| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 22. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Kofi Annan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Generální tajemník OSN Kofi Annan nevěří, že Spojené státy rozšíří cíle svých vojenských operací na Írán či Severní Koreu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Zbraně hromadného ničení a riziko jejich použití. Především tímto argumentem americký prezident George Bush a britský premiér Tony Blair odůvodňovali na začátku roku 2003 vojenskou operaci v Iráku. Dodnes se však zbraně hromadného ničení v Iráku nenašly. Americký prezident Bush a britský premiér Blair se proto nyní soustředí na obhajobu vojenské operace. Připomeňme si, jak Blair odůvodňoval vojenskou operaci v Iráku před americkým Kongresem 18. července 2003. "Můžeme si být jisti, že se terorismus a zbraně hromadného ničení spojí dohromady? Řekněme jednu věc. Pokud se mýlíme, alespoň jsme odstranili hrozbu, která je přinejmenším zodpovědná za nelidskou brutalitu a utrpení, a to je věc, kterou nám historie jistě odpustí," říká Tony Blair. "Pokud se ale mýlí naši kritici a pokud my máme pravdu, o čemž jsem přesvědčen do nejvyšší možné míry, a nic proti tomu neuděláme, tak jsme tváří v tvář vážné hrozbě zaváhali. Místo toho, abychom se jí postavili se vší oddaností, a to je něco, co nám historie neodpustí," prohlásil ve svém projevu před americkým Kongresem Tony Blair. Nejen o hledání zbraní hromadného ničení v Iráku, poválečné rekonstrukci země, role Organizace spojených národů, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan, který poskytl české redakci BBC exkluzivní rozhovor. Pane generální tajemníku, vy jste se do této funkce dostal v lednu 1997. Nyní máte za sebou půl druhého roku ve druhém funkčním období. Když se ohlédnete zpět za těmi více než šesti lety, kdy stojíte v čele Organizace spojených národů, které okamžiky byste označil za nejobtížnější? Myslím, že nedávná debata a rozpory ohledně války v Iráku byly obzvlášť obtížné jak pro OSN, tak pro mne jako jejího generálního tajemníka. To ale asi nikoho nepřekvapí. Další problém, který považuji za velmi obtížný, je boj proti šíření viru HIV a epidemii AIDS. Máme potřebné prostředky na záchranu milionů životů, máme potřebné vědecké zázemí a kapacity, a přece se nám to nedaří. Když navštěvuji kliniky, kde se léčí AIDS, je velmi těžké nemocným vysvětlit, že máme léky, které jim mohou zachránit život, že máme nástroje, jak k nim tyto léky dostat, pokud se celý svět semkne. Jenže oni umřou, protože se k nim léky nedostanou. Smířit se s tím je velmi bolestné. Které problémy vidíte jako nejzásadnější, o jejichž řešení se chcete především zasadit do roku 2006, kdy vám končí druhé funkční období? Byl bych rád, kdybychom se vší vážností přistoupili k boji proti chudobě a nerovnosti a kdybychom věnovali veškeré úsilí tomu, aby se zlepšily životní podmínky nejchudších lidí. Byl bych také rád, kdyby se rozšířila a prohloubila mezinárodní a mnohostranná spolupráce, protože dnes se zabýváme záležitostmi, které nedokáže sama vyřešit žádná velmoc. Toto jsou problémy, které nazývám problémy bez pasových dokladů, protože je můžeme řešit jen mezinárodní spoluprací a respektováním mezinárodního práva. Proto bych chtěl zbytek svého funkčního období využít k posílení mezinárodní spolupráce a mezinárodního práva. To také znamená, že musíme být připraveni nově reagovat na nové úkoly. Proč jste zatím nemluvil o reformě OSN? Asi víte, kam směřuji. Reforma Organizace