| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 23. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda přípouští, že Česká republika přispěje na přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Úspěšná, tak jedním slovem hodnotí premiér Vladimír Špidla několikadenní cestu po Spojených státech amerických. Při ní se setkal s americkým prezidentem Georgem Bushem. K tématu rozhovoru Vladimír Špidla uvedl. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/: Zabývali jsme se především otázkami mezinárodní politiky, kde jsem mimořádně ocenil to, že na Středním východě se otevřela možnost dosáhnout celkového mírového uspořádání. Vyjádřil jsem ochotu České republiky přispět silami, které má k dispozici v tomto směru. Zabývali jsme se i otázkou Severní Koreje a zabývali jsme se i obecně otázkami našich vzájemných vztahů, včetně vztahů transatlantických. Prohlásil 15. července po setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem český premiér Vladimír Špidla. Nejen o česko-amerických vztazích bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Hezký dobrý den. Dobré odpoledne. Již několikrát došlo ke sporům mezi vámi a prezidentem Václavem Klausem, naposledy v polovině července. Prezident Václav Klaus si posteskl, že česká politická reprezentace, zejména ministerstvo zahraničí se tak hrdě pustilo do souboje malých států proti velkým. Vy jste Klausova slova odmítl. Po prvním sporu mezi vámi a prezidentem Klausem o zahraniční politice hovořil premiér Vladimír Špidla o tom, že by se měla za účasti prezidenta republiky konat pravidelná jednání české vlády právě o zahraniční politice. Napomohla by podle vás taková jednání k odstranění napětí? Každé jednání může vést a mělo by vést k odstraňování napětí, takže takové jednání podporuji. Takže jsem připraven kdykoliv se s kýmkoliv setkat a jednat, určitě ano. Proč se zatím žádné takové jednání o zahraniční politice neuskutečnilo, byť premiér Vladimír Špidla říkal, že by se co nejdříve konati mělo? Tak možná to bylo z důvodů technických, ale určitě teď před takzvanou mezivládní konferencí, která bude schvalovat vlastně novou budoucí podobu Evropské unie, takové setkání určitě bude. A záleží na panu premiérovi, kdy určí zasedání vlády a její program, protože to je v rukou předsedy vlády. Vy cítíte potřebu, že by bylo dobré, aby se nejvyšší ústavní činitelé České republiky před klíčovým jednáním o ústavě mezivládní konferencí udělali jasno v postojích, které zastávají k Evropské unii? No, jasno v postojích si uděláme určitě. Jestli si dojdeme ke shodnému postoji, to je jiná věc, ale jasno si určitě uděláme. Tak promiňte, špatně jsem to formuloval, jasno máte, ale aby jasno České republiky bylo jednoznačnější a ne aby Česká republika vyzařovala několik... Ale Česká republika je v postoji jasná. Lidé v referendu řekli "ano" Evropské unii, tím řekli "ano" i euru, řekli "ano" celému projektu Evropské unie, takže všichni ústavní činitelé podle mého názoru mají reprezentovat tento postoj, tento hlas lidu. To je demokratický hlas většiny našich občanů, takže to je naprosto zřetelné, že se má jít touto cestou. A vláda... Chcete tím říci, když Václav Klaus ve Francii hovořil skepticky o euru, tak nerespektoval názory lidí v referendu? Já říkám, že každý by měl takto činit, protože opakuji znovu, že lidé v referendu svobodně, demokraticky, jasně řekli "ano" celému procesu Evropské unie. A euro není předmětem budoucí úpravy, o které se bude mluvit na té mezivládní konferenci. Takže samozřejmě na euro mohou mít lidé různé názory, to je jasné, ale ústavní činitelé mají respektovat vůli lidu a já to budu dělat vždycky a budu respektovat