BBCi Home PageBBC World NewsBBC SportBBC World ServiceBBC WeatherBBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
pondělí 21. července 2003, 18:00 SEČ
Jan Mrzena
předseda Rady České televize
předseda Rady České televize
 


Předseda Rady České televize Jan Mrzena očekává, že nový generální ředitel televize Jiří Janeček radě předloží své programové prohlášení.

News imageZáznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Rady České televize Jan Mrzena. Dobrý den.

Dobrý večer.

Rada České televize zvolila nového generálního ředitele televize veřejné služby. Sázkaři začali tipovat, jak dlouho Jiří Janeček vydrží ve své funkci. Bookmakeři jsou zatím spíše skeptičtí. Podle nich není pravděpodobné, že by Janeček mohl setrvat v křesle ředitele České televize do konce příštího roku. Co říkáte skepsi bookmakerů?

Bookmakeři jsou od toho, aby hráli a myslím si, že tipy na délku působení generálního ředitele ve funkci jsou jistě zajímavá věc a možná, že si také půjdu někam vsadit, celkem mě to zaujalo.

Vás ale nepřekvapuje ta skepse, že dávají šanci zhruba rok a půl novému generálnímu řediteli, kterého jste zvolili?

Možná vycházejí z některých realit, možná vycházejí z toho, že v Poslanecké sněmovně je návrh novely zákona o ČT, který může zásadním způsobem změnit volbu rady, bude-li ve standardním legislativním procesu tento zákon přijat, je ten rok a půl přesně ta doba, kdy by mohla naskočit nějaká, řekl bych, účinnost a účelná změna, která by mohla vyústit ve volbu nového generálního ředitele.

Myslí si , že právě ona skutečnost, že v Poslanecké sněmovně je novela zákona o České televizi, která změní způsob volby Rady České televize, oslabuje pozici Jiřího Janečka jako nově zvoleného generálního ředitele?

Já myslím, že ne, protože každý zákon, který ještě neplatí, může být spíš předmětem her a spekulací bookmakerů, než těch lidí, kteří podle tohoto zákona musí tak činit a konat. Pan Jiří Janeček byl zvolen generálním ředitelem v intencích zákona platného, tudíž v intencích zákona platného bude muset i jednat. Jeho pozice je standardní tak, jako všech předchozích generálních ředitelů. Možná se trošku liší od toho prvního, který byl jmenován při vzniku České televize, to znamená od Iva Mathé ve chvíli, kdy Česká televize vznikala.

Začínáte mě děsit, pane předsedo, protože po Ivo Mathém pozice všech dalších ředitelů byla poměrně slabá, tudíž i Janečkova pozice je taková, jako u ředitelů předchozích?

Výchozí pozice každého ředitele je taková, jaká je. Generální ředitel usedá do funkce nějaký den D. V tuto chvíli měla Česká televize prozatímní vedení od prosince roku 2002 a každý generální ředitel musí své kvality teprve potvrdit konkrétními kroky.

Jak byste odpověděl na otázku, že když Česká televize více než půl roku vydržela s prozatímním ředitelem, nemohla vydržet dalšího půl roku až rok, než bude schválena novela zákona o České televizi, která výrazně změní způsob volby Rady České televize a která také ukončí funkční období Mrzenovy rady?

Tak v první řadě nikdo neví, co s osudem tohoto zákona bude. Ta nejistota je podle mě poměrně veliká. Tím se nechci dotýkat v žádném případě toho, co v té novele zákona je. Tím myslím ten standardní legislativní proces, který u nás v České republice je obvyklý, a pakliže není možné dohlédnout na konec té spirály, je vhodné volit jistotu, stabilitu, která v podobě volby generálního ředitele a naplnění stávajících zákonných předpokladů tímto krokem je předurčena.

