| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 23. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Špidla si od nového ředitele BIS Jiřího Langa slibuje, že zlepší komunikaci mezi tajnou službou a vládou.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Pískot a křik přivítal premiéra Vladimíra Špidlu při demonstraci nespokojených odborářů před úřadem vlády. Ministerský předseda v pondělí promlouval ke zhruba patnácti stům odborářům. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Pokud nedojde k reformě, tak se výrazně zhorší. Proč se dělá reforma, aby za deset let nebyly důchody na polovině, aby za deset let z vás většina pracovala, aby za deset let vaše platy odpovídaly. To je důvod pro reformu. Promluvil k odborářům premiér Vladimír Špidla. Nejen o protestech a reformě veřejných financí bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministerský předseda České republiky, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla. Dobrý den. Dobrý den. Nad čím přemýšlí premiér, který je ochoten předstoupit před dav několika tisíc nahněvaných odborářů a vysvětlovat jim nezbytnost a správnost vládního návrhu reformy veřejných financí? O tom, že jsou to slušní lidé a že je potřeba jim reformu vysvětlit. Mezi slušnými lidmi se píská a křičí? Víte, každý dav má svou vlastní duši, která je velmi odlišná od duše těch lidí, kteří jsou jeho jednotlivými částmi, ale ti lidé byli naprosto normální a slušní a nebyl to žádný dav, který by se choval nepřiměřeně. Nemluví z vás Gustav Le Bon? Četl jste Psychologii davu? Četl jsem Psychologii davu od Gustava Le Bona, to je pravda, ale to je běžný sociálně-psychologický poznatek. Lidé v davu se chovají jinak, ale ti se nechovali jako dav, ti se chovali jako demonstrace, nic víc. Vy jste měl nějakou teoretickou přípravu před tím, než jste před tu demonstraci, nenazývejme ji tedy davem, předstoupil? Neměl, měl jsem, věděl jsem, o čem jsme jednali, vím, proč se pouštíme do reformy, takže nějakou zvláštní přípravu jsem neměl. Ve čtvrtek demonstrovaly proti vládě tři tisíce odborářů z Asociace samostatných odborů, v pondělí zhruba patnáctistovka odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů, nepřekvapila vás ta nízká účast? Já jsem tu účast neodhadoval, takže nevím ani, jestli byla patnáct set nebo dvě stě tisíc ... Věřte policejním odhadům. Asi jo, policisté to znají, takže to bude dost přesné. Ani ne, protože reforma jako taková je, vychází z reálné situace a snažíme se ji udělat maximálně rozumně a vyváženě. Že není ideální, že neodpovídá nějaké ideální představě, to je možné, protože je kompromis, je kompromisem vzhledem k situaci, je kompromisem vzhledem k politickým silám, které ji nesou, je i kompromisem ve vztahu k našim znalostem, to je všechno jasné. Takže, že může být kritizována, to je pravda. Ale jsem o ní přesvědčen a jsem přesvědčen, že je hájitelná a jestliže ty účasti jsou tak malé, tak to spíš takto dosvědčuje, že hájitelná je. Jedna z interpretací účasti na odborářských demonstracích zní, že protestovat chce pouze vedení odborů nikoliv většina odborářské členské základny, která může mít pro onu reformu, respektive pro její míru pochopení. Je vám blízká tato interpretace, že odboráři se oddalují od svých bossů a odboráři daleko více chápou, o co v reformě jde? Fakt je, že mám dopisy tu a tam od nějakých, od učitelů nebo od lidí, kteří jasně vyjadřují názor a pochopení pro reformu. Co to znamená ve vztahu k odborovému hnutí, to ponechávám otevřené, protože musím říct, že jsem o tom nijak zvlášť v tyto dny nepřemýšlel. Přemýšlel jsem o tom, jak reformu udělat tak, aby dosáhla cíle, aby zasahovala vyrovnaně všechny možné skupiny a aby ta tíže vedla k cíli. A cíl je jasný, cíl je uchovat veřejné finance, to znamená, schopnost financovat dobře mzdy, schopnost financovat dobře důchody. Je to skutečně pravda, to, co jsem říkal, za deset let, kdyby se veřejné finance rozpadly, a že to k tomu směřuje, by skutečně byla otázka, zda by důchody se vůbec daly financovat, jak by vypadaly mzdy. Hovoříte-li o dopadech na jednotlivé skupiny ve společnosti, tak si připomeňme, co před úřadem vlády na pondělní demonstraci zaznělo. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Milan Štěch krom jiného řekl, na koho nejvíce vládní návrh reformy veřejných financí dopadne. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor ČSSD (zvuková ukázka): To znamená na zaměstnance a důchodce, ti si nepomohli ani při privatizaci, ani ve způsobu stamiliardové škody, veřejných financí, krachy bank, kampeliček a dalších firem. Takto připravenou reformu nemůžeme podpořit, jsme proti ní. Žádáme v ní změny. Konstatoval na demonstraci před úřadem vlády předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch a odboráři také křičeli, ať začnete jako vláda u sebe. Začínáte v té reformě i u sebe? Součástí reformy je například zmrazení platů ústavních činitelů, a to všech ústavních činitelů, to znamená, samozřejmě včetně vlády. Vláda také provádí reorganizaci, začíná tedy provádět reorganizaci úřadu, zjednodušovat administrativní systém. Ano, vláda začíná i u sebe. Které úřady budou definitivně zrušeny v souvislosti s reformou veřejných financí? V současné době je třicet sedm kapitol, čili třicet sedm úřadů. Není rozhodnuto, které to budou. Můžete naznačit vaši představu? Ne, moje představa není tak jasná, abych mohl ji teď vyjadřovat. Můžete ale kvantifikovat. Třicet sedm úřadů a kapitol říkáte, že je hodně. Řekněte, prosím, alespoň rámcovou představu, na kolik úřadů by se mohl efektivní, ale štíhlý stát dostat? Rozhodující je, aby by efektivní, a to prostě není určeno, které úřady se sloučí tak, aby to bylo efektivní. Je zřejmé a došli jsme k názoru, že třicet sedm je příliš mnoho, že je možné si myslet, že některé se překrývají, a teď je otázkou odborného zpracování, rozhodnout o tom, které to budou. Pokud by měl premiér Vladimír Špidla pojmenovat nějaký argument odborářů, který zazněl v uplynulých dnech a týdnech proti návrhu reformy veřejných financí a použil by pro ono pojmenování slovo "demagogický", našel by takový argument? Je tam ..., ten základní demagogický argument je, že se vláda nesnaží omezovat šedou ekonomiku, to prostě není pravda. Chystá ..., v současné době už je v zákoně připraven, jsou bezhotovostní platby připravené, jsou připraveny ..., je zaveden systém minimální daně, jsou zásadní změny zákona, občanského zákoníku a trestního zákoníku, jsou připravovány významné změny, zákony o zaměstnanosti, čili není pravda, že vláda rezignovala na snahu zvládnout šedou ekonomiku. Prostě to pravda není, to je skutečně demagogie. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch na demonstraci připomněl, že to byl Vladimír Špidla, kdo před lety prosazoval vyšší zdanění vysokých příjmů a plošné zavedení registračních pokladen. Ani pro jedno se však v návrhu reformy nenašlo místo. Není tedy na místě tvrzení, že Vladimír Špidla se zpronevěřil svým tezím, které hlásal jako politik dříve? Ne, nezpronevěřil jsem se svým tezím. Ale základní přístup je, že člověk může mít sice představy, které jsou čisté a zdánlivě dokonalé a nejsou zrealizovatelné. Úloha, kterou máme, je stabilizovat veřejné finance a k tomu se musí použít ty prostředky, které jsou k dispozici. Jestliže je nerealistické uvažovat teď o plošném zavedení registračních pokladen, ale je realistické je uplatnit na tržnicích, kde jsou největší