vůli občanů České republiky. Proč mi neodpovíte jednoznačně na tu otázku? Tím, že toto říkáte, tak tím naznačujete, že Václav Klaus to nerespektoval ve Francii? Já jsem..., přesně nevím, co se tam kde odehrálo, co bylo řečeno. Já jenom říkám to, co budu dělat já. Já se starám o to, abych já byl reprezentant skutečné vůle vlády a skutečné vůle lidu tak, jak to vyplynulo z referenda. To je moje povinnost a o to já se starám. Přejete si, aby se konalo jednání vlády k zahraniční politice za účasti prezidenta? Jistě, budeme o tom s panem premiérem mluvit a k tomu dojde nejpozději v září, protože v říjnu začne vlastní mezivládní konference. Do té doby bude jistě mnoho konzultací. Já například zítra budu mít oběd s vedením zahraničního výboru. Budeme mluvit o Iráku, o mé návštěvě, o naší společné návštěvě s panem premiérem v Izraeli, ve Spojených státech amerických a nepochybně také budeme diskutovat dále otázku Konventu. Tento dialog se pořád vede. Zůstaneme-li ještě u evropských záležitostí, protože k vaší návštěvě Spojených států amerických, Izraele a dalších zemí se dostaneme v další části Interview BBC... Jenom bych ještě chtěl poznamenat, že vláda už základní pozici k tomu, co má být jednáno, o čem má být jednáno v té mezivládní konferenci, to znamená o té budoucnosti evropské ústavní smlouvy, tak vláda už projednala tento materiál a schválila základní pozici. Takže vládě v tom je skutečně už jasno. A my s tímto výsledkem budem seznamovat ostatní a povedeme ten dialog. Včetně prezidenta? Nepochybně. V čem by se ještě měla upravit, protože řekl jste, základní obrysy že vláda má jasné v souvislosti s mezivládní konferencí. V čem ještě dojde k úpravám? Především je potřeba dojít k závěru, že není možné v rámci té mezivládní konference otevírat znovu všechny otázky, o kterých se jednalo v Konventu. Ten Konvent trval řadu měsíců a řada věcí se dobře dojednala. Aby se věc nezhroutila, kdybychom otevřeli všechno a znovu a od začátku, tak je potřeba i s ostatními kandidátskými a členskými zeměmi dojít k závěru, co může být předmětem ještě toho jednání. A tady například je dobré, když země podobné velikosti, jako je Česká republika, spolu komunikují a definují si ty společné zájmy. To není boj velkých proti malým, to je boj o efektivitu Evropské unie, aby byla efektivní, aby hlas zemí, jako je Česká republika, byl jasně slyšet, abychom měli vliv. A tento zápas budeme svádět. To není boj proti někomu, to je boj za zájmy České republiky. Není to tedy boj malých proti velkým? To je, znovu opakuji, to je zájem České republiky, abychom měli takovou pozici, která nám to umožní. Já jsem se setkal s ministry zahraničních věcí takzvaného regionálního partnerství, to znamená kromě visegrádské čtyřky tam byla ještě ministryně z Rakouska Ferrero-Waldnerová a ministr Dimitrij Rupel ze Slovinska. A tam jsme se na tomto postu dohodli a dokonce, to tady mohu oznámit veřejně, po dohodě s Wolfgangem Schüsselem, tedy s kancléřem rakouským, bude zřejmě v Praze svolána konference, kam pozveme ještě další země, nejenom toto regionální partnerství, ale mohou být pozvaní Češi..., já nevím, Portugalci, Finové, další země, abychom našli tu shodu na těch základních otázkách, které lze ještě otevřít. Jaký výsledek byste si přál oné konference, která se v Praze bude konat? No, výsledek musí být v tom, že musí být zachováno minimálně takové postavení, které dnes nám přiznávají dokumenty Evropské unie, to znamená především smlouva z Nice. To znamená, že chceme mít zastoupení rovné v Komisi, abychom měli každá země jednoho komisaře. Takže chceme zachovat rotující princip předsednictví. To znamená, aby každá země, i Česká