| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 20. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Luděk Niedermayer | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Luděk Niedermayer se domnívá, že by důvěru k finančním trhům v Česku mohla posílit změna jejich regulace.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Premiér Vladimír Špidla spojuje budoucnost svého kabinetu s reformou veřejných financí. Ve středu 18. června vláda schválila rozpočtový cíl, ke kterému má reforma směřovat. Hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Já jsem na dnešní jednání přišel s návrhem na deficit v roce 2006 čtyři procenta, tento návrh byl posléze po debatě akceptován, to znamená, já musím říct, že jsem spokojen s tím rozhodnutím, které dnes zaznělo. Konstatuje český ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o vládních ambicích reformovat veřejné rozpočty bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem BBC je viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, dobrý den. Dobrý den. Evropská komise vynese ortel nad českými bankami, napsaly v pátek Lidové noviny. Deník referuje, že Česká republika musí nyní odůvodňovat státní pomoc bankovnímu sektoru. Lidové noviny dále uvedly, že pokud oprávněnost podpory Česko nedokáže, budou muset banky peníze vrátit, jak reálné je podle viceguvernéra Luďka Niedermayera, že zde ta hrozba je a české banky budou vracet peníze? Jsem především ten článek nečetl a mám pocit, že je to hodně drastické zjednodušení tady toto, myslím si, že každá státní pomoc nějakým způsobem má být řádně zdokumentována a musí být zřejmé, proč byla poskytnutá, já myslím, že naše vláda dobře ví, proč jsme bankám pomáhali a měli jsme k tomu velice dobré důvody. Samozřejmě je možné, že některé věci třeba se dostaly do nějakých právních komplikací, že všechna ta dokumentace není úplně v pořádku, ale já osobně z věcného hlediska v tom nevidím opravdu žádný problém. Podle vás tedy Evropská komise nemůže najít nějaké rozpory a ona hrozba toho, že by bankovní sektor nebo některé jeho části musely státu vracet peníze, je téměř nulová. Já bych do té právničiny nechodil, já bych se držel toho, že ten problém věcně je úplně jasný, víme, proč jsme těm bankám pomáhali, bylo to zdůvodněné a myslím si, že pokud existuje nějaký požadavek na to, aby to bylo dobře zdokumentováno, tak /nesrozumitelné/ s tím požadavkem poradíme, v žádném případě bych neřekl, že tady je možné hovořit o nějakém zpochybnění bankovního sektoru nebo něčeho takového, to by, to je teda něco úplně jiného. Vy byste rozhodně nepřipustil variantu, že by některá z bank musela pomoc poskytnutou státem vrátit a ani nechcete předvídat, co by takové důsledky měla ona vratka pro bankovní sektor. Já nejsem právní expert a samozřejmě by bylo velmi arogantní říct, pokud to má nějaká pravidla, tak i když se ty pravidla nesplní, tak se nic nebude dít, ale říkám jako, myslím si, že ta věc je v pořádku a zejména klienti bank se nemusí tímto znepokojovat. Podle Lidových novin centrální banka společně s ministerstvem financí a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vypracovává zpětně restrukturalizační plány pro každou banku, která státní pomoc získala, jako viceguvernér České národní banky můžete tyto informace potvrdit? Já nic nezpracovávám, nejsem si vědom toho, co se odehrává, ale zároveň já mám pocit, že nějaké restrukturalizační plány nebo něco takového musely existovat, protože existovaly důvody, proč a jak byla která státní pomoc poskytnuta a znovu říkám, pokud ty dokumenty nejsou v nějaké formě, která je vyžadována, tak si nedovedu představit, že někdo na tom pracuje. Nakolik ona informace, která se objeví na prvních stránkách novin, podle vás může otřást důvěrou veřejnosti v český bankovní sektor, zkrátka titulek, který hlásá: "Bankám hrozí, že vrátí miliardy." Toto není izolovaný problém, nám