spojených národů, to bylo zásadní téma při vašem nástupu do funkce generálního tajemníka. V roce 1997, a teď vás cituji doslova, že je nutné, aby se znovu jasně určil účel Organizace spojených národů, aby se stala soudržnější a aby byla schopnější odpovídat na výzvy dynamického a globálního světa. Konec citátu. Co je podle vás nutné nyní co nejrychleji učinit, aby se naplnila vaše slova z roku 1997? Reforma OSN má naprosto zásadní důležitost. Loni jsem valnému shromáždění předložil návrh reformy a myslím, že předseda Jan Kavan dělá při prosazování reformního procesu fantastickou práci. Myslím, že je nutné zvýšit nejen účinnost a efektivitu OSN a jejího sekretariátu, ale také přimět členské státy k lepší spolupráci ve Valném shromáždění OSN. Měly by zredukovat počet projednávaných otázek, protože na pořadu jednání je jich příliš mnoho. Myslím, že v mezivládních procesech jsme zaznamenali určitý pokrok, a tady samozřejmě velmi pomohl Jan Kavan. Kromě toho se podařilo ve valném shromáždění schválit rezoluci o prevenci ozbrojených konfliktů. Projednat tuto rezoluci a hlasovat o ní trvalo dlouhou dobu a kdyby se v této věci neangažoval předseda valného shromáždění, zřejmě by členské státy rezoluci neschválily. Takže my se snažíme prosadit reformu, jak už jsem řekl, v roce 1997. Reforma nyní je ale probíhající proces. Stejně tak důležité je věnovat pozornost starším záležitostem, k nimž patří konečná reforma rady bezpečnosti. Doufám, že i k tomu se členské státy vrátí. Položil jste si někdy otázku, jestli jste třeba při prosazování reformy, respektive reforem Organizace spojených národů, nebyl málo důrazný? No, já nevím, jestli otázka stojí tak, jestli jsem byl při prosazování reformy dost důrazný. OSN má sto devadesát jedna členů a ti někdy dospívají k rozhodnutí konsensem, což je časově dost náročné. Zabýváme se dvěma skupinami reforem. První tvoří reformy, které spadají do pravomoce mého úřadu, takže nemusím čekat, až je někdo schválí, druhou skupinu ovšem tvoří reformy, které vyžadují souhlas členských států, což není vždy snadné. V organizaci jako je tato je třeba přesvědčovat a strhávat ostatní na svou stranu, ne zastrašovat. Svým přátelům v soukromém sektoru často říkám, že jim závidím. Jejich cíl je přímočarý, je jím maximalizace zisku akcionářů. Mají obvykle jen několikačlenné představenstvo, které sleduje stejný cíl, takže mohou přijímat rozhodnutí, mohou najímat a propouštět, zatímco ve veřejném sektoru to nejde. Když někdy slyším lidi ze soukromého sektoru říkat, že pracují mnohem efektivněji než lidé ve veřejném sektoru, často mě to pobaví, protože jsem zažil odchody lidí z veřejného do soukromého sektoru, kde si vedli velice zdatně, zatímco o přestupu opačným směrem se to vždy říct nedá. Úředník veřejné správy žije v mnohem složitějším světě. Důvody, proč tomu tak je, jsem uvedl. Přesto ale budu reformu prosazovat. Jak vás tak poslouchám, tady se nabízí otázka. Je Organizace spojených národů vůbec reformovatelná? OSN je reformovatelná. Některé reformy jsme už uskutečnili a v tomto úsilí pokračujeme, ale já nemám žádný zázračný lék. Rozumím. Vraťme se o tři roky zpět. Vy jste například v Tokiu před třemi lety hovořil o tom, že podle vašich představ postupují jednání o reformě Organizace spojených národů příliš pomalu. Pokud byste měl říci, kdo nebo co brzdí především transformaci Rady bezpečnosti OSN jako klíčového orgánu, jak byste odpověděl? Myslím, že to bude otázka národních zájmů. V každém regionu máte víc států, které by chtěly být