| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 8. července 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Mareš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Mareš připustil, že úspory v oblasti vědy a výzkumu v příštím roce se dají vykládat jako jeho výrazný neúspěch.
Citace rozhovoru v médiích Vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš ještě předčasem odmítal být ve vládě, která bude šetřit na vědě a výzkumu. Po schválení reformy veřejných financí a v rozpočtovém rámci na příští rok je zřejmé, že česká věda a výzkum nedostanou tolik, kolik Petr Mareš požadoval. Premiér Vladimír Špidla však v pondělí mezi prioritami vlády na příští rok uvedl i investice do vzdělání. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jako priority si vláda vytkla pro příští rozpočtový rok následující body, reformu veřejných financí, to je zřejmé, to je klíčová priorita, vzdělanostní ekonomiku a plnohodnotné včlenění České republiky do Evropské unie. Pondělní slova premiéra Vladimíra Špidly. Nejen o rozvoji vědy a výzkumu v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Při jejím poslechu vás co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC v parlamentním studiu je vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš. Dobrý den. Hezký den. Drahnou dobu již církve vyjadřují svou nespokojenost s prací ministra kultury Pavla Dostála, pod jehož úřad spadá problematika církví. Nejhlasitěji se v této souvislosti vyjadřují představitelé římsko-katolické církve. Ministr kultury Pavel Dostál deklaroval ochotu přesunutí církevní problematiky pod vás, tedy pod vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje. Kdy, podle Petra Mareše, vláda projedná změnu kompetenčního zákona, kterým by na jeho úřad přešla problematika církví? Vláda ji projedná, tento návrh projedná, buď ve středu, to je zítra, ale vzhledem k tomu, že na programu, na jednání je asi sedmapadesát bodů, pak je možné, že příští týden, i kdyby došlo k tomu odkladu, neznamená to nic na tom celkovém záměru. A já jsem si jistý, že vláda ten návrh schválí. Bude to problematický bod? Já si nemyslím, že by byl problematický. Budeme muset sáhnout také do jiných norem, které umožňovaly fungovat, panu kolegovi Dostálovi v téhle oblasti, protože on měl vlastně resort, takže tam budou některé trošku technické problémy, ale myslím, že je dokážeme vyřešit. Vy jste naznačil, že jste ochoten pod svůj úřad církevní problematiku převést k 1. lednu 2004. Myslíte si, že se to dá stihnout? Já jsem si jistý, že se to dá stihnout, to na tom by bylo logické, protože by znamenalo také datum, od kterého by začalo nově fungovat financování této oblasti. Znamená to, že ono financování této oblasti se přesune také pod vás? Bylo by nesmyslné, abych rozhodoval o politice státu či vůči církvím a aby kolega resortní rozhodoval o tom, jak bude v této oblasti nakládáno s penězi. Znamená to, že jste se již při dojednávání rozpočtového rámce a při dojednávání toho, kolik jednotlivé resorty a úřady pod sebe dostanou, že jste se pral již i za církve? Ne, v tomhle případě ještě ne. Nicméně musím zdůraznit, že pan kolega Dostál sám požádal o to, aby ta rozpočtová kapitola, kterou spravuje jako ministr kultury, byla rozdělena na dvě části v úvahách pana ministra financí a aby byla oddělena kultura od té části vztahující se k církvím. Kolik církve dostanou v tom prvotním rámci, se kterým jste vyjádřili jako vláda svůj souhlas v pondělí? Já se vám přiznám, pane redaktore, že to nevím. Byť pod vás církve spadly? To nebyl ten předmět diskusí a občas i sporů ve vztazích mezi českou vládou a církvemi respektive mezi českým státem a církvemi, nikdy nebyl nebo jeho předmětem nebyly prostředky finanční. Když se, pane vicepremiére, jako nezúčastněný, zatím nezúčastnění, díváte na spory církví a ministra kultury Pavla Dostála. Myslíte si, že jsou na místě slova představitelů, především katolické církve o tom, že ministerstvo kultury vedené