| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 14. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Zuzana Roithová | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Zuzana Roithová lituje, že prezident Klaus nepředložil Senátu více kandidátů na pozice ústavních soudců.
Citace rozhovoru v médiích Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla místopředsedkyně KDU-ČSL, senátorka Zuzana Roithová. Dobrý den. Dobré odpoledne, dobrý den. Pavel Rychetský, Václav Pavlíček, Vladimír Balaš, Dagmar Lastovecká, to jsou jen některé z osobností, které předložil Senátu prezident Václav Klaus jako kandidáty na pozice ústavních soudců. Je senátorka Zuzana Roithová spokojena s kandidáty, které horní parlamentní komoře Václav Klaus předložil? Tak, myslím, že trošku je problém v tom, že neznáme úplně celý seznam všech těch soudců a že by možná nebylo od věci, kdyby byl návrh větší, než jaký je počet těch, kteří mají být Senátem odhlasováni. Tak, aby skutečně bylo možné vybírat. Václav Klaus předložil osm lidí a osm míst je volných. To znamená, že přesně počítá s osmi jmény, s osmi volnými místy. Vy litujete toho, že nemáte jako senátorka daleko větší nabídku? Že nemáme nabídku a dokonce i nehlasujeme naráz o všech, ne najednou. Teď budeme hlasovat o čtyřech a o těch dalších zase při příštím jednání Senátu, zřejmě. Proč vás mrzí, že nehlasujete o jednotlivých, že budete hlasovat o jednotlivých soudcích, respektive o dvou balících, nemýlím-li se o čtyřech a o čtyřech a nikoli o osmi najednou? Dokonce bych si představovala hlasovat nikoli o osmi, ale třeba i o deseti. Tak, aby bylo možné vybrat právě těch osm například z deseti nebo dvanácti. Proč? Je to logické, protože máme-li vybírat, tak je potřeba mít jaksi z většího počtu. Toto není výběr, to co vám Václav Klaus nabízí? Není to výběr, je to spíš jenom vyjádření souhlasu, zda s ním souhlasíme, nebo s tím nesouhlasíme, tak, tak bych to asi formulovala. Je některý z kandidátů, jehož schválení pro vás jako pro senátorku bude problematické? To znamená, existuje nějaký z těch kandidátů, kterému vy hlas nedáte a tím naznačíte prezidentu Václavu Klausovi, ať pošle další kandidáty? Většina z těch navržených kandidátů má jaksi...nebo je určitým způsobem problematická. Ale to neznamená, že by to nebyli kvalitní kandidáti. A myslím si, že hodně bude záležet na té hodině ještě diskusi, která bude vedena u každého toho kandidáta na plénu, kdy bude moct odpovídat na otázky. Můžete popsat problematičnost některých těch kandidátů? Tak, dost těžko se o tom hovoří, ale například samozřejmě je otázka u pana doktora Pavlíčka, který se určitým způsobem už vyjadřoval například v kauze IPB a je to do určité míry prostě ne úplně jasno, za jakých okolností tak bylo. Někteří to považují za diskvalifikaci dokonce pro ústavního soudce. Jiní mají informace o tom, že to možná prostě není úplně tak takový problém. Mně se o tom velmi těžce hovoří a já jsem skutečně sama zvědavá na odpovědi, které dostaneme od těch kandidátů, konkrétně při jednání v Senátu právě tuto středu. Z toho, co zatím víte například o této kauze, tak by jste to považovala za střet zájmů? Mluví se o střetech zájmů a stejně tak se může mluvit o střetu zájmů u těch, kteří již nějaké kauzy třeba za stát prostě provozovali. Nicméně každý, kdo se nějakým způsobem vyjádřil a je v této oblasti prostě znalý, tak samozřejmě má tento vroubek. To znamená vroubek toho, že víme o něm, jak, kdy, o čem rozhodoval. A popravdě... Kdo má ještě vroubek krom Václava Pavlíčka u vás? Já myslím, že ze mě, pane Moravec, nedostanete, kdo má vroubky, protože já ani u pana Pavlíčka to nepovažuji jednoznačně za vroubek. Já vám tady říkám jenom to, že jsem opravdu čekám na jednání šestnáctého na odpovědi na určité