republika, měla šanci někdy být v předsednictví Evropské unie. A jsou to další otázky, které chceme zachovat. Znovu opakuji, když to shrnu a dám do obecného rámce, chci, aby Česká republika měla maximální postavení, který jí umožní skutečně reálně ovlivňovat rozhodovací procesy v Evropské unii. Kdybychom to viděli pouze jako boj mezi velkými a malými, tak je to malichernost, to zkrátka je zápas o obraz a o funkčnost Evropské unie. Můžete říci, kdy předpokládáte, že se ona pražská schůzka bude konat? Musí to být někdy v září, protože mezivládní konference začne 4. října, takže v srpnu jsou všichni na dovolené, takže někdy v září to učiníme. Dohodli se na tom pan premiér Špidla s panem kancléřem Schüsselem, že bychom to takto udělali. A naši kolegové toho regionálního partnerství, já jsem je pozval do Buchlovic, tak kromě toho, že obdivovali krásný zámek a krásné město Buchlovice, tak také jsme se dohodli na tomto. Jeho hostem vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. V pondělí bezpečnostní rada státu schválila bezpečnostní strategii státu. Jejími pilíři jsou Severoatlantická aliance a Organizace spojených národů. Vy jste uvedl, že v dnešním světě je nutné hledat pružnější a rychlejší řešení mezinárodních krizí. Jaké pružnější a rychlejší řešení máte na mysli? No, mám na mysli toto, že vždycky budeme hledat napřed diplomatické řešení, vždycky budeme hledat napřed řešení skutečně mezinárodní v rámci existujících organizací, jako je OSN, Evropská unie, Severoatlantická aliance, ale někdy se může stát, že ohrožení může být tak náhlé a tak jednoznačné, že je nutné mu čelit i preventivní humanitární akcí, například kdyby někde byla nějaká genocida, vyvražďování nebo vážné ohrožení z toho, že budou použity zbraně hromadného ničení. Takže je možné spolu s ostatními státy udělat takovou "preventivní" akci. To je nová koncepční záležitost. Musíme vykládat smlouvy, které jsou pro nás závazné samozřejmě, jako je Charta OSN, tak, aby odpovídaly novým hrozbám. Nám nehrozí, že bude konflikt mezi státy, že by jedna armáda válcovala druhý stát. Nám hrozí permanentní ohrožení teroristy a dokonce důležité je, že dnes jsou teroristi ovládáni a živeni i subjekty, které nejsou státní. To jsou různé pseudoorganizace, organizace, které jsou různě..., různě se přelévají z jednoho státu do druhého, a nejde o nic jiného než o teror a na teror musí být pružná a jasná odpověď. Byla správná, pane vicepremiére, interpretace před pondělním zasedáním bezpečnostní rady, že navrhujete větší odtažitost vzhledem k Organizaci spojených národů jako k instituci, která neprošla reformou a je tedy poměrně málo funkční? Organizace spojených národů potřebuje reformu a zatím se nestalo nic podstatného. Takže nepochybně budeme vždycky se opírat o radu bezpečnosti, ale na druhou stranu, ukázala to i irácká krize, že není možné spoléhat vždy jenom na všechny mechanismy, které jsou v OSN, protože to, že vlastní vojenská operace se v Iráku zvládla, zvládla se rychle a s malými ztrátami, je důkazem toho, že demokratické státy se rozhodly vytvořit ad hoc koalici a učinily to takto a nakonec to respektovala i Organizace spojených národů nebo rada bezpečnosti vydala potom rezoluci 1483, kde vlastně potvrdila správnost toho kroku. Generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan tvrdí, že OSN musí udělat vše pro to, aby docházelo k předcházení konfliktů a napětí ve světě. Annan konstatuje, že v této souvislosti se mnohé změnilo za českého předsednictví Valného shromáždění OSN. V rozhovoru pro českou redakci BBC Kofi Annan uvedl: Kofi ANNAN, generální tajemník OSN /ukázka/: Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopností vůdce. Jak už jsem řekl, v jeho funkčním období byla schválena významná rezoluce rady bezpečnosti o prevenci ozbrojených konfliktů. Valné shromáždění se pod jeho vedením začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem a posuzovalo mé návrhy. Je třeba také zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít valné shromáždění novou energií. Kromě toho pod jeho vedením dokážou čerpat z dřívějších velkých konferencí a summitů, jejich závěrů a programů, jako jsou cíle rozvoje pro příští tisíciletí, a přicházejí s podněty jak OSN a rodinu jejích členů lépe organizovat, aby bylo možné závěry konferencí a summitů uvádět v život. Myslím, že pod jeho vedením dělalo valné shromáždění solidní rozhodnutí, která pomohou v naší práci. Hodnotí české předsednictví Valného shromáždění OSN a práci Jana Kavana generální tajemník OSN Kofi Annan v rozhovoru pro českou redakci BBC. Myslí si vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda, řekněme, na sklonku konce funkčního období českého předsednictví Valnému shromáždění OSN, že více než sto milionů korun, které z peněz daňových poplatníků byly investovány, byly efektivně vynaložené peníze? Tak já nemám důvod zpochybňovat výrok generálního tajemníka Organizace spojených národů, takže je to svědectví, které je v pořádku a může nás jenom potěšit. A vláda uvolnila peníze na fungování kanceláře předsedy valného shromáždění a tam nám jde o jeho efektivitu, to znamená, aby ti lidé měli řádně zaplacené peníze tak, jak mají mít zaplacené, aby měli, jejich platy odpovídaly tak, aby odpovídaly ostatním platům diplomatů a podobně. Nám jde o tuto efektivitu a ta byla dodržena samozřejmě. Počkejte, vám nejde především o efektivitu, zda peníze vynaložené v rámci nějaké diplomatické mise byly dobře investované, získaly renomé české diplomacie a podobně? To ne, podívejte se, ten generální tajemník, nebo předseda valného shromáždění, to je funkce, která..., její aparát existuje také v rámci té Organizace spojených národů. A já nevím, jestli se umí udělat přímá efektivita vynaložených prostředků a míra reforem, to se podle mě takto měřit nedá. Otázka je, co všechno se dalo, nebo nedalo udělat, za jakých podmínek. Já neznám bližší okolnosti. Zkrátka jsem rád, že to svědectví generálního tajemníka je tak pozitivní, jaké je, já ho takto beru a nejsem schopen to posoudit, já jsem tam nebyl a nevím, jako další podmínky neznám. Česká média referovala o vašem pohoršení, když se poslanec ČSSD a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan připletl k české vládní delegaci při cestě po Spojených státech amerických. Premiér Vladimír Špidla k tomu uvedl, a teď cituji doslova: "Nic naplat, ale Česká republika musí využít Kavanových kontaktů v mezinárodní diplomacii," konec citátu. Uvažuje ministerstvo zahraničí o tom, že by služeb Jana Kavana jako diplomata využilo i po konci jeho funkce předsedy Valného shromáždění OSN? Jeho pracovní poměr končí ke dni skončení mandátu předsedy valného shromáždění a tím končí jeho práce na ministerstvu zahraničních věcí. Otázka zněla, zda nebudete mít zájem jeho kontaktů v mezinárodní diplomacii využít? Zatím nevím, jestli by tady byl jaký prostor pro nějaké využití, takže nevidím tam nějakou..., jako větší šanci tam teď nevidím, a tak si myslím spíš, že se budeme spoléhat o profesionální diplomaty, kteří to budou dělat jako pracovní poměr a budou za to placeni. A kdyby vám to Jan Kavan nabídl, že se vzdá poslaneckého mandátu a bude chtít být profesionálním diplomatem? No, já nevím, jestli to bude možné, protože já samozřejmě neznám rozhodnutí NBÚ, protože nám ještě nebylo doručeno, respektive to