Pavlem Dostálem, znemožňuje katolické církvi pracovat? My jsme si všichni asi všimli, že z obou dvou stran zaznívala velmi silná slova. Já bych zase připomněl výrok pana kolegy Dostála, že si v průběhu svých jednání se zástupci církví prošel opravdovým peklem. Je zjevné, že ta jednání se v určitou chvíli dostaly do slepé uličky nebo do mrtvého bodu, ze kterého ani jedna strana neznala východisko. Doufám, že tím přesunem na Úřad vlády ČR nebo do mé kompetence se podaří tenhle ten uzel nějakým způsobem rozšmodrchat. Když ten uzel je zašmodrchaný, je zašmodrchaný pouze, řekněme, personáliemi, tedy spíš těmi osobními vztahy a je to skutečně postavou ministra kultury? To si nemyslím, že by to byla pouze chyba pana kolegy Dostála, nikdy tak není v žádném problému. Ale ponechme určitý čas na to, abychom si dokázali ujasnit, myslím tím obě dvě strany, na jedné straně vládu, na druhé straně reprezentanty církví působících na území České republiky, v čem ten problém vlastně je. Já se obávám, že zhruba poslední rok, možná, že dokonce o něco déle se vlastně už nediskutovalo příliš věcně. Můžete říci, kde vy osobně očekáváte umírněnější postoj církví, než tomu bylo dosud při jednání mezi církvemi a ministrem kultury Dostálem? Já bych skutečně v tuto chvíli, vzhledem k tomu, že jsem nejednal ani jednou oficiálně s žádným církevním představitelem, tak bych v tuto chvíli nerad tu celou situaci komentoval. Ve chvíli, kdy vláda rozhodne o přechodu kompetencí, já se oficiálně setkám jak s představiteli katolické církve, tak s ostatním církvím působící na našem území a potom budu včas vás i ostatní média informovat. Předpokládám ovšem, že vám církevní problematika není neznámá, když ony kompetence pod vás přejdou v případě, že se nakonec tedy k 1. lednu 2004 pod váš úřad dostane problematika církví. U čeho se v té problematice zaměříte na prioritu, tedy u čeho začnete? Ta problematika mi skutečně není neznámá, protože jsem čtyři roky předsedal ve výboru, pod kterého spadá, protože jako součást činnosti ministerstva kultury spadá pod výbor pro vzdělání kultury, mládeže a tělovýchovy, ve které jsem předsedal. A ta priorita je v tuhle chvíli jasná, to je třeba obnovit dialog se zástupci církví a vyjasnit si, v čem vlastně za poslední dva, možná dokonce tři roky vznikaly ty hlavní problémy. Vztahy mezi státem a římskokatolickou církví se v uplynulých měsících zhoršily i kvůli neschválené smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem. Mluvčí katolických biskupů Daniel Herman konstatuje, citujme doslova: "Svatý stolec vyjádřil nad zamítnutím smlouvy údiv a politování," konec citátu. O čem podle vicepremiéra Petra Mareše vypovídá, že Česká republika jako jedna z posledních postkomunistických zemí nemá smlouvu upravující vztah s Vatikánem? To bych se připojil k tomu, že to je situace politováníhodná a vypovídá to především o tom, že tato otázka nebyla dostatečným způsobem prodiskutována v rámci parlamentních stran, protože smlouva prostě uvízla v Poslanecké sněmovně. Já vím, že na adresu pana ministra zahraničí, neboť v tomto případě je to především jeho kompetence, přicházela varování, především ze strany občanských demokratů a komunistů v tom smyslu, že nejsou připraveni pro takovouto smlouvu hlasovat. Promiňte, jen bychom měli na obhajobu ministra zahraničí říci, že ta smlouva byla dlouhodobější, proces ono dojednání a tu podstatnou, ne-li nejpodstatnější část oné smlouvy, dojednala vláda premiéra Miloše Zemana? To není, já jsem v tuto chvíli nekritizoval po dobu té smlouvy. Mimochodem bych musel kritizovat i svojí práci, protože jak jsem říkal, jako předseda výboru jsem se i na tomhle trochu podílel, ale je zjevné, že je třeba ještě pokračovat v těch jednáních na půdě sněmovny. Ta smlouva je standardní smlouvou,je možné předložit, tedy našim partnerům, rozbory toho, jak vypadají obdobné smlouvy, které se Svatým stolcem uzavřelo Polsko, Maďarsko, Slovenská republika a jasně doložit, že