se v poslední době čím dál tím častěji stává, že nebo bankám se stává, že se objeví nějaké informace, tu nějaká hrozba konkurzu, to je něco jiného a prostě žijeme ve společnosti, kde je velké množství informací, některé informace jsou kvalitní, některé ne, některá média chtějí být blíž lidem, proto tu situaci výrazně zjednodušují, jiná se snaží být zase korektnější a jít víc do hloubky a já si myslím, že ti odběratelé těch informací si s tím postupně začínají vědět rady, čili nelze nic jiného než spoléhat na to, že lidé mají zdravý rozum a zároveň to samozřejmě vytváří tlak na ty postižené, v uvozovkách ... Promiňte, pane viceguvernére, nejste příliš velký optimista, veřejnost byla znejistěna v uplynulých měsících pádem dvou bankovních domů - Union banky a Plzeňské banky. Po e-Bance a ČSOB se Komerční banka stala v posledních týdnech dalším finanční domem, který bojuje o důvěru svých klientů kvůli fámám, čemu přičítáte, v poslední době se často opakující fámy, že některé banky v Česku mají problémy, následně klienti ve větším vybírají peníze. Nevim, nevim přesně, v čem to může být, jestli v tom někdy může být zlý úmysl, může to být nějaké zkreslení informací, jediné, co bych snad vyloučil, že doufám, že tohle se nestává objektem konkurenčního boje, ale myslím si opravdu, že nejsem optimista, já to vidím tak, že ty informace, tomu, aby ty informace vznikaly a někdy to mohou být zkreslené informace, někdy to můžou být misinformace, tak s tím se nedá nic dělat, ale vždycky, když se něco takového objeví, tak my jako centrální banka samozřejmě se o to staráme a jsme v kontaktu s těmi bankami a velmi často takové palcové tituly vůbec neodpovídají tomu, co se v té bance děje, to znamená, že ten počet těch klientů, kteří by do té banky chodili s těmi informacemi, nebo dokonce by si stoupli k přepážce a nějaké peníze vybrali, ukazuje na racionalitu chování klientů obecně, čili myslím si, že ten optimismus je podložený, samozřejmě ten optimismus není podložený v případě, když ta banka má problémy a ke kolapsům bank v České republice docházelo, ale zároveň tady došlo k obrovskému množství tady těchto fám, které byly naprosto nepodložené a opravdu si myslím, že lidé si s tím víceméně umí poradit. Po krachu Union banky a Plzeňské banky, tedy dvou bankovních domů, které zavřely své dveře v posledních měsících, řekl byste, že český bankovní sektor je už zdravý sektor? Myslím si, že je zdravý a hlavně myslím si, že dobře slouží potřebám této ekonomiky. To, že bankovní sektor je zdravý, to nikdy neznamená, že všem bankám se skvěle daří, to neznamená dokonce, že občas se nějaká z nich nemůže dostat do problémů, které končí špatně a myslím si, že máme opravdu velice dobrý bankovní sektor a koneckonců to, jak se daří teďka bankám prodávat nové služby, jak se jim daří poskytovat zejména služby občanům, což je poměrně obtížná oblast, ukazuje, že banky jsou velmi dobře schopny konkurovat, což je, myslím si, výborná zpráva zejména z hlediska toho, že nás přece jenom čeká cesta do Evropy, což otvírá celou řadu nových otázek a výzev. Existuje něco, co ale v českém bankovním sektoru vy jako viceguvernér centrální banky postrádáte? Já si myslím, že to nefunguje opravdu špatně, já bych řekl, že bohužel jsme se stále nevymanili z toho problému devadesátých let, kdy tady došlo k určitému snížení kredibility produktů typu akcií, fondů, finančních institucí mimo banky, myslím si, že to není úplně ideální situace a ta ekonomika, možná, že by se jí dařilo více a ten finanční systém by byl stabilnější, kdyby byl trošku víc, jak říkají finančníci, diverzifikován, to znamená, aby nejenom tam soutěžilo hodně dobrých vzájemně si konkurujících bank, ale aby i ty nebanky poskytovaly kvalitní finanční služby, kterými by nalákaly klienty. Členové bankovní rady České národní banky v mnoha rozhovorech často opakují, že centrální banka není ministerstvem bank, nicméně co ještě můžete vy jako centrální banka učinit pro to, aby důvěra klientům v bankovní sektor byla větší a posílená. Já si myslím, že leccos se stalo a směrovat tu regulaci směrem, aby co nejvíc informací bylo veřejně přístupných, že to je ten nejlepší způsob, zároveň také my určitě máme zájem víc informovat o sobě a o tom celku, myslím si, že takový úkol na následujících pár čtvrtletí je se podívat na regulaci finančního systému jako celku a myslím si, že to je téma, na kterém nejenom centrální banka, ale všichni zainteresovaní by měli opravdu masivně pracovat, protože si myslím, že je pro to dobrý čas. Je to zvláštní, jak my dva se shodneme na tom tématu, protože na ministerstvu financí se podle informací BBC zrodil plán na spojení regulátorů všech částí finančních trhů do nové jedné instituce, spojily by se tak kompetence, které pro jednotlivé části trhu mají Komise pro cenné papíry, bankovní dohled centrální banky, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a dohled nad pojišťovnami a také penzijními fondy ministerstva financí, myslíte, že i tento krok spojení oněch dohledových, regulačních institucí pomůže a posílí důvěru lidí ve finanční trhy jako celek? Myslím si, že lepší koordinace těch jednotlivých dohledů je určitě něco, co zlepší fungování finančního sektoru, jestli je zrovna nejlepší ten krok na jednoho regulátora, jestli je dobře proveditelný, tam si nejsem úplně jistý, protože na druhou stranu nic nemůže tak efektivně zdiskreditovat dobrou myšlenku jako to, když se ji nepodaří realizovat, čili myslím si, že požadavkem na každý plán musí být nejenom, že přinese teoreticky nějaký lepší produkt, nějakou kvalitu pro tu společnost, ale musíme ho být schopni rychle a účinně realizovat. Proto já osobně si myslím, že vytváření toho jednotného regulátora právě teď je zrovna takový krok, u kterého bychom se mohli dostat do situace, že se nám ho nepodaří realizovat dobře. Vy jste viděl onen návrh, na kterém se pracuje na ministerstvu financí? Ne, neviděl, ale uvnitř centrální banky /nesrozumitelné/ vně centrální banky vedeme diskuse na toto téma už mnoho, mnoho měsíců, bavíme i s experty v zahraničí a také se díváme kolem sebe, protože ten proces snahy lépe regulovat nejenom banky, ale celý finanční sektor, ten probíhá v celé Evropě a používají se různá řešení, respektive v celém světě a ta Evropa nám je bližší, používají se různá řešení a ta řešení odpovídají tomu, jak ten domácí finanční sektor vypadá a také, jak snadno jsou proveditelné, myslím si, že je to velmi důležitá část ta proveditelnost. Proč podle vás ten plán, který se rodí na ministerstvu financí, onen jeden regulátor bude obtížně proveditelný, ne-li neproveditelný. Já ten plán neznám, já znám naše dokumenty a znám výsledky našich diskusí, které jsme třeba vedli i s Komisí pro cenné papíry a měli jsme s ní velice dobrou diskusi, já se jenom obávám, že snaha vytvořit najednou nějakou gigantickou, velkou instituci vede jednak k tomu, že se začne rodit velmi složitý zákon a já mám pocit, že my tady v České republice nemáme dobrou zkušenost s psaním jednoduchých, ale obsáhlých jako široce působících zákonů, obvykle z toho vznikne něco, co není úplně ideální a zejména bych se bál toho, aby ten jednotný, takzvaný jednotný regulátor nebyl na začátku příliš paralyzován tím, v jaké budově bude sedět, jaký tam bude nábytek a kdo všechno bude mít nárok na služební auta. Hlavně, kdo bude v jeho čele. I to samozřejmě, i když to já nepovažuju za tak podstatné, já si myslím, že je důležité, aby nedošlo k nějaké regulatorní přestávce ... Když, promiňte, když ne jeden regulátor, nabídněte alternativu, co vám osobně se jeví, protože i Evropská unie, Evropská komise v hodnotících zprávách kritizovala roztříštěnost regulátorů v České republice. Tak, já teďka opravdu pohovořím za sebe, ale já se na to dívám tak, že pracovat se dvěmi regulátory, kteří buďto mají velmi těsnou kooperaci, nebo dokonce společné vedení, to by se mi v současné době zdálo za nejvýhodnější a dovedu si klidně představit, že jedna instituce by se soustředila na takové ty velké kamenné stavby, jako jsou banky a pojišťovny a ta druhá instituce spíš na takové ty hodně živé, malé obchodníky na finančním trhu, správce fondů, a tak dále, výhoda tady tohoto, co tady teďka improvizuju a snažím se vám popsat, by byla v tom, že tady existují zárodky tady těhle institucí, naši regulátoři mají dobré zkušenosti s těmi velkými rozsáhlými kamennými institucemi, zatímco Komise pro cenné papíry má rozsáhlé zkušenosti s tou druhou oblastí, myslím si, že toto by byl plán, který by přinesl nějakou novou kvalitu. To znamená zmenšit počet regulátorů na dva, a to bankovní dohled České národní banky a Komise pro cenné papíry. Ano, to bych, to si myslím, že je jednak realizovatelné, jednak něco, co by opravdu přineslo zlepšení. Další téma - reforma veřejných financí. Snad žádné téma v denících vycházejících v České republice neplní první stránky tak, jako reforma veřejných financí. Premiér Vladimír Špidla spojil s reformou rozpočtů budoucnost svého kabinetu. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Před námi je reforma veřejných financí, která je sice otázkou méně významnou, ale přesto otázkou hlubokou, důležitou a spojenou s budoucností České republiky. Je třeba reformu veřejných financí prosadit a neztrácet čas, jsem přesvědčen, že je správné udělat vše pro to, abychom ji prosadili a jsem přesvědčen o tom, že nebudeme-li mít úspěch, není možné už dále čekat. Řekl premiér Vladimír Špidla 15. června po úspěšném referendu o vstupu České republiky do Evropské unie na adresu reformy veřejných financí a budoucnosti své vlády. Proti reformě demonstrovaly ve čtvrtek v Praze dva tisíce odborářů. Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů (zvuková ukázka): Kolegyně a kolegové, řekněme Praze, že už jsme tady. Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady. Ať nás všichni slyšej, už jsme tady, už jsme tady. Vláda se rozhodla, že si nechá svůj rozmařilý život zaplatit od řadových občanů. Nějak zapomněli, že my občané jsme si zřídili tento stát, aby nám sloužil, ale opak je pravdou. Když jim docházejí peníze, neuměj nic jiného než říct, občane, zaplať. My nic platit nebudem. Zazněla na demonstraci slova předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. Další protesty se chystají, jeden velký má být v pondělí, odborářům se nelíbí například, že vláda nedá dost peněz na zvýšení tarifní stupnice ve státní správě. Považujete požadavky odborů za oprávněné při pohledu na ekonomickou situaci, v níž se Česká republika ocitá. Já musím především říct, že jsem nadšený z toho projevu, protože to byl extrémně konzervativní projev člověka, který si uvědomuje, že stát je nějaká firma, kterou si lidi založili proto, aby plnila nějaké účely a tento člověk, když říká, že státu je třeba dávat méně peněz, tak tím automaticky říká, že od toho státu očekává méně služeb, čili ta odpověď je samozřejmě úplně jasná. Ten stát má teďka obrovský problém, vybírá od lidí velké množství peněz, daňově je zatěžuje, což vede k tomu, že firmy nejsou příliš konkurenceschopné, nevytváříme nové pracovní příležitosti a hodně lidí nám utíká do té zóny šedé ekonomiky a už teď s tím máme problém, protože utrácíme podstatně více, než vybereme, čili to znamená, že nějaké peníze na další zvyšování, třeba na rozšiřování sociální sítě nebo zvyšování platů v té veřejné sféře, ty jsou podle mého názoru úplně mimo diskusi. Ale odbory to chtějí, sám víte, že byť jste slyšel předsedu Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka v jeho projevu na čtvrteční demonstraci, tak ale základním požadavkem je, aby vláda nalila takříkajíc do rozšíření tarifní mzdové soustavy zhruba o dvanáct miliard korun navíc, v současnosti uvažuje o třech miliardách, odboráři požadují patnáct miliard. No, já si myslím, že je dobře, že se začalo pracovat na té reformě, ale tady tohle dokumentuje, že ta reforma zatím, myslím si, není dobře komunikována s občany a zároveň si myslím, že to jasně ukazuje, že ten stát jako ta přerozdělující firma, kterou si založili občané, není dostatečně průhledná, čili mám pocit, že by bylo třeba do toho trošku víc vidět. Ta reforma není o nějakých dvanácti miliardách nebo osmi miliardách, ale faktem je, že pokud se zaujme taková pozice, že tak tady přidáme trochu, je to dobře, tady přidáme trochu, tak budem pokračovat v tom systému, který teďka máme a ten systém už tady funguje několik let a neustále se zhoršuje. Zaměříme-li se na konkrétní věc, a to jsou mzdové požadavky odborů, protože v posledních dnech a týdnech jsme svědky toho, že některé odborové organizace, viz. jednání pilotů o samostatné kolektivní smlouvě a dalším zvyšování platů, viz. požadavky odborů ze státní správy na vyšší a zvyšující se mzdy, nemáte jako viceguvernér národní banky obavy z toho, že se roztočí spirála vyšších příjmů a menší produktivity práce, respektive, že bude zaostávat produktivita práce, dále česká ekonomika nad tím, kolik chtějí odboráři? Obavy o to trošku mám, ale zase na druhou stranu, nepřeceňujme tu roli, kterou má stát v té ekonomice. Ti piloti ČSA, to je krásný případ, ta diskuse byla zahájena o tom, že oni vlastně poskytují světový produkt, já musím říct, že si myslím, že ČSA jsou velmi dobré aerolinie, jejich piloti jsou velmi dobře trénovaní a opravdu provádějí tu práci, kterou dělají jejich kolegové z jiných zemí a zároveň, co je paradoxem této firmy, že tato firma má příjmy stejné jako jakékoliv jiné aerolinie, České aerolinie neprodávají levnější letenky a zároveň vyplácejí nižší mzdy, čili já se ptám, kde je ten zisk, ta firma podle definice měla mít obrovské zisky ... Ona od září 2001 je ve ztrátě, a to ve velké. Ta firma nikdy nebyla ziskovější než jiné aerolinie a teďka samozřejmě je ztrátová, čili to znamená, že ta firma musí být velmi neefektivní, neproduktivní, no, a ten paradox, kterým bych skončil, je v tom, že ona je to vlastně státem vlastněná firma, čili svým způsobem ten požadavek na vyšší mzdy říká, že by se měly zaplatit z daní, což je teda úplně absurdní, ale samozřejmě firmy, které jsou schopny realizovat tuto výhodu, to znamená, dosahují vysokých zisků, tak mohou platit vyšší mzdy, ale ty firmy, které s tímto mají problém, tak vyšší mzdy platit nebudou a já si myslím, že v tom soukromém sektoru to tak bude. Zároveň v tom státu, ve státě existuje u státních zaměstnanců to omezení, o kterém jsem mluvil na začátku, ten stát teďka je firma, které se daří velice, velice zle. Když jste byl v tomto pořadu začátkem ledna, tak jste označil první návrhy reformy veřejných financí za málo ambiciózní, trváte po půl roce, kdy známe již téměř definitivní kontury reformy veřejných financí, na svých slovech o malé ambicióznosti vlády? Trval bych na nich, já myslím, že od té doby se změnily některé věci příznivě, některé trošilinku bych řekl nepříznivě, příznivé je to, že opravdu z té reformy se stalo, z nějakého teoretického konceptu se stalo něco konkrétního a zároveň já velice oceňuji tu robustnost podpory vlády, to si myslím, že je obojí nepochybně dobrá zpráva. Řekl bych, že špatná zpráva je, že opravdu číselně ta reforma příliš ambiciózní není, já mám pocit, že loňský schodek se pohyboval někde kolem čtyř procent, jestli ta reforma, vůči které jsou tady velké protesty, má velké náklady, to protáhnou ty zákony parlamentem, schválit to, jejím cílem je opět čtyřprocentní schodek, tak to není opravdu žádná razantní reforma a zároveň já mám pocit, vidíme to všude v Evropě, evropským ekonomikám se nedaří, ten sociální model toho velkého sociálního státu se dostává do podle mého názoru velmi závažné krize. Domnívám se tedy, že v oblasti fiskální politiky nejde jenom o to, o tu elementární věc neutrácet víc, než kolik vyberu, ale zároveň ten stát musí ty ekonomiky odbrzdit, musí vytvořit podmínky pro to, aby vznikaly pracovní místa ... Sociální stát podle vás brzdí ekonomiky. Myslím si, že ano, myslím ... A to je hlavní problém Evropy jako celku a evropských ekonomik? Tak, ona je otázka, co míníme tím sociálním státem, ale ano, ukazuje se, že vysoké zdanění je velkým problémem, omezují se investice, nevytvářejí se nová pracovní místa a ten stát ty peníze, které přerozděluje, on je nepřerozděluje příliš ve směru, aby ty ekonomiky rostly, čili domnívám se, že když němečtí odboráři si stěžují na to, že se někdo snaží demontovat sociální stát, tak je to ta jediná cesta, která zlepší výkon evropských ekonomik. Vláda ve středu schválila rozpočtový cíl, ke kterému má reforma veřejných financí směřovat, vy jste o něm ostatně hovořil, deficit veřejných financí se má do roku 2006 postupně snížit na čtyři procenta hrubého domácího produktu z letošních šesti celých a dvou desetin procenta, ministr financí Bohuslav Sobotka po jednání vlády uvedl: Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Já jsem na dnešní jednání přišel s návrhem na deficit v roce 2006 čtyři procenta, tento návrh byl posléze po debatě akceptován, to znamená, já musím říct, že jsem spokojen s tím rozhodnutím, které dnes zaznělo. Středeční slova ministra financí Bohuslava Sobotky, jaká úskalí podle vás má postupné snižování deficitu veřejných financí do roku 2006 na ta zhruba čtyři procenta HDP z letošních šesti celých dvou desetin procenta, je to jenom úskalí, co bude v souvislosti s přijímáním jednotné evropské měny, o čemž média píší nejvíce? Já především, já nechci zatěžovat čísly, ale kdyby ta reforma vedla od šesti procent ke čtyř procentům, tak je to opravdu, bych řekl, rozumně ambiciózní reforma, jenomže loňský deficit byl čtyři, čili já vůbec nevím, jestli letošní deficit bude šest, ale zpět k té vaší otázce, ano ... Počkejte, jaký deficit očekáváte? Letos? V případě, kdyby vláda dosáhla deficitu šest procent letos, tak to znamená, že letos, v roce, kdy se připravuje takzvaně ambiciózní reforma, by došlo k obrovské expanzi státu, což předpokládám, že k tomu nedojde, ale zpět k té vaší otázce. Jistě, pokud bychom cílili reformu v tempu čtyř procent v roce 2006, tak tím se zavírá ta možnost přijmout poměrně rychle euro, což může mít nějaké dopady na ekonomiku a zároveň bych chtěl říct, že ta reforma není o tom, co se stane mezi rokem 2004 a 2006, ony existují reformy úspěšné a neúspěšné, neúspěšná reforma vypadá tak, že se udělá pár balíčků, dočasně se stlačí ty deficity a následně dojde k určitému odbrždění a ta situace se ještě zhorší, čili důležité také je, co by se dělo po tom roce 2004, ale zároveň dobrá zpráva je, že na první pohled ta naše reforma nemá znaky takové té úplně špatné reformy. Podle vás by po té první reformě měla následovat ještě dlouhodobější vize, aby bylo jasné, že nejde pouze o stlačení toho ... Nepochybně, nepochybně a některé ty politiky, třeba součástí reformy jsou nějaké krátkodobé zpomalení tempa růstu mezd, tak potom je samozřejmě legitimní otázka se zeptat, jestli to nebude tak, že dva roky ti státní zaměstnanci budou, lidově řečeno, drženi zkrátka a ten třetí rok se jim to vynahradí, v tom případě by ta reforma ... /Souzvuk hlasů/ přijde skokové zvýšení. A v tom případě ta reforma by nefungovala, čili opravdu já myslím, že ... Podle vás by vláda měla předložit ještě nějakou hlubší dlouhodobější strategii. Bez dlouhodobé strategie není možné dělat dobrou fiskální politiku, já myslím, že určitý problém tady této reformy je, že toto je takové doladění, my pracujeme s tím systémem, který jsme sdělili, který vznikl na začátku devadesátých let a teďka jemně upravujeme jeho parametry, zároveň některým citlivým tématům se velkým obloukem vyhýbáme, já si jenom kladu otázku, jestli to je dost, jestli takový trošku razantnější přístup, kdy se člověk na to podívá jak na celek a řekne, tak tohle neslouží mému účelu, já to navrhnu jinak, jako to se dělá například na Slovensku, jestli to nepřinese lepší střednědobý výsledek. Vy jste zmínil jednotnou evropskou měnu, tedy euro, ministr financí Bohuslav Sobotka v souvislosti s reformou veřejných financí a přijetím jednotné evropské měny ve středu uvedl: Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Pokud jde o vstup České republiky do jednotné evropské měny, tak musím říci, že to nebude na splnění těch nominálních maastrichtských kritérií, ale bude také odvislé od reálného vývoje české ekonomiky, od postoje České národní banky, naším cílem je provést takovou fiskální konsolidaci, která by nevyloučila přijetí jednotné evropské měny před rokem 2010. Konstatoval ve středu český ministr financí Bohuslav Sobotka, on hovořil také o centrální bance, česká centrální banka společně s vládou má vytvořit společnou strategii přijetí jednotné evropské měny, je možné, že se zkrátka do podzimu, do kdy máte společný materiál vypracovat, že se nedohodnete? Ta diskuse se vede a já myslím, že ta dohoda není zas tak úplně obtížná, my už jsme koncem minulého roku předložili první materiál, takový obecnější pohled na euro a nyní ... Promiňte, ale v tom materiálu jste asi nepředpokládali ten cíl, o němž hovoří nebo vůbec jste jej nepředpokládali, vy jste naopak doporučovali, že rychlejší přijetí jednotné evropské měny by pro českou ekonomiku bylo daleko lepší, ministr financí Bohuslav Sobotka hovoří o roce 2010, což pro Českou národní banku musí znít asi poměrně pesimisticky. My jsme tam řekli, že považujeme za nejlepší variantu vytvořit ty podmínky, znamená to, že buďto s tímto vláda nesouhlasí, anebo není schopna ty podmínky vytvořit, já myslím, že teďka říkat, jestli se bavíme o roce 2009, 2010, by bylo poněkud předčasné, zdá se, že rok 2006, respektive 2007, ta nejrychlejší cesta k euru není otevřená, ale já si to osobně představuju tak, že každý rok, my musíme nyní předkládat do Bruselu přestupný ekonomický program, jehož součástí je opravdu střednědobý výhled a já myslím, že každý rok s tímto program se povede diskuse, jestli už jsme připraveni za ty dva, tři roky euro přijmout a já myslím, že ta dynamika, s jakou se ta otázka nyní otevřela, ukazuje, že vláda o tom bude muset přemýšlet, já myslím, že také ... To znamená, že bude muset snížit ten svůj odhad roku 2010. Může se stát, že podnikatelé dají vládě vědět, že v případě, kdyby to trvalo příliš dlouho, tak to bude mít náklady pro tento stát a vzhledem k tomu, že ta vláda chce dělat dobře pro daňové poplatníky, tak si myslím, že se o tom bude diskutovat a nějaké definitivní soudy o roce 2010 bych neuspěchal. Na závěr ještě hodnocení současné české ekonomiky, v posledních týdnech a dnech vás instituce jako CzechTrade vyzývají, aby jste snížili úrokové sazby, že by to pomohlo exportu, v souvislosti s razantním snížením úrokových sazeb Evropské centrální banky se údajně otevřel prostor pro snižování úrokových sazeb, sáhne k tomu centrální banka? To se uvidí, my o tom budem diskutovat ve čtvrtek a budem o tom diskutovat na konci každého měsíce jako vždycky, my už máme ty úrokové sazby tak nízko, že oni už skoro nejsou vidět a já mám pocit, že také se o nich poměrně málo diskutuje, ale můžu vás ubezpečit, že se vždycky snažíme je nastavit nejlépe tak, aby to nejlépe odpovídalo ekonomice, takže se nechme překvapit. Že můžou být sníženy? Uvidíme, budeme dělat svoji práci jako vždy. Konstatuje viceguvernér České národní banky, který byl hostem Interview BBC, Luděk Niedermayer, děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici, někdy příště na shledanou. Bylo mi potěšením, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
