| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 15. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Ramiro Cibrián | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ramiro Cibrián míní, že by Česká republika měla co nejrychleji přijmout zákon o veřejných zakázkách a zákon o uznávání vysokoškolského vzdělávání.
Citace rozhovoru v médiích Nejvážnější okamžik v politické kariéře Vladimíra Špidly. Tak sám premiér a předseda České strany sociálně demokratické 14. června 2003 charakterizoval čekání na výsledky referenda o vstupu země do Evropské unie. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Na druhé straně se jasně přiznávám, že to pro mne bylo nejtěžší politické čekání v mé politické kariéře. Toto bylo rozhodování o osudu země, skutečně o osudu země, ne o nějaké dílčí otázce, kde jsou jedny volby, pak jsou volby druhé, je jedna vláda, pak je vláda druhá, rozpočet je teď, nebo za tři měsíce, to prostě všechno je velmi vážné, velmi důležité a nedá se to podceňovat, ale toto rozhodnutí bylo mimořádné. Čtrnáctý červen 2003 a slova premiéra Vladimíra Špidly. Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie bylo závěrečným momentem působení vedoucího delegace Evropské komise v České republice Ramira Cibriana v Praze. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vedoucí delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Dobrý den. Dobrý den. Máte rád loučení? Ne, nemám rád, protože samozřejmě byl jsem tady u vás v Praze v České republice s velkým potěšením, ale samozřejmě rozloučení je součástí normálního života v diplomatické službě a samozřejmě myslím si, že má mise je v zásadě ukončena, tak to přijmu bez problémů. Dovolte mi být v první části osobní. Po čtyřech letech se, jak bylo řečeno, uzavírá vaše diplomatická mise v České republice. Nad čím v té souvislosti přemýšlíte nejčastěji? Myslím si, že jsou různé věci. Pro mne byla mimořádnou zkušeností kampaň informační, aktivity před referendem a zvláště hodně schůzek, které jsem absolvoval se seniory. To byla, to byla pro mne velmi, velmi důležitá zkušenost a mám velmi dobré vzpomínky z těch setkání se seniory po celé České republice. Vzpomene si Ramiro Cibrian, kdy a jak se dozvěděl, že ho profesní život v roce 1999 zavede do desetimilionového státu s hlavním městem Prahou, rozumějme do České republiky? No, já si vzpomínám na to velmi, velmi přesně. Já jsem pracoval dlouho, léta na komisi v Bruselu, ale vždycky jsem měl tu ambici zastávat diplomatické místo v zahraničí a samozřejmě ten úkol, ta mise v České republice splní samozřejmě bez problémů mé tehdejší očekávání. Byla samozřejmě velká výzva a velmi náročná výzva a v té době jsem byl velmi, velmi poctěn a potěšen, že komise se rozhodla poslat mne do České republiky. Vy jste v několika rozhovorech hovořil o tom, že jste v Československu, v někdejším Československu byl v osmdesátých letech, Českou republiku jste pak navštívil na začátku devadesátých let. Když se dnes s odstupem čtyř let podíváte na rok 1999, přijížděl jste do Prahy s nějakým předsudkem? Byl nějaký takový? Ne, předsudky jsem neměl. Měl jsem, otevřeně řečeno, některé obavy, protože i když jsem měl důležitou zkušenost v oblasti mezinárodních vztahů, to bylo skutečně mé první diplomatické místo, postavení a samozřejmě to představuje náročnou výzvu. Ale myslím si, že předsudky jsem neměl. Už jsem věděl velmi dobře, že Česká republika je důležitá země, leží ve střední Evropě, už byla v té době jedním z nejdůležitějších kandidátů na členství v Evropské unii, byla země poměrně rozvinutá, kandidátská země poměrně rozvinutá a samozřejmě věděl jsem velmi dobře, že Praha už byla jedním z nejkrásnějších měst ve střední Evropě, skutečně nejkrásnější město ve střední