| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 11. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Váňa | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Jana Váni nesouvisí kvalita armády s její velikostí.
Citace rozhovoru v médiích Když prezident Václav Klaus 9. června na Pražském hradě jmenoval nového ministra obrany Miroslava Kostelku, odmítal slova, že by reforma armády po radikálním snížení rozpočtu ministerstva obrany na příští roky byla definitivně v troskách. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já zásadně odmítám formulaci, že reforma armády je v troskách. Já toto vylučuji, toto považuji za nepřípustné. Jde o to, jak racionálním způsobem tato reforma bude provedena, ale vysílat signály, že je v troskách, já myslím, že je naprosto nezodpovědné, ale já to rezolutně odmítám. Devátý červen a slova prezidenta Václava Klause. Premiér Vladimír Špidla při jmenování nového ministra obrany Miroslava Kostelky prohlásil, že reforma armády nekončí, pouze se pozmění. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Reforma armády bude pokračovat, reforma armády bude pokračovat v kontextu reformy veřejných financí, která je základním úkolem pro Českou republiku v následujícím delším období. Premiér Vladimír Špidla. Po měsíci je jasno. Ministr obrany Miroslav Kostelka představil upravenou armádní reformu. Armáda bude v budoucnu menší, než se původně přepokládalo. Má mít přibližně dvacet tři tisíce profesionálních vojáků a sedm tisíc občanských zaměstnanců. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra obrany České republiky Jan Váňa, dobrý den. Dobrý podvečer. Ministr obrany Miroslav Kostelka zhruba měsíc od svého jmenování představil upravenou reformu Armády České republiky. Které neznámé podle náměstka Jana Váni ještě stále existují v té upravené verzi armády? V té upravené verzi armády existuje jedna velká neznámá, a to je čas, čas, ve kterém se nám podaří přejít do té struktury sil. My samozřejmě pokračujeme v našich analýzách, v našich kalkulacích. Od příštího pondělí poběží na generálním štábu velké, my tomu říkáme, štábní cvičení, které má právě definovat, jakým způsobem a v jakém čase budeme schopni udělat ten pozměněný plán reformy armády po změně zdrojového formátu. Chcete tím říci, že je možné, že byste veřejnosti ještě sdělili, že do roku 2006 se to nedá stihnout? My věříme, že do roku 2006 armáda dosáhne ty počáteční operační schopnosti tak, jak bylo řečeno už v minulé reformě, ale ty schopnosti můžou být v trošku jiné struktuře, to znamená, důležité je, s jakými prvky struktury sil dosáhneme ty požadované schopnosti v tom daném čase. My jsme přehodnotili ty takzvané vojensko-politické ambice, zredukovali jsme je trošičku, zredukovali jsme je, i pokud se týká vzdušných sil, i celkového počtu našich jednotek, které bysme byli schopni nabídnout pro operace a z toho vychází tedy naše pokračující kalkulace. Počkejte, ale je vůbec možné, abyste došli k tomu, že rok 2006 vzhledem k penězům, které budete mít ze státního rozpočtu v dalších zhruba třech letech, řeknete, že to není možné stihnout i začátek plně profesionální armády v roce 2006? Existuje ... O tom, o tom není řeč. Pokud bysme redukovali reformu armády na přechod jenom k plně profesionální armádě, to znamená, zrušení vojenské základní služby, tak v žádném případě nechceme jít za rok 2006, my naopak bysme chtěli ukončit vojenskou základní službu dříve a kdy bude to dříve, tak to je jeden z prioritních výsledků toho našeho zvažování. Může být vůbec nějaké "dříve"? Není to nereálné v souvislosti s tím, jak velkou zátěž