| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 25. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Mrzena | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Mrzena je připraven rezignovat, pokud Rada České televize ani napodruhé nezvolí generálního ředitele ČT.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Rada České televize je největší problém televize veřejné služby v České republice. Domnívá se bývalý generální ředitel ČT Jiří Balvín. Podle něj se rada snaží televizi řídit místo toho, aby kontrolovala její chod. Prozatímní generální ředitel Petr Klimeš tak přímočarý není. I on však Radu České televize a její postavení označuje za problematické. Petr KLIMEŠ, prozatímní ředitel České televize (zvuková ukázka): Nicméně ta činnost Rady České televize určitým problémem je, to souhlasím. Já to vidím osobně zejména v tom, že rada má ze zákona určité pravomoci, které tam nejsou zcela jasně definovány. Slova prozatímního ředitele České televize Petra Klimeše v rozhovoru pro Interview BBC. Nejen o řízení televize veřejné služby v České republice bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Rady České televize Jan Mrzena. Dobrý den. Dobrý den. Rada České televize koncem května prošla obměnou, Poslanecká sněmovna zvolila nově třetinu členů rady. Po prvních zkušenostech považujete za dobrý model, kdy se obměňuje třetina radních? Já si myslím, že ta částečná obměna je dobrá, je to pozitivní, protože část rady nová přinese trošku novou krev, nové nápady, nové myšlenky, ale současně zkušenosti a empirie předchozích členů mohou pak vytvořit to prostředí pro, pokud možno, racionální rozhodování. Které zkušenosti a nápady, rozumějme nové zkušenosti a nápady, se rodí ve stávající Radě České televize? Každý orgán, který je delší dobu konstituován, může upadnout od jakési ponorkové nemoci, do jakýchsi schémat a každý nový člověk pak přinese určité oživení. Myslím si, že je dobré, když noví členové opět vnášejí duch transparentnosti, otevřenosti jednání rady. Samozřejmě zase starší členové zkušenější musí krotit někdy plán těch nových, zejména v tom ohledu pravomocí rady, kompetencí s naplňování zákonných předpokladů. Koho jste už musel krotit z nových z pěti členů, kteří byli dovoleni koncem května? Já jsem asi před dvěma lety říkal, že tím základním, co budu muset jako předseda rady dělat, je krotit intelektuály tak, aby z jejich skvělých a košatých nápadů vzniklo něco konkrétního hmatatelného. Takže ... Pokračujete ... ... to krotitelství zůstalo v mé profesi. Záleží, jestli rada České televize nepřipomíná cirkus, když používáte příměr o krocení? To jste řekl vy. A vy byste to podepsal? Já si myslím, že samozřejmě přicházejí chvíle, které jsou humornější a navenek mohou cirkus připomínat a jsou chvíle naprosto zcela vážně vyčerpávající, když řešíme některá základní témata. Vrátíme-li se k obměně Rady České televize, v Poslanecké sněmovně je novela zákona o České televizi, která počítá se změnou způsobu volby Rady České televize. Rada má být nadále patnáctičlenná, přičemž pět členů rady má volit a odvolávat Poslanecká sněmovna parlamentu, pět členů má volit a odvolávat Senát parlamentu a pět členů Rady České televize má jmenovat a odvolávat předseda vlády. Přijde vám nově navrhovaný způsob volby Rady České televize jako model lepší než ten, který je a platí v současnosti? Víte, já si myslím, že ten model fungování rady jako instituce u České televize je poněkud přežitý a mělo by se jít ještě dále. Ale vy se mě ptáte na způsob volby té rady. Ten způsob volby rady tak, jak je postaven v tom návrhu té novely, z mého pohledu je poněkud dezorientující z hlediska odpovědnosti členů rady za výkon svého mandátu. Je složitý, takže si myslím, že je i přiměřeně