Evropě. Komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen řekl, že pokud by se udělovala Nobelova cena za skepsi, každý rok by ji vyhrál někdo z Čechů, Moravanů a Slezanů. Vy jste takové hodnocení odmítl, proč? Já jsem neodmítl samozřejmě, já musím souhlasit s prohlášením, s každým prohlášením pana komisaře, a to udělám s velkým potěšením, ale je pravda, že samozřejmě ... To jste nesouhlasil. Ten přístup měl jedinou výbornou výjimku, a to samozřejmě bylo skutečně referendum. Myslím si, že ve dnech 13. a 14. června 2003 Češi a Češky nebyli skeptici, opačně, měli nadšení a samozřejmě hlasovali s nadšením pro vstup do Evropské unie, a myslím si, že to bylo skutečně výborné. Myslím si, že ... Jinak Češi skeptici jsou, že vstupuji do vaší řeči, a zasloužili by si onu Nobelovu cenu? Nevím, zda skutečně skepse je nejlepší slovo. Myslím si, že Češi jsou zdrženliví, myslím si, že nepostupují obecně s velkým nadšením, a to je rozdíl například od Španělů, kteří obecně jsou docela nadšení. Ta skepse, nebo ta, bych řekl, zdrženlivost, má jednu výhodu, poměrně důležitou výhodu, a to je, že pokud věci jsou lepší než se předpokládají, že existují důvody pro radost, pokud věci nejsou tak dobré, samozřejmě lidé nejsou tak zklamaní. Zklamání je důležitý problém ve Španělsku. Je, jak se řekne česky, je druhá strana této mince, a ta druhá strana, myslím, že být zklamán, pokud věci koneckonců nejsou dobré, to neexistuje, ten problém neexistuje v České republice, protože údajně, nebo navenek očekávání Čechů a Češek nejsou tak vysoká. Na co jste si po příjezdu do České republiky v roce 1999 nejobtížněji zvykal? V každém případě myslím, že jazyk byl a zůstává docela těžký. Tak myslím si, že studovat češtinu bylo a zůstává nejnáročnějším úkolem mého působení v České republice ... I když opustíte Českou republiku, budete dál pokračovat ve studiu češtiny? Samozřejmě, ... no, studium nevím, ale budu se snažit, myslím si, že dodržovat mou znalost českého jazyka a samozřejmě budu číst českou literaturu. Jakou literaturu již čtete v originále, tedy v češtině, a kteří spisovatelé patří k těm nejoblíbenějším? Já to řeknu bez problémů, jsou různí, ale samozřejmě pana Ivana Klímu mám velmi rád, protože on píše velmi, velmi spisovně. Já jsem se učil pouze spisovnou češtinu, tak on píše podle pravidel, které já jsem studoval. Já skutečně mohu vám přiznat, já neumím hovorovou češtinu, já umím pouze trochu spisovnou češtinu a pan Klíma a jiní, také pan Pavel Kohout, také Ludvík Vaculík, i když on má jiné problémy, samozřejmě píší velmi výborně a podle pravidel spisovného jazyka. Odvezete si do Spojených států amerických, kde bude vaše budoucí působiště, hodně českých knih? Hodně ne, ale některé. Předpokládám správně, že na závěr své mise v České republice můžete hovořit už méně diplomaticky, než jste musel na začátku či v průběhu? No, mám ten pocit, že jako diplomat jsem vždycky mluvil docela otevřeně, v některých případech i možná příliš otevřeně ... Ve kterých, vzpomeňte? Ne, já si nevzpomenu ... Raději. Vzpomnění nebude diplomatické. Pokud byste měl dát přátelskou radu obyvatelům České republiky, ze které by si mohli vzít poučení, jako od člověka, který přijel zvenčí a čtyři roky měl šanci pozorovat Čechy, Moravany a Slezany. Jakou přátelskou radu byste dal? Nemějte obavy, nemějte obavy z budoucnosti. Věci budou fungovat dobře pro vás, pro vaši zemi, skutečně v Evropské unii jde o spolupráci. Máme dobrou zkušenost za sebou a Česká republika bude mít právo a možnost se účastnit dobrého vývoje, který už trvá více než padesát let v Evropské unii. Nemějte obavy. Máte schopnosti, máte komparativní výhody, a ty komparativní výhody, ty, myslím si, že silné prvky vaší společnosti budou fungovat co nejlépe uvnitř Evropské unie. A opět jste pracoval, protože