bude muset mít armáda po seškrtaném rozpočtu, tak žádné dříve s největší pravděpodobnostní asi nebude? Já se nechci vyhýbat vaší otázce a odvolávat se pořád na to samé, ale je to to, co v současnosti děláme. Když se zeptáte za čtrnáct dní, za tři týdny, možná už budeme daleko v lepší situaci, abychom byli schopni odpovědným způsobem říci: "Ano, v roce 2004, tak jak byl ten upravený plán představený bývalým panem ministrem Tvrdíkem, je to proveditelné." Dnes vám na to ještě neumím odpovědět. Ani tak, že je to skutečně nereálné, aby bylo nějaké "dříve"? Že zkrátka rok 2006 je tím jediným možným rokem, ke kterému bude možné zrušit základní vojenskou službu, protože ty závazky a náklady pro armádu budou tak vysoké, že zkrátka vojáky základní vojenské služby budete potřebovat? Neredukujme otázku reformy na jednu z jejích součástí, byť velmi důležitou, a to je ukončení vojenské základní služby, reforma armády je o mnohem víc. Je o tom, jakým způsobem budeme do armády i dále investovat, co budou ty prioritní jednotky, jaké budou cílové stavy osob, jaké budou, jaká bude cílová dislokace, kolik posádek budeme mít, kolik nebudeme mít, takže zrušení vojenské základní služby je pouze jedna kostička z té Rubikovy kostky reformy. Pro mě je to velmi prioritní kostička. My víme o tom, že veřejnost čeká na to oznámení, ale zatím naše odpověď je konstantní. Nebudeme to prodlužovat za rok 2006 a budeme se snažit urychlit ukončení vojenské základní služby a ty zdroje na to budeme potřebovat, budeme se zejména se potřebovat zbavit nadbytečné munice, nadbytečného materiálu a tím i nadbytečných skladů, které většinou střeží vojáci základní služby, a potom tedy postupně můžeme utlumit, anebo skončit vojenskou základní službu. Já ještě zůstanu, s dovolením, u té jedné důležité kostičky, byť je to součást celé Rubikovy kostky, jak sám říkáte. Ptám se znovu, neukazuje se ale už nyní, že to je nereálné rušit základní vojenskou službu dříve než v roce 2006, protože ta zátěž bude pro armádu tak vysoká, že budete vojáky základní služby potřebovat do roku 2006? To není možné říci podle vás? Ne, že by to bylo nereálné, už tady ..., to se neukazuje, že by to bylo nereálné. Je to obtížnější, než se jevilo před dvěma měsíci, ale nic není nereálné. Na světě je všechno možné v principu. Je to otázka priorit, je to otázka zdrojů. My máme limitovanější zdroje, než jsme počítali před dvěma měsíci nebo před třemi měsíci, ale jestliže, a je to to, co jsem před chvílí řekl, je to priorita ukončit vojenskou základní službu, tak se budeme snažit na to ty zdroje nalézt. Souvisí to, jak jsem řekl před chvílí, se zbavením se v podstatě činností, které vojáci základní služby vykonávají, respektive jejich nahrazením a my můžeme i to nahradit službou nějakou, můžeme to nahradit vojenskými profesionály a i ta služba nás bude něco stát. Pokud bysme mluvili o hlídání muničních skladů, tak asi těžko si lze představit, že bysme komplet je nechali hlídat civilnímu agenturami. Pokud ne, tak bysme samozřejmě museli instalovat, investovat do dost drahých zabezpečovacích zařízení, což by nás stálo zdroje, takže my musíme zvažovat skoro na lékárnických vahách, co je výhodnější, co je míň výhodný, ale ta priorita ukončení vojenský základní služby je jasná a je jenom otázka času, kdy se k němu dostaneme. Myslíte, že, vstupuji teď do vaší řeči, že politici, rozumějme někteří senátoři a někteří poslanci, na základě jejichž návrhu vlastně někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík přišel se zrušením základní vojenské služby k 1. lednu roku 2004, tak on přišel s tímto