nepřehledný. Podle vás, promiňte, podle vás tedy to, že třetina členů Rady České televize, pokud návrh v Poslanecké sněmovně projde, by byla odpovědna premiérovi, třetina Senátu a třetina sněmovně, tak se rozmělní odpovědnost rady jako celku? Je nepřehledná, říkám, je nepřehledná. Nechci říkat rozmělněná, ale je nepřehledná. Dnes je naprosto jasné a jednoznačné, že radě nejsou schváleny výroční zprávy o činnosti České televize nebo opakovaně neplní zákon. Jeden orgán může tu radu odvolat. Tady v tomto případě by mohlo docházet k odvolávání částečnému postupnému, což z hlediska té stability naopak může býti ku prospěchu, ale jak říkám, z hlediska kompetencí nebo z hlediska činnosti té rady je ta záležitost poněkud nepřehledná. A možná že i někdy ten tlak na činnost rad, na jejich efektivitu je velmi oprávněný, protože zejména naše rada nebo velká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mají spoustu úkolů na stole, které musí velmi rychle řešit, a to je podstatné, aby ty výstupy z jejich jednání byly. Vy jste mi, pane předsedo, velmi zdvořile odpověděl na otázku, za což vám samozřejmě děkuji, ale ve své odpovědi jste šel ještě dál. Řekl jste, že jsem se vás ptal na nově navrhovaný způsob volby Rady České televize, ale řekl jste doslova, že se přežil stávající způsob kontroly televize veřejné služby skrze Radu České televize. Jaký nový způsob byste tedy zvolil a jak byste šel ještě dál? Víte, z mého pohledu je tam základní rozpor v tom, že v podstatě do Rady České televize jsou voleny sice vážené osobnosti, nicméně je tam poněkud složité ze zákona postavení té rady vůči České televizi, nehmatatelné zodpovědnosti za některé kroky České televize, ale současně nemožnost ovlivnit, řekl bych, zásadnějším způsobem vývoj. A představme si soubor tedy patnácti ctihodných lidí, kteří jsou vážení ve svém oboru a bezpochyby řada těch lidí takto tam dnes evidentně je. A těchto patnáct lidí má rozhodovat o tom, kdo bude generálním ředitelem České televize například. A generální ředitel České televize musí splňovat předpoklady manažerské, ekonomické, právní, programové, vizionářské a tak dále a patnáct ctihodných občanů může mezi sebou diskutovat o tom, zda splňuje ty či ony, ale ... Řekněme patnáct ctihodných a nectihodných. Ale jsou přece jenom do značné míry v daném prostředí laici. A to pak vytváří ten konflikt efektivního nastavení těch základních řídících parametrů i v České televizi a navenek těch kontrolních parametrů. Rada České televize podle zákona má samá veřejná zasedání až na výjimky, kdy může vyloučit ze svého zasedání veřejnost v případě některých specifických věcí. Ale na těch veřejných zasedáních se mají projednávat věci toho typu, jestli pan generální ředitel pracuje dobře či špatně, sledují to všichni podřízení, všichni zaměstnanci, řeší se detaily i personální. A v těchto věcech, si myslím, není dobře nastaveno, ty zákonné parametry, protože na jedné straně autoritu generálního ředitele může snižovat u svých zaměstnanců takovéto veřejné projednávání a na druhé straně, ale zase je nutné, abychom se těmto tématům prostě nevyhýbali. Začínáte hovořit stejně, jako ať již odvolaný ředitel České televize Jiří Balvín, který svého času označil Radu ČT za největší problém televize veřejné služby. Prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš tak striktní není, i když i on má výhrady k působení a pravomocem Rady ČT. Petr KLIMEŠ, prozatímní ředitel České televize (zvuková ukázka): Nicméně ta činnost Rady České televize určitým problémem je, to souhlasím. Já to vidím osobně zejména v tom, že rada má ze zákona určité pravomoci, které tam nejsou zcela jasně definovány. Ona tam ty pravomoci má stanoveny obecně, řekněme. Čili je to kontrolní orgán, který má