nám musí sdělit pan Kavan, ale vím z novin, že nebyl prověřen a bude podávat odvolání proti tomu rozhodnutí, takže to rozhodnutí není pravomocné. Takže mi nepřísluší to vůbec nějakým způsobem hodnotit, ale pokud by to takto bylo, pokud by nedostal prověrku, tak nemůže být u nás zaměstnán, tudíž nemůže být ani pověřen žádnými úkoly, protože to u nás musí být prověřen kdekdo, naše ministerstvo je přísné. Už došlo k definitivnímu vyšetření, jak je to s těmi materiály, které se za Jana Kavana ztratily? To šetří NBÚ, to my nemůžeme šetřit, to za prvé... Ale vy jste dohledávali materiály, zda skutečně zmizely, či nikoliv. Ten příběh byl mnohem jednodušší. Já jsem objevil listinu, přinesli mi listinu, kde byl podpis Jana Kavana, kde bylo asi, já nevím, 80 nebo kolik spisů, kde napsal, že je po prostudování skartoval, a my jsme zjistili, že většina těch spisů nadále existuje, takže je neskartoval, takže to není pravda. Když podepisuju... Nakonec se ukázalo, že dohromady jich bylo něco kolem 400 nebo kolem 400, a ukázalo se, že s těmi listinami, a byly to od tajných po důvěrné a po vyhrazené listiny, všechno možné, takže se s nimi nenakládalo tak, jak se nakládat mělo. Já nespekuluju o důvodech a co se stalo, to šetří NBÚ a to NBÚ řádně vyšetří a já vezmu výsledek tak, jak to NBÚ vyšetří, to je všechno. Další téma, návštěva premiéra Vladimíra Špidly a vicepremiéra Cyrila Svobody ve Spojených státech amerických. Premiér Vladimír Špidla společně ve vašem doprovodu podnikl cestu po USA. Jejím vrcholem bylo setkání Vladimíra Špidly s americkým prezidentem Georgem Bushem. Připomeňme si, co Vladimír Špidla po této schůzce uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/: Zabývali jsme se především otázkami mezinárodní politiky, kde jsem mimořádně ocenil to, že na Středním východě se otevřela možnost dosáhnout celkového mírového uspořádání. Vyjádřil jsem ochotu České republiky přispět silami, které má k dispozici v tomto směru. Zabývali jsme se i otázkou Severní Koreje a zabývali jsme se i obecně otázkami našich vzájemných vztahů, včetně vztahů transatlantických. Přisvědčil jsem, a v tom jsem s panem prezidentem našel, myslím, naprostou shodu, že není žádné rozhodnutí, které by se dalo definovat slovy "buď Evropa, nebo Spojené státy". To základní rozhodnutí je, že obě tyto..., obě, jak Spojené státy, tak Evropa, lze propojit ku prospěchu jak Evropy, tak i Spojených států samých. 15. červenec a slova premiéra Vladimíra Špidly po setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem. Jakou roli by podle Cyrila Svobody měla hrát Česká republika při propojování Evropy, rozumějme Evropské unie a Spojených států amerických? Tak především ještě chci říct k té návštěvě, že kromě Pána Boha nás tam přijali všichni, jo, to jako byl úspěch. To je... Znáte ten citát o tom, že dobré zboží se chválí samo? Samozřejmě. Takže jsme tímto učinili taky, ale co tím chci říci ještě k tomu propojení. Anebo také ještě existuje jeden citát o samochvále, která zapáchá. To taky existuje, ale já beru realitu takovou, jaká je. Ale pokud jde o tu roli. Jistě, Česká republika jasně hájí pozici, že Evropa má si vybudovat společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, má mít společnou obranu, ale pouze jako doplněk k Severoatlantické alianci a k euroatlantickým partnerství. Bez přítomnosti Spojených států v evropské politice nebude bezpečí v tomto kontinentu. My máme vyvážet bezpečí, a abychom chránili naši zemi a celé naše společenství proti dovozu teroru, nebezpečí, organizovaného zločinu a podobně. A tuto roli můžeme upevňovat jak v Evropské unii, tak v Severoatlantické alianci a toto budeme činit. Mezi