jste vystupoval jako diplomat Evropské unie a pokud byste měl dát obecnější radu, nejen týkající se vstupu České republiky do Evropské unie a obav, byla by tam ještě nějaká rada? Myslím si, že ano. Také to by mělo být, by měla být rada pro Čechy, a to já mám na mysli mužské role, bych řekl. Buďte o trochu více otevření a mějte trochu více nadšení, protože ještě jednou, nejsou důvody, proč musíte být zdrženliví nebo příliš opatrní. Myslím si, že máte výbornou zemi, české ženy jsou velmi, velmi krásné, velmi, velmi výborné, tak nejsou důvody, proč nemůžete být skutečně šťastní lidé. Vy jste se několikrát během svého působení v Praze setkal s Václavem Klausem, ať již byla Klausova role jakákoliv, předsedy Poslanecké sněmovny, předsedy nejsilnější opoziční strany ODS, anebo jeho pozice nynější, to znamená, prezidenta republiky. Václav Klaus se netají svým skeptickým pohledem na současnou podobu Evropské unie a na její budoucnost. Byl nějaký argument, který vám na Klausově pohledu na Evropskou unii přišel jako zajímavý? Samozřejmě. Pan prezident Klaus je velmi silnou osobností, má jasné názory týkající se Evropské unie. Samozřejmě je možné souhlasit s některými názory ... Jako například? Například, že evropská zemědělská společná politika má prostor pro zlepšení samozřejmě. Ale jak lépe reformovat takovou politiku? Samozřejmě můžeme mít různé přístupy a různé názory, ale nikdo, nikdo a samozřejmě ani pan Klaus, ani já, ani pan komisař Fischler si myslí, že není možné zlepšovat takovou politiku. To je pouze příklad. Ale samozřejmě ... Například ale, když vstoupím do vaší řeči, tak Václav Klaus v jednom z posledních rozhovorů, který otiskl francouzský deník Le Figaro, říká, že ne, a teď cituji doslova: "Naším současným cílem je nenechat se rozpustit v Evropské unii," to je také ten známý příměr Václava Klause s tím, že Česká republika se v Unii rozpustí jako kostka cukru v kávě pravděpodobně. Řekl vám to někdy Václav Klaus, bavili jste se o těchto jeho tezích v soukromích rozhovorech? Samozřejmě já jsem se bavil s panem prezidentem mnohokrát. Vždycky měli jsme velmi konstruktivní dialogy a samozřejmě, jak jsem řekl, v některých případech souhlasím s ním, v jiných případech já nesouhlasím a my oba takovou zkušenost respektujeme. Já mohu vám říci, jsou některé země střední, velké a malé, které jsou členy Evropské unie více než padesát let a ještě se nerozpoutaly ... Nerozpustily. Ještě se nerozpustily. Já mám pocit, že Francie, Francie je samozřejmě velká země, nebo Belgie, Belgie je země, která má rozměr, velikost jako Česká republika, a to jsou země, které nejsou vůbec rozpuštěné po padesáti letech členství v Evropské unii. Tak já nevidím žádný důvod, proč ... ... by se zrovna Češi měli rozpouštět? Naopak, víte, koneckonců Belgie zůstává Belgií po padesáti letech členství a Belgie je země, která nemá takovou identitu, silnou identitu jako má Česká republika. Česká republika má skutečně unikátní jazyk, má samozřejmě velmi, velmi důležitou kulturní tradici a já vůbec nevidím možnost, že česká národní identita, že česká státnost by se mohla rozpustit uvnitř Evropské unie. My máme příklady rozpuštění uvnitř Evropské unie. Evropské národní státy uvnitř Evropské unie se chovají velmi dobře a zůstávají velmi slušné. Víte, ve Španělsku my máme už patnáct let členství v Evropské unii a samozřejmě Španělsko zůstává po patnácti letech Španělskem. To není ..., nemůžeme mít pochyby o tom, že samozřejmě národní identita a i národní zájmy se dají zachovávat velmi dobře uvnitř Evropské unie. Skutečně, promiňte, já mluvím velmi ..., skutečně Evropská unie může pouze trvat, pokud ty národní identity a ty národní zájmy jsou zachované lépe, pokud Evropská unie skutečně představuje dodatečné, jak se řekne, přidané