pravomoci schvalovat například rozpočet České televize, například statut České televize, jmenování určitých ředitelů do funkcí. Někteří jiní ředitelé, třeba studií, se s radou projednávají. A to, ale v praxi to působí výkladové problémy, jestli je to skutečně rozpočet České televize na začátku roku a nějaká, řekněme, rámcová čísla, anebo je to každá změna rozpočtu o padesát tisíc korun v průběhu roku. 13. květen a slova prozatímního ředitele České televize Petra Klimeše z rozhovoru pro BBC. Jaký model tedy konkrétně byste zvolil? Nějaké dozorčí společnosti nebo navrhněte zkrátka model, jestliže se přežil podle vašeho názoru model Rady České televize jako voleného orgánu Poslaneckou sněmovnou z kandidátů, kteří jsou navrženi společenskými relevantními skupinami. Víte, základní problém je v tom, že Rada České televize nemá ani právní subjektivitu. To znamená není to subjekt práva. Rozhoduje o některých zásadních otázkách, ale pak tu zodpovědnost má pouze vůči tomu, kdo ji jmenoval. Vůči sněmovně. Vůči sněmovně v tomto případě. A já se domnívám, že by bylo čestné, aby prostě v těchto funkcích mohli pracovat profesionálové, to znamená, aby ten podnik celý mohl fungovat na principu například podobném v obchodním světě v akciových společností, kde dozorčí rady jsou statutárními orgány, mají pravomoci rozhodovat, mají za to i tu zodpovědnost, i tu osobní zodpovědnost tam nesou ti lidé, a to s myslím, že je zásadní a důležité. Kdo by ... Profesionalizace této záležitosti. Ano, rozumím, tedy. Řekněme tedy, že byste z České televize svým způsobem vyrobil akciovou společnost s dozorčí radou a s představenstvem, v jehož čele představenstva by byl asi generální ředitel podniku tedy České televize, ale kdo by dozorčí radu jmenoval? Protože dozorčí rada v tomto případě, je-li to televize veřejné služby, tak zastupuje všechny lidi, kteří platí televizní poplatky v případě televize, v případě rozhlasu poplatky rozhlasové. Kdo by vybíral lidi profesionály do dozorčí rady? Já jsem se nezaobíral otázkou, kdo by je vybíral, ale zaobíral jsem se tou otázkou, že by to měli být profesionálové se standardním zázemím a odpovědností. To znamená samozřejmě, když se ptáte, kdo by je vybíral, tak vlastník, myslím si v České republice v rámci parlamentní demokracie, pakliže stát nebo do té veřejné služby ... Nezestátňujme to, není to tak. Ale pakliže občany této republiky zastupujou volení zákonodárci, tak tam ty pravomoci můžou být různé. Může to být model jmenování ústavních soudců, může to být model jmenování například zástupců vlastníků do konsolidační banky. Prostě jde mi o tu pozici profesionální, profesionálních partnerů vedení České televize včetně té zodpovědnosti těch lidí, kteří to dělají. To znamená model patnáctičlenné rady zrušit a mít úzkou dozorčí radu, užší dozorčí radu. Například můžou tam být statutární, v akciových společnostech je to rozděleno na orgány dozorčí, na orgány správní. Do toho detailu jsem nešel, ale základní věc, aby Česká televize mohla manažersky fungovat stabilním způsobem. On je i trošičku anachronismus toho, v tom zákoně uvedený, že jediným zodpovědným statutárním orgánem České televize je generální ředitel a je to přitom podnik, kde je obrat pět miliard korun. Ukažte mi druhý takový podnik v České republice, který při takovémto objemu finančních prostředků má jediného statutárního zástupce. Co děláte pro to, abyste přesvědčil poslance, kteří ve druhém čtení budou projednávat novelu zákona o České televizi, aby váš model pochopili, že jako předseda Rady České televize říkáte, že model Rady ČT se přežil? Já mohu pouze informovat, a to také činím, dál mé pravomoci, kompetence nesahají, je věcí těch lidí, kteří mají kompetence k tomu, aby zákony navrhovali či