členy rady, než kolik míst je danému regionu přiděleno, takže vyvstává otázka, kdo by zasedl v rozšířené radě bezpečnosti. Mám pocit, že státy, které o to mají zájem, by chtěly dostat záruky, že se novými členy skutečně stanou ještě před tím, než o rozšíření budou hlasovat. Dovozuji si správně, že by se tedy reformy měly projevit ještě před koncem vašeho funkčního období v roce 2006? Je to mým přáním. Nechci říct, že budeme svědky dokončení reformy OSN, protože, jak už jsem řekl, reforma je probíhající proces a já doufám, že můj nástupce ji posune ještě dál, ale byl bych nesmírně šťasten, kdyby se do okamžiku, kdy budu svůj úřad předávat, uskutečnila reforma Rady bezpečnosti OSN. Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC ve studiu v New Yorku je generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan, který poskytl české redakci BBC exkluzivní rozhovor. Další téma, válka proti terorismu a irácká krize. Pane generální tajemníku, rád bych se soustředil na to, co jste sám označil za jeden z nejobtížnějších problémů, se kterými jste se ve funkci generálního tajemníka setkal. Američtí představitelé po jedenáctém září 2001 prohlašují, že svět vede válku proti terorismu. Od začátku této války jsme byli svědky vojenských operací v Afghánistánu a v Iráku. Čím se v souvislosti s onou válkou proti terorismu zabýváte nejvíc? Je zřejmé, že všechny vlády budou muset při potírání terorismu spolupracovat. Musí si vyměňovat informace, musí zajistit, že teroristům nikdo neposkytne útočiště, musí zajistit, že teroristé nebudou dostávat finanční a lobbyistickou pomoc. A myslím, že tato spolupráce se začíná stále více projevovat. Velmi aktivně si v tom počíná rada bezpečnosti. Na tomto místě mohu jen zopakovat své přesvědčení, že nad terorismem můžeme zvítězit jen tehdy, když budeme spolupracovat na mezinárodní úrovni. Současně je třeba ale řešit i další problémy, které ovlivňují naši bezpečnost a kvalitu života. Patří k nim chudoba a nemoci jako AIDS, tuberkulóza nebo malárie. Když se tyto problémy neřeší, dohánějí lidi k zoufalství a stávají se živnou půdou terorismu, protože z těchto oblastní se snadno rekrutují lidé pro teroristické aktivity. Měli bychom se tedy soustředit na boj proti terorismu, ale neměli bychom zapomínat na další otázky, které, když se neřeší, mohou způsobovat problémy. Dovolte, abych ještě zůstal u války s terorismem. Jestliže říkáte, že klíčovou důležitost má mezinárodní spolupráce, pak kdyby se prezident Bush rozhodl v této válce pokračovat, řekněme, v Severní Koreji, Íránu, Sýrii, co by mu zajistilo podporu Organizace spojených národů a vaši osobní podporu? Domnívám se, že kdyby se válka proti terorismu měla rozšířit, jak říkáte, do Íránu a Severní Koreje, k čemuž, Bůh chraň, nedojde, protože mezinárodní společenství se potýká s velkými problémy v Iráku a myslím, že nemůže mít zájem na tom, aby se stejně přistupovalo k otvírání nových front. Myslím, že k prosazení správných věcí je třeba vykonávat kolektivní nátlak. Nemyslím, že Spojené státy by chtěly jít znovu do sporu a debat, které vyvstaly před válkou v Iráku a jejichž důsledky stále pociťujeme. Doufám, že najdeme jiné prostředky, jak zažehnat určité obavy ohledně Severní Koreje a Íránu. Pokud jde o Severní Koreu, velmi mě těší, jak si v roli zprostředkovatele vede Čína. Díky prostředníkům přivedeme znesvářené strany k jednacímu stolu a urovnáme jejich spory mírovou cestou. Podle vašeho názoru tedy nějaká vojenská akce nehrozí? Ne a nemyslím, že by něco takového bylo