hodnoty v první řadě pro lepší zachovávání těch národních identit a zájmů. Vy jste 17. června 2003 v deníku Právo řekl, a teď cituji doslova: "Chyby dělá každý a samozřejmě i my jsme nějakou udělali," konec citátu. Nebyl jste konkrétní, můžete říci nějakou chybu? Samozřejmě. Víte, já jsem člověk a každý člověk, který je aktivní, který pracuje a já jsem pracoval čtyři roky v České republice, podle mého názoru dokonalost nepatří k lidské duši, tak samozřejmě já jsem dělal některé chyby. Já mohu vám říci, já mohu být konkrétnější, ale samozřejmě, pokud bych měl možnost opakovat některé věci, samozřejmě já bych je udělal jiným způsobem. Můžu být konkrétní? Například čeští politici vás kritizovali, že jste se zúčastnil otevření kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze. Byla to tehdy chyba? Myslím si, že já mám ten pocit, že osobně mohu vám říci, že já jsem nedostal přímo žádné kritiky týkající se té záležitosti ... Ale slyšel jste, co vám politici vzkázali přes média? Například v televizní Sedmičce, ať již Jan Zahradil či další, kritizovali to, že vedoucí Evropské komise je na takové akci přítomen. To není tak důležité. Myslím, že taková akce podle mého názoru nebyla tak řádná akce. Možná mám ten pocit, že některé reakce v tehdejší době byly o trochu přeháněny, ale samozřejmě respektuji každý názor a ... Nebyla tato oblast, když se podíváte zpětně, na ty čtyři roky, například česko-německé vztahy a některé reakce české politiky související s Benešovými dekrety, se Sudetoněmeckým krajanským sdružením, věci, které vám jako Španělovi, člověku, který to vidí zvenčí, přijdou jako přehnané? Víte, v zásadě Evropská unie byla založena, abychom spolu mohli překonat minulosti, abychom mohli skutečně spolu napsat nové stránky našich společných budoucností a z tohoto hlediska všechno, které, myslím si, že by mohly pomáhat k překonání špatné minulosti, podle mého názoru je přivítaný. Mám ten pocit, že pro některé lidi, kteří se účastnili této akce, ta akce měla skutečně takový smysl k překonání minulosti. Vím také velmi dobře, že někteří jiní lidé v České republice interpretovali takovou akci, myslím si, že jiným způsobem a samozřejmě respektuji, ještě jednou, respektuji každý názor. Víte, v zásadě já jsem přesvědčen, že Evropská unie bude poskytovat vhodný prostor pro zlepšení bilaterálních vztahů ... Mezi Českou republikou a Německem? Německem a Rakouskem. To je jasné. Já jsem stoprocentně přesvědčený, že bude tomu tak. Ale chtěl bych vám říci, a myslím, že to je také důležité zdůraznit, že samozřejmě prostor pro zlepšení těch vztahů existuje všude, nejenom u vás v České republice, myslím si, že také v Německu a konkrétněji, myslím, že ze strany sudetoněmeckého Landsmanschaftu také existuje prostor pro zlepšení. Víte, často my slyšíme, že Česká republika nebo české úřady by měly učinit takovou akci, nebo onu ... Omluvné gesto. Některé gesto. Ale víte, jsem dostal, máte pravdu, dostal jsem některé kritiky týkající se účasti na této akci ne z českých politiků, mohu vám to říci otevřeně, nikdo ..., žádní čeští politici mi to neříkali, ale samozřejmě jsem mluvil s některými, myslím si, že soukromými osobami, nebo některými novináři, a oni mi říkali, že samozřejmě v současné době Landsmanschaft má takové stanovy, které skutečně neumožňují zlepšení vztahů. Podle vás by i sudetoněmecký Landsmanschaft měl udělat jisté gesto vůči České republice, například ve stanovách? Jak jsem řekl, podle mého názoru existuje prostor pro zlepšení zároveň v České republice, ale také ze strany sudetoněmeckého Landsmanschaftu. Vy jste 16. června v rozhovoru pro Lidové noviny řekl ke vstupu České republiky do Evropské unie, opět cituji: "Jsme v posledních metech cílové rovinky a Česká republika má všechny podmínky pro