schvalovali, navrhovali, pozměňovali, aby tak činili sami. Těch modelů v Evropě pro televize veřejné služby je samozřejmě více. Já jsem popisoval jeden, který mě osobně asi nejvíc inklinuje, ale při diskusi s jinými lidmi, bychom mohli se dostati třeba k modelu německému případně, myslím si, že je velmi zajímavý model, a to neříkám proto, že sedím zrovna v redakci BBC, ale že i velmi zajímavý model řízení a financování právě BBC. Rada guvernérů, myslíte například? Například. Obměna třetiny členů Rady ČT vzbudila v Poslanecké sněmovně rozruch opozice, rozumějme Občanská demokratická strana obvinila strany vládní koalice, že do rady zvolila lidi sobě blízké. Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer po volbě členů Rady ČT na adresu stran vládní koalice doslova uvedl. Ivan LANGER, místopředseda PS PČR (ODS) (zvuková ukázka): Myslím si, že je jasné, že potom, jak proběhla volba Rady pro rozhlasové a televizní vysálání, ve které vnikl onen, jak říkáme Špidlovský Sovět pro normalizaci elektronických médií, že tato normalizace ze strany vlády opravdu pokračuje. Tentokráte, aby v tom premiér Špidla nebyl sám, řeknu Špidlovsko-Svobodovsko-Marešovská normalizace. Slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Ivana Langera. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v následné reakci na jeho slova opáčil. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Zdá se, že zkušenosti z minulého období ODS vedou k tomu, že takto skepticky nahlíží na každého člověka, kterého nominuje. Je to možné, že to byla metoda nominovat tvárné a poddajné lidi, kteří byli ochotni plnit pokyny ze zákulisí. To nebyla metoda, kterou jsme zvolili. Zvolili jsem lidi do Rady České televize, o jichž morální úrovni a integritě osobnosti není pochyb. Uvedl koncem května v Poslanecké sněmovně premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Poškodil podle předsedy Rady České televize Jana Mrzeny způsob volby třetiny členů Rady ČT koncem května, kdy nejdříve byla odhlasována tajná volba, pak byli členové rady voleni přímo. Poškodil tento způsob Radu ČT? Tak já si myslím, že asi takto ta otázka stát nemůže ... Omlouvám se, jak jsem ji položil. ... jak poškodil, nebo nepoškodil. Víte, já mám takovou životní filozofii, že k člověku přistupuji jako k člověku, k osobnosti jako k osobnosti a mým úkolem v rámci rady je pokusit se integrovat názory, proudy, a tak dále, směry, které tam jsou. To, co se dělo v Poslanecké sněmovně, nekomentuji, a to, co jaksi, jaké hodnocení vůči sobě vedou leadeři politických stran opět nekomentuji, protože to je politický souboj mezi nimi. Promiňte, ale dotýká se Rady České televize. Někdo si může dát měsíc stará slova, která zazněla v Poslanecké sněmovně ze strany opozice do souvislosti s chováním České televize a teď mám na mysli například odmítnutí vystoupení prezidenta republiky Václava Klause v den uzavření volebních místností v referendu o vstupu země do Evropské unie. Václav Klaus tvrdí, že mu ČT odmítla dát v sobotu po referendu prostor k vyjádření. Já nevím, jestli to tvrdí Václav Klaus nebo někdo z kanceláře prezidenta, ale nechtěl bych, jak říkám, chování České televize je velmi přísně sledováno, a pokud se někdo domnívá, že Rada České televize je orgánem, který umí jako převodová páka akcelerovat nebo utlumovat politické vlivy, pakliže se politický vliv rozhodne sám nějakým způsobem projevit přímo prostřednictvím nějakého konkrétního člověka, zaměstnance, tak se velmi mýlí. Dostala Rada ČT, když se zaměřím na ten poslední případ, který se objevil na předních stránkách novin, dostala Rada ČT stížnost z prezidentské kanceláře, že prezident neměl možnost vystoupit v televizi veřejné služby? Ne. Takovou stížnost rada neobdržela. A považujete