moudré. Tady v České republice se dlouhou dobu diskutovalo o tom, zda vojenský zásah Spojených států a Velké Británie v Iráku byl, nebo nebyl v souladu s Chartou Organizace spojených národů. Tato debata se vedla především před zahájením války v Iráku. Jak byste na tuto otázku odpověděl dnes? Už před válkou jsem řekl, že jakákoli akce, kterou neschválí rada bezpečnosti, se uskuteční v rozporu s Chartou. Irák byl považován za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, tedy za širší hrozbu, a taková situace je v souladu s rezolucí rady bezpečnosti, vyžaduje kolektivní odpověď a kolektivní akci. Řekl jsem proto, že vojenský zásah nebude v souladu s Chartou OSN a nebude tedy legitimní, nebo bude jeho legitimita do značné míry zpochybňována. A to se také stalo. Americký prezident George Bush a britský premiér Tony Blair nyní veřejně hájí důvody, které vedly k vojenskému zásahu v Iráku. Bývalý zbrojní inspektor Organizace spojených národů Scott Ritter minulý týden v sídle OSN prohlásil, že rozhodnutí prezidenta Bushe jít do války se opíralo o lež, neboť se v Iráku dodnes nepodařilo najít zbraně hromadného ničení. Je podle vás lež to správné slovo? Chtěl bych říct, že rada bezpečnosti pověřila nalezením odpovědi na otázku, zda Irák vlastní zbraně hromadného ničení, nebo ne, tým zbrojních inspektorů a Mezinárodní agenturu pro atomovou energii a jak šéf agentury El Baradej, tak doktor Blix vždy ve svých zprávách adresovaných radě bezpečnosti uváděli, že neexistují dostatečné důkazy, které by opravňovaly k závěru, že Irák tyto zbraně skutečně vlastní a představuje tak bezprostřední hrozbu. Doporučovali také, že Spojené státy a Británie by neměly od rady bezpečnosti získat povolení k vojenskému zásahu. Pane generální tajemníku, teď jste mi ale neodpověděl na otázku. Nechtěl jsem se vyjadřovat k otázce, jestli jde o lež, nebo nikoli. Scott Ritter má právo na svůj názor, já nejsem jeho mluvčí ani tlumočník, takže se mě neptejte na to, jestli má Scott Ritter pravdu, nebo jestli je to lež. Přesto mi dovolte, abych ještě jednou citoval Scotta Rittera. Ve své knize o Iráku vás kritizuje a tvrdí, že jste neprojevil dost odvahy. Měl jste někdy pocit, že jste měl být ve svých prohlášeních o krocích Spojených států amerických a Velké Británie v Iráku ostřejší? Myslím, že kdybyste si má prohlášení zpětně prošel, získal byste uspokojivou odpověď na svou otázku. Ale je pro mne zajímavé, že se odvoláváte právě na Scotta Rittera, nikoli na pověřené představitele, ať už to byl Hans Blix nebo El Baradej, či na některého z velvyslanců nebo státních činitelů. Ptám se proto, že Ritterova kniha právě vyšla. O tento problém se zajímám od samého začátku. Já jsem také před několika lety požádal o podrobnou revizi iráckého svazku a tuto revizi provedla rada bezpečnosti pod vedením současného brazilského ministra zahraničí. A možná si také vzpomenete, že v roce 1998 jsem jel do Iráku právě proto, abych zabránil situaci, v jaké jsme se ocitli na začátku letošního roku. Jiný bývalý zbrojní inspektor doktor Kelly minulý týden spáchal ve Velké Británii sebevraždu, a to kvůli údajnému přibarvování iráckého svazku. Co si myslíte o případu doktora Kellyho? Myslím, že touto otázkou se musí zabývat britská vláda a britský parlament, v němž pracuje výbor pro vyšetření této záležitosti. Případ má na starosti soudce a já si počkám na závěry vyšetřování. Ve vašich předchozích odpovědích už byly téměř náznaky odpovědi na další otázku, přesto se zeptám, jak si vysvětlujete, že se v Iráku