návrhem, protože někteří poslanci a senátoři navrhovali zkrácení vojenské základní služby. Je podle vás ještě z těch informací, které máte z branně-bezpečnostního výboru i ze Senátu, ještě tato varianta ve hře i po té, řekněme, sesekané reformě? My oceňujeme, že iniciátoři těchto návrhů porozuměli naší situaci a nepokračují zatím ve svém úsilí prosadit tyto návrhy, takže jsme dostali jakýsi time-out od nich, pokud se týká jejich návrhů a do konce letošního roku nejpozději by mělo být v každým případě rozhodnuto, buďto o uskutečnění jejich návrhu, pokud my bysme nebyli schopni předložit smysluplný vlastní návrh, který i vyargumentujeme a který zdrojově podložíme, anebo tedy o tom, že, a teď nechci říkat, zvítězí, ale jaký návrh ve skutečnosti bude realizován v praxi Armády České republiky, takže do konce roku, do konce letošního roku by v každém případě mělo být rozhodnuto. Máte tedy, řekněme, půlroční dobu hájení na to, abyste předložili návrhy, co se základní vojenskou službou v tom těžkém rozpočtovém stavu armády a resortu obrany a teprve pak se ukáže. Znamená to, že ten zatím čas oddechový, který vám dali předkladatelé těch návrhů, ať už poslanec Vidím s Petrem Nečasem i Martin Mejstřík, takže to vás také tlačí k tomu, abyste stále ještě uvažovali o co nejrychlejším ukončení základní vojenské služby? Ano, nám pořád vychází jako nákladnější a komplikovanější varianta přechod přes zkrácení, přes ať už devět, nebo šest měsíců. Pro nás i přes ty rozpočtové změny vychází realističtější a lepší ne zkrácení, ale zrušení vojenské základní služby z dvanácti měsíců na nulu. Já pevně věřím, že my nevyužijeme ten čas do konce roku, protože my jsme vládě slíbili, že na začátku října přijdeme znovu s komplexním návrhem do vlády a jeho součástí bude samozřejmě i návrh na ukončení vojenské základní služby. Přepracovaná verze armádní reformy počítá se zásadní redukcí armády. Namísto původně plánovaných pětatřiceti tisíc vojáků a deseti tisíc civilních zaměstnanců bude mít armáda třiadvacet tisíc profesionálních vojáků a sedm tisíc civilních zaměstnanců. Dá se podle Jana Váni v této souvislosti ještě mluvit o plnohodnotné armádě? Ale, pokud bysme vzali doktrinální poučky armád ... To jsou jaké? ... minulého století, které říkají o tom, že armáda musí mít takové a takové bojové jádro, takové a takové jednotky bojového zabezpečení a bojové podpory, tak asi bychom neuspěli úplně plně. Existují poučky, že vstupuji do vaší řeči, armády 21. století? Ty poučky vytváří život asi nejlépe. O armádě se tak nějak vždycky s troškou nadsázky říká, že jsou nejlépe připraveny na ty války, které už byly, na ty konflikty, které už byly, takže já si myslím, že 21. století a zejména technologický rozvoj v něm, jeho tempo nám neumožní udržovat tu kvazi vnitřně vyváženou armádu, tak jak ji známe z 20. století a zároveň to, co jsme chtěli, a to, co chceme, ji specializovat v českých podmínkách na něco, co můžeme našim "NATOpartnerům" a obecně koaličním partnerům nabídnout jako "czech made". My chceme rozvíjet toto "czech made". Za to považujeme schopnosti na ochranu proti zbraním hromadného ničení, naše pasivní sledovací systémy, naše zdravotní schopnosti a třeba i naši topografickou službu, kterou máme na velmi dobré úrovni a toto nabízet ať už na národní, nebo mezinárodní úrovni jako kompenzaci něčeho, co z těch klasických schopností, které už v armádě buďto mít nebudeme, anebo budeme mít jenom minimální množství. Je podle vás správné, že ono "czech made" bude také to, že Česká republika bude mít jednu z nejmenších armád se srovnatelnými státy, členskými státy