to za zvláštní, když se ta stížnost filtrovala skrze média na předních stránkách novin? Očekával jste onu stížnost? Já, stížnost. Víte, filtrace skrze média můžou mít některé své důvody jiné. Já si myslím, že šlo o určité kroky některých konkrétních lidí z prezidentské kanceláře. Myslím si, že šlo o určité informační nedorozumění mezi ředitelstvím zpravodajství a prezidentskou kanceláří a asi bych spíš potvrdil tezi, že zásadní kauzu z toho spíš dělala média, než že by šlo o faktický problém. A co se týče těch vlastních politických vlivů. Víte, zpravodajské relace, publicistiku v České televizi stejně jako v jiných médiích dělají zase jenom lidé. Lidské selhání je přirozenou slabostí, kterou je člověk vybaven. My se musíme snažit o to, aby v rámci televize veřejné služby tato slabost byla co nejvíce eliminována. Obecně je potřeba, aby Česká televize měřila všem stejně. A měří, ano, nebo ne? Víte, odpovědět na jednu otázku ano, nebo ne prostě nelze. On je to pořad od pořadu. Zase dělají to lidé. Ale v rámci nějakého celku? V rámci třeba hodnocení roku 2002, kde jsme pravidelně sledovali výstupy agentury, která šetření a rozbory v této oblasti pro nás zpracovává, musím konstatovat, že Česká televize vyšla z hlediska úrovně a objektivity zpravodajství a publicistiky velmi dobře. Další téma volba nového generálního ředitele České televize. Na svém zasedání 11. června obměněná Rada ČT vyhlásila druhé výběrové řízení na generálního ředitele. Do tohoto řízení se přihlásilo třicet čtyři uchazečů. Kvůli formálním nedostatkům v přihláškách radní vyškrtli čtyři účastníky soutěže. Rada České televize bude volit nového ředitele tajným hlasováním 16. července. Nepovažujete, pane předsedo, zhruba měsíc na výběr nového generálního ředitele jako dobu, která se dá nazvat uspěchanou volbou? V žádném případě. Já jsem při vyhlašování výběrového řízení na začátku června říkal, že se pokusíme zvolit proceduru, která by vedla ke čtyř až šestitýdennímu výběrovému řízení. Ten termín 16. 7. je prvním, kdy bychom se měli pokusit dojít k závěru. Nicméně máme tam otevřená vrátka ještě pro případné korekce v případě, řekl bych, některých pochybností. Otevřená vrátka znamená co? K jednání mezi členy rady tak, abychom se byli schopni shodnout na tom výsledném kandidátovi, na tom výsledném řediteli. V každém případě byste nepoužil termín uspěchaná volba? V žádném případě. V rámci výběrového řízení uděláme standardní kroky. To znamená z třiceti čtyř přihlášených, třicet odpovědělo v intencích zadání výběrového řízení. Za týden by mělo dojít k selekci a výběru do jakési užší skupiny zhruba pěti kandidátů, kteří by měli dostat šanci při veřejném slyšení a mezi tím se budeme seznamovat s jejich projekty, s jejich materiály, které nám do výběrového řízení zaslali. Druhého výběrového řízení na post generálního ředitele ČT se mimo jiné účastní favoritka předchozího tundru a bývalá programová ředitelka televize Prima Jana Kasalová, prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš, dále pak Jiří Janeček, který je v současné době pověřen vedením zpravodajství televize, režisér, dramaturg Otakar Kosek, zpěvák, moderátor Michal Prokop. Získat funkci také chtějí bývalí členové Rady pro televizní a rozhlasové vysílání Petr Štěpánek a Milan Trojan, a tak dále a tak dále. Je podle vás z čeho vybírat? Vy před sebou ostatně ten seznam máte? Samozřejmě, že je z čeho vybírat. V současné době máme třicet kandidátů. Myslím si, že jsou tam zajímavá jména a jsou tam zajímaví lidé, kteří by se mohli postavit do čela České televize. Buďte konkrétní. Nebudu konkrétní, protože teď budu studovat obsah jejich přihlášek, to znamená, musím se seznámit i s některými záměry týkajícími se názorů na ekonomické chování České