úniky, tak je rozumné je uplatnit na tržnicích. Jestliže je velmi komplikované udělat majetková přiznání retroaktivně, protože ani není povinno vést zpětně dokumentaci k tomu, tak je jistě správnější zavést majetková přiznání od určitého data dále. Není to žádná amnestie, protože všechna daňová a jiná šetření mohou probíhat, ale bylo by prostě prakticky nemožné naložit na lidi povinnost, se kterou nepočítali. Čili to nejsou žádné odchylky od programu, to je normální realistický kompromis, který vede k cíli. Počítáte s tím, když hovoříte o majetkových přiznáních, že by byla práce finančních úřadů například v této oblasti, když ne retroaktivně, tak že by se zpřísnila práce finančních úřadů? To je součást reformy veřejných financí. Vůbec všechny úřady, které mají nějakou kontrolní činnost v terénu, tak je nutné je přimět, aby byly daleko aktivnější. To je jak u úřadu práce, tak u daňových úřadů, u celníků. Mimochodem, mohli jste zachytit, že například Česká obchodní inspekce v daleko větší míře zasahuje proti ilegálním tržnicím a způsobem, který je docela úspěšný. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v pátečním Interview BBC potvrdil, že vládní návrh reformy veřejných financí považuje i nadále za málo ambiciózní. Za chybu označil to, že podle něj neobsahuje dlouhodobější vize. Hovoří Luděk Niedermayer: Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky (zvuková ukázka): Bez dlouhodobé strategie není možné dělat dobrou fiskální politiku. Já myslím, že určitý problém tady této reformy je, že toto je takové doladění. My pracujeme s tím systémem, který jsme sdělili, který vznikl na začátku devadesátých let, a teďka jemně upravujeme jeho parametry, zároveň některým citlivým tématům se velkým obloukem vyhýbáme. Já si jenom kladu otázku, jestli to je dost. Jestli takový trošku razantnější přístup, kdy se člověk na to podívá jako na celek a řekne: "Tak tohle neslouží mému účelu, já to navrhnu jinak," jako to se děje například na Slovensku, jestli to nepřinese lepší střednědobý výsledek. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Připouštíte, že reforma jako celek řeší pouze aktuální problém vysokých deficitů veřejných financí a opomíjí dlouhodobější rozpočtovou kázeň? Tak myslím si, že tohleto, co jsme slyšeli, je typická hraběcí rada. Tam jsem vskutku neslyšel nic zcela konkrétního, pouze velmi nadaného člověka říkat, že "nevím, nevím, ale já bych to asi udělal jinak". Ovšem on není v situaci, kdy to musí udělat, to je potom velmi snadné a jednoduché. Promiňte, Česká národní banka asi také cítí pro měnovou stabilitu a pro další věci. Jistěže ano, ale Česká národní banka nedělá reformu veřejných financí. Její úlohou je pouze se zabývat měnovou stabilitou. Já neříkám, že pan Luděk Niedermayer je nekompetentní člověk, já jenom říkám, že to, co jsem slyšel, je hraběcí rada. Tam nebylo nic, co by bylo praktické a byla to typická rada člověka, který nemusí mít odpovědnost. Nemůžu to přijmout, protože my jednak zvládáme aktuální deficit, což ovšem, pokud ho zvládneme, tak má dlouhodobé důsledky právě pro stabilitu veřejných financí, to znamená, pro schopnost financování jak důchodového systémů, tak i ostatních systémů, to za prvé. Za druhé, zavádíme poprvé v českých dějinách střednědobý rozpočtový výhled, kde se skutečně pokoušíme vážně a závazně vytyčit základní pohyb rozpočtu na nejméně tři roky dopředu. To tady prostě nebylo, to je něco neobvyklého a je to daleko větší koncepce. A pak si myslím, že pan Niedermayer nezaznamenal, ale to mu nevyčítám, protože ačkoliv konkrétních prací bylo už uděláno hodně, tak do veřejné diskuse to zcela nevstoupilo, je, že máme připravenou velmi významnou důchodovou reformu, která bude přechodem