Severoatlantické aliance, že například česká armáda bude daleko menší než belgická armáda, kdy Belgie má téměř stejný počet obyvatel jako Česká republika? Já pevně věřím a jsem přesvědčen o tom, že to není v počtech. Armády 21. století nejsou o počtech lidí, ty jsou o schopnostech těch lidí a o schopnostech těch struktur, takže raději mějme armádu menší početně, ale schopnější než armádu naplněnou lidmi, kteří nemají k dispozici moderní techniku, kteří nejsou vycvičeni. Místopředseda Občanské demokratické strany a stínový ministr obrany Petr Nečas s radikálním přepracováním reformy a novou verzí hovoří, a teď cituji doslova: "Zaškrcení Armády České republiky." Přijde vám ta charakteristika jako trefná? Musel by charakterizovat, v čem myslí to zaškrcení. My chceme udržet takovou tu vnitřní vyváženost zhruba padesáti procent výdajů na personální výdaje, dvaceti pěti až třiceti na výcvik a vůbec fungování armády a dvaceti až dvacet pěti procent na investice. Toto se snažíme dodržet, to znamená, že se musíme jít srovnatelným způsobem dolů v osobách, proto, abysme mohli udržovat a zvyšovat kapacity. Já to řeknu, přeložím do češtiny, když dovolíte. V každém případě ..., ano. Jestliže máme chemiky, dobré chemiky a chceme je mít dobré i nadále, jestliže máme dobré biology, doktory, chceme je mít dobré i nadále, tak musíme do nich investovat, protože když do nich budeme investovat průměrným způsobem, tak oni začnou ztrácet ten svůj náskok před ostatním světem a za pár let zjistíme, že už to nejsou čeští chemici, kteří jsou špičkoví, takže musíme investovat do těch našich specializací především. Znamená to, že tedy investice se i s redukovaným rozpočtem, míra investic v armádě se rušit nebude a není možné hovořit o zaškrcování armády v jejím rozvoji a zkrátka v těch schopnostech, na nichž bude reforma postavena? Ano, ještě se to dá říci i trochu jinač. Je to srovnání toho, co si Česká republika může dovolit s vlastně velikostí armády a s jejímu schopnostmi. My budeme mít vždy jen takovou armádu, jakou si může tento stát dovolit s jestliže ji chce mít a asi chce, tak chceme, aby byla kvalitní, to neznamená, my ji nemusíme schopni mít kvalitní v celém tom spektru, tak někde jí, jak pan stínový ministr říká, budeme muset trošku zaškrtit, ale musíme vědět, co děláme. My to nemůžeme dělat náhodně a toto zaškrcení se musíme snažit kompenzovat s nějakým třeba aliančním partnerem v případě, že bysme to potřebovali kombinovat víc, protože jako čeští na to nemáme a na druhou stranu se ji musíme snažit rozvinout, abysme měli co nabídnout, abysme měli to "czech made", kvůli kterýmu my budeme partner, s kterým se vyplatí spolupracovat a s kterým, který je slyšen v koalici. Několik čísel: Ministerstvo obrany a generální štáb se mají sloučit. Místo pěti původně plánovaných velitelství vzniknou jen dvě, naopak radikálně bude redukováno dělostřelectvo a zastaralé protiletadlové raketové systémy. Sníží se i počty další techniky, z pozemních sil bude muset odejít asi čtyři a půl tisíce osob, z letectva dva a půl tisíce lidí, včetně některých pilotů. Síly podpory budou redukovány přibližně o čtyři tisíce osm set lidí, oblast výcviku opustí pět stovek lidí. Můžete říci daňovému poplatníkovi, nakolik ta větší redukce přijde? Máte už to spočítáno? Srovnejme, kolik jsme počítali, že armáda bude mít s tím, co armáda reálně může teď dostávat a ten rozdíl je přesně ta redukce, která, na kterou se mě ptáte, takže my samozřejmě budeme se snažit využívat zdroje velmi efektivním způsobem, protože je to i o vnitřních možnostech resortu, jak efektivně využívá zdroje, to je první zdroj, ale zrovna tak se budeme snažit zbavovat toho, co máme nepotřebné, proto, abysme do budoucnosti mohli mít jenom to, co potřebujeme. Ministr obrany Miroslav Kostelka již 9. června připouštěl, že redukce armádních rozpočtů kvůli reformě veřejných financí se dotkne bolestně především prvních dvou let v přepracované reformě. Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvuková ukázka): My bysme potřebovali samozřejmě pro první dva roky, kdy ten transformační hrb, jak tomu říkáme, je skutečně obrovský při propouštění lidí, při likvidaci posádek samozřejmě víc. Devátý červen a slova ministra obrany Miroslava Kostelky po jmenování na Pražském hradě. O jak velkou částku se zvýšil ten, jak vy říkáte, transformační hrb nyní? To nejde definovat v absolutních číslech. Ten transformační hrb, jak tomu říkáme, je právě to nebezpečí vnitřní, porušení tý vnitřní rovnováhy rozpočtu. To jste řekl, že porušena nebude. A to jsem řekl, že se snažíme zachovat, ale je faktem, že s těmi sníženými zdroji my v roce 2004 přelezeme v těch personálních výdajích přes těch padesát procent, což je považováno za ideální, ideální podíl personálních výdajů a tím budeme muset pochopitelně určitým způsobem redukovat výcvik. O kolik přelezete na těch padesát procent? To je věc kalkulací. Ono nemusí vypadat dramaticky pět procent a ono v těch celkových, celkových poměrech je to poměrně dost peněz, takže jestliže to je dneska pět, o pět nebo o šest procent, tak to adekvátně bude znamenat utlumení výcviku zase o těch zhruba pět procent, z toho celkového objemu ovšem sto procent, protože ty investice bohužel na rok 2004 a ještě i částečně na rok 2005 máme zavázány velkými projekty, které dobíhají, a to je projekt letadla L-159 a modernizace tanku T-72. Ty nám konzumují v roce 2004 velmi podstatnou část z našich investic. A můžete říci jakou? Je to mezi sedmdesáti pět, osmdesáti procenty našich investic. Dovozuji si správně, že v souvislosti s větší redukcí armády se bude muset utlumit nebo dokonce pozastavit nábor nových vojenských profesionálů? Ano nebo ne? Bude se muset svým způsobem utlumit tak, abychom zabránili tomu, že někoho nabereme a za půl roku mu řekneme, že pro něj nemáme místo. Tedy utlumování. Ministr obrany Miroslav Kostelka při představování nové verze armádní reformy přiznal, že se Česko v některých oblastech bude muset spolehnout na své spojence v Severoatlantické alianci, ostatně, vy jste o tom také hovořil. Můžete říci, ve kterých oblastech? Jsou to ty oblasti, ve kterých nebudeme mít dostatek svojich prostředků, a to je jednak zabezpečení vzdušných operací, protože my po vyřazení "21" a i v okamžiku, kdy bysme měli těch dvanáct plus dva, ať už starších, nebo jakýchkoli letounů, tak nebudeme s tímto počtem schopni se zúčastňovat vzdušných operací mimo území České republiky, to znamená, že někdo bude muset za nás, že jo, zrovna tak teda v oblasti toho dělostřelectva, v oblasti protiletadlových, raketových systémů, kde dojde u nás k určitému omezení nebo utlumení, tak budeme muset spoléhat v případě, že bysme to potřebovali, na pomoc aliančních partnerů, ale my právě děláme záměrně tyto změny, tyto redukce v oblastech, kde nepředpokládáme, že bysme to potřebovali zítra nebo pozítří. Dělostřelectvo nebo protiletadlové raketové systémy asi nepotřebujeme každý den. Ty bysme potřebovali opravdu, až v okamžiku, kdybysme šli k nějaké krizi. Dvacátého šestého června byl v Praze na návštěvě vrchní velitel ozbrojených sil Severoatlantické aliance v Evropě, generál James Jones. Ke snížení státního rozpočtu České republiky