otázky prakticky pro všechny kandidáty. Totéž se týká i například pana Rychetského, jeho rozhodování o vlastně, respektive ne o rozhodování, ale jeho návrhy zákonů, které byly protiústavní. Na druhou stranu... Teď hovoříte o protiústavních zákonech, například o... O protiústavních zákonech. ...změně volebního systému. Například. O těch zákonech, které Ústavní soud v předchozím funkčním období Poslanecké sněmovně odmítl? Tak. Samozřejmě jsou tady různá...různé kauzy. Na druhou stranu těžko lze říct, že by to byla přímá diskvalifikace pro to být předsedou Ústavního soudu. Mluvím spíše o tom, že je o čem s těmi kandidáty diskutovat a je do určité míry škoda, že nemáme ten výběr větší tak, abychom mohli tedy vybrat tím tajným hlasováním podle svědomí... Z toho ale, co říkáte, je zjevné, že například senátoři KDU-ČSL se nespokojí s onou osmicí navržených kandidátů a některé kandidáty, alespoň jejich hlasy, rozumějme hlasy senátorů KDU-ČSL, můžou být vetovány a Václav Klaus se musí připravit na variantu, že bude Senátu navrhovat další kandidáty, aby zkrátka Senát mohl vybírat? Tak, já nemohu hovořit za senátory KDU-ČSL, protože to je skutečně věcí toho tajného hlasování a jak říkám, my jsme ještě neuskutečnili to kolo diskusí šestnáctého na plénu tuto středu. Takže nemohu hovořit za členy KDU-ČSL. Mohu mluvit za sebe, že pro mě to bude velmi důležitý den. Horní komora již jednou Klausovu nominaci do Ústavního soudu posvětila. Na uvolněné křeslo po rezignaci předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera prezident navrhl a po schválení Senátem počátkem června jmenoval bývalého poslance KDU-ČSL Miloslava Výborného. Senátor Martin Mejstřík však kritizoval skutečnost, kolik politiků právníků Klaus Senátu navrhl, Výborný, Rychetský, Lastovecká. Je podle vás na místě taková kritika, že k Ústavnímu soudu směřují politici? Já si myslím, že by bylo velmi špatné, kdyby Ústavní soud obsadili politici. Ale myslím si, že Ústavní soud by se měl skládat z lidí, kteří mají praxi jak ze Senátu, tak ze sněmovny, tak i z advokátní praxe. Tři není moc. Asi tři není moc. Popravdě vzato tak, jak jste je vy vyjmenoval, tak jsou to zástupci těch největších stran, i když ne úplně všech, takže to je otázka. Ale já si myslím, že oni tam nejsou nominováni nebo neměli by být chápáni jako nominovaní za politické strany. To by bylo velmi špatně, protože oni samozřejmě nemohou být dále členové politické strany a jde o to, zda ve svých pozicích, ve kterých již byli právě tito politici, kde se střetli s řadou lidí a institucí, tak jak se zachovali a v případě pana Výborného víme, že se zachoval většinou nebo vždy velmi korektně. Prezident Václav Klaus se před svou inaugurací vyslovil pro větší pestrost Ústavního soudu s tím, že tuto pestrost nemyslí ve smyslu politickém, ale ve smyslu názorové odlišnosti pojetí práva. Citujme Klause doslova: "Vidím-li ústavní soudce, mám pocit, že je to vytahování lidí stále z jednoho soudku. Myslím, že tam musí být větší názorová různost." řekl prezident v březnu. Dostál Václav Klaus svým slovům? Já si myslím, že asi ano. Do určité míry pravděpodobně většina těchto kandidátů bude splňovat kritérium velké různosti názorů. Rozsáhlé personální výměny na Ústavním soudu v souvislosti s koncem funkčního období osmi soudců však provází zásadní spor. Předseda Ústavního soudu Miloš Holeček vyzval písemně k rezignaci místopředsedkyni soudu Elišku Wagnerovou. Důvodem k rezignaci má být podle Holečka chování Wagnerové při projednávání zákona o soudech a soudcích. Jeho znění loni zpochybnil u Ústavního soudu prezident Václav Havel a Ústavní soud dal prezidentovi zapravdu. Eliška Wagnerová se v Interview BBC čtrnáctého března 2002 prohlásila za podjatou při budoucím projednávání zákona před Ústavním soudem. Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu (zvuková ukázka): Jsem podjatá a vím to a nechci činit rozhodnutí Ústavního soudu, které v této věci učiní napadnutelným právě a jenom proto, že já jako podjatá v této věci jsem se na něm participovala, jeho zúčastnila. Čtrnáctý březen 2002 a slova Elišky Wagnerové. O těchto slovech se předseda Ústavního soudu Miloš Holeček dozvěděl až nyní. Ústavní soud však loni Wagnerovou jako podjatou z jednání nevyloučil, byť o to požádali zástupci Poslanecké sněmovny. K výzvě k rezignaci Holeček dodává, že Eliška Wagnerová, citujme doslova, "rozhodovala jako podjatá soudkyně a svým jednáním poškodila pověst Ústavního soudu České republiky." konec citátu. Holeček jde ve své kritice ještě dál. Podle něj Wagnerová porušila slib soudce Ústavního soudu. Miloš HOLEČEK, předseda Ústavního soudu (zvuková ukázka): Soudce Ústavního soudu skládá do rukou prezidenta republiky slib, v němž se zavazuje, že bude chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a občana, bude rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a bude rozhodovat nezávisle a nestranně. Říká pro BBC předseda Ústavního soudu Miloš Holeček. Je podle vás namístě taková výzva, kterou učinil Miloš Holeček? Tak, myslím si, že jedna otázka je kritika prohlášení Elišky Wagnerové. A druhá je výzva k odstoupení, k rezignaci. S tím druhým asi těžko mohu souhlasit... Podle vás není na místě... ...i s ohledem na tu znalost té kauzy. Co se týče té kritiky, myslím si, že není na místě vyzývat k rezignaci. Protože musíme si také říct, o čem ten Ústavní soud rozhodoval. Rozhodoval o zrušení a zrušil zhruba jednu třetinu částí zákona o soudu a soudcích, které se týkaly vlastně protiústavnosti toho, že oni předsedové a místopředsedové soudů také ještě vykonávají výkon státní správy, například tím, že dělají rozvrhy soudcům a podobně. Podle vás ale není zásadní pochybení to, že Eliška Wagnerová se prohlásí za podjatou čtrnáctého března 2002 a nemýlím-li se, tak to bylo osmnáctého června, bylo to další datum, kdy, ano osmnáctý červen 2002, kdy plénum Ústavního soudu rozhodne, že podjatá není, byť ona sebe za podjatou označila? Tak, já si myslím, že tady je určitá souslednost dat a já nejsem advokátka paní doktorky Wagnerové, ale pravda je, že možná v době, kdy ještě vlastně nebyla nebo byla těsně akorát zvolenou nebo jmenovanou ústavní soudkyní, neznala obsah a přesný rozsah té žaloby, a to, o čem bude ten Ústavní soud přesně, o kterých ustanoveních jednat. To znamená, její obecná kritika toho ústavního zákona, respektive toho zákona o... O soudech a soudcích. ...soudech a soudcích je jedna věc. A druhá věc je, zda rozhodování o těch částech, které byly vyňaté, o kterých se hlasovalo na plénu nebo na senátu Ústavního soudu, zda to skutečně lze považovat za podjatost. A já tady chci právě vysvětlit, že skutečně tam šlo o protiústavnost tohoto zákona, hlasovala o ní, pokud já vím, naprostá většina, ne-li všichni, to nevím přesně to hlasování ústavních soudců. To znamená, její hlas neovlivnil celkový výsledek toho hlasování o tom, že tyto části jsou protiústavní. Podle vás je tedy Holečkova výzva přehnaná? Je trošku přehnaná, ale je přehnaná ta výzva k odstoupení, samo o sobě si myslím, že ta kritika tady na místě je. A Eliška Wagnerová by měla vysvětlit rozdíl těch svých postojů, které byly odlišné v ten den, kdy hovořila s vámi, v den, kdy byla nominována a ten její postoj, kdy konkrétně soud rozhodoval o tomto zákoně. A já bych tady chtěla upozornit veřejnost, že ten problém nikoli s Eliškou Wagnerovou, ale s tím zákonem a soudu a Ústavní soud a soudcích, že on trvá, protože Senát v podstatě předložil zase změnu tohoto zákona tak, aby to bylo v souladu s ústavou. To znamená, upravil