televize, otázky organizačního rázu uvnitř České televize, ale i některé záměry programového rázu. To je podstatné nejprve vyhodnotit. Nepovažujete ale za poněkud skličující, když se podíváte na ten seznam, který před vámi leží, že do výběrových řízení na generálního ředitele České televize se nehlásí manažeři, kteří vedou skutečně špičkové firmy v zemi? Že to jsou stále, a nechci se někoho dotknout z těch uchazečů, stále téměř stejná jména? Já si myslím, že jsou tam jména, které se mohou postavit do čela té veřejnoprávní televize, jak jsem uváděl před chvilkou. A to, že se tam nehlásí špičkoví manažeři, to je prostě fakt, který odpovídá asi postavení nebo možnostem, které mají v jiných oblastech, v jiné branži. Chcete naznačit to, že Česká televize není tak dobrá značka? Víte, tohle naznačit nechci. Na druhé straně chci říci, že ta materie nebo ten vlastní obsah práce činnosti generálního ředitele České televize je velmi specifický a vlastně neopakovatelný v podmínkách jiného podniku. Nepracuje se s technologiemi strojními, pracuje se s technologiemi zpravidla lidskými, pracuje se s lidskými emocemi, s lidskou motivací a toho není také každý apriori a automaticky schopen. 24. června napsaly Hospodářské noviny, že Ivo Mathé, bývalý ředitel ČT, který pracoval jako kancléř prezidenta Havla, přihlášku nepodal. Požádal totiž radu o bližší informace k hospodaření o současné situaci ČT. Ty podle Mathého, jehož citují Hospodářské noviny, potřebuje každý zájemce o funkci, aby mohl vypracovat záměr řízení televize. Vy nevyvrátíte náhodou, nebo vyvrátíte argument, že to výběrové řízení nemůže být dobře připravené, když vám budou sepisovat, když vám bude těch třicet uchazečů sepisovat nějaké slohové cvičení opět o veřejnoprávnosti a nebudou mít konkrétní detailní informace o tom, jak vůbec organismus České televize funguje? Ten původní návrh o tomto slohovém cvičení neuvažoval. Ten byl samozřejmě konzultován s předními českými personalisty, specialisty v oboru a vycházel i z toho, co rada může a nemůže. Pak na návrh jednoho z kolegů právě nových, kteří ještě se v této věci až tak neorientují, jsme tam doplnili tento bod, protože chtěli jsme ... Není ale špatné, že ti uchazeči nemají šanci se seznámit detailněji s provozem ČT? Chtěli jsme vyhovět vlastně našim novým kolegům, aby věděli, že to řízení i zakládali oni. To, že mají, či nemají možnost se dozvědět. To je dáno, prosím vás, právě tou schizofrenností zákonu o České televizi. Rada České televize tyto materiály vlastně oficiálně nevlastní a nemůže jimi disponovat volně. Těmi může disponovat pouze Česká televize. Pokud by tedy byl lepší zákon o ČT a o fungování Rady ČT, tak byste ty materiály poskytli? No, my je nemáme, my je nevlastníme. Já se ptám, ale otázka. Tomu rozumím. Také jsem položil otázku, pokud by zákon byl lepší, tak by bylo pro kvalitu, lepší kvalitu výběrového řízení lepší, aby je uchazeči měli. Je to otázka konkrétního pojetí toho výběrového řízení, ale myslím si, že znalost té problematiky je natolik specifická, že stejně apriori při tomto přístupu by zvýhodňovala lidi, kteří v České televizi pracují a mají tyto věci nejen k dispozici, ale i zažity. To znamená, neřešilo by to schopnosti člověka postavit se do čela té instituce veřejné služby. Můžete veřejnosti garantovat, že tentokrát ve druhé volbě ředitele vyberete určitě? Co to je garantovat, když rada rozhoduje hlasováním, kde je každý sám za sebe. Rada si tento cíl vytkla a já věřím, že ho splní. Garance budu dávat ve chvíli, kdy generálního ředitele zvolíme. Jen pro úplnost, Česká televize nemá stálého ředitele od listopadu, kdy byl odvolán Jiří Balvín. V předchozím prosincovém výběrovém řízení se Radě ČT nepodařilo ředitele veřejné služby zvolit. A