na obranu uvedl: "Severoatlantická aliance povzbuzuje své členy k tomu, aby vydávali na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu," řekl krom jiného vrchní velitel ozbrojených sil Severoatlantické aliance v Evropě generál James Jones při návštěvě Prahy 26. června. Ukazuje se, pane náměstku, že Česká republika nebude schopna plnit některé své závazky v Alianci kvůli redukci armádního rozpočtu? Naznačuje něco takového přepracovaná verze reformy? "NATOzávazky" jsou velmi vysoká priorita pro nás, samozřejmě v tom kontextu zabezpečení obrany našeho teritoria zejména. My jsme možná udělali nebo určitě udělali dobrý strategický tah v tom, že nabízíme a naše závazky jsou většinou strukturované okolo té specializace, to znamená, jestliže budeme rozvíjet specializaci, budeme takřka přirozeným způsobem plnit i "NATOzávazky". Nesplníme je všechny stoprocentně, protože jestli ... V čem? Budeme redukovat někde třeba pozemní síly a ty pozemní síly, bylo s nima někde počítáno, my jich nebudeme mít tolik, tak budeme muset vyjednat s Aliancí, že už tolik našich jednotek není potřeba, ale s tím se Aliance vyrovná. Horší by bylo, kdyby ... Takže, bude zapotřebí říci Severoatlantické alianci, že ne všechny závazky v souvislosti s přepracovanou armádní reformou budou naplněny? Bude třeba, ale pro nás bylo velmi důležité, abychom dodrželi závazky, které byly udělány při pražském summitu a ty, jsem přesvědčen, že devadesáti devíti procent dodržíme. Co to jedno procento? Vždycky plánovač si nechává aspoň jedno procento nejistoty, aby sto procent, to je ideální svět a v něm nežijeme. Teď se zaměřme na muniční sklady a na likvidaci nepotřebné munice, kterou armáda má k dispozici. I o tom hovořil někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík jako o poměrně velmi zatěžující části armádního rozpočtu. Můžete říci, zda ona změněná reforma armády nějak ohrozí likvidaci muničních skladů a staré munice? Kolik jí ostatně je? Do konce roku 2008 předpokládáme, že se musíme zbavit zhruba sto až sto deseti tisíc tun nepotřebné munice, což je nepředstavitelné množství pro normálního člověka. My už jsme vyřadili zhruba šedesát osm tisíc tun z využívání jako takového. My už jsme řekli: "To je nepotřebné." Je připraveno k ekologické likvidaci zhruba dvacet dva tisíc tun. Z těch šedesáti osmi tisíc? Ano. Já nebudu ... Jak se to ekologicky likviduje? ... vás ohromovat čísly. Jak se to ekologicky likviduje? Na to jsou poměrně složité postupy. Pro každou, každý ten druh munice je speciální postup, existují na to specializované firmy a jednoduše řečeno ... Promiňte, na kolik vás celkem ta likvidace sto deseti tisíc tun munice, což je před vámi do roku 2008, na kolik vás přijde? Já jsem řekl, že se musíme zbavit té munice. Pochopitelně ekologická likvidace je jedna část. My věříme, že se nám část i podaří odprodat té munice. Jak velká část z těch sto deseti tisíc? Realisticky jde říci zhruba těch třicet procent, protože některá je opravdu nepotřebná, je k ničemu, je zastaralá a tu musíme tedy zlikvidovat ekologicky. Ekologická likvidace určitě není odpálení té munice někde ve výcvikovém prostoru, to je rozebrání a ekologické teda zničení všeho, co s tou municí souvisí. A redukovaná armádní reforma neohrozí posunutí termínu, že byste onu munici likvidovali za rok 2008? Nebyli bysme schopni potom rozetnout ten gordický kruh. Ta munice je ve skladech, sklady střeží většinou vojáci základní služby, to znamená, pokud bysme nelikvidovali munici, nemohli bysme opouštět sklady, museli bysme je střežit někým jiným. Nemohli bychom tak rychle třeba zrušit