v tomto případě, v našem případě smlouvy s Českou republikou Vatikán si nevyjednal nic mimořádného. Kdyby se standardní smlouva, která potvrzuje samozřejmý fakt, že Vatikán je subjektem mezinárodního práva. Jen pro úplnost. Návrh na odmítnutí smlouvy, což se stalo na jaře v Poslanecké sněmovně, podpořili všichni komunisté, velká většina poslanců Občanské demokratické strany a také převážná část sociálních demokratů. Je podle vás to, ten postup bude takový, že vy předložíte do sněmovny poslancům, všem poslancům, řekněme, komparativní studie podobných smluv a na tom chcete postavit jako vláda svoji argumentaci, aby sněmovna ještě jednou zvážila schválení smlouvy s Vatikánem. Je to tak? To je jeden z argumentů a myslím, že je třeba sejít se s představiteli všech poslaneckých klubů a především s těmi, kteří se touto problematikou zabývají. Znovu říkám, v tomto případě nejde tolik o problematiku našeho vztahu. Těch, ke katolické církvi, spíše jde o otázku těch, kteří se zabývají mezinárodními vztahy, a já věřím, že budeme schopni nalézt cestu z tohoto problému. Bylo by asi chybou, kdybychom přistoupili k pokusu o znovuvyjednání této smlouvy, neboť se domnívám, že prostě lepší smlouvu vyjednat není možné. Tím chcete naznačit, že podle vás není možné v dokumentu, který se dojednával několik let, učinit změny, otevřít znovu jednání s Vatikánem a smlouvu nějak poopravit. To byste řekl, že je téměř nemožné. Možné to pochopitelně je, ale Svatý stolec je instituce, která má tisíciletou historii a je trpělivý. Otevřít můžeme, jednat můžeme začít, ale bylo by velkou škodou, abychom nečekali na dojednání nové smlouvy dalších několik let a přitom skutečně jsem pevně přesvědčen, že ta smlouva tak, jak leží ve sněmovně, je smlouva dobrá. Kdy myslíte, že se vám podaří, jako vládě, protože Vatikán podle svého mluvčího nyní od české vlády očekává jaksi kabinet další osud smlouvy představuje a vy jako vláda musíte Vatikánu odpovědět. Dokdy si myslíte, že se vám podaří přesvědčit ty poslance, kteří odmítli onu smlouvu poprvé ve sněmovně, aby pro ní hlasovali podruhé? Já jsem se ještě dneska ráno ptal pana ministra zahraničí, zda existuje nějaká oficiální komunikace mezi Vatikánem a jeho ministerstvem na toto téma. Komunikace, ze které by vyplývalo, že máme nějakým způsobem odpovědět. Pan ministr mě ujistil znovu, tak jako už to učinil v minulých dnech, že nikoli. To znamená, že jste od Vatikánu žádný dopis, který by očekával stanovisko české vlády, nedostali? Já jsem nedostal a znovu říkám, ujistil mě pan ministr zahraničí, že ani on nikoli. A je zapotřebí, tedy spěchat nebo můžete říci časový rámec, kdy si představujete, že se podaří poslance přesvědčit o tom, kdy ta smlouva je dojednaná velmi dobře a kdy je možné ji ve sněmovně schválit po tom prvním odmítnutí? Já jsem si jistý, že čím dříve, tím lépe. Neměli bychom poznat chyby, kterých se dopustila naše předchůdkyně státní, tedy Československá republika v období meziválečném. Měli bychom se zařadit mezi ty standardní stránky, které na ní ve svoje poměry s Vatikánem uspořádají. Byl bych velmi rád, kdyby se nám to podařilo v průběhu podzimu. To znamená, že září, říjen, na schůzi by bylo možné znovu o smlouvy s Vatikánem hlasovat? Ne, bylo by možné o tom jednat. Já předpokládám, že září, říjen bude natolik vyčerpávat, v září, říjnu bude natolik vyčerpávat Poslaneckou sněmovnu jednání o rozpočtu, že takovýto krok by byl trošku příliš mnoho pro poslance. Ale bude možné jednat a doufám, že do konce roku potom bychom mohli tu smlouvu položit znovu na stůl. Další téma, podpora vědy a výzkumu. Vy jste, pane vicepremiére, před několika týdny veřejnosti sdělil, že nebudete ve vládě, která by šetřila v oblasti vědy a výzkumu. V pondělí vláda rozhodla, že na financování vědy v příštím roce půjde na vědu necelých čtrnáct miliard korun. Nedá se toto číslo vykládat jako zásadní neúspěch Petra Mareše? Dá se vykládat jako velmi významný neúspěch Petra Mareše v