V případě posledního ředitele Jiřího Balvína Rada České televize velmi podrobně kontrolovala plnění jeho projektu. Neplnění projektu nakonec stálo Balvína funkci. Podle jakých kritérií bude Rada České televize podle jejího předsedy Jana Mrzeny hodnotit Jiřího Janečka?
Tak, bude tam několik nástrojů. Nejprve to bude nástroj nějaké manažerské smlouvy, říkám nějaké, protože bude teprve uzavřena a jejího režimu. Budeme tam sledovat zejména ekonomická kritéria a naplňování usnesení Rady České televize a v neposlední řadě bych chtěl ještě, aby Rada České televize sledovala tvorbu a pak následné naplňování dlouhodobé strategie programové, ekonomické a technologické, která je teď v tuto chvíli na začátku své projednávání.

Když se zaměřím na první část, tedy na manažerskou smlouvu, tak kdy předpokládáte, že s Jiřím Janečkem uzavřete manažerskou smlouvu o řízení České televize?

Pozítří, ve středu na jednání Rady České televize bude mít k dispozici první zásady, které bychom chtěli v té manažerské smlouvě mít, jakožto rada, jakožto kontrolní orgán, zaneseny a následně pak během jednoho týdne předpokládám uzavření manažerské smlouvy v tom konkrétním znění ve všech detailech. To znamená nejpozději do konce července.

Předpokladem, respektive jedním z prvků kritiky u předchozího generálního ředitele České televize Jiřího Balvína byla částka, kterou jako generální ředitel České televize získával za řízení České televize a která byla v oné manažerské smlouvě. Očekáváte, že se Rada České televize poučí z této veřejné kritiky a plat Janečkův bude menším platem, než jaký měl Jiří Balvín?

Já nevím, jestli tady hovoříme o správném jméně, neboť u Jiřího Balvína jsem nezaznamenal v průběhu dob jeho působení kritiku jeho výše platu.

Byla u obou. Byla u prozatímního ředitele Petra Klimeše, který pak kumuloval obě funkce a vyplácel si dva platy, ale byla i u Jiřího Balvína. Ptám se tedy, řeknete a sdělíte veřejnosti, kolik ona bude přispívat generálnímu řediteli České televize? A v jaké úrovni bude jeho plat v porovnání s platy předchozích ředitelů?

Ano, toto by mělo zaznít již tuto středu.

To znamená, že narozdíl od předchozích ředitelů, protože Jiří Balvín o konkrétní částce odmítal hovořit stejně jako Rada ČT s tím, že je to předmětem smluvního vztahu obou stran a že to je věc soukromá. Vy zveřejníte u Jiřího Janečka, jaký plat bude pobírat?

My naplníme zákon o České televizi, který říká, že Rada České televize stanovuje generálnímu řediteli mzdu. To znamená, že sdělíme výši této mzdy.

Můžete říct, v jakém koridoru se zatím pohybují první úvahy, se kterými bude Rada České televize seznámena?

Ty úvahy se pohybují v té výši na úrovni Jiřího Balvína. To znamená té pevné fixní částce, to znamená bez jakýchkoliv valorizací za poslední tři roky s tím, že ovšem tu pohyblivou částku, ta motivační součást bude konstruována poněkud jinak.

Jak?

Bude v nižších úrovních, než byla u Jiřího Balvína a bude konstruována jako přímo motivace na dosažení hospodářských výsledků České televize.

Můžete říct jen pro úplnost, jak velký plat měl Jiří Balvín?

Základní plat Jiřího Balvína byl sto tisíc korun měsíčně.

Když se ještě zmíníme o odstupném a o těchto pojistkách pro případný odchod generálního ředitele, počítáte s tím, že bude zachována půlroční konkurenční doložka, kterou Jiří Balvín disponoval. To znamená, že aby dostal odchodné, tak půl roku nemohl působit v televizní oblasti, budete toto požadovat i u nového generálního ředitele?

Moje představa by taková byla. Zhruba šestiměsíční konkurenční doložky, nicméně jak říkám, ta praxe může být ještě ve středu na jednání Rady České televize změněna.

Teď, když se budeme bavit o těch kritériích, podle kterých chcete hodnotit a také odměňovat generálního ředitele Jiřího Janečka. Zmínil jste, že jeho výše odměn bude závislá od hospodaření, jakým způsobem?