těmi, kteří vás přijali, byl váš resortní kolega, ministr zahraničí Spojených států amerických Colin Powell. Dohodli jste se na tom, jak to bude s přestěhováním Svobodné Evropy, rozumějme, zda i česká strana ponese nějaké přímé náklady, či polovinu nákladů na přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy do Dejvic, do budovy, kde nyní sídlí jeden mobilní operátor a banka? My jsme se dohodli, to je důležité. Já jsem se ptal na čem. Tak mi odpovězte, zda jste se dohodli na tom, zda Česká republika bude spolufinancovat stěhování Rádia Svobodná Evropa? Postoj České republiky je ten, že my budeme, přispějeme nějakým způsobem k tomu stěhování. Forma, jak to bude, to je věcí ještě debaty, protože jsme ještě také před rozpočtovou debatou, před reformou veřejných financí a podobně. Takže my nemůžeme slíbit teď nic konkrétního, ale určitě se najde forma, jak také přispějeme, pouze přispějeme k tomu přestěhování, protože my to nemůžeme zaplatit ani ne z půlky, to může být jenom příspěvek. My přispíváme Spojeným státům už tím, že ta stanice tady je. My máme kvůli tomu zmrazené všechny obchodní vztahy s Íránem. Beru to jako správnou politiku, že to tak správně je. Je to náš příspěvek k boji proti terorismu. V konfliktu, který se týkal Afghánistánu, také Rádio Svobodná Evropa sehrála velmi důležitou roli a podobně. Takže to je takový trvalý příspěvek k euroatlantickému partnerství. To znamená, že s nějakou větší částkou nepočítáte, že by Česká republika zaplatila na přestěhování? Z toho, co jste řekl. Já nevím, co to je větší a co je malá částka, ale bude to přiměřené našim možnostem, ale nikdo neočekává, že budeme platit z půlky, nebo celé, to nikdo neočekává. Jak je to vůbec s onou budovou? Komu v současnosti patří a bude muset český stát nějak muset zasáhnout, aby se ti současní nájemníci, kteří jsou v Dejvicích v oné budově, aby se...? Já nemohu teď mluvit o žádné budově, nebudu o ní také mluvit, ani o tom, kdo je vlastníkem a s kým se jedná, to je v procesu. Důležité je, že jsme se dohodli na řešení a že to řešení se musí zrealizovat v příštím rozpočtovém roce. Také je důležité, aby ve Spojených státech došlo k doplňku schváleného rozpočtu, aby se uvolnily peníze také na tuto operaci. Takže tam bude chtít ještě velké úsilí a jednání mnoha diplomatů a zainteresovaných osob. To je všechno, co k tomu teď bohužel můžu říci. Víc by bylo nad rámec. Ale zeptám se ještě na jednu otázku. Vy jste řekl jasnou odpověď, že v roce 2004 se Svobodná Evropa přestěhuje, protože se s tím bude počítat v rozpočtech, pokud se to dojedná ať už... Ne, ten termín je proto, protože tam je desetiletá smlouva nájemní a ta vyprší, v budově Federálního shromáždění, to je důležitý termín. Takže my to musíme do konce roku 2004 zvládnout, protože jinak nám potom vyprší nájemní smlouva a co. Tam by se musela buď znova pronajmout budova Federálního shromáždění, nebo najít jiné řešení. Ne, chtěl jsem se jenom zeptat na tu základní věc, když říkáte rok 2004, počítá se v rozpočtu, ve státním rozpočtu České republiky na rok 2004 s nějakým drobným podílem na přestěhování Svobodné Evropy? S tím se nepočítá jako s nějakou konkrétní položkou. A znovu opakuji, těch forem může být víc, nemusí být nutně peníze ze státního rozpočtu. Teď k jinému tématu, a to k poválečné rekonstrukci Iráku. I to, předpokládám, bylo, jak jsem informován, jedním ze zásadních témat, o němž jste se bavili při své cestě do Spojených států amerických. Jste spokojen s rolí, jakou nyní hraje Česká republika při poválečné obnově Iráku? Ano, nebo ne? S naší rolí jsem spokojen. Bylo by dobré, kdybychom měli větší prostor. V čem? Větší prostor k té prozatímní