vojenskou základní službu. To, jak jsem řekl před zhruba dvaceti minutami, je naše priorita. Hovoříme-li o munici, počítá se také s daleko menším počtem tanků. Kolik tanků budete muset nějak zlikvidovat nebo prodat? My máme v současnosti všech druhů tanků skoro šest set. Šest set tanků? To je hodně, to je hodně. My nepočítáme s tím, že bysme nepotřebovali žádný z nich. My některé dlouhodobě uložíme, ty nejlepší dlouhodobě uložíme a zbytek se jich budeme snažit zbavit. Zbavit se jich zejména odprodejem, protože i likvidace tanku jako takového něco stojí a ... Máte zájemce na koupi tanků? Není to obchodní tajemství, že jo, armáda nemá obchodní tajemství a není to jednoduché prodat tank, protože samozřejmě vy musíte si být velmi jisti, že ten, komu váš tank prodáváte, tak je spolehlivý partner, nezneužije této šance, dá dostatečné záruky, že ten tank nepadne do nepovolaných rukou, takže jednání, jednání probíhají, bude uvolněn značný počet tanků a budeme se snažit pro ně hledat odbytiště odpovídajícího typu. Když chce ministr obrany Miroslav Kostelka zachovat třicet modernizovaných tanků T-72, to znamená, abyste jich zhruba pět set padesát prodali, nebo se jich zbavili? Ono je to trošku míň, protože my některé z nich teda uložíme, jak jsem řekl, vybereme je, uložíme je. My nemáme jenom ty běžné bojové tanky, máme i vyprošťovací tanky a různé speciální, takže z nich vybereme, uložíme jich něco přes sto, takže ten počet těch nepotřebných bude někde v řádu čtyř set. A s jak velkými příjmy počítáte? Počítáte s většími příjmy z privatizace nepotřebného majetku nebo prodeje nepotřebného majetku, a protože se budou rušit i mnohé základny, které opustíte, počítáte s tím, že by se zvýšily příjmy do armádního rozpočtu v souvislosti s tímto odprodejem? Na rok 2003 je, my nemůžeme s ničím počítat, my to musíme plánovat, že jo, to je ... Tak, s čím plánujete? ... v armádě to tak funguje. Na rok 2003 byl plán příjmů z odprodejů, to znamená současně odvod do státního rozpočtu, zhruba sedm set osmdesát milionů korun. Mohl bych zacházet do detailů, ale nechci, kolik bylo na movitý, nemovitý majetek a tak dále a tak dále. Je to pro nás možnost, jak ne armádu privatizovat, ale jak se zejména zbavovat toho nepotřebného majetku a to, co získáme, kvazi získáme, věříme, že by mohlo zůstat v resortním rozpočtu, protože i to je součást samozřejmě státního rozpočtu i ten rozpočet ministerstva obrany. Tak, s jakou částkou zhruba plánujete? Já jsem řekl v roce 2003, je to sedm set osmdesát milionů. V letech dalších? Následný rozpočet na rok 2004 se v současnosti, v současnosti sestavuje. Bude to částka bezesporu vyšší než v roce 2003? Jestliže budeme plánovat, nebo počítáme se zbavování se ve větší míře, tak asi to bude částka vyšší. A poslední otázka, počítáte s nějakou konkrétní částkou, s tím, že rozhodla vláda, že vzdušný prostor České republiky by mělo nejméně v příštích pěti letech chránit dvanáct použitých nadzvukových letounů a dva cvičné stroje, které si zapůjčí Česká republika? Jak velké splátky by měla Česká republika platit v souvislosti se zapůjčením těchto letounů? My to rozdělujeme na dvě části. Od roku 2005 do roku 2007 jsme schopni a doufáme, že jsme schopni vyčlenit na provoz těch zapůjčených letadel částku jeden a půl miliardy korun ročně. Od roku 2008 k tomu ještě tři a půl až čtyři miliardy, to znamená totálně pět až pět a půl miliardy od roku 2008. Konstatuje náměstek ministra obrany Jan Váňa. Děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou. Na shledanou, těšilo mě. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