ústavu tak, aby to nevadilo té ústavě tato logická věc. No, a ta ústava byla opět tedy odmítnuta Poslaneckou sněmovnou, respektive zůstává zaparkovaná ve sněmovně, zatímco ten zákon trvá dál, zase, který prošel. Takže ten problém, kvůli kterému celé toto je, tedy trvá dál a myslím si, že možná jako zabývat se teď Eliškou Wagnerovou není úplně namístě. Namístě by bylo zabývat se tím, jak je možné, že i klidně přes výrok Ústavního soudu znova Poslanecká sněmovna svým hlasováním umožnila existenci protiústavního zákona. Podle vás je spíš namístě zabývat se, řekněme, pohrdáním Ústavním soudem ze strany Poslanecké sněmovny než Eliškou Wagnerovou? Tak, opakovaně se to stává. Ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Petr Hájek nechtěl pro BBC komentovat jednu z interpretací, že prezident Václav Klaus uvažuje o možném odvolání Elišky Wagnerové z pozice ústavní soudkyně. V ústavě článku osmdesát čtyři odstavci druhém stojí, citujme: "Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu." konec citátu. Není tedy upraven proces odvolání. Jsou tedy podle vaší interpretace soudci Ústavního soudu neodvolatelní? Tak, existují dvě interpretace. Jedna, kterou právě například prosazuje ODS, je, že kdo jmenuje, také odvolává. Ale tady k tomu je potřeba říct zásadní výhradu, že například v případě, že by vždycky byl znovu zvolen nový prezident, tak by mohl odvolat všechny ústavní soudce a navolit si, respektive navolit, najmenovat a případně nechat Senátem schválit nebo předložit Senátu ke schválení další soudce. Ale v každém případě jeho pravomoc je přímo jmenovat předsedu a místopředsedu, a to může...to činí bez Senátu. To znamená... To znamená, že Václav Klaus může potrestat Elišku Wagnerovou, vy jste si nevypla mobilní telefon... Nevypla... ...byť upozorňujeme hosty. Tak zatím jej utište a položím otázku. Václav Klaus tedy může, lidově řečeno, potrestat Elišku Wagnerovou tím, že si může jmenovat nového místopředsedu Ústavního soudu? Může a myslím, že by to bylo velmi chybné, kdyby to tak učinil... Kdyby sesadil Elišku Wagnerovou z pozice. ...tady má být nezávislost samozřejmě těch tří pilířů, výkonné moci, ústavní a zákonodárné. V tomto případě tu výkonnou moc představuje prezident republiky. A stejně tak například by mohl být i jiný důvod, kdybychom takto připustili výklad, že může odvolávat, tak bychom mohli vzít situaci, kdy prezident může být předmětem ústavní žaloby například z velezrady, je to jedna z možností, a takový prezident by se tím mohl vlastně této žaloby zříci tím nebo respektive jí ovlivnit tím, že by odvolával ústavní soudce. Takže tento výklad... Václav Klaus by si tedy neměl vůbec pohrávat s myšlenkou odvolávat jakéhokoliv ústavního soudce? Já myslím, že žádný prezident, žádný prezident a je otázkou, tady navrhoval tedy Senát už před rokem návrh, který opět zase teda ve sněmovně neprošel. Senát poslal do sněmovny návrh ústavy, změny ústavy, která navrhovala pouze jednoletý, jedno období prodloužené z deseti na dvanáct let jsme navrhovali. Prodloužení na dvanáct let a nemožnost opakování právě proto, aby skutečně ta nezávislost byla jednoznačná. Další téma, reforma zdravotnictví. Ministryně zdravotnictví Marie Součková v souvislosti se stavem resortu používá pojmenování Titanic. Předseda České lékařské komory David Rath hovoří o okamžiku, kdy se zdravotnictví v České republice ocitá na okraji propasti. David RATH, prezident České lékařské komory (zvuková ukázka): Ten základní problém je skutečně v chaotičnosti toho systému. To znamená, ten systém má nějaké limitované finanční prostředky, kterých je zhruba sto šedesát miliard ročně. Ten systém neumí tyto prostředky rozdělit tak, aby jednak vyšel a zůstal zhruba plus minus vyrovnaný a současně, aby je dovedl