dosud nenašly zbraně hromadného ničení? Opravdu nevím, jak si to vysvětlit. Uvědomuji si, že práce našich inspektorů se určitou dobu zpožďovala, inspektoři se připravovali tři roky a po třech měsících museli své pátrání ukončit. Inspekční práce ale obvykle nějakou dobu trvá a vyžaduje trpělivost. Důvodů, proč se zbraně nenašly, může být víc. Možná byly zničeny a pak se můžeme ptát, proč to irácká vláda nepřiznala? Možná nekápli božskou kvůli tomu, že nechtěli vypadat bezbranně v regionu, kde jsou ostatní státy vyzbrojeny až po zuby. Možná Irák jen blufoval. Vážně nevím. Podívejme se teď do budoucnosti. Vy jste se, pane generální tajemníku, minulý týden v Bílém domě setkal s americkým prezidentem Georgem Bushem. Byla tato schůzka začátkem, řekněme, nové éry spolupráce mezi Organizací spojených národů a Spojenými státy americkými na poválečné obnově Iráku? Chtěl bych říct, že jsem už dříve s prezidentem Bushem hovořil telefonicky a setkali jsme se na summitu G 8. Přesto některé sdělovací prostředky o této schůzce referovaly jako o našem prvním setkání od války v Iráku. Byla to ale užitečná schůzka a mluvili jsme na ní o Iráku, o možnostech zapojení mezinárodního společenství do poválečné obnovy. Zajímalo by mě ale, zda vaše schůzka s americkým prezidentem Georgem Bushem byla v určitém smyslu pokračováním toho, co v květnu slíbil americký ministr zahraničí Colin Powell. Dovolte, abych ho citoval. On doslova prohlásil, že by Organizace spojených národů měla hrát a také bude hrát zásadní roli při poválečné rekonstrukci Iráku. Bylo tomu tak? Chtěl bych zdůraznit, že roli OSN v Iráku definuje rezoluce 1483. V současné době se na určitých místech debatuje o případné druhé rezoluci, která by působnosti OSN v Iráku tak, jak je v současné době definována, rozšířila. Do debaty ale také vstoupilo Rusko, které před několika dny deklarovalo, že je připraveno zvážit své zapojení do mezinárodních jednotek v Iráku. Tomu by však měla předcházet nová rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Co by podle vašich představ měla nová rezoluce obsahovat? Rusko a několik dalších zemí naznačují, že kdyby se měly do operací v Iráku zapojit, musela by tam OSN hrát mnohem významnější roli. Ruský ministr zahraničí se v rozhovoru se mnou dokonce zmínil o ustanovení funkce vysokého představitele OSN v Iráku, který by byl odpovědný za politický proces, obnovu a další věci. Ruský ministr také naznačil, že by se pak také dalo uvažovat o rozšíření vojenských či bezpečnostních operací pod mandátem mírových operací OSN. V takovém případě by Rusko zvážilo svou účast. Dovedete odhadnout, jak dlouho mohou zůstat zahraniční jednotky v Iráku, ať už s mandátem OSN, nebo bez něj, a jak dlouho potrvá, než Irák bude mít vládu sestavenou výhradně jeho lidem a sestavenou z Iráčanů? Neřeknu vám, jak dlouho v Iráku zůstanou zahraniční jednotky, protože jejich operace neřídím já ani OSN. Bezpečnostní otázky řeší koalice v čele s Američany a Brity, takže na vaši otázku by museli odpovědět oni. Pokud jde o otázku, jak dlouho potrvá, než bude vytvořena irácká vláda, což by v konečném důsledku mohlo vést ke stažení okupačních sil, opravdu neznám odpověď. Myslím ale, že ustavením správní rady k tomu byl učiněn první krok. Bude to dlouhý proces, protože se bude muset najít způsob, jak vytvořit novou ústavu a jak registrovat voliče a před vytvořením první vlády budou muset proběhnout celostátní volby. Dá se to stihnout za rok, půl druhého, nebo snad za dva? Opravdu neznám odpověď. Opět bude