správě Iráku, koaliční prozatímní správě a o to usilujeme. My jsme zatím uspěli, máme tam relativně dost lidí, máme tam teď, pokud se nemýlím, k dnešnímu dni jedenáct lidí už zaměstnaných, což je na velikost naší země mimořádně úspěšné zastoupení, ale byli bychom rádi, kdyby se podařilo ještě zastoupení pro ty, kteří reprezentují především naftový průmysl, a o to budeme ještě usilovat. Jakými prostředky a jak? Jednáním. S kým? No, s panem Bremerem, což je velvyslanec, který je dnes v čele té prozatímní koaliční správy v Iráku, a s jeho týmem, protože se celá ta správa teprve buduje. Máme velmi mnoho dobrých a kvalitních lidí, kteří jsou prověřeni, jazykově vybaveni, znají prostředí a podobně. Takže s nimi chceme v té soutěži uspět. Jaký je postoj české diplomacie k onomu problému, zda by měla být schválena nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kdyby převzal onu správu nějaký jiný správce jmenovaný Organizací spojených národů, respektive radou bezpečnosti, nebo jste spíše příznivcem modelu Paul Bremer a člověk Spojených států amerických a koalice vedená Američany? Já jsem jednoznačně příznivcem řešení Paul Bremer. Proč? Protože teď do zase dělat znova a znova udělat nového správce a celou tu strukturu budovat znova znamená, že se opět vracíme někam do bodu nula. Irák je zdevastovaná země totalitou a válkou. Je to země, kde se přes den střílí. Je to země, která potřebuje naléhavě investice, pomoc, rozvoj, potřebuje okamžité výsledky v práci a nepotřebuje mezinárodní debatu o tom, že to začneme dělat jinak a s nějakými jinými lidmi. To není cesta, která vede k cíli. Diskuse o nové rezoluci Rady bezpečnosti OSN tedy nevítáte? Já ji..., no, vítám, nevítám. Já to beru jako realitu. Vy jste se mě ptal, čemu dávám přednost, tak na to dávám přednost jasně stávajícímu řešení, protože stávající řešení se jeví jako řešení, které je funkční a povede k cíli. A zase by to byla nějaká bezradnost a nekonečné debaty diplomatů a nekonečné schůze, které by zase řešily, kdo tam má být a s jakým mandátem a kolik tam má lidí s ním pracovat. To známe všichni ze života, že to by zase věci oddálilo. Iráčani potřebujou pomoc a nepotřebujou nekonečné debaty na mezinárodním poli. Velmi stručně k vnitropolitickým tématům. Kandidujete na předsedu KDU-ČSL a získal jste prvního protikandidáta, předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslava Kalouska. Berete ho jako silného protikandidáta? Kandiduji na post předsedy strany a samozřejmě v demokratické straně je normální, že jsou protikandidáti, takže beru ho jako protikandidáta. Jako silného, jsem se ptal. Sílu určí naši delegáti, ale já jsem přesvědčen, že delegáti zvolí konzervativní hodnoty, zvolí skutečně křesťanskodemokratickou politiku tak, jak ji reprezentujeme dnes v našem vedení. Jsem také přesvědčen o tom, že vědí, co je dobré a prospěšné pro naši stranu, ale opakuji znovu, to jsou otázky, které je třeba klást našim delegátům a s nimi o tom mluvit, takže... Vy jako předseda, který chce znovu obhájit svůj post, přál byste si nějaké zásadní výměny ve vedení, když se rovnáte s dnešním vedením? O tom také chci mluvit především s našimi delegáty. Samozřejmě že to, co mně se nelíbí a vidím to jako vážnou věc, je, že se navzájem pere jakoby vnitřní prádlo na veřejnosti v médiích. Které prádlo teď máte na mysli konkrétně? Různě, například jsem nikdy nenavrhl svého bratra na post prezidenta NKÚ, nikdy jsem to neudělal a najednou čtu v novinách, jak jsem neuspěl a jak jsem ho prosazoval... To berete jako součást vnitrostranického boje? Ne, to je v pořádku, o tom se bavme na partajních schůzích, to jako patří ke koloritu vnitřních chodů