předpokládám, že vy z toho prodeje nezískáte celou částku, za kterou jste nakoupili. To je právě ta otázka, kterou jsem vám řekl, že se musí všestranně zhodnotit a je to skutečně velmi čerstvá informace a dneska hovořit o tom, je velmi, velmi předčasné, to je otázka měsíců. Poslední téma. Týdeník Respekt s odkazem na slova bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka napsal, že se ve Vojenské zpravodajské službě udělují prověrky lidem, kteří pracovali pro někdejší komunistickou vojenskou tajnou službu a to v rozporu tedy s tím, že by vojenská obranná služba, zpravodajská služba měla mít nové lidi. Máte informace, že k tomu dochází? Tak v první řadě chci říct, že se mi osobně vůbec nechce věřit, že by pan inženýr Tvrdík něco takového skutečně řekl, protože i moje slova jsou tam trošku překroucena. Já vám jenom můžu říct, protože jsem si to nechal ověřit, já nevěděl počet přesně, kolik bylo provedeno nových prověrek. Od 1. 4. tohoto roku do dnešního dne podepsal ředitel vojenského zpravodajství dvacet prověrek a jeho předchůdce, generál Giesel v době, kdy byl ředitelem vojenského zpravodajství, šest. To jsou prověrky, které byly, řeknu, úspěšné. Sedm žadatelů, u nich byla prověrka zastavena, protože ji neobdrželi. To znamená, že stovka lidí, kteří dostali prověrku od Josefa Prokše a přitom pracovali pro StB je vyloučena? Bohužel, absolutní blábol. Tedy tím popíráte i to, co Respekt napsal? To popírám. Konstatuje ministr obrany Miroslav Kostelka. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Věřím, že se někdy v dohledné době před těmito mikrofony sejdeme. Díky a na shledanou. Děkuju, pane redaktore, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kostelka: sto prověrek agentům StB je blábol Právo, 29. 7. 2003, strana 3 - Za "blábol" označil ministr obrany Miroslav Kostelka tvrzení, že šéf Vojenské zpravodajské služby Josef Prokš podepsal bezpečnostní prověrky zhruba stovce špiónů, kteří dříve spolupracovali s StB. Řekl to ve včerejším rozhovoru v BBC jako odpověď na článek v týdeníku Respekt, ve kterém o stu prověrek pro bývalé agenty a spolupracovníky StB mluví exministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Osobně se mi nechce vůbec věřit, že pan Tvrdík něco takového řekl, protože i moje slova jsou tam trošku překroucena," uvedl Kostelka. Podle něj od 1. dubna tohoto roku ředitel vojenského zpravodajství podepsal celkem 20 prověrek, které byly úspěšné, a sedmi žadatelům byla prověrka zastavena. Kostelka popřel, že by Prokš dával prověrky agentům StB PRAHA 28. července (ČTK) - Za absolutní blábol dnes označil ministr obrany Miroslav Kostelka informace, že ředitel Vojenské zpravodajské služby Josef Prokš podepisuje prověrky nejen bývalým agentům Státní bezpečnosti (StB), ale i jejím rezidentům nebo lidem, co pro tajnou policii drželi konspirační byt. Týdeník Respekt s odvoláním na bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka napsal, že dohromady jde asi o stovku lidí. Kostelka v dnešním rozhovoru pro rádio BBC uvedl, že nevěří, že Tvrdík něco takového listu řekl. Ministr si přesto nechal současnou situaci prověřit. "Od 1. dubna letošního roku do dnešního dne podepsal ředitel Vojenské zpravodajské služby (Václav Prokš) dvacet prověrek," řekl Kostelka. Sedm žadatelů bezpečnostní prověrku neobdrželo. Prokšův předchůdce Jiří Giesel vydal prověrek celkem šest, dodal Kostelka. Podle informací Respektu se mezi zaměstnanci vojenské rozvědky pohybují stovky okopírovaných personálních spisů a je prý také možné, že se jimi důstojníci drží navzájem v šachu. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