co byste udělal v případě, pokud by se ani v tom druhém výběrovém řízení nepodařilo ředitele zvolit? Zatím nespekulujme, co by se stalo, kdyby. V tuto chvíli se zaměřujeme na to, že bychom ředitele České televize měli vybrat ... Už jednu zkušenost s vámi máme. Byla by na místě rezignace, byla by na místě rezignace předsedy Rady ČT v takovém případě, druhé neúspěšné řízení? Řeknu to asi takto. Myslím si, že bychom potvrdili tu schizofrennost zákonu o České televizi. To znamená tu nesystémovost té volby tak, jak je. Samozřejmě si myslím, aby rada tyto kroky personálně nějak reflektovala. Chtěl byste vy být v čele rady, která by ani na podruhé nezvolila generálního ředitele? Ne. Takže byste rezignoval? Konečně jste to ze mě dostal. Děkuji. Teď ale ty tři věci, protože vy věříte, že se vám podaří zvolit generálního ředitele České televize, i když v případě, že se to nepodaří, tak nabízíte svoji hlavu. Které tři základní úkoly budou před tím novým generálním ředitelem? Víte, Česká televize paradoxně v posledním půlroku udělala řadu pozitivních kroků a začalo se jí dařit i v oblasti sledovanosti, a to ne za cenu podbízení se divákovi, ale za cenu jaksi umělecké kvality a myslím si, že i v oblasti zpravodajství se udělala řada dobrých kroků. Nového generálního ředitele bude čekat určité doplnění plánů a projektů restrukturalizace tak, aby tento podnik zeštíhlel, aby jeho efektivita financování byla jednoznačná a současně dořešení základních programových otázek. To znamená strategické záměry programového, ekonomického a technologického rozvoje, které jsme začali projednávat v květnu. Konstatuje předseda Rady České televize. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Nového šéfa ČT zvolí rada tajným hlasováním Hospodářské noviny, 26. 6. 2003, strana 2 - Nového ředitele veřejnoprávní televize chce Rada ČT zvolit tajným hlasováním 16. července. O veřejnou volbu neúspěšně usilovala pětice radních, trojice nedávno zvolených Petr Uhl, Jiří Voráč a Ivan Binar spolu s Erazimem Kohákem a Janou Šilerovou. "Tajné hlasování je základem demokracie," řekl radní Dobromil Dvořák. K jeho názoru se přiklonila většina kolegů. Zastánci přímé volby naopak argumentovali tím, že veřejná volba by byla více transparentní a omezila možnost zákulisních tlaků politiků i jiných skupin. Veřejná bude prezentace kandidátů na nového ředitele ČT. Do užšího výběru by příští týden měli radní vybrat pětici lidí ze třiceti, kteří nyní zůstávají ve hře. Radní totiž včera kvůli formálním nedostatkům v přihláškách vyškrtli čtyři účastníky soutěže. Vyloučenými jsou Luboš Čipera, Peter Duhan, Milan Mlej a Vladislav Kvasnička. Čipera a Kvasnička podle rady nedoložili řádně občanství, u Duhana postrádali prohlášení, že nehrozí konflikt zájmů, a Mlej nedodal reference na svou osobu ani úvahu o rozvoji televize. Radní se včera velmi dlouho dohadovali na proceduře volby. Nakonec prošel návrh předsedy Rady ČT Jana Mrzeny, aby finální výběr byl dvoustupňový, nejprve z pětice finalistů rada tajným hlasováním vybere tři postupující a teprve z nich pak ještě týž den zvolí vítěze. Pokud by se radním ani tentokrát nepodařilo ředitele zvolit, měli by podle Mrzeny zvážit své setrvání ve funkci. Jak řekl v BBC, on sám by v čele takové rady být nechtěl. Konkursu se mj. účastní finalisté předchozího tendru - bývalá programová ředitelka televize Prima Jana Kasalová a bývalý manažer IPB Jiří Franc. Spolu s nimi se přihlásili také prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš, Jiří Janeček, který je pověřený vedením zpravodajství, režisér a dramaturg Otakar Kosek či zpěvák a moderátor Michal Prokop. Získat funkci ředitele ČT se snaží i bývalí členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek a Milan Trojan. Oba se přitom soudí o neplatnost svého odvolání z rady. Jan Mrzena: Model fungování Rady ČT je přežitý Internetový server Česká média, 25. 