politických stran, ale nemusí se to psát v novinách. A v novinách by se to nepsalo, kdyby to tam někdo neříkal. A vy jste navrhl bratra? Já jsem nenavrhl svého bratra. Já jsem mluvil, pouze obecně jsme mluvili o možnostech a kvalitách různých kandidátů a nikdy se o ničem nehlasovalo. Jediným kandidátem, který byl navržen, byl Pavel Šafařík, se kterým se jde do koaličního jednání. Žádný můj kandidát nebyl navržen, takže jako to vidím jako zase..., to je jeden z těch příkladů, které se mi nelíbí. Opakuji znovu, mně se nelíbí to, že když se tato nedisciplinovanost projevuje tak, že když někdo se... Kdo ji reprezentuje v současném vedení? No, právě a už bychom byli v tom, že bych to zase já rozjížděl tady. O těchto věcech já budu mluvit pouze na stranické půdě, ale co já chci, aby všichni, pokud mají jakékoliv námitky, o tom mluvili doma a abychom neotravovali voliče. Konstatuje vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Díky za váš čas. Někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Svoboda: Na stěhování RFE přispějeme Lidové noviny, 24. 7. 2003, strana: 4 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda včera rozhlasové stanici BBC řekl, že česká strana přispěje nějakým způsobem na přestěhování americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). "Forma, jakou to bude, je ještě věcí debaty," uvedl Svoboda. Ministři zahraničí České republiky a Spojených států Cyril Svoboda a Colin Powell nedávno oznámili, že našli řešení, kam přestěhovat rádio, ani jedna ze stran však nechce místo z bezpečnostních důvodů prozradit. Svoboda ani včera mlčení neporušil, když odmítl potvrdit spekulace o budově v Evropské ulici v Praze 6. Podle odhadů by přesun mohl stát přes půl miliardy korun. Částku by zaplatili Američané. Svoboda uvedl, že si Česká republika nemůže dovolit stěhování zaplatit ani z půlky. "To může být jenom příspěvek. My už Spojeným státům přispíváme tím, že ta stanice tady je, máme zmrazené veškeré obchodní vztahy s Íránem," prohlásil ministr. Svoboda: Nějak na stěhování Svobodné Evropy přispějeme PRAHA 23. července (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda dnes rozhlasové stanici BBC řekl, že česká strana přispěje nějakým způsobem na přestěhování americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). "Forma, jakou to bude, je ještě věcí debaty," uvedl Svoboda. Ministři zahraničí České republiky a Spojených států Cyril Svoboda a Colin Powell nedávno oznámili, že našli řešení, kam přestěhovat rádio, ani jedna ze stran však nechce místo z bezpečnostních důvodů prozradit. Svoboda dnes mlčení neporušil, když odmítl potvrdit spekulace o budově v Evropské ulici v Praze 6. Podle odhadů by přesun mohl stát přes půl miliardy korun. Částku by zaplatili Američané. "Finanční stránka je velmi složitá, protože se zde jedná o obrovský podnik s velmi náročnými technickými podmínkami," řekla již dříve mluvčí RFE/RL Sonia Winterová. Svoboda uvedl, že si Česká republika nemůže dovolit stěhování zaplatit ani z půlky. "To může být jenom příspěvek. My už Spojeným státům přispíváme tím, že ta stanice tady je, máme zmrazené veškeré obchodní vztahy s Íránem," prohlásil ministr. Peníze, které by Česko vynaložilo, by podle něj nemusely pocházet ze státního rozpočtu. "Těch forem může být víc," dodal bez bližších podrobností Svoboda. Nájemní smlouva RFE/RL v někdejší budově parlamentu u Václavského náměstí vyprší příští rok. Do té doby by podle Svobody měla být stanice přestěhována. O jejím možném přemístění z frekventovaného centra Prahy se začalo hovořit po teroristických útocích na USA 11. září 2001. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