záležet především na koalici a Paulu Bremmerovi. OSN v Iráku hraje svou roli, ale hlavní slovo mají oni. A bude OSN hrát v Iráku svou větší roli? OSN bude hrát svou roli. Můj zmocněnec pro Irák Sergio Viera de Mello stihl za krátký čas, co je tam, leccos změnit. Je to skvělý diplomat a bude věci měnit i nadále. A než čas vyměřený našemu rozhovoru zcela skončí, dovolte, abych se zeptal ještě na jedno téma, a to na předsednictví České republiky, respektive Jana Kavana, Valnému shromáždění Organizace spojených národů. Tady je v České republice poměrně často diskutovaným tématem právě předsednictví Valnému shromáždění OSN bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem, který je v Česku kontroverzní postavou. Můžete říci, v čem především považujete přínos Jana Kavana jako českého předsedy Valného shromáždění Organizace spojených národů? Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopnosti vůdce. Jak už jsem řekl, v jeho funkčním období byla schválena významná rezoluce rady bezpečnosti o prevenci ozbrojených konfliktů. Valné shromáždění se pod jeho vedením začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem a posuzovalo mé návrhy. Je třeba také zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít valné shromáždění novou energií. Kromě toho pod jeho vedením dokážou čerpat z dřívějších velkých konferencí a summitů, z jejich závěrů a programů, jako jsou Cíle rozvoje pro příští tisíciletí a přicházejí s podněty, jak OSN a rodinu jejích členů lépe organizovat, aby bylo možné závěry konferencí a summitů uvádět v život. Myslím, že pod jeho vedením dělalo valné shromáždění solidní rozhodnutí, která pomohou naší práci. Říká v rozhovoru pro českou redakci BBC generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan, který byl necelých třicet minut hostem Interview BBC. Já vám děkuji za váš čas, který jste věnoval naší redakci a věřím, že se někdy v brzké budoucnosti setkáme v Praze. Děkujeme moc do New Yorku a někdy příště na shledanou. Thank you. Bye bye. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Výklad vyložené lásky Právo, 25. 7. 2003, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana 6 - Dozvědět se z daleké ciziny cokoliv hezkého o České republice a jejích představitelích bývá v zásadě potěšitelné. Ovšem - jak kdy a jak pro koho. Když tento týden v Interview BBC generální tajemník OSN Kofi Annan opakovaně chválil práci předsedy Valného shromáždění Jana Kavana, byl ministr zahraničí Cyril Svoboda (jemuž ty ódy ve studiu až sadisticky pouštěli) jistě rád, že rozhlasové vlny nemohou přenést jeho kyselý obličej. Nevím, jak se tvářil premiér Vladimír Špidla, když se zdálky dozvěděl, že jeho nedávno skončená návštěva ve Spojených státech zapůsobila "velmi dobrým dojmem". Tak pravil sám Václav Havel ve Washingtonu poté, co tam byl ve středu dekorován Georgem W. Bushem prezidentskou medailí svobody. Ale na tomhle obecném vyjádření Havel nezůstal a řekl: "Prezident Bush ho (Špidlu) vyloženě začal mít rád a mluvit o něm jako o svém příteli a skvělém člověku, a to je pro Českou republiku nepochybně dobrá zpráva." Nasazuje teď Špidla někde ve tmě kyselý obličej? Vždyť takovým milcem Bushe juniora - vedle bývalého aparátníka Kwasniewského z Polska (a jemu podobných) - je po Evropě už jenom španělský premiér José Maria Aznar, vůdce hodně pravicovaté pravice. A televizní populistický magnát, ba "telefašista" Silvio Berlusconi z Itálie, jemuž věrní poslanci museli odhlasovat imunitu, aby ho vlastní právní stát nevláčel po