to, aby ten závod vyhrála," konec citátu. Nedá se však nyní mluvit o tom, že České republice v závěru cílové rovinky dochází dech? Ne, myslím, že Česká republika je součástí nových, součástí skupiny nových členských států, ale myslím si, že podle mého odhadu není ta nová členská země, která by měla největší potíže, aby se mohla stát členem Evropské unie. Myslím, že ... Já narážím, pane velvyslanče, na listopadovou monitorovací zprávu Evropské komise, protože České republice hrozí citelné sankce kvůli možnému nesladění dosud chybějících zákonů a také při jejich aplikaci a vynucování. Myslím si, že listopadová zpráva bude samozřejmě podstatná, bude věcná, ale podle mého odhadu v současné době Česká republika nečelí důležitým problémům. V zásadě přípravy na členství jsou skončeny, samozřejmě ... Promiňte, že opět zase vstoupím do vaší řeči, byť je to neslušné, vy nevidíte problémy například ve schvalování zákona o veřejných zakázkách, nezřízení na ministerstvu financí pracoviště pověřené koordinací a metodickým řízením vnitřního auditu, uznávání vzdělání? Promiňte, ale dříve jsem neskončil. Víte, práce legislativní harmonizace je v zásadě skončena, ale samozřejmě ještě vám chybí asi dvacet zákonů nebo novel, které jsou potřebné. V zásadě nejsou tam důležité problémy na dvě výjimky. Jednou výjimkou je zákon o veřejných zakázkách, druhá je samozřejmě harmonizace vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů. Samozřejmě Evropská komise je si vědoma toho, že je nutné skončit harmonizaci. My jsme už, my jsme korektně upozornili české úřady, že ty věci, ta harmonizace v těch oblastech je důležitá, že čas, zbývá nám málo času a samozřejmě pevně doufáme, že parlament bude podnikat nutné kroky, abychom mohli získat ty výsledky, které potřebujeme. Pane velvyslanče, jak reálné je riziko, že Evropská unie uplatní institut ochranných opatření v případě, že nebudou přijaty zákony o vzájemném uznávání diplomů? Ještě jednou, já osobně si nemyslím, že Česká republika je nejproblematičtějším novým členským státem. Myslím si, že to podle mého odhadu, pokud komise uvalí ta opatření, ty doložky, myslím si, že podle mého názoru pravděpodobnost, že Česká republika se stane příjemcem těch opatření, není tak důležitá. Ale to samozřejmě je bez ohledu na to, že je nutné rychle skončit legislativní harmonizaci vlastně v oblasti vzájemného uznávání a zákonů o veřejných zakázkách. Evropská komise zahájila přezkoumávání státní pomoci české vlády bankám, konkrétně Agrobance, České spořitelně, IPB a Komerční bance. Jak velké je riziko, že by banky, kterým bylo pomoženo, musely nakonec na základě stanoviska Evropské komise vracet zpátky peníze státu? Je to velká hrozba? O tom, jestli se jedná ..., to je problém. Myslím, že jednání není správné slovo. To je problém, který v současné době Evropská komise a české úřady prostudují a pevně doufáme, že koneckonců budeme mít vhodné řešení, to znamená, že ty banky nebudou mít povinnost vrátit peníze do českého státu. Jaké řešení by to vhodné řešení mělo být, když ne vracení peněz? Řešením, vhodným řešením bude, že Evropská komise skutečně schválí ty státní pomoci, které byly poskytovány v minulosti. Ale potřebujeme ještě některé vysvětlení a pracujeme na tom, abychom mohli získat takové nutné vysvětlení. Konstatuje vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou a věřím, že to příště bude brzy a že se do České republiky budete vracet. Děkuji. Děkuji vám mockrát za rozhovor a přeji vám všechno nejlepší. Vše nejlepší vám na cestě do Spojených států amerických a těším se na návraty Ramira Cibriana do České republiky. Díky a na shledanou. Děkuji vám mockrát. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:10 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