od dávkově definovaného systému k příspěvkově definovanému. Viceguvernér Luděk Niedermayer ovšem není sám, protože předseda odborového svazu, například předseda Odborového svazu pracovníků zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger ve čtvrtek pro BBC rovněž kritizoval, jak on říká, nekomplexnost reformy veřejných financí. Jiří SCHLANGER, předseda Odborového svazu pracovníků zdravotnictví a sociální péče (zvuková ukázka): Ta naše představa je, že dojde k reformám jednotlivých subsystémů a vidíme, že tyto reformy připravené nejsou, to znamená, že tato fáze má spíš charakter škrtů. Nelíbí se nám příjmová strana veřejných rozpočtů, nelíbí se nám nekomplexnost té reformy, protože my konkrétně ve zdravotnictví víme, do jakého problému se řítí veřejné zdravotní pojištění, a to vůbec součástí té reformy není. Čili ty koaliční strany nejsou zavázány vzájemně teď nějakou dohodou to brzo řešit, a z toho my máme velkou obavu. Předseda Odborového svazu pracovníků zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. I on hovořil o nekomplexnosti a dokazoval to na příkladu zdravotnictví, že není hotova reforma zdravotnictví jako jedna z dílčích součástí reformy veřejných financí jako celku. Pokud chce člověk nedělat nic, tak je nejlepší čekat na vytvoření komplexního programu, stále si ho prostě někde v nějakém koutě sušit a rozvíjet a pořád říkat: "Není to komplexní, ještě bych měl to nebo ono." Vím, že se fyzikové poměrně dlouho snaží udělat jednotnou teorii pole, nedaří se to asi čtyřicet nebo padesát let, ale přesto jsou schopni dospět k dílčím velmi zajímavým a zásadním výsledkům. Náš postoj ... Vy se zabýváte teorií ...? Já se fyzikou příliš nezabývám, rád čtu odbornou literaturu z různých jiných oborů, ale čistě jenom jako populárněvědeckou. Ale o co jde, jde o to, že ta reforma se samozřejmě skládá z jednotlivých modulů. V okamžiku, kdy ten modul dozraje, tak nečekáme na to, až dozraje modul další, ale jdeme s ním do světa, protože je ..., největší hřích ze všeho při jakékoliv zprávě, je ztrácet čas. Jestliže prostě věci poznáte, jestliže ten kámen se do mozaiky v zásadě hodí, tak ho do té mozaiky máte umístit. Ty ostatní subsystémy, ano, budou vyžadovat ještě změny a reformy a také budeme pokračovat. V každém případě jednoznačně odmítáte slova o nekomplexnosti návrhu, vládního návrhu veřejných financí jako celku? Ten model, který jsme připravili, je uzavřený a jsme si vědomi, že je potřeba poměrně významně rozpracovat modul zdravotnictví. Pracujeme na tom. O tom bude řeč v následujících minutách. Ještě předtím však vy jste, pane premiére, hovořil o reformě veřejných financí. Například reforma veřejných financí již začala na Slovensku, a také o penzijní reformě. Vznik nového důchodového systému provází na Slovensku vládní podpora ve výši zhruba šedesáti miliard korun z výnosů privatizace. Slovenský ministr práce Ludovít Kaník v rozhovoru pro BBC říká, že je to jen první částka na rozjezd penzijní reformy. Ludovít KANÍK, slovenský ministr práce (zvuková ukázka): Těch šedesát až šedesát pět miliard, které byly připomenuty, jsou startovním kapitálem, slouží na rozběh a předpokládáme a je k tomu politická vůle, že z další privatizace budou tyto prostředky zvýšeny. Slouží ..., tyto prostředky slouží na nic jiné, než na vykrytí deficitu, který vznikne tím, že část prostředků sociální pojišťovny se odlije, přesměruje na osobní účty jednotlivých občanů. My samozřejmě chceme a musíme garantovat solventnost sociální pojišťovně, která vyplácí důchody existujícím důchodcům. Slovenský ministr práce Ludovít Kaník v rozhovoru pro BBC. Kolik dá česká vláda z výnosů privatizace na rozjezd své penzijní reformy? Tak v první řadě je nutné říci, že naše penzijní reforma nevyžaduje rozjezdový kapitál, protože Slováci přecházejí k takzvaným spořícím fondům, to znamená, k individuálním fondům, to je systém, ke kterému nechceme přecházet. My chceme přejít k takzvaným zdánlivým administrativním účtům, což jsou v zásadě, což je v zásadě průběžný systém, jehož podmínkou není, aby měl kapitálový polštář ... To znamená, že vůbec nepředpokládáte žádné investice do přeměny důchodového systému v České republice? Nejsou nutné, to neznamená, že není možné uvažovat, a já jsem kdysi uvažoval o tom, že by bylo vhodné tak kolem pětačtyřiceti miliard mít jako rezervu pro případné zvládání těch náběhových výkyvů. Ale zatímco ta slovenská pojišťovna v principu musí mít kapitál, aby se mohla rozběhnout, tak náš systém nevyžaduje tento kapitál, ale jistě že by se hodil jako rezervní fond. Kde jsou nyní tedy vaše úvahy o pětačtyřiceti miliardách? Stále o nich uvažujete? Ty úvahy jsou momentálně teoretické, protože konečným ..., taková ta základní rozhodnutí o důchodové reformě uděláme někdy do konce roku. Jak už jsem řekl, je to přechod na ty zdánlivé účty, což je systém švédský a nově se zavádí v Itálii a je považován za jaksi systém s budoucností, a ten nepožaduje úvodní kapitál. Vy jste podmínil přijetí reformy veřejných financí další existencí své vlády. Znamenal by podle Vladimíra Špidly pád jeho vlády v důsledku nepřijetí reformy veřejných financí i předčasné volby? Těžko říci, v každém případě jsem přesvědčen, že kdybychom neprosadili reformu veřejných financí, tak by se ztratilo zoufale času, a to roky a dostali bychom se do situace, která by byla daleko horší než teď. Takže jaké by byly důsledky, to je opravdu těžké odhadnout, ale jenom to, co ... Neměli by si to ..., promiňte, a vy to neřeknete na poslaneckém klubu ČSSD, že by si poslanci ČSSD měli uvědomit, že je to velmi pravděpodobná varianta a že by strana v důsledku předčasných voleb, protože je vláda téměř po roce svého funkčního období, že by to znamenalo pro ČSSD výrazné zeslabení pozice v Poslanecké sněmovně, pokud by taková varianta přišla? Já si myslím, že předčasné volby by byly velmi nevýhodné pro republiku jako takovou a pro sociální demokracii nepochybně. Prostě byla by to obrovská ztráta času a byla by to pravděpodobně i ztráta vlivu sociální demokracie. Samozřejmě, že v rozhovoru a v diskusích kdekoliv na ústředním výboru, v Poslanecké sněmovně, na předsednictvu říkám argumenty, které považuji za správné. Ta vaše hypotéza je jedna z možných, docela reálných. Že by v případě nepřijetí reformy byly předčasné volby? Samozřejmě. Pak by asi nastal takový, jak jednou řekl Pavel Rychetský, festival neúspěšně sestavených vláda a pak je otázka, jak by se to vyvíjelo. Ale to, co je rozhodující, je ..., jako to všechno je teorie a zajímavá úvaha, jak člověk přesně odhaduje věci, ale co je jasné, že by se zoufale ztratil čas a každá ztráta času znamená zhoršení situace pro rozpočty, tj. zhoršení situace pro nejobyčejnější lidi, to je ten problém. Teď se dostáváme k té další části, o níž už jste se také zmínil, tedy o situaci ve zdravotnictví. Ve čtvrtek se konala stávka části lékařů, tu podpořil i prezident České lékařské komory David Rath, následně v Interview BBC prohlásil, že zdravotnictví se nachází na okraji propasti. David RATH, prezident České lékařské komory (zvuková ukázka): Ten základní problém je skutečně v chaotičnosti toho systému, to znamená, ten systém má nějaké limitované finanční prostředky, kterých je zhruba sto šedesát miliard ročně. Ten systém neumí tyto prostředky rozdělit tak, aby jednak vyšel a zůstal zhruba plus, minus vyrovnaný a současně, aby je dovedl poslat, to je, jak se říká někdy, alokovat tam, kde je jich nejvíc potřeba, to znamená, na péči tu akutní, život zachraňující a pak teprve na tu péči méně akutní a dovedl nějakým způsobem vybírat z těch metod, zařízení, léčebných postupů to nejlepší, co je v danou chvíli k dispozici. Bohužel ten systém to neumí a chaoticky platí, co ho napadne. Podle mého soudu je to částečně skutečně chyba systému a za druhé je to lidský faktor, protože si myslím, že ve zdravotnictví nám extrémně narostla korupce, a tím nemyslím vztah lékař - pacient, ale zde spíš myslím v oblasti toho managementu, a to jak na úrovni zdravotních pojišťoven, tak na úrovni těch řídících prvků v nemocnicích. Uvedl ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC prezident České lékařské komory David Rath, který prozradil, že vás o svých obavách ze situace ve zdravotnictví před týdnem seznámil na soukromé schůzce. Souhlasíte s tvrzením, že české zdravotnictví opět stojí na okraji propasti? Pan doktor Rath se se mnou skutečně setkal, předložil mi svoje memorandum, z něhož čerpal, zhruba toto je jeho obsahem. Nesouhlasím s jeho názorem, i když souhlasím s tím, že naše zdravotnictví rozhodně není organizačně a systémově v optimálním stavu a že platí to, co jsem řekl, že teď je čas na to, abychom dopracovali modul zdravotnictví. Tedy asi nesouhlasíte s Rathovou tezí, kterou zde ve čtvrtek prezentoval, že ať již ministryně zdravotnictví Marie Součková, i Jiřina Musílková jako ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny nezvládají své funkce? To je jeho názor. Já jsem v každém případě přesvědčen o tom, že je možné systém optimalizovat a že to je povinnost jak resortního ministra, tak pochopitelně i veřejné zdravotní pojišťovny, protože to jsou dva nejvýznamnější hráči v tomto oboru. Marie Součková jako ministryně zdravotnictví tedy má základní šanci, aby, nemýlím-li se, je to i jedno z usnesení Poslanecké sněmovny, nebo doporučení, aby byla do podzimu vypracována ucelená koncepce reformy zdravotnictví? Ministerstvo zdravotnictví pracuje na strategiích, které mají umožnit optimalizovat náš zdravotnický systém. Dlužno ovšem říci, že naše zdravotnictví je, pokud jde o kvalitu na velmi slušné úrovni. Ale také s dluhy, a to s několikamiliardovými dluhy. Navíc vláda omezila návrh ministryně zdravotnictví Marie Součkové na zvýšení zdravotního pojištění za děti, důchodce a další státní pojištěnce. Nebude se tím dostávat ten systém ještě do většího deficitu, než v jakém v současnosti je? Doktor Rath řekl o tom to, že je sto šedesát miliard ročně k dispozici zdravotnictví, dluhy se pohybují v miliardách. Není to málo a je ..., jsou důvody, proč se nad tím zamyslet a proč to změnit, to je pravda, ale ta částka, která je určena na takzvané státní pojištěnce, podle našeho názoru bude dostačovat v kombinaci s dalšími opatřeními, tj. jak už jsem řekl, určitá optimalizace jak zdravotnické sítě, tak zdravotnických postupů. Kdy ta optimalizace přijde? Je to věc paní ministryně Součkové. Jistěže to není otázka let, ale pouze měsíců. Kolik by se tím mohlo ušetřit, tou optimalizací, když necítíte potřebu tak radikálně zvyšovat pojištění za děti, důchodce a další státní pojištěnce, jak to navrhovala Marie Součková? Jsme toho názoru, že jsme schopni systém stabilizovat. To znamená, že bude bez dluhů v rámci té optimalizace? To je cíl a jsme přesvědčeni, že to je cíl dosažitelný. Do kdy? Kdy by mohlo být zdravotnictví jako systém bez dluhů? Opravdu těžko říci, protože systém není ještě, ta koncepce není navržena. Ale jak jsem řekl, nepočítá se to na roky, počítá se to na měsíce, kdy bychom měli mít jasno, jak zvolit. Ale myslím si, že celková stabilizace bude trvat tak do konce volebního období. Chcete tím říci, že Špidlova vláda na konci svého funkčního období bude předávat zdravotnictví bez dluhů a v poměrně zdravém stavu? Náš zájem, náš záměr je předat ho v poměrně zdravém stavu. Bez dluhů? Ve zdravém stavu, to znamená, že všechny prvky toho systému budou v podobě, která je zvládnutelná, která má perspektivu. Rozumím zdravému stavu bez dluhů správně? Ne, nerozumíte zdravému stavu bez dluhů, protože žádný systém, který je v rozvoji, není nikdy zcela bez dluhů. Vždy existují dluhy, ale jsou dluhy, které jsou vlečeny a jsou nezvládnutelné a jsou naopak dluhy, které jsou zdrojem urychlené inovace. Rozhodující je zdravý stav a dobrá rovnováha. Teď k dalším tématům už stručněji. Bylo to zhruba na konci května, co česká politika, česká média žila aférou Jana Kavana, kdy údajně stovky písemností s různým stupněm utajení nechal Jan Kavan skartovat. Už máte k dispozici analýzu, kterou jste sliboval do týdne, jak to je s případem skartovaných materiálů a jak důležité materiály to byly v případě Jana Kavana? Národní bezpečnostní úřad dosud neukončil správní řízení, tudíž se k tomu nemohu vyjadřovat. A vy jste ale sliboval, že veřejnosti řeknete základní informace. Až bude ukončeno správní řízení, to ukončeno není. Kdy očekáváte, že bude? Nechal jste se aspoň informovat, protože správní ... Samozřejmě, že jsem se nechal informovat. Samozřejmě, že moje základní informace je, že nějaké vážné hranice nebyly překročeny, ale to je věc, kterou stejně musím k definitivnímu závěru ponechat Národnímu bezpečnostnímu úřadu. To znamená, že to porušení nebylo tak vážné, jak se o něm psalo v médiích? Nebyla dokončena ještě, nebylo dokončeno správní řízení, tudíž moje informace není autoritativní. Když se bavíme o oblasti tajných služeb, tak vláda aktuálně dnes v pondělí jmenovala Jiří Langa šéfem Bezpečnostní informační služby, a to definitivně, než případně bude odvolán či rezignuje. Pokud byste měl říci, jaké kroky očekáváte od Jiřího Langa jako definitivně jmenovaného nikoliv prozatímního ředitele BIS? Jaké kroky byste zmínil? Základní úloha je jednak zlepšit komunikaci s Poslaneckou sněmovnou, zlepšit systém spolupráce s vládou, protože musím říci, že není pravda, že by Bezpečnostní informační služba neposkytovala informace, a tak za dobu, co mám zkušenosti s Bezpečnostní informační službou, tak bych řekl, že tak dvakrát poskytla informace, které skutečně byly významné. Ale přesto ta základní situace je taková, že vztah mezi vládou a službou není optimální nikoliv proto, že by si služba dělala, co chce, ale že prostě ta zadání nejsou upřesněna dostatečně, že prostě ten systém nezabírá tak efektivně, jak by bylo potřeba. To znamená, že i vláda bude požadovat od nového ředitele, který povede Bezpečnostní informační službu, tedy od Jiřího Langa, daleko více dobrých informací, na jejichž základě se může rozhodovat? Řekl jste, že za dobu Jiřího Růžka to byly dvě informace, které ... Řekl jsem opravdu závažné. Jiná věc je, že samozřejmě průběžné informace existují, ale celkově ten systém zadání nebyl ze strany vlády optimálně rozpracován a myslím si, že bez intenzivní spolupráce s BIS to ani dotáhnout nejde. Čili to považuji za jednu z úloh, aby se podařilo vypracovat daleko efektivnější způsob, jak vláda zadává tuto úlohu. Ona zadává nějakým způsobem, ale přesto jsem přesvědčen, že jsme nedosáhli úplně efektivního stavu, a současně jakým způsobem se poskytují informace tak, aby byly použitelné a bezprostředně vstupovaly do rozhodování. Konstatuje dnešní host Interview BBC, český ministerský předseda, také předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za váš čas. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:14 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