soudech. Pravda, v této vyhraněné sestavě oblíbenců Velkého bílého otce ve Washingtonu bezkonkurenčně září britský Tony Blair, jehož politická fangle je s tou Špidlovou formálně, ne-li i obsahově identická. Ale nyní se mu chvěje půda pod nohama, když vládní přilhávání "iráckého nebezpečí" nepřímo přivedlo k smrti poctivého zbrojního experta a vědce Davida Kellyho. "Mrtvola, která ohrožuje Blaira," napsal deník Libération a upozornil na "kolaterální škody", které z oné aféry dopadají na Bushe. Pouze na něho? Myslím, že Václav Havel prokázal Vladimíru Špidlovi službu povýtce medvědí, když ho tak okatě zařadil do Bushova politického harému, v němž jinak radno polehávat leda v koutě a ve vší myslitelné cudnosti. ČSSD doma nyní praská ve švech a rebelanti proti Špidlovu vedení a koaliční vládě si zatím malují na štít "jen" změny v reformě veřejných financí a "nedostatek komunikace" na domácí scéně. Teď by si mohli ještě vzpomenout, jak Špidla ignoroval názor své strany v poslední klíčové kauze mezinárodní politiky. Když 31. sjezd ČSSD odmítl demontáž mezinárodního práva zatím poslední "preventivní válkou", měl jistě pochopení pro diplomatickou moudrost naší vládní chytré horákyně, která zplodila proslulé stanovisko: " Chápu agresi, leč lituji, že k ní došlo." Pýthie z Delf by ani v transu nevyjádřila lépe situaci, které se Vladimír Špidla dovolával při zdůvodnění, proč na sjezdu nebyl ani pro, ani proti "pacifistické rezoluci" - jindy se zase dovolával (nepatrného) významu České republiky na světové šachovnici. Jak u nás srozumitelné! Méně mohou sociální demokraté chápat, proč premiér nikdy řádně neokřikl svého zahraničního šachistu Cyrila Svobodu, který tvůrčím způsobem aplikuje ryze americkou politiku. Také proto nás kdysi bez váhání veřejně zařadil na stranu válčících spojenců a dodnes tvořivě zdůvodňuje rozval civilizovaných vztahů mezi zeměmi: v dnešním světě je přece nutné hledat "pružnější a rychlejší" řešení mezinárodních krizí (než je půda OSN), opakuje stále Svoboda. A tento týden vymyslel - coby prý "novou koncepční záležitost" - zbrusu nový pojem: "preventivní humanitární akce"! V jaké situaci tento kreativní duch pracuje? Spisovatel Norman Mailer ve své poslední knize Why Are We at War? (Proč jsme ve válce?) ji vidí takto: Američtí konzervativci dlouhá léta sní o vybudování jakési říše, která by diktovala vývoj na celém světě. Již nyní se podle Mailera odvíjí "skrytá, manipulovanými masami nepozorovaná revoluce mocenských fanatiků", kteří chtějí vytvořit jakousi obdobu "říše římské pro 21. století". Ne, státník by neměl být prchlivý a vést svůj lid hlavou proti zdem a impériím. V žádném "Římě" by však neměl vzniknout pocit, že "provinciálovo" švejkování je už výhradně jen klamáním "provinciální" veřejnosti, a nikoliv také tradicí posvěcenou komedií před tváří mocipána. Kdykoliv totiž vznikne dojem, že císař má malého krále vskutku "vyloženě rád", jsou na tom často zájmy slabých a bezmocných "lidí na okraji" - vyloženě špatně. Annan chválil působení Kavana v OSN Lidové noviny, 23. 7. 2003, strana: 4 - Generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan včera v rozhovoru odvysílaném českou redakcí rozhlasové stanice BBC vysoce ocenil roli Jana Kavana v čele Valného shromáždění. "Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopnosti vůdce," řekl Annan. Zvlášť ocenil přijetí významné rezoluce Rady bezpečnosti o prevenci ozbrojených konfliktů. Valné shromáždění OSN se také pod vedením českého politika začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem organizace. "Je také třeba zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít Valné shromáždění novou energií," uvedl dále šéf OSN. Kavan podle něj zlepšil i využívání a uvádění v život závěrů a programů velkých konferencí a summitů. Mimo to Valné shromáždění dělalo solidní rozhodnutí, která pomohou další práci organizace. Annan chválí Kavana Lidové noviny, 23. 