tomto stádiu. Je to jenom o něco málo méně nežli jsme vynaložili v tomto roce. Já jsem chtěl výrazně více. Nicméně ten účet ještě není podtržený a sečtený, neboť vláda zároveň včera rozhodla, že konečné jednání na toto téma proběhne až na zasedání vlády 3. září. To znamená, mám ještě čas na to, abych se pokusil přesvědčit pana ministra financí, že by bylo dobře do této oblasti vložit více prostředků a zároveň společně s ním hledat, kde je vzít. A když se nepodaří, trvá vaše úvaha o demisi? Má úvaha o demisi trvá, pochopitelně. I když se nepodaří ministra přesvědčit, rozumějme ministra financí, aby přidal, než tolik, kolik jste dojednal v pondělí na vládě? Je pravda, že už v politice se ukázalo, že to je více než kolik to vypadalo o týden dříve, ale obávám se, že ta celková částka je stále ještě příliš nízká. Já jenom na vysvětlení, v příštím roce se staneme členy Evropské unie a Evropská unie se zavázala, že její členské státy budou v roce 2010 vynakládat na tuto oblast, tedy na výzkum a vývoj jedno procento ze svých veřejných rozpočtů. Vy jste teď uvedl to číslo, dal ho do evropského kontextu. Tedy trváte na tom, že trvá vaše nabídka demise, pokud se nepodaří pro vědu a výzkum dojednat větší peníze. Můžete ovšem říci, o jak velké peníze se v následujících týdnech mezi vámi a ministrem financí bude hrát? Podívejte, já jsem realista a při těch, za těch několik jednání, která proběhla v průběhu posledních dvou měsíců, jsem si uvědomil, jak obtížné je přesvědčit nejen pana ministra financí, ale také ostatní kolegy ve vládě, že ve chvíli, kdy se ve všech resortech škrtá, tak já chci přidávat. Obávám se, že se mi nepodaří dosáhnout splnění toho slibu, který česká vláda dala už před deseti lety, totiž, že bude vynakládat na tuto oblast zhruba 0,7 HDP. Ale byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo jednoznačně nastoupit na křivku, která by se zvedala směrem vzhůru. To znamená, já bych byl rád, aby na rozdíl od toho návrhu, který předložil pan kolega Sobotka, který předpokládá v následujících třech letech stále stejné výdaje, aby se ty výdaje rok od roku zvyšovaly. Poprvé by to byl nikoliv slib, ale závazek vlády a ta konkrétní výše, o tom budeme jednat. Ale rád bych, aby byla co nejvyšší. Nechci být vlezlý, ale z toho, jak hovoříte a z toho, zatím jak vláda o penězích pro vědu a výzkum rozhodovala, je téměř jisté, že už abyste si začal onu demisi psát a v září ji předložil premiéru Špidlovi. Já si ji spát nemusím, já už ji mám napsanou od první vládní krize, takže ji mohu pouze vytáhnout ze šuplíku. A já si nemyslím, ten, ten můj pocit není takový, že by vláda v téhle té oblasti se snažila chovat v rozporu s tím, co deklaruje. Problém je prostě ty prostředky objevit a shodnout se na tom, že tam, kde je chci vzít já, je chtějí vzít i ti ostatní. Kde je chcete vzít? Já bych ponechal tuhle tu otázku skutečně na jednání s kolegou Sobotkou. Naznačte. Já si myslím, že v programech podpory zaměstnanosti by se našly peníze, které by pro podporu zaměstnanosti byly efektivněji vynaloženy v oblasti výzkumu a vzdělávání, například. O jak velké peníze jde? V tuhle tu chvíli ten spor, který vedeme s panem kolegou Sobotkou, se řádově pohybuje mezi půl miliardou a miliardou například pro příští rozpočet a pro rozpočet na další dva roky je to zhruba necelá miliarda a něco více než jednu miliardu. Takže ty částky nejsou závratné. Ale podstatné je proto, abychom byli alespoň důvěryhodným partnerem na mezinárodní evropské, především na evropské scéně, je potřeba nastavit takovou křivku vývoje našich investic, která bude dávat alespoň naději na to, že se kolem toho roku 2010 dostaneme na přislíbenou úroveň. Místopředseda Akademie věd České republiky Jiří Velemínský pro Českou tiskovou kancelář říká, cituji: "Ministři by si měli uvědomit, že odepisují jednu generaci mladých vědců. Nepříjemné je, že státy Evropské unie přejí svým vědcům mnohem více. Doufali jsme, že i v tomto se začneme Unii