Podle dosažení hospodářského výsledku nebo naplnění předpokládaných parametrů rozpočtu. Tam je několik variant a jedna z těch variant je půlroční, jedna z těch jiných variant je například po skončení hospodářského roku a tam potom by měla být nějaká stupnice.

Ke které variantě se kloníte?

Osobně bych volil tu půlroční.

Čtyřstránkové Janečkovy teze v oblasti programu, technického rozvoje a ekonomiky, se kterými předstoupil před Radu České televize jako kandidát, jsou poměrně obecné. Konkrétním odpovědím se Janeček vyhýbal i při veřejném slyšení před Radou České televize. Taková to byla například jeho odpověď na otázku týkající zlepšení pořadů pro děti:

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize /ukázka/: K dětem? Když bych se koukal trošku dál, tak řeknu ano, to bude ČT 4 v digitálu. Ne, ne, já si myslím, že jsme teď na děti moc nemysleli, je to velikánská škoda, je tam obrovský prostor jak pro ně pracovat. Já si myslím, že my bohužel inklinujeme, bohužel je to, já jsem to tam i napsal, že to je od lehce infantilních věcí až po takové ty těžko vstřebatelné. Někdy mám pocit, že to nedělají lidé, kteří ty děti mají, že jim moc nerozumí, že to není pro ně. Teď je jiná věc, je věk počítačů a my si tady hrajeme s kostičkami, přeháním, možná trošku. Čili podpora pořadů pro děti, já vám teď neumím odpovědět, nevím, co chcete slyšet. Jestli chcete slyšet konkrétní pořady, konkrétní věci, já vám je neřeknu.

Podobně nekonkrétní byl Jiří Janeček při veřejném slyšení i co se týče pokračování procesu restrukturalizace a propouštění nadbytečných zaměstnanců.

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize /ukázka/: To je určitě téma, o které je třeba mluvit. Já už jsem v těch tezích napsal, že se držím zásady, já si to raději přečtu, abych neřekl něco jiné, že optimalizace počtu zaměstnanců je v přímé souvislosti s restrukturalizací, jasně. Zásada, více práce by měl zastat menší počet profesionálů. To je naprosto transparentní. Jenže, já tady teď nehodlám a populisticky od boku střílet procenta propouštěných lidí, neřeknu vám třicet, padesát, sto procent, to bych byl blázen. Já chci postupovat uvážlivě a po analýze. Víte, ono nás čeká víc práce a já se nechci jen tak pro efekt, abych dostal hlas, říkat, tak jo, za tři měsíce jich bude míň. Čeká nás hodně práce a my ty profíky budeme potřebovat.

Uvedl při veřejném slyšení před Radou České televize Jiří Janeček. Nutno dodat, že i další kandidáti nebyli v projektech i při veřejném slyšení příliš konkrétní a byla poměrně velká dávka obecnosti v jejich vystoupeních. Vám, jako předsedovi Rady České televize, nevadila nekonkrétnost kandidátů?

Veřejná slyšení mají svoji specifiku. Všichni účastníci jsou před kamerami, jsou před fotoaparáty.

Hovořil jsem o veřejných slyšeních a tezích.

Jsou velmi sledováni. Ty teze samozřejmě všichni počítali k veřejnému projednání a ke zveřejnění na internetových stránkách, čili ono je to něco podobného. Veřejně dostupné záležitosti mohou být často proti komukoliv zneužity. Na jedné straně mi ta nekonkrétnost vadí, ale na druhé straně chápu, chce-li udělat nějaké konkrétní kroky, sdělovat je ještě předtím, než budu vědět, že je mohu udělat, se může jednoznačně obrátit proti autorovi takových výroků.

Pokud jsem vám teď správně rozuměl a dovodil si interpretovat vaše slova, počítáte tedy s tím, že požádáte nového generálního ředitele, aby obecné teze, poté co byl zvolen, rozpracoval a dal konkrétní časové termíny, podle kterých bude rada hodnotit plnění jeho projektu?