6. 2003 - Podle předsedy Rady České televize Jana Mrzeny je současný model fungování Rady ČT přežitý. Uvedl to v dnešním pořadu rozhlasové stanice BBC, Interview BBC. Do Rady České televize je podle něj voleno 15 osobností, které jsou do jisté míry laici. "Měli být voleni profesionálové se standardním zázemím a odpovědností." Podotkl, že Rada nemá právní subjektivitu. Rozhoduje o zásadních otázkách televize a má odpovědnost pouze ke sněmovně. Jak dále Mrzena uvedl, jediným odpovědným orgánem televize, která má obrat 5 miliard korun je její generální ředitel. Model volby členů Rady ČT, třemi subjekty (Posl.sněmovna, Senát, Premiér), který navrhuje ministr Pavel Dostál v dosud neschválené novele zákona o ČT se Mrzenovi zdá dezorientující. Z hlediska odpovědnosti rady je podle něj určitý tlak sněmovny na efektivitu oprávněný a účinný. Na otázku moderátora diskusního pořadu Václava Moravce zda bude Rada ČT nějakým způsobem řešit údajné neumožnění České televize vystoupit prezidentu Václavu Klausovi na obrazovce po referendu o EU Mrzena odpověděl, že šlo spíše o určité informační nedorozumění mezi ČT a prezidentskou kanceláří. Rada podle jeho informací žádnou stížnost prezidentské kanceláře neobdržela. Ohledně volby nového generálního ředitele ČT Jan Mrzena míní, že se Radě nového ředitele zvolit podaří. "Myslím, že mezi kandidáty jsou jména, která se mohou postavit do čela ČT". Pokud by se radním ani tentokrát nepodařilo generálního ředitele zvolit, měli by podle něj zvážit své setrvání ve funkci. Jak dále uvedl, on sám by v čele takové rady být nechtěl. "Potvrdili bychom tím schizofrenost zákona o ČT," dodal. Model Rady České televize se podle předsedy Mrzeny přežil PRAHA 25. června (ČTK) - Model Rady České televize jako kontrolního orgánu se podle jejího předsedy Jana Mrzeny přežil. Rozhlasové stanici BBC dnes řekl, že by si místo patnácti sněmovnou volených ctihodných a vážených osobností představoval spíše profesionály se standardním zázemím a odpovědností - například orgán podobný dozorčí radě akciové společnosti. "Model fungování rady jako instituce u České televize je poněkud přežitý a mělo by se jít ještě dále," řekl Mrzena v odpovědi na dotaz, zda nový způsob volby televizní rady navrhovaný v novele zákona je lepší než současný. Předpokládaný systém, kdy by třetina rady byla odpovědná sněmovně, třetina Senátu a třetina premiérovi, považuje Mrzena za nepřehledný. Současným způsobem vybíraní jsou členové rady podle Mrzeny laici - a to, jak uvedl, vytváří konflikt efektivního nastavení řídících parametrů a kontrolních mechanismů. "Bylo by čestné, aby v těchto funkcích mohli pracovat profesionálové, aby celý podnik mohl fungovat na principu podobném v obchodním světě u akciových společností, kde dozorčí rady jsou statutárními orgány, mají pravomoci rozhodovat a mají za to i odpovědnost," prohlásil Mrzena. Model výběru by mohl podle něj být podobný jako například u jmenování ústavních soudců nebo u jmenování zástupců vlastníků do konsolidační banky. Za základní problém rady její předseda považuje, že nemá právní subjektivitu; rada rozhoduje o zásadních otázkách, ale zodpovědnost má pak jen vůči sněmovně. Anachronismem podle Mrzeny je i to, že Česká televize má jediného statutárního zástupce, jímž je generální ředitel. "A je to přitom podnik, kde obrat je pět miliard korun...," poznamenal. Ze zákona je podle jeho slov složité postavení rady vůči České televizi a "nehmatatelné zodpovědnosti" za některé kroky televize. Pravomoci rady nejsou podle něj ze zákona jasně definovány. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