blížit," konec citátu. Máte obavy z toho, že tím, že Česká republika k 1. květnu 2004 se s největší pravděpodobností stane členskou zemí Evropské unie, že hrozí od tohoto data, řekněme, únik mozků do zemí Evropské unie českých akademiků, vědců a badatelů? Já si nemyslím, že ta změna nastane vstupem do Evropské unie. Ten únik hrozí už v tuto chvíli a do jisté míry k němu i dochází. Vědci, především špičkoví vědci nepotřebují institucionální rámec, který poskytuje Evropská unie k tomu, aby mohli pracovat v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale především v Severní Americe. Takže to datum v tomto smyslu nepovažuji za přelomové, ale je to spíš datum přelomové z pohledu našich mezinárodních závazků. My jsme se zavázali plnit kritéria lisabonského procesu, my jsme se zavázali být plnohodnotnou součástí budoucího evropského výzkumného prostoru a od května nám tuto otázku budou moci klást i jiní. Ale já si nemyslím, že důležité je to, že se nás na to budou ptát ti ostatní, důležité je to, abychom doopravdy tou plnohodnotnou součástí byli. Ale na druhé straně, já ... Promiňte, ale není možné ..., vy si osobně myslíte, že vláda bude deklarovat v nějakém dokumentu, stvrdí, že zkrátka bude, že naplní lisabonský proces, tedy bude vynakládat v roce 2010 na výzkum a vývoj jedno procento ze svých veřejných rozpočtů? Vláda tak už učinila, pane redaktore. No, ale víte, jak to funguje, Česká republika také učinila závazky vyplývající z pražského summitu Severoatlantické aliance a škrtají se peníze v armádním rozpočtu a je otázkou, zda ty závazky Česká republika plnit bude. Ono je možné vždy říci, bohužel, nemáme. Bohužel rozdíl je jeden. Česká republika patřila mezi jeden z mála členských států Aliance, který vynakládal v posledních letech nebo od svého vstupu po všechny ty roky 2,2 % HDP na obranu, což většina ostatních států nečinila. Já jsem si zcela jist, že tom kontextu Severoatlantické aliance to naše snížení na 2 % neznamená něco, co by nám spojenci zásadním způsobem vytýkali. Jenom pro vaši informaci, jenom pro informaci spíš posluchačů, Maďaři vynakládali mezi 1,7 - 1,8. To znamená, že není možné srovnávat lisabonský proces? Tady nejsme, zatímco v oblasti výzkumu a vývoje Česká republika, jak již říkám, deset let slibuje 0,7 a pohybuje se okolo 0,5; 0,55; 0,56 podle toho, jak to vychází. To znamená z hlediska jakoby finančního, tato oblast je dlouhodobě evidentně podfinancována, zatímco v oblasti obrany jsme dlouhodobě naopak své závazky plnili. Premiér Vladimír Špidla po pondělním jednání vlády hovořil o tom, že investice do vzdělání jsou jednou z rozpočtových priorit vlády na rok 2004. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jako priority si vláda vytkla pro příští rozpočtový rok následující body: reformu veřejných financí, to je zřejmé, to je klíčová priorita, vzdělanostní ekonomiku a plnohodnotné včlenění České republiky do Evropské unie. Pondělní slova premiéra Vladimíra Špidly. Můžete vysvětlit učitelům a vědcům, jak konkrétně vláda prokázala, že jsou pro ni jednou ze tří priorit investice do vzdělání, když tady hovoříme o tom, že se na vědu zase nebude tolik přidávat, nebo téměř nic přidávat. Učitelé jsou nespokojeni s tím, že nebudou zavedeny šestnáctitřídní platové stupnice s takovou podporou finanční, jako být zavedeny měly a podobně? Já to přeložím do zcela srozumitelného a otevřeného jazyka. Když skončila ta jednání o limitech jednotlivých kapitol, rozpočtových limitech, konstatoval pan premiér a někteří další členové vlády včetně mně, že v této situaci je třeba hledat ještě další úspory. Pak byla nastolena otázka, najdou-li se, jak se s těmi úsporami naloží. A odpověď zněla: "V takovém případě, najdou-li se, použijí se na to, co bude označeno jako priority." To znamená, v tomto případě na vzdělávání, výzkum a vývoj, a to najdou-li se, to je ten velký otazník, který se pokusíme vyluštit v průběhu léta. Vy jste, pane vicepremiére, řekl, že úspory například v oblastech, které vy vidíte jako možné pro vědu a výzkum, se dá najít, poslouchal-li jsem dobře, miliarda až miliarda a půl. Kolik by se dalo celkem najít ještě v rozpočtu, když máte podporu premiéra a ještě je možné někde šetřit. Je takový odhad, kde by se ještě dalo škrtat? Pane redaktore, tím se zabývají týmy špičkových finačních odborníků a já jim velmi pečlivě naslouchám a pokouším se vybrat si z toho to lepší. Ale nechtějte po mě, abych se teď pokoušel reprodukovat to, co není výsledkem mého vlastního, mé vlastní úvahy nebo mého vlastního zkoumání. Já tomu rozumím, ale ... To nejsem schopen. ... ale chtěl bych jako jeden z daňových poplatníků vědět, kolik se ještě dá ušetřit a jak velké ještě mohou být reservy v tom rozpočtu řádově, jestli se,... když vy říkáte v jedné oblasti miliarda, miliarda a půl, jestli se ještě hraje o dalších dvacet miliard? Z celé té diskuse vyplynulo, že není možné očekávat, že by taková reserva byla větší než reserva osm miliard. Osm miliard, to jsou ty peníze. Jeden z poslanců české strany sociálně demokratické, konkrétně Vladimír Laštůvka vyhrožuje, nebo, no vyhrožuje a váhá, že nepodpoří reformu veřejných financí s ohledem na to, že některým profesím se přidává, a to například policistů, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby, kdy Poslanecká sněmovna schválila služební zákon pro tyto profese a zároveň nebudou peníze pro školství a zdravotnictví, rozumějme právě zavedení té šestnáctitřídní tabulky s onou finanční injekcí. Je podle vás správná takováto vyhrůžka, že někomu se dá v roce 2005 a pro někoho ještě ty peníze zajištěny nejsou? Já ji beru jako protest proti tomu, komu se dává, komu se nedává, jestli tomu správně rozumím. Já s tím mám také trošku problém, pochopitelně, protože mám pocit, že jsou tady profese, které jsou dlouhodobě špatně placeny, a které to jsou, to jsou, to jistě vy, posluchači tušíte. Ale doufám, že i v té podobě, jak ji navrhuje pan kolega Škromach, ten šestnáctitřídní platový systém pomůže především těm, kteří pracují ve školství a ve zdravotnictví, protože on nesporně je příznivý pro výše kvalifikované pracovníky. To znamená, ona částka zhruba osmi miliard, která se dá do systému šestnáctitřídní mzdové soustavy? Ano. To myslíte, že je dostatečné, když odbory tvrdí, že to je nedostatečné, že minimální částka, o níž je možné se bavit, je třináct miliard. Ano, já si myslím, že je to, já neříkám, že je to dostatečné. Ten původní projekt vypadal jinak, ale tak jako mnohé další se musel zredukovat s ohledem na úsporná opatření, která v tuhle chvíli podnikáme. Ale co, o čem není sporu, že výhodný tento projekt nebo tento systém je pro výše kvalifikované nebo vysoce kvalifikované pracovníky. A teď stručně k dalším tématům. Občanští demokraté ústy svého předsedy Mirka Topolánka jsou přesvědčeni o tom, že nejasný postoj lidovců a unionistů vytváří prostor pro toleranci pokusů o revizi poválečného uspořádání. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý v pondělí po jednání výkonné rady strany ještě dodal: Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Na české politické scéně jsou strany, které považují majetkové poměry, které vznikly po druhé světové válce, za neměnné a nezpochybnitelné bez ohledu na hledané formy takového to zpochybňování. A pak jsou jiné, kteří to považují za možné to zpochybňování. A my jasně říkáme, že patříme k těm, kteří zpochybňování majetkových přesunů, ke kterým došlo v důsledku druhé světové války, nepovažujeme za možné žádnými cestami, k tomu využívají. Pondělní slova předsedy poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého. Je podle vás k takovému tvrzení důvod, že lidovci a unionisté narušují onen politický konsensus, jak naznačuje i Václav Klaus, byť ve svém zvacím dopise na středeční schůzku nejvyšších ústavních činitelů konkrétně politické strany neoznačil na rozdíl od ODS? Já doufám, že alespoň mohu-li mluvit za Unii svobody-DEU, jsme skutečně těmi, kdo narušuje politický konsensus, který, zdá se, vzniká mezi občanskými demokraty a komunisty. Pro nás je soukromé vlastnictví nedotknutelné a nepromlčitelné a zkoumání toho, kdo, co vlastní, přísluší soudům. Oba dva tyto principy jsou něco, čeho se odmítáme odklonit. Pokud pan Grebeníček už v pátek přišel s nejrůznějšími projekty, které jde těžko označit jinak, nežli nové znárodňovací dekrety, považoval jsem to za pochopitelné. Skutečnost, že se ... Promiňte, rozumím tomu správně, že komunisté přicházejí s novým znárodňováním a ODS je v tom podporuje? My jsme se v pátek u pana premiéra dohodli, že žádná z politických stran, které se zúčastnily toho jednání, se nepokusí daný problém zneužít pro vnitropolitický boj. Pan kolega Grebeníček to udělal hned na tiskové konferenci bezprostředně po tomto jednání. Občanští demokraté to udělali včera. To, co navrhoval pan kolega Grebeníček nebo pan poslanec, předseda Grebeníček, bylo, aby například obce, které nejsou ochotny, jak on to řekl, hájit svůj majetek proti těm, kteří se ho dožadují, aby tento majetek přešel na stát. Já to těžko mohu označit jinak nežli pokus o další znárodňování. A celý projekt, se kterým pan Grebeníček vyhrožoval na těch jednáních, projekt, který má učinit definitivní tečku za jakoukoli restitucí, znamená v tom, tak, jak on ho představil, definitivní tečku za jakýmkoliv pokusem oprávněného vlastníka domoci se svého vlastnictví, a to jsou věci ... Bohužel, víc už nestihneme. Vicepremiér Petr Mareš. Děkuji za váš čas. Hezký den do Poslanecké sněmovny. Na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Mareš (US-DEU): ODS podporuje nové znárodňovací aktivity KSČM PRAHA 8. července (ČTK) - Pokračuje roztržka občanských demokratů s lidovci a unionisty. Nejprve v pondělí předseda ODS Mirek Topolánek dvě vládní strany obvinil, že vytvářejí prostor pro revizi poválečného majetkového uspořádání. Dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC šéf unionistů Petr Mareš nařkl ODS, že podporuje komunisty navrhovanou "definitivní tečku za jakýmkoliv pokusem oprávněného vlastníka domáhat se svého vlastnictví". Předseda KSČM Miroslav Grebeníček při posledním setkání politických špiček, které se dohadovaly o tom, jak zabránit prolomení restituční hranice stanovené 25. únorem 1948, podle Mareše rovněž navrhoval odebrání majetku obcím, které ho nejsou ochotny hájit, a jeho převedení na stát. Grebeníčkův projekt lze podle Mareše považovat za "nové znárodňovací dekrety". "Jsme skutečně těmi, kdo narušuje politický konsensus, který - zdá se - vzniká mezi občanskými demokraty a komunisty. Pro nás je soukromé vlastnictví nedotknutelné a nepromlčitelné a zkoumání toho, kdo co vlastní přísluší soudům. Od obou těchto principů se odmítáme odklonit," řekl Mareš v BBC. Českou politickou scénu rozjitřil nedávný rozsudek v případu šlechtice Františka Oldřicha Kinského, který se soudí o majetek zabavený po válce na základě Benešových dekretů. Politici se obávají, že Kinského soudní úspěchy prolamují restituční hranici stanovenou 25. únorem 1948 i poválečné prezidentské dekrety. Právníci již od politiků dostali úkol posoudit, zda současná situace nevyžaduje ústavní změny. Premiér Vladimír Špidla požádal podle tiskového oddělení svého úřadu ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, aby zahájil i práci na vhodné novele Ústavy tak, aby restituční hranice nebyla obcházena. Jednat o restituční hranici chce ve středu s premiérem a šéfy parlamentních komor Petrem Pithartem (KDU-ČSL) a Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) na Pražském hradě i prezident Václav Klaus. Od rozhovoru si slibuje "potvrzení a posílení existujícího občanského, společenského a politického konsensu, který představuje zásadní zdroj efektivního postoje české reprezentace a orgánů českého státu v otázkách týkajících se válečného, poválečného a celého komunistického období". | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