poslat, jak se říká někdy alokovat, tam, kde jich nejvíc potřeba. To znamená na péči tu akutní, život zachraňující a pak teprve na tu péči méně akutní a dovedl nějakým způsobem vybírat z těch metod, zařízení, léčebných postupů to nejlepší, co je v danou chvíli k dispozici. Bohužel ten systém to neumí a chaoticky platí, co ho napadne. Podle mého soudu je to částečně skutečně chyba systému a za druhé je to lidský faktor, protože si myslím, že ve zdravotnictví nám extrémně narostla korupce. A tím nemyslím vztah lékař pacient, ale zde spíš myslím v oblasti toho managementu, a to jak na úrovni zdravotních pojišťoven, tak na úrovni těch řídících prvků v nemocnici. Konstatuje o stavu resortu zdravotnictví David Rath. Vy jste Zuzano Roithová byla nějaký čas ministryní zdravotnictví. Kdo podle vás nese největší díl zodpovědnosti, že se deset let od vzniku České republiky v souvislosti se zdravotnictvím stále hovoří o Titanicu a o krizi? Tak, máte pravdu, je to strašné, když se člověk ohlédne zpět a ví, že vlastně stejné chyby, o kterých se mluví už deset, dvanáct let, deset určitě, se stále vždycky jenom s novou politickou garniturou opakují, pak se hledají různé nástroje, pak se hledají argumenty proti těmto nástrojům... Pak je odvolán ministr. A případně je samozřejmě ministr vyměněn, ať už proto, že něco dělá nebo proto, že nedělá nebo z nějakých jiných důvodů. Takže po pravdě vzato to je vážný problém. Nicméně, když bychom hovořili o těch vadách, které tady říkal pan doktor Rath, tak to jsou vady, které mají všechny zdravotnické systémy na celém světě. Je otázkou... Chaotičnost je společná pro všechny systémy? Určitá míra...tak, možná, že to slovo chaotičnost je příliš silné, ale je pravda, že například v oblasti úhradového systému se za poslední dva, tři roky odehrála taková změna, ve které se dost těžko může orientovat kde který manažer. Dala jsem vám teď příležitost jako čestný předseda správní rady jedné nemocnice nahlížet přímo do konkrétně tedy do dokumentů a musím říct, že to je opravdu pokrok v té neprůhlednosti vlastně těch mechanismů, za co skutečně je zaplaceno. Tudíž hledat nějaké relace mezi tím, jak se přizpůsobit uvnitř toho zdravotnického zařízení nějaké myšlence politiků je skutečně tedy nad lidské síly. Pokud byste měla laikovi v jedné větě nebo v delším souvětí vysvětlit, kde je hlavní příčina problému českého zdravotnictví. Tak, jak byste to laikovi vysvětlila? Já bych řekla, že jednou z příčin bylo mnoholeté trvání menšinových vlád, která vedla vlastně k odmítání jakýchkoli úprav zákonů, které byly na začátku devadesátých let podle u zrodu vlastně reformy. To jsou zákony o zdravotním pojištění zejména, ale také zákon o zdraví a péči lidu. A ty úpravy těchto zákonů, které byly různě navrhovány a taky jsem byla k řadě k nim kritická, nicméně většina z těchto úprav nikdy neprošla, protože vždycky se jednalo o menšinovou vládu, která neměla sílu žádnou změnu... Nyní ovšem, promiňte, nyní ovšem České republice vládne velmi slabá koaliční vláda sto jednoho hlasů v Poslanecké sněmovně, silnější pak v Senátu. Je ovšem reálné, že takováto koaliční vláda může po období menšinových vlád prosadit onu změnu, ano, nebo ne? Jedná se o dílčí změny v zákonech, které jsou zakotveny v koaliční smlouvě. A já bych si velmi přála, aby ty alespoň ty dílčí změny, které by zušlechtily ten současný systém a snížily tedy jeho nedostatky, které jsou mu jinak vlastní, tak aby se realizovaly. Nicméně to, co teď zaznívá za víkend z médií, je změna, která už byla navrhována v zákoně o zdravotních pojišťovnách, o zdravotním pojištění, už byla napsána v roce 1997. A dokonce shodou okolností jsem měla příležitost jí obhajovat na začátku roku devadesát osm ve sněmovně. A tehdy právě tyto úpravy, například