Já bych postupoval formou jakéhosi programového prohlášení s nějakými termínovými zakotveními, to za prvé. Za druhé tam v tom příspěvku pana Janečka zazněl i konkrétní nástroj, jak se /nesrozumitelné/ dalšího materiálu takzvaný personální audit, který může souviset i s /nesrozumitelné/ v této společnosti a v oblasti restrukturalizace bezpochyby půjde dál tou cestou, která byla načrtnuta, nicméně se může stát, že při hodnocení některých kroků, protože to je živý proces, půjde hlouběji nebo jiným směrem.

Vy požádáte Jiřího Janečka o práci a zahájení prací na programovém prohlášení, a poté mu jako Rada České televize budete chtít dát nějaký termín konkrétnějšího vypracování a rozpracování jeho tezí?

Jde o to, abychom si rozuměli, co se týče hloubky takového materiálu, protože základní procesy uvnitř České televize byly skutečně nastíněny v předchozích obdobích. Čili nechceme zahlcovat pana Janečka zbytečnou operativou předkládanou radě. Spíš nám půjde o to, naplňovat jednotlivé kroky již započatých procesů a tam, kde byla naznačena jiná zpřesnění a jejich spuštění.

Když se s odstupem podíváte na způsob výběru generálního ředitele České televize, jaká poučení by si měla vzít Rada České televizi při některém z dalších výběrových řízení?

Jé, vy už jste daleko, pane redaktore.

Chcete si vsadit u bookmakerů na to, zda Jiří Janeček vydrží do konce roku 2004, či nikoliv, tak jaká poučení si vzít z předchozích voleb?

Já jsem tady v podstatě naznačoval, při našem minulém rozhovoru, že se domnívám, že tento způsob existence a fungování rad a tedy i platného zákona o ČT je poněkud přežitý, ne že bych šel asi jinou cestou.

Ukázala to i volba generálního ředitele, že vstupuji do řeči.

Volba generálního ředitele probíhala v intencích tohoto zákona a Rada České televize zvolila generálního ředitele touto veřejnou metodou. Nicméně jak říkám, měl by být spíš nastolen režim, ve kterém ne všichni členové rady jsou zodpovědní ve statutárním orgánu České televize, to dnes není. To, že Rada České televize není statutárním orgánem a současně si myslím, že by se více měl podobat principu obchodních společností, dozorčích rad a správních rad v tomto slovu smyslu.

Jak by se to mělo dotknout výběru budoucího generálního ředitele?

Tam probíhá standardní personální řízení, probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi, byť zásadní kroky jsou zveřejňovány a v podstatě ani nemusí být, ten způsob je standardní personální, kdežto u nás v rámci působnosti zákona o ČT je ještě do toho přimíchána značná dávka demokratických principů volby.

Jiří Janeček při veřejném slyšení krom jiného mluvil o tom, proč chce stanout v čele České televize.

Jiří JANEČEK, generální ředitel České televize /ukázka/: Víte co, já už jsem tady před chvilkou řekl jednu věc. To křeslo je pro mě důležité z jednoho důvodu. Já mám tu televizi rád a říkám to upřímně, ať si říká kdo chce, co chce. Mám ji rád a věřím, že se tento strom dá okopávat a zalívat a že někam vyroste.

Jiří Janeček na veřejném slyšení. Nakolik se podle vás může ukázat jako jistá slabina, že generální ředitel ČT, který by měl dbát na dodržování, ať již psaných, či nepsaných etických pravidel v oblasti zpravodajství se sám provinil. 21. září 2001 deník Mladá fronta DNES referoval, že Jiří Janeček společně s moderátorkou zpráv Ivetou Toušlovou školili politiky a jako zaměstnanci ČT byli placeni reklamní agenturou.

Tak, já nevím, na kterou z vašich otázek mám odpovídat dříve, ale pojďme asi k té první, která souvisí s tím, že...

Zda je to slabina.