7. 2003, názory, autor: Ondřej Neff, strana: 12 - Proč předseda VS OSN vyvolává dobrý dojem? V rozhovoru s BBC ocenil generální tajemník OSN Kofi Annan roli Jana Kavana v čele Valného shromáždění světové organizace. Český posluchač se musel štípat do rukou, když slyšel, jak Kavan zlepšil využívání a uvádění v život závěrů a programů velkých konferencí a summitů. Vždyť i ten nejvlídněji nakloněný Kavanovi, totiž Jan Kavan sám, připouští, že je zmatkář ba chaotik a že mu věci plynou pod rukama jaksi bez kontroly, tu je to volant automobilu, tu agent komunistické špionáže, tu tajné spisy, tu smlouva o Českém domě. Nakonec se ukáže, že mnoho z té špíny je nanesený nátěr, ale dojem zůstává. Rozhodně je ale pozitivní, že se Annan na Kavana dívá tak, jak se dívá, a mluví o tom. Je to dobré pro Kavana a hlavně pro naši zemi, kterou za mořem reprezentuje. Šéf OSN chválí Kavanovo působení v čele VS OSN LONDÝN 22. července (ČTK) - Roli Jana Kavana v čele Valného shromáždění OSN vysoce ocenil generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan v rozhovoru, který dnes vysílala česká redakce rozhlasové stanice BBC. "Myslím, že Jan Kavan v roli předsedy Valného shromáždění OSN osvědčil schopnosti vůdce," řekl Annan. Zvlášť ocenil, že v Kavanově funkčním období byla přijata významná rezoluce Rady bezpečnosti o prevenci ozbrojených konfliktů. VS OSN se pod vedením českého politika začalo velmi aktivně zabývat otázkou reforem organizace. "Je také třeba zmínit jeho pracovní nasazení a schopnost nabít Valné shromáždění novou energií," uvedl šéf OSN. Kavan podle něj zlepšil využívání a uvádění v život závěrů a programů velkých konferencí a summitů, jako jsou Cíle rozvoje pro příští tisíciletí. "Myslím, že pod jeho vedením dělalo Valné shromáždění solidní rozhodnutí, která pomohou naší práci," citovala BBC Annana. Annan: Zásah USA proti Iráku nebyl v souladu s Chartou OSN LONDÝN 22. července (ČTK) - Vojenský zásah USA a Británie v Iráku nebyl v souladu s Chartou OSN. Jeho legitimita je proto do značné míry zpochybňována. Řekl to generální tajemník Kofi Annan v rozhovoru, který dnes vysílala česká redakce rozhlasové stanice BBC. Jakákoli akce bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se uskutečňuje v rozporu s Chartou OSN. "Irák byl považován za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, tedy za širší hrozbu. Taková situace v souladu s rezolucí RB vyžaduje kolektivní odpovědnost a kolektivní akci," uvedl Annan. Vyjádřil přesvědčení, že USA nebudou postupovat vůči KLDR a Íránu podobně, jak tomu bylo v případě Iráku. "Nemyslím, že USA by chtěly jít znovu do sporu a debat, které vyvstaly před válkou v Iráku a jejichž důsledky stále pociťujeme," usoudil Annan. Vyjádřil naději, že se obavy ohledně KLDR a Íránu podaří zahnat jinými prostředky. Kolektivní přístup zvlášť zdůraznil u boje proti terorismu. "Je zřejmé, že všechny vlády budou muset při potírání terorismu spolupracovat... nad terorismem můžeme zvítězit jen tehdy, když budeme spolupracovat na mezinárodní úrovni," citovala BBC šéfa OSN. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