spoluúčast na úhradách prostě pacientů v nějaké menší míře, byly odmítány zejména výrazně sociální demokracií, musím říct, ale také i Sládkovci tehdy výrazně. A že neprošla...tyto změny neprošly. Dokonce i při projednávání koaliční smlouvy návrhy na spoluúčast na úhradách při dlouhodobé péči tam, kde právě například už to i nahrazuje často sociální pobyt, který by měl být hrazen z jiných peněz nebo bytové otázky, tak tam ta spoluúčast, která byla možná i za socialistického zdravotnictví a byla zrušena v roce devadesát dva, tak ani tato změna neprošla v těch dohodách mezi koaličními partnery právě kvůli ČSSD. Chcete tím říci, že jste teď překvapena tím, že Marie Součková hovoří o spoluúčasti, protože sociální demokracie popírá svá vlastní slova? Nejsem překvapena proto, protože přišli noví lidé na ministerstvo zdravotnictví. Pan náměstek je zkušený bývalý ředitel jedné z nemocnic a tudíž není divu, že byly oprášeny v podstatě, řekněme to tak, některá opatření, která nejsou samospasitelná. V žádném případě neznamenají žádné vážné úspory v tom systému, ale mohou pomoci například právu pacienta se rozhodovat mezi volbou tam, kde volba je. A v případě, pokud je to nutné i si na to připlatit. Takže já ale to říkám proto, že se obávám, že toto samozřejmě nebude asi odsouhlaseno přímo na úrovni ČSSD tento návrh. Tudíž je jeho šance na... Vy se bojíte, že...bojíte se, že ministryně Součková s něčím přijde, ale její vlastní strana to "pohřbí"? Ten materiál já neznám. A myslím si, že pokud to vychází z těch tezí, které byly vlastně za...připraveny za ministrování pana Stráského, že je dost asi obtížné asi předpokládat, že by tyto teze, které jsou odlišné od tezí středně dobrého programu ČSSD, tak jak ho předkládala voličům před volbami, že by toto mohlo nějaké grémium ČSSD přijmout. Prezident České lékařské komory David Rath míní, že do zdravotnictví jde na české poměry dost peněz, ale špatně se s nimi hospodaří. Marie Součková konstatuje, že je nutné navýšit příjmy do systému. K čí interpretaci by jste se přiklonila, jedním slovem? Tak, já si myslím, že to slovo, že je jich dost a že se s nimi špatně hospodaří, střídavě říkají politici a střídavě říkají oponenti politiků. A dokonce si pamatuju, kdy pan Rath říkal přesně pravý opak. A naopak tedy ministři zdravotnictví říkali zase opak. Takže to se střídá... Tak mi řekněte váš názor. ...to se střídá. Já bych řekla, že je potřeba stále pečlivě opravovat a spravovat ten systém tak, aby prostředky, které se do něj dávají, byly efektivně vynakládány. A v tomhle tom směru má opravdu černého Petra ministerstvo zdravotnictví, a to velmi silně už těch deset let, jak jste správně zmínil. Že se nehospodaří dobře s prostředky, které jsou v systému s těmi sto čtyřiceti až sto šedesáti miliardami? Že se nehospodaří o něco lépe, než by se mohlo hospodařit. Ale v žádném případě bych nehovořila o neefektivnosti a o nějakém prostě Titanicu, to si myslím, že jsou příliš silná slova. A kde ministerstvo...proč ministerstvo nehospodaří, proč ono má černého Petra a s těmi penězi se nehospodaří tak, jak by mělo? Protože, jak jsem řekla, je potřeba upravit, nikoli reformovat, ale upravit některé věci v zákonech tak, aby a zejména tedy věci týkající se úhradového systému, to znamená plateb nemocnicím, plateb za léky praktickým lékařům a podobně. Jak? Navrhněte. Tak, jak jsem již říkala, to je otázka velké spolupráce se zdravotními pojišťovnami, které mají data a je potřeba přesně vedle sebe postavit skutečné náklady například na nějakou operaci s těmi penězi, které se na to mají vynaložit. A to tak není. Tady se platí globálně už několik let v rámci jakýchsi paušálů peníze za péči, aniž by bylo přesně jasné, jestli to je správný množství peněz, nebo nesprávné. Velmi těžce se na to odpovídá. Je to popsáno v materiálu, který jsem také předkládala před pěti lety. Například jasné oddělení dlouhodobé péče, platba za ošetřeného pacienta, za lůžko a den v léčebnách. Naopak pro nemocnice akutní péče podle diagnózy. Což je systém, který byl zaveden, zase znova zrušen, alespoň v pilotních projektech byl vlastně zastaven a teď by měl od ledna znova ovšem jenom v pěti procentech se uplatnit v rámci nemocnic. Podle vás je tedy správné, když Marie Součková hovoří, že prvním krokem reformy je navýšení příjmů a průhlednější hospodaření pojišťoven? To navýšení příjmů ona zdůvodňuje logicky proto, protože se chce zase zvyšovat samozřejmě na mzdách nebo chce se zvyšovat mzdy. Také se předpokládá, že to bude stát pět, šest miliard korun. Zavedení šestnáctitřídní platové... Tabulky. ...tarifu. Což je požadavek odborů, který si vydobyly, vydobývají samozřejmě logicky a přeji lékařům zvýšení peněz, sestrám ještě více. A to jsou právě například ty peníze, které je potřeba někde vzít. A logicky by se někde měly vzít a hledá se samozřejmě kde. Ministryně zdravotnictví Marie Součková uvažuje v další fázi, tedy v té druhé se zrušením části nemocničních lůžek. Podle Součkové je v České republice příliš mnoho akutních lůžek. Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Akutních lůžek máme velmi mnoho a musím říci, že chci, aby občan této republiky skutečně měl péči kvalitní a pokud má akutní problémy, tak jeho pobyt na lůžku v nemocnici byl co nejkratší, ale také kvalitně odvedená v první fázi operace či zákrok tak, aby se nemusela nějakým způsobem opakovat. Ministryně zdravotnictví Marie Součková pro BBC. Ze sta tisíc lůžek v různých zařízení je šedesát čtyři tisíce akutních nemocničních lůžek. Součková považuje deset tisíc z nich za zbytečných, chce je přeměnit na lůžka sociální a tři tisíce zrušit. To znamená, že sedm tisíc by se přeměnilo, tři tisíce zrušit. Je to správné číslo a souhlasíte s tím zrušit tři tisíce lůžek? Tak, já bych asi řekla, že před pěti lety jsme měli zhruba sedm a půl lůžek na tisíc obyvatel. Cílem těch výběrových řízení, které byly organizovány před těmi pěti, šesti lety, bylo dostat se až na nějakých pět až šest lůžek na tisíc obyvatel. Dnes jich máme šest a půl tisíc. Mezitím ovšem zestárla trochu populace, takže ten celkový počet lůžek už jaksi o jejich požadavek je trošku větší. Ale naprosto logické a správné je usilovat o to, aby část té lůžkové kapacity byla přeměněna na lůžka dlouhodobé péči. I tady došlo k určitým změnám směrem k té dlouhodobé péči a bylo by to asi už...byli bychom dál, kdyby se změnil ten úhradový systém. To znamená, kdyby za tuto péči lůžková zařízení dostávala jaksi dostatečnou sumu, aby je to i motivovalo tato lůžka provozovat. Poslední otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. KDU-ČSL podpoří, pokud s tím Marie Součková přijde, spoluúčast pacientů? Podle toho, jak bude formulována, protože i my máme své jasné podmínky, za kterých to možné je. Tj. například musí existovat volba vždycky té péče, o které se svobodně pacient může rozhodnout a musí být správně informován o ceně. Říká místopředsedkyně KDU-ČSL, senátorka Zuzana Roithová. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnovala rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Šéf ÚS Holeček vyzval Wagnerovou k odchodu, Wagnerová to odmítla PRAHA 14. července (ČTK) - Předseda Ústavního soudu Miloš Holeček dopisem vyzval místopředsedkyni Elišku Wagnerovou, aby ze své funkce i ze soudu odešla. Wagnerová to odmítla. Holeček ČTK řekl, že porušila slib, který dala loni v březnu v rozhlasové stanici BBC, kdy sama sebe označila za podjatou v kauze stížnosti proti zákonu o soudech a soudcích. Tehdy řekla, že se rozhodování o tomto případu účastnit nebude, následně to ale podle Holečka nesplnila. Wagnerová ale dnes ČTK řekla, že odstupovat nehodlá. Uvedla, že ji už podpořilo osm soudců, kteří tehdy, v červnu 2002, v dané kauze rozhodovali. Odmítla jakkoli komentovat spekulace o tom, že prezident Václav Klaus uvažuje o jejím odvolání. O takových spekulacích neví ani Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. "Žádný komentář," řekl dnes ČTK. Ústavního soudce jmenuje prezident se se souhlasem Senátu na desetileté období. Soudci nemohou být prezidentem odvoláni, mohou ale do jeho rukou složit rezignaci. O případu dnes ve vysílání BBC hovořila i senátorka KDU-ČSL Zuzana Roithová. Uvedla, že v této věci existují dva výklady - není jasné, zda prezident vůbec může ústavního soudce odvolat. Roithová se ale domnívá, že Wagnerová by sice měla celou věc vysvětlit, výzvy k rezignaci ale podle ní nejsou na místě. Kvůli zákonu se na Ústavní soud obrátil bývalý prezident Václav Havel. Loni v červnu mu pak Ústavní soud vyhověl. I hlasem Wagnerové zrušil tu část zákona o soudech a soudcích, která se týkala kontroly jejich odborných znalostí. Ústavní soud o tom tehdy rozhodl hlasy 10 ze 14 přítomných soudců, Wagnerová řekla, že potřebný počet hlasů byl v tomto případě devět. "Byl tam ještě jeden (hlas) navíc," uvedla na dotaz ČTK. Wagnerová přitom tuto normu kritizovala ještě ve své předchozí funkci předsedkyně Nejvyššího soudu. "Sama sebe prohlásím podjatou ve vztahu k tomu zákonu, právě proto, že jsem se k té věci už jednoznačně a velmi jednoznačně vyjadřovala a vyloučím sama sebe z hlasování o tomto zákonu," řekla loni v březnu BBC, předtím, než se ujala funkce ústavní soudkyně. Dnes ČTK řekla, že po nástupu na nové místo své kolegy ústavní soudce na organizačním plénu informovala o svých výhradách k zákonu, vyřčených ještě v pozici předsedkyně Nejvyššího soudu. Další ústavní soudci ji ale prý přesvědčili o tom, že ve své nové pozici, tedy ve funkci ústavní soudkyně, už podjatá není, protože daný zákon už se jí netýká. Ke svému loňskému výroku v BBC dnes Wagnerová uvedla: "V tu chvíli, kdy jsem ten rozhovor poskytovala, jako předsedkyně Nejvyššího soudu, tak jsem to takto prociťovala, protože ten zákon v tu chvíli dopadal také na mne." Holeček si však myslí, že Wagnerová pochybila, když se na rozhodnutí Ústavního soudu o zákonu podílela. "Podle mého názoru rozhodovala jako podjatá soudkyně. Já se domnívám, že to je porušení slibu, který při svém jmenování dala," řekl ČTK Holeček, kterému spolu s dalšími sedmi soudci končí v úterý mandát. Wagnerovou dnes ostře kritizoval i místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS), který Holečkovu výzvu podpořil. "Toto je jednání, které je v rozporu se slibem Ústavního soudce," řekl ČTK. Dodal, že to vrhá stín na celý Ústavní soud. Langer loni právě v kauze zákona o soudech a soudcích namítal podjatost hned u tří ústavních soudců, kromě Wagnerové také u Vojtěcha Cepla a Františka Duchoně. V té době upozorňoval na to, že tito soudci se v listopadu 2001 účastnili v Senátu semináře, kde vyjadřovali svá stanoviska k posuzovanému zákonu. stavní soud ale Langerovi nevyhověl. O rozhovoru Wagnerové pro BBC poslanec tehdy nevěděl. Holeček dnes s ČTK hovořil, když odcházel ze schůzky s prezidentem, který na Pražský hrad pozval i další ústavní soudce, jimž končí mandát a kteří už ve funkci nepokračují. Předseda Ústavního soudu uvedl, že o jeho výzvě se na dnešním setkání s Klausem nemluvilo, informoval o ní ale prezidenta dopisem. Ústavní soud tedy čeká výrazná obměna, funkční období v úterý uplyne osmi z 15 soudců. Prezident již vybral všech osm kandidátů, mezi nimi i dva dosavadní ústavní soudce. Senát začne o nominacích debatovat ve středu. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