S tím, že pan Janeček znát velmi dobře Českou televizi a dlouhou dobu v ní působil. Víte, pokud se Radě České televize podařilo něco dobrého při této volbě, pak je to bezpochyby identifikace tváře, kterou divák vnímá jako tvář televize veřejné služby. Pan Janeček má Českou televizi rád a jak deklaroval, je to spíš osobní vyjádření v osobní rovině, než abychom mohli na tom stavět cokoliv pragmatického.

Předpokládám, že byste mohli, teď to berte s nadsázkou, v České televizi existuje dva a půl tisíce zaměstnanců, kteří ji mají rádi?

Ano, ale ono by bylo ideální, aby tu svoji televizi, nebo ten svůj podnik měli rádi vždycky všichni, ale v tom reálu to může být vždycky jinak.

Tím jsme odbočili. Nepoškodil jí tím, že jako zaměstnanec ČT pracoval v roce v 2001 a nechával se platit reklamní agenturou při mediálních trénincích?

Já bych dokončil tu první věc. Myslím si, že generální ředitel České televize musí Českou televizi dobře znát tak, aby nebyl ve vleku událostí nebo řekl bych ve vleku některých procesů, které s ním někdo chce potom sehrát, čili dobrá znalost prostředí je bezpochyby výhodou. Později se může ukázat, že některé věci dlouhodobé kolegiality vůči některým partnerům, nebo se kterými dlouhou dobu pracoval, může býti slabinou, ale já si myslím, že pan Janeček má všechny atributy k tomu, aby tyto věci překonal. Musí to být prostě v rovnováze, znalost prostředí a vyvarovat se jakéhosi vnitřního klientelismu. Druhá věc je ta konkrétní námitka. Pan Janeček přednášel jakousi rétoriku a jakýsi média trénink některým členům radnice v Havířově, pokud je to tentýž článek, o kterém hovoříme z roku 2001. Bylo to v době, kdy to v ČT nebylo žádným vnitřním předpisem zakázáno. Nevidím na tom nic špatného, ostatně někde jsem slyšel, že i BBC má podobné přednášky, podobné typy přednášek ze svých zdrojů příjmu, ovšem tam to není jaksi tímto způsobem...

Teď se musím ohradit, protože tam u BBC rozhodně redaktoři pracující pro zpravodajství nevyučují rétoriku ať už lokálním, či jiným politikům. To jen pro doplnění a korekci.

Čili média tréninky a teď nemluvím o redaktorech zpravodajství obecně.

Přiznám, že neznám natolik dobře fungování vzdělávacího oddělení BBC a komu poskytuje školení, ale v každém případě by bylo střetem zájmů, pokud by novinář, nestranný novinář pracující pro BBC a zaměstnán v BBC dělal školení pro lokální labouristy, či jiné politiky.

Já pořád nevím, kde ten střet zájmů nastává, protože...

To, že například Česká televize bude referovat o lokálním politikovi v Havířově, který se něčím provinil a může se ukázat, že zkrátka tento politik si prostřednictvím reklamní agentury platil moderátora hlavních zpráv České televize? To nepovažujete za konflikt?

Asi by bylo přesnější, kdyby to bylo...

V Čechách je to běžné.

Protože, kdyby to bylo na severní Moravě, kde se to dotýká těch lidí, kteří to zpravodajství regionální o těch politicích dělají, tam bych to jako konflikt zájmů viděl z hlediska jakési výuky a tréninku, v tom drama nevidím. Na druhé straně v té době nebylo zakázáno v ČT, pak v rámci už působení naší rady jsme doporučovali tehdejšímu vedení ČT, aby příslušná opatření přijala. Česká televize je přijala a v současné době se takové věci prostě nedějí.

Když jste byl před měsícem u tohoto mikrofonu, prohlásil jste, že: "Nového generálního ředitele bude čekat určité doplnění plánů a projektů restrukturalizace tak, aby tento podnik zeštíhlel." V čem především budete chtít tyto plány a projekty doplnit?

My jsme požádali prozatímní vedení, abychom k termínu 30. června měli vyhodnocení stavu a průběhu restrukturalizace za první půlrok a podle těchto výsledků budeme dále požadovat některá dopracování. Nechtěl bych konkrétně říkat, ve kterých těch projektech. Na jedné straně se podařilo v rámci využití programu, využití reklamního času nastavit lepší parametry vysílacího schématu, který umožňuje větší výtěžnost z reklam. Na straně druhé pak bude potřeba dopracovat správný způsob jednání s klienty tak, aby ještě ten efekt z toho mohl být dostatečně vysoký. To je jenom takový příklad. Znamená to, že některé věci se udělaly a některé věci bude potřeba dál řešit.

Jiří Janeček začíná oznamovat první personální změny. Prozatím je pověřen řízením zpravodajství České televize, respektive pozicí ředitele zpravodajství České televize a zatím dosavadní šéf sportovní redakce Ota Černý s tím, že probíhá jednání mezi Jiřím Janečkem a Zdeňkem Šámalem. Co si obecně myslíte o personální politice. Měl by Jiří Janeček vést ve výběrových řízeních například na místo výkonného ředitele obsazovat lidi, které si on vybere, stejně tak na pozici ředitele zpravodajství, nebo by ona výběrová řízení měla proběhnout a měla být veřejným výběrovým řízením?

Tak zákon neukládá žádné parametry veřejnosti, nebo neveřejnosti těchto řízení. Já si myslím, že zpravidla by mělo docházet k obsazování těchto pozic na základě výběrových řízení. A když říkám zpravidla, tak si tak nechávám pootevřená vrátka pro osazení míst...

Například výkonného ředitele?

Například výkonného ředitele, který musí jakoby v jedné osobě přímo doplňovat post generálního ředitele, protože tam musí být naprostá důvěra.

To znamená, že tam chápete Jiřího Janečka, když si chce s největší pravděpodobností vybrat podnikatele a přítele Františka Lamberta, že volí tuto volbu bez výběrového řízení. To chápete?

Chápu to, že potřebuje k doplnění, že potřebuje zabezpečit funkci generálního ředitele ve svém pojetí ekonomem, manažerem a chápu i to, že by mohl přijít ten manažer z jiné branže, protože může mít některé nové pohledy na některé děje a chody v České televizi a o ostatních věcech, tam se chci dotazovat pana generálního ředitele ve středu v průběhu jednání.

Znamená to, že by například pozice ředitele zpravodajství měla být vybírána a ta osoba by měla být vybírána veřejným výběrovým řízení a ne, že by mělo být jednáno s některými kandidáty? Tím nejžhavějším je Zdeněk Šámal, zástupce šéfredaktora časopisu Instinkt.

V případě ředitele zpravodajství si myslím, že by výběrové řízení mělo proběhnout. Nemyslím si, že by mělo být veřejné a v případě ředitele zpravodajství se domnívám, že pan Janeček je schopen nastavit laťky a kritéria tak, aby mohl oslovit některé zajímavé osobnosti. Která z nich to bude, nebo nebude, to já v tuto chvíli oficiálně nevím. Znám pouze některé děje z novin. Ovšem to, že bude pan Ota Černý pověřen řízením, to považuji za velmi rozumné, do té doby, než se tato zásadní otázka vyřeší.

Tím, že oslovil, teď vám nezcela rozumím s tím, jak rozumíte termínu výběrové řízení tím, že oslovil Zdeňka Šámala, tak už proběhlo výběrové řízení?

Výběrové řízní může proběhnout i přímým oslovením několika kandidátů. Mohou s nimi proběhnout takzvané /nesrozumitelné/ pohovory a při dobře nastavených kritériích je možno z nich vybrat neveřejnou formou...

Zatím Jiří Janeček žádná kritéria nezveřejnil, tudíž zatím žádné výběrové řízení neproběhlo?

Tak to asi v tuto chvíli vidím.

Na to se budete chtít Jiřího Janečka dotázat, aby dal jasná kritéria, protože byste rád...

Podle kterých a jak. Nicméně chápu to, že oslovil některé konkrétní lidi.

Důležitou oblastí fungování televize veřejné služby je také její hospodaření. Radu České televize čeká projednávání zprávy o hospodaření ČT. Česká televize, ať již s prozatímním ředitelem Petrem Klimešem nebo i novým generálním ředitelem Jiřím Janečkem slibuje zlepšení výběrů poplatků z televizních přijímačů. Ty činí zhruba 64 % jejich výnosů. Vedení České televize zároveň oznamuje, že v prvním kvartálu roku 2003 došlo k meziročnímu propadu reklamních příjmů o sedmdesát čtyři milionů korun při celkovém objemu asi 235 milionů korun. Považujete oba ty problémy za nejzávažnější, z hlediska celého hospodaření ČT, ať již pokles reklamních příjmů i problematiku současného výběru poplatků?

Tak hospodaření je vždycky o výnosech a nákladech. Těch problémů je na obou stranách rozpočtu více. Zatímco v oblasti reklamy se Česká televize pohybuje na otevřeném obchodním reklamním trhu, z hlediska koncesionářských poplatků má monopolní prostředí bez patřičných nástrojů, nebo patřičně fungujících nástrojů zefektivnit tento výběr, tak v nákladové oblasti potom jde o to nastavit správně a transparentně kritéria užití finančních prostředků zejména v oblasti původní televizní tvorby a podobně.

Pane předsedo, měla by Česká televize podle vás jako televize veřejné služby usilovat o to, aby zabránila meziročnímu propadu reklamních příjmů a měla by se snažit víc získávat z reklamy ano, nebo ne?

Ano.

A stejně tak by měl nový generální ředitel podle vás jednat se Sazkou, aby si rozmyslela ukončení smlouvy s Českou televizí, za kterou ČT inkasuje ročně sto milionů korun?

Bezpochyby Sazka je významný obchodní partner České televize, a tudíž by generální ředitel se Sazkou o tom jednat měl.

Ale tady argumentuje Sazka, že také je předmětem zpravodajství ČT. Není v tomto ČT v oblasti konfliktu zájmů jeden z nejsilnějších inzerentů, ne-li nejsilnější a zároveň předmět zpravodajství ČT?

Ať bude Sazka provozovat nebo realizovat svou propagaci, nebo těch sto milionů, o kterých jste mluvil, na kterékoliv televizi nevyhnete se tomu, že o ní bude referováno ve zpravodajství. Já si myslím, že to je prostě reálné a že je potřeba hledat správnou strategii v jednání s tímto významným obchodním partnerem.

Konstatuje předseda Rady České televize Jan Mrzena, děkuji za váš čas. Někdy příště v Interview BBC na shledanou.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


Mrzena: Janeček by měl předložit své programové prohlášení

Internetový server Česká média, 21. 7. 2003 - Dnešním hostem Václava Moravce v pořadu Interview BBC byl předseda Rady České televize Jan Mrzena, jenž odmítl jakékoliv zpochybňování volby generálního ředitele ČT v souvislosti s projednávanou novelou zákona o České televizi. Ta totiž předpokládá ukončení působení současné rady a zvolení rady nové.

K novele, kterou Sněmovna projedná na podzim Mrzena řekl: „Nikdo neví co bude s osudem projednávané novely." Podle Mrzeny hlavním nástrojem rady v komunikaci s novým ředitelem televize bude manažerská smlouva. Ta by měla specifikovat ekonomická kritéria, strategické cíle a rovněž podmínku naplňování usnesení Rady ČT.

Znění manažerské smlouvy včetně mzdy nového šéfa ČT rada projedná už na svém nejbližším zasedání ve středu 23. července. Mrzena rovněž očekává, že Janeček radě předloží své programové prohlášení.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:09 GMT
FTSE6406.80-11.00
Dow Jones12525.7-48.11
Nasdaq2467.70-9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
[email protected]
 
 
 
BBC Copyright Nahoru ^^BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc 
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK