| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 19. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| David Rath | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
David Rath chápe důvody stávky, kterou proti připravované reformě veřejných financí na dnešek vyhlásil Lékařský odborový klub-Svaz českých lékařů.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Pět a půl tisíce lékařů, členů Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů je ve stávce. Provoz většiny nemocnic však nemá být narušen. Hlavním důvodem protestu je vládní reforma veřejných financí. Málo pochopení ke stávce má například primář neurologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Ota Keller. Jeho oddělení prý stávkovat nebude. Ota KELLER, primář neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze (zvuková ukázka): My víme, že to souvisí s tou reformou rozpočtovou a víme samozřejmě, že ten dopad bude takový, že nějakým způsobem to postihne naše platy. Předpokládáme nebo každej tuší, že ta reforma rozpočtová způsobí snížení platů, ale nikdo neví nebo málokdo asi ví o kolik a jakým způsobem. Slova primáře neurologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice Ota Keller. Nejen o důvodech stávky části českých lékařů bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme pořad Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu i v tomto premiérovém vydání Interview BBC co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC prezident České lékařské komory David Rath, který právě teď je na telefonu, dobrý den ... Dobrý den. ... a měl by se každou chvíli objevit i přímo živě ve studiu BBC. Kde jste, pane doktore? Ve vašem studiu, pane reaktore. Ještě stále nejste, protože dveře se neotevřely a klika necvakla. Asi tak dva metry od vás za dveřmi. Tak dveře se otevírají. Děláte to často, že máte tak dramatické nástupy? Vypněte si mobil. Dobrý den. Dobrý den. Znáte to, pro trochu dramatičnosti je to vždycky potřeba to okořenit. Nehledě k tomu, o tohle se postarala pražská doprava. Nepostaraly se o to odbory, protože čtvrtek je dnem protestů. Asociace samostatných odborů chce zablokovat Prahu a obrátit Prahu vzhůru nohama, jak doslova řekla. Není David Rath a jeho příchod prvním takovým příkladem? Tak já samozřejmě netuším co bylo příčinou té zácpy, ale já myslím, že to byla taková ta pravidelná pražská záležitost. Zatím v tom nemají podle vás prsty odbory? Já myslím, že stačí dopravní situace v Praze, která je takovou trvalou stávkou. Organizátorem čtvrteční stávky lékařů je odborové sdružení, které jste v roce 1995 zakládal. Jde o Lékařský odborový klub-Svaz českých lékařů. Nyní, Davide Rathe, zastáváte jinou pozici. Jste ve stávce vy osobně? Tak já dnes nemám svůj klinický den, takže vykonávám svoji funkci šéfa lékařské komory, tudíž v této pozici samozřejmě nestávkuji. Pokud bych byl samozřejmě vykonával svůj klinický den, tak bych nepochybně kolegy podporoval. Důvody vaší podpory by byly jaké? Heleďte ono se mluví o té reformě veřejných financí. Já jak to vnímám, tak ta reforma veřejných financí je nepochybně potřeba, to bych chtěl, aby zaznělo na začátku. Ovšem chápu kolegy, že se nechtějí stát zase takovými těmi otloukánky, jakými se stali na začátku 90. let. Tehdy se hodně mluvilo o utahování opasků a dobře víme, že po čase se ukázalo, že někdo si je naivně utahoval, zatímco jiný si je vesele povoloval. A já se obávám a myslím, že i kolegové se obávají, že teď to bude něco podobného. To znamená pod rouškou vět, které jsou nepochybně pravdivé, to znamená, že máme deficit veřejných financí, že toto nelze asi navždy, že takhle rychle ten dluh růst nemůže, tak pod rouškou těchto vět, které jsou pravdivé, se pak skrývá řešení, které odnese ale zase jen někdo. To znamená ... Promiňte, že vstoupím do vaší řeči, kde berete argumenty pro to, abyste byli opět skeptičtí? Pokud bych mohl namítnout a zůstat u vaší metafory, tak není to tak, že v současnosti už si nemá kdo opasky povolovat? Já myslím, že za pár let poznáme, že tomu tak skutečně bylo, že někdo jaksi bude tak slušně solidární, zatímco řada lidí opět na tom velmi vydělá. Takže myslím si, že to je ta skepse kolegů, a proto vyjadřují svůj nesouhlas, protože vláda s nimi nehovořila. Nehovořila, nevysvětlovala, nezískávala podporu pro své plány a nutno říci, že i mně trošku ta reforma přijde lehce amatérsky nevyrovnaná nebo mám k ní spoustu výhrad. Ne kvůli některým škrtům, ale spíše kvůli tomu celkovému nastavení. Nehledě k tomu, že vláda se tady dopustila jedné zásadní chyby, která se neodpouští. Víte, že tu šestnáctitřídní platovou tabulku, o které se hovoří už mnoho let, slíbila už někdy před třemi lety. Každý rok ji odsunuje se závazkem, že příští rok určitě. A nedají se pochopit důvody vlády, proč ji odsunuje? Povodně přišly nečekaně. To byl jeden z důvodů, proč došlo k odsunutí v roce 2002. Víte, já myslím, že některé důvody, jednou se to třeba pochopit dá, ale když už vám to odsunují potřetí, tak si myslím, že už to není tedy nějaký objektivní důvod, ale že je to neserióznost partnera. Jak jste řekl, velmi obecně je možné říci, že čtvrteční stávka lékařů je proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Existuje nějaký důvod, protože existují samozřejmě dílčí důvody, které souvisejí s vládním návrhem reformy veřejných financí, existují nějaké důvody, které vy v souvislosti s tou stávkou nechápete? Je nějaký takový? Myslíte důvody ... Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů, kterými argumentuje. Jak jsem řekl, já chápu jejich nesouhlas s odsunováním nebo s možným odsunutím šestnáctitřídní tabulky, které vnímám skutečně jako vážnou věc. Druhá záležitost, o které se málo hovoří, a je to škoda, protože ta je podle mě klíčová, že lékaři všeobecně, a nejen zaměstnanci, ale i lékaři soukromí, jsou velmi znepokojeni současnou situací ve zdravotnictví. On takzvaně ten Fišerův klid, bohužel, skončil a sunem se velmi rychle do poměrně značné krize, která by ekonomicky mohla odpovídat nebo i předčit tu krizi let poloviny devadesátých. To znamená, že Marie Součková postrkuje, použiji-li tento výraz, zdravotnictví do větší propasti, než zdravotnictví bylo v devadesátých letech? Já nevím, jestli ona aktivně postrkuje nebo je jen vláčena událostmi, ale v podstatě ať je to, jak je to, k té propasti se blížíme a už jsme dokonce na části té propasti, na stěně té propasti. Řeknu proč. Všeobecná zdravotní pojišťovna v tuto chvíli má pět miliard dluhů. Na konci roku mají prognózu, že skončí devíti miliardami dluhů. Nemocnice, ty, které byly převedeny na kraje, mají dalších pět miliard dluhů. To se všechno promítá na zpožďování plateb a dostáváme se do druhotné platební neschopnosti, která jednak v nemocnicích způsobuje problémy provozu a dokonce jistě jste taky zaznamenal, že i některé nemocnice třeba nemají na výplaty včas a samozřejmě nemají na nákup léků, nemají na nákup materiálu a soukromým lékařům zase zdravotní pojišťovny neplatí včas, především tedy všeobecná, kde se neustále prodlužuje ta doba plateb a ti kolegové, protože jsou to soukromí podnikatelé, tak se dostávají také do druhotné platební neschopnosti a hrozí některým z nich bankrot. Takže ta situace skutečně začíná být velmi vážná. Já jsem o ní hovořil tento týden v úterý s premiérem, protože si myslím, že už je nad síly ministra zdravotnictví, i kdyby byl koncepčnější než současná paní ministryně. K této vaší argumentaci se vrátíme v druhé části Interview BBC, až probereme ještě detailněji stávku, takže nyní ještě ke stávce. Předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Milan Kubek vysvětluje podrobnosti důvodů stávky. Milan KUBEK, předseda Lékařského odborového klubu (zvuková ukázka): Za prvé, přijetí samostatného zákona o odměňování ve zdravotnictví nebo alespoň zavedení šestnáctitřídní tarifní tabulky pro zaměstnance veřejného sektoru, která umožní větší diferenciaci mezd v závislosti na dosažené kvalifikaci. Zároveň požadujeme, aby vláda splnila aspoň část slibů, které dala odborovým organizacím v minulosti a zajistila pro zavedení této tabulky minimálně dvanáct miliard korun. Za druhé, požadujeme zvýšení tarifního příplatku pro zdravotnické pracovníky ze současných 17 % na 25 %, tedy na úroveň například státních úředníků. Po ministryni zdravotnictví požadujeme, aby doporučila ředitelům přímo řízených organizací přesun kvalifikovaných pracovníků do vyšších tarifních stupňů. Za třetí, LOK-SČL nesouhlasí s vládním návrhem reformy veřejných financí, který je dle našeho soudu asociální. Účty za v uplynulých letech rozkradené miliardy nemohou platit zdravotníci a učitelé. Prohlásil v úterý předseda Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Milan Kubek. Není podle vás ta stávka zatím jako příliš rychle využita jako nástroj, to znamená neměl Lékařský odborový klub nejdříve použít jiné formy protestů, protože stávka je až ten nejkrajnější protest? Máte pravdu, že stávka je nejkrajnější protest. Samozřejmě já nejsem oprávněn mluvit za Lékařský odborový klub a myslím si, že kolegové se rozhodli takovýmto způsobem. Chtějí to uskutečnit. Teď mají k tomu jistě své závažné důvody, já všechny samozřejmě do detailů neznám a pravděpodobně myslím, že je tady nějaká, máte pravdu, že je zde vidět nějaká porucha. Já bych tu poruchu viděl v tom, že vláda a ministerstvo dostatečně nejednalo s kolegy z Lékařského odborového klubu a ... Promiňte, ale není ta porucha ..., vy jste členem Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů? Ano, ano, ano, ale řadovým členem, řadovým. Ano, byť jste tuto organizaci v 95. zakládal. Není porucha mezi odboráři, víte asi, na co narážím, protože Lékařský odborový klub působí v 97 z dvou stovek nemocnic, sdružuje zhruba pět a půl tisíce lékařů ze čtyřiceti tisíc doktorů, předseda Odborového sdružení svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, což je další zdravotnická organizace působící v této oblasti, říká, že "v tomto stadiu jednání s vládou je podle nás stávka nevhodná. Spíše bych řekl, že zhoršuje klima pro jednání". Tedy chyba v odborových různých centrálách a buňkách. Víte, já nejsem odborník na odborovou problematiku v České republice, ale z laického pohledu zvenčí se mi zdá, že tady jsou dvě základní velká odborová sdružení. Jedno, to je ta asociace, kde má být i LOK, tam jsou ještě ostatní, ta je o něco menší, má asi 250 tisíc, 300 tisíc, a pak ta veliká, kterou reprezentuje pan Štěch, a tam myslím, že v té veliké je trochu problém, že ona byla vždycky takových dinosaurem, hodně veliká, pomalu se pohybovala, pomalu se rozhodovala, nehledě k tomu její špičky velmi prorůstaly s politickými stranami a teď jsou úzce spjati se současnou nejsilnější vládní stranou. Já toto chápu z lidského pohledu, ale myslím si, že je to špatně z toho pohledu dělby kompetencí, protože ono se fakt asi těžko stávkuje a vede stávka proti vlastním kamarádům, se kterými denně sedíte v politických lavicích. Takže chápu, že ty velké odbory jsou daleko méně, řekněme, viditelné nebo zásadní nebo rasantní, protože jsou to jejich kamarádi, dá se říci. Problém to ale neřeší, protože odbory a požadavky lékařů, odborářů, zkrátka všech, kteří jsou proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí, řekněme, že Vladimír Špidla se může jenom smát a říkat si "mám různé demonstrace, mám různé požadavky a jsou tříštěny, nejsou jednotné". To znamená, že ten tlak na vládu se oslabuje. Víte, ze strany těch politických stran je to samozřejmě chytré nějakým způsobem vtáhnout k sobě nebo přitáhnout k sobě předáky některých odborových svazů, centrál a tak dále, protože to skutečně ulamuje hroty. Na druhou stranu nejsem si jist, i kdyby byla jednota, nebo stoprocentní jednota těch odborových organizací, zda by uspěly, protože na mě to trošku dělá dojem, možná, že tady ten první psychologický odhad není úplně správný, ale dělá to na mě dojem, jako by Vladimír Špidla se trošku dostával sám nebo sám sebe vnímal jako určitého mučedníka, který proti všem prosazuje něco, co on sám považuje za správné a potřebné. Někomu to může imponovat, je to nepochybně zajímavý rys, ale nemá ten rys jeho předchůdců, kteří, myslím si, víc resonovali s tím veřejným míněním, protože chtěli se udržet v politice a chtěli svoji stranu udržet vítěznou. Mně to přijde, že Vladimír Špidla trošku jde takovou cestou, "my víme, že prohrajeme, my víme, že nás to zničí, ale my myslíme, že je to tak správné", že jako kamikadze v tom letadle prostě se do té lodi trefíme. I o tom jste se bavili v úterý s Vladimírem Špidlou? Samozřejmě ne těmito slovy. Já jsem neměl zase ten čas, byl limitován, takže jsme se skutečně soustředil na konkrétní problémy českého zdravotnictví a vysvětloval jsem mu, že skutečně se nalézá na pokraji velmi hluboké krize. Předseda Odborového sdružení svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger před půlhodinou v rozhovoru pro BBC ještě podrobněji vysvětlil, proč zdravotnické odbory nepodporují stávku Lékařského odborového klubu. Jiří SCHLANGER, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (zvuková ukázka): My jsme podpořili, že vítáme, že svoji akci organizují. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se připojili k té námi avizované akci, ale to se nepodařilo v té době zkoordinovat. Říkám, důležitá jsou ta témata. Trochu mně vadí používání slova stávka, protože my, jak jsme hodně integrováni už v rámci odborové Evropy, tak stávka je skutečně natvrdo přerušení práce, i legislativně je to, prostě právně je to tak zakotvené a mluvit o stávce by se mělo, když se doopravdy přerušuje práce. Chápu, že kolegové prostě organizují protest. My organizujeme také protest. Ne na pracovišti, ale tedy před úřadem vlády příští týden. Předseda Odborového sdružení svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger v rozhovoru pro BBC. Není to tedy stávka, když se nepřerušuje práce, jak říká Jiří Schlanger? To si musíte pak zanalyzovat. Já nevím, kolegové z Lékařského odborového klubu to nazvali stávkou. Říkají, že je stávka. Já nemám důvod jim nevěřit. Ministryně zdravotnictví Marie Součková nepovažuje stávku za smysluplnou, protože doslova říká: "Zdravotnictví je placeno ze zdravotního pojištění a nikoliv ze státního rozpočtu." Ano, máte pravdu, ale to už bysme museli stávkovat tak před měsícem, protože skutečně, jak jsem říkal, devět miliard hrozí dluh VZP, pět miliard nemocnice, čili my máme ty naše finance zdravotnické v naprostém rozvalu. Takže pokud by to brala paní ministryně z této optiky, tak si myslím, že má své finance ve svém resortu v daleko horším stavu, než jsou finance státního rozpočtu. Takže podle této logiky bysme měli být v ulicích už tak před několika měsíci. Takže já na jejím místě bych byl tedy opatrnější. Dostáváme se k tomu, o čem jste hovořil v první části Interview BBC, tedy k situaci českého zdravotnictví. Vy jste řekl, že je na okraji propasti. Nabídl jste premiéru Vladimírovi Špidlovi při vašem úterním setkání nějaké kroky k řešení nebo jste naopak kroky k řešení od Vladimíra Špidly považoval, ehm, požadoval? No, tak samozřejmě Vladimír Špidla je ten, který by mohl být na začátku jakéhosi impulsu k řešení. Takže já jsem mu předal náš pohled na věc, naši analýzu situace po jednotlivých logických celcích, které jsou nejvíc ohroženy, jako je zdravotní pojištění, nemocnice, ambulantní sféra, ale zabýval jsem se v tom materiálu i kontrolou kvality péče, protože ta je taky velmi zanedbávaná a zvlášť v situaci, kdy máme ekonomické problémy, je velmi důležitá, protože ty nepochybně mají vliv na kvalitu péče. Kvalita péče, souvisí to i s tím, že většinou jen směšné tresty můžete vy jako Česká lékařská komora udělit lékařům, kteří pracují neeticky? Je to i tento rozměr? Samozřejmě i tento rozměr, ale my musíme se soustředit na to nejdůležitější. To znamená v České republice neexistuje systém, který by nějak vytrvale kontroloval výsledek práce jednotlivých nemocnic. To znamená, když to řeknu na konkrétním příkladu, když máte, jste po operaci žlučníku, zda přežijete zde v této nemocnici s větší pravděpodobností než v té vedlejší, totéž platí o komplikacích, o délce léčby a tak dále. Čili my nemáme, bohužel, žádná data o výsledcích a já si myslím, že pokud nemáme data o výsledcích, tak velmi těžko se ta kvalita hodnotí. Když jste se s Vladimírem Špidlou bavil v úterý o krizi, která podle vás hrozí českému zdravotnictví a české zdravotnictví je už v náběhu na tuto krizi, na čem jste se dohodli, že se opět sejdete a Vladimír Špidla akceptoval váš materiál? Pan premiér schůzku ukončil s tím, že situaci vnímá jako velmi vážnou a že se jí bude intenzivně zabývat. Řekl jste Vladimíru Špidlovi, že máte výhrady k personálnímu obsazení na ministerstvu zdravotnictví, rozumějme, že Marie Součková není ženou na svém místě? Já jsem panu premiérovi řekl konkrétní údaje o práci ministerstva a zdravotních pojišťoven a myslím si, že z těch konkrétních údajů, které si pan předseda vlády může jednoznačně ověřit, že jsou jasné a pravdivé, tak vyplývá, že, bohužel, dva hlavní hráči na tom hřišti zdravotnictví, což je VZP a ministerstvo zdravotnictví, nehrají dobře, nehrají kvalitně. Je situace tak vážná, že podle vás by bylo na místě odvolat Marii Součkovou i Jiřinu Musílkovou, ředitelku Všeobecné zdravotní pojišťovny? Kdybych byl premiérem a znal tu situaci tak, jak ji znám, tak bych o tom, jak řekl pan premiér Špidla, velmi vážně uvažoval. To on řekl? Ne, to on neřekl. V souvislosti s odvoláním Marie Součkové a ... Já jsem říkal kdybych byl, kdybych byl, tak bych o tom velmi vážně uvažoval. Samozřejmě Vladimír Špidla se rozhodne podle sám sebe. Bavíme-li se o problémech, které má české zdravotnictví, a s nimiž se potýká, pokud byste měl ty problémy strukturovat podle důležitosti, je to právě neprůhlednost financování, dluhy, které jsou v systému zdravotní péče, tím prvním problémem, který nejvíce posouvá a shazuje zdravotnictví do propasti? On je nejvíc vidět. On ten základní problém je skutečně v chaotičnosti toho systému. To znamená, ten systém má nějaké limitované finanční prostředky, kterých je zhruba 160 miliard ročně. Ten systém neumí tyto prostředky rozdělit tak, aby jednak vyšel a zůstal zhruba plus minus vyrovnaný a současně aby je dovedl poslat, jak se říká někdy alokovat, tam, kde je jich nejvíc potřeba, to znamená na péči tu akutní, život zachraňující, a pak teprve na tu péči méně akutní a dovedl nějakým způsobem vybírat z těch metod, zařízení, léčebných postupů to nejlepší, co je v danou chvíli k dispozici. Bohužel, ten systém to neumí a chaoticky platí, co ho napadne. Podle mého soudu je to částečně skutečně chyba systému a za druhé je to lidský faktor, protože si myslím, že ve zdravotnictví nám extrémně narostla korupce a tím nemyslím vztah lékař - pacient, ale zde spíš myslím v oblasti toho managementu, a to jako na úrovni zdravotních pojišťoven, tak na úrovni těch řídících prvků v nemocnicích. Jak se projevuje ten nárůst prostoru korupce pro management a zdravotní pojišťovny? Projevuje se, já můžu zde říct mnoho konkrétních příkladů, kde samozřejmě můžeme se ptát, proč k tomu došlo a odpověď může být korupce. Samozřejmě víte, jak se tyhle věci těžko dokazují. To znamená, že žádný z těch případů jste nepředal orgánům činným v trestním řízení? Já jsem je předal. My jsme opakovaně o nich hovořili a opakovaně jsme o nich hovořili s ministerstvem zdravotnictví. Já jsem i konkrétní příklady předal premiéru Špidlovi. Kolik těch příkladů je? No řada, skutečně řada. Já jsem se především soustředil na tu část investiční, protože ta je velmi zajímavá, kde se staví nemocnice, za jaké peníze a zjistíte, že v tom místě nejsou třeba ani pacienti, ani lékaři a zbyde tam obrovská nemocnice. Můžete uvést konkrétní příklad? Třeba velmi zajímavá je nemocnice v Domažlicích. Tam se staví nemocnice za miliardu tři sta milionů, přitom je to relativně malý okres. Oni potřebovali novou nemocnici, ale zhruba tak třetinovou. To je konkrétní příklad, který dokazuje podle vás, že ... Že je něco chybného, tak. ... že může být příkladem korupce? Ne, neříkám, že to je příkladem korupce. Říkám, že tento, tato situace nebo tato věc ukazuje, že ve zdravotnictví, přesto, že těch prostředků není moc, dochází k naprosto chaotickému využívání a musíme se ptát, proč k tomu dochází. Buď je to proto, že někdo udělal chybné rozhodnutí a tedy není na svém místě správně, anebo ten člověk byl motivován jiným způsobem, tudíž tedy zde musíme uvažovat i korupci. Hovořil jste o té celkové částce a zmínil jste ji více než 160 miliard korun pro zdravotnictví. Je ta částka dostatečná nebo byste tu částku posunul na jinou, vyšší hodnotu? Já myslím, že tahle diskuse nemá moc význam, protože dostatečná na co. Protože produkujeme dluh, tak určitě není dostatečná na to, co dnes se ve zdravotnictví děje. Vy můžete ale produkovat dluh tím, a to jste také naznačil, že plýtváte, že ten systém nefunguje efektivně. To určitě, to určitě. Takže existují systémy, kde i kdybyste do nich lil státní rozpočty osmi států a utrácel, tak můžete vytvořit dluh. To máte jistě pravdu a myslím si, že ten náš systém mezi ně patří, tudíž ... Vždy bude vytvářet dluh? Vždy bude vytvářet. Pokud se nezmění, ten systém nezačne autoregulovat, čili samoregulovat, tak vždy bude vytvářet dluh. A druhá věc je, pokud tam nebudou ty motivace jednotlivých lidí, kteří si o systému rozhodují, jasné a jednoznačné, tak vždycky ten systém bude produkovat dluh. Čili ptáte-li se na to, tak jakékoliv finance bychom dali do dnešního zdravotnictví, tak dříve nebo později by opět vyprodukovalo ztrátu. Ale ptáte-li se, zda současný objem financí třeba stačí na úroveň zdravotnictví, jakou mají například kolegové v Rakousku, musím konstatovat, že nestačí. To znamená zvýšit spoluúčast pacientů, jak jste nedávno zveřejnil jako prezident České lékařské komory, a současně s tím ale systém reformovat nebo nejdříve reformovat, a pak teprv zvyšovat spoluúčast pacientů, protože lít další peníze do černé díry? Ono to samozřejmě musí jít ruku v ruce. To znamená, ono to není, ta reforma není jen o spoluúčasti pacientů. Ta má celou řadu samozřejmě prvků od právě těch síťotvorných a dalších. Ta spoluúčast je jenom jeden z významných prvků fungování zdravotnictví jako takového. Má roli jak regulační, tak tedy zdrojovou, to znamená, že přináší ty další finance do systému a zdravotnictví tudíž se může lépe rozvíjet, být lepší, poskytovat lepší služby. Čili to je jeden z prvků. A ptáte-li se, zda tedy peníze, nebo reforma, ono to musí jít podle mého soudu úzce ruku v ruce. Marie Součková, současná ministryně zdravotnictví, má do podzimu zpracovat dlouhodobou koncepci českého zdravotnictví a reformu, kterou má předložit Poslanecké sněmovně, protože ji k tomu de facto usnesení Poslanecké sněmovny zavázalo nebo jí to doporučilo. Myslíte, že je možné vypracovat do září, do října, zkrátka do podzimu nějakou reformu českého zdravotnictví, která získá podporu a bude provedena? Teď jste to na konci správně řekl. Ono totiž lze vypracovat kdykoliv cokoliv, ale otázka je praktické realizace. Já si myslím, že nic takového prostě, nejenom, že to není možné, možné to asi je, ale myslím si, že současné vedení ministerstva toto zadání nesplní. Tento úkol je pro něho nad síly. To znamená, ono jistě materiál vypracuje, předloží, materiál bude zkritizován, pravděpodobně nepřijat sněmovnou, pokud bude přijat, tak těsnou většinou. Bude zapomenut vzápětí, co byl přijat. Kdy podle vás, protože ta situace v tom případě, jak ji vy líčíte, vaši prognózu, tak bude pro zdravotnictví tak špatná, že zdravotnictví skončí v propasti krize. To je ono. Žádný systém neskončí tak, že by přestal fungovat úplně ale budeme prožívat období velmi dramatické, kdy budou možná některá zařízení bankrotovat, a tím myslím i některé nemocnice. Čili občané pravděpodobně, pokud se něco nestane, si budou muset zvyknout na to, že české zdravotnictví se bude měnit k neprospěchu tohoto systému, a že to na ně bude mít velmi nepříznivý dopad. Bohužel, budeme všichni tím vláčeni, tedy jak lékaři, tak naši pacienti. Kdy takový stav hrozí? Tedy víte asi, na co se ptám. Dokdy je nutné přijít a hlavně začít uskutečňovat reformu zdravotnictví jako špatně fungujícího systému tak, jak jste ji popsal? No, ono před pěti minutama bylo pozdě, protože ... Pozdě bycha honiti. Tak. Ale začít se musí prostě kdykoliv. Kdykoliv do toho vstoupíte, tak aspoň zachraňujete to, co se dá. Já myslím, že to i vidíme od začátku roku velké problémy, zanikají LSPP, samozřejmě naštěstí LSPP nejsou pilířem nebo klíčem nebo tou nejdůležitější součástí, ale jistě je to ze situace, kdy jsme měli příliš hustou síť této služby, tak se dostáváme do situace, že některé okresy ji nemají vůbec nebo kraje ji vůbec nemají, což taky není úplně šťastný extrém. A my se můžeme dostat do obdobné situace i s nemocnicemi. V situaci, kdy jsme jich měli hustší síť, tak se můžeme dostat do situace, kdy nebudeme mít široko daleko nemocnici žádnou. Já bych uvedl příklad třeba okresu Planá, kde nemocnice v Tachově byla nově postavena za několik set milionů, jediná v okrese a už tam není. Konstatuje prezident České lékařské komory David Rath v ranním vydání Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Prezident lékařské komory souhlasí se stávkujícími lékaři PRAHA 19. června (ČTK) - Prezident České lékařské komory (ČLK) David Rath chápe důvody stávky, kterou proti připravované reformě veřejných financí na dnešek vyhlásil Lékařský odborový klub-Svaz českých lékařů (LOK-SČL). Dnes nemám klinický den, ale pokud bych jej měl, lékaře bych podpořil, řekl Rath v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Poznamenal, že není oprávněn mluvit za LOK a na druhou stranu chápe nutnost reformy. Rozumí ale požadavkům lékařů, kteří se nechtějí znovu stát oběťmi razantních škrtů. Předseda ČLK připomněl, že tři roky čekají na rozšíření platových tabulek na 16 tříd, které kabinet kvůli nedostatku peněz dvakrát odložil. Vláda navíc s nimi nejednala, nezískávala podporu, uvedl Rath. Lékaři jsou také znepokojeni situací ve zdravotnictví, které podle něj míří do propasti. V této souvislosti poukázal na pětimiliardové zadlužení Všeobecné zdravotní pojišťovny a stejný dluh nemocnic, což vede k druhotné platební neschopnosti. "Soukromým lékařům zase neplatí pojišťovny, hlavně VZP," řekl. Kritizoval především práci ministerstva zdravotnictví. Podle něj není schopno vypracovat kvalitní koncepci, kterou má do podzimu předložit poslancům. O tom všem hovořil tento týden s premiérem Vladimírem Špidlou. "Řekl jsem mu konkrétní čísla, z nichž vyplývá, že VZP a ministerstvo nehrají kvalitně," uvedl Rath. Kdyby byl premiérem, uvažoval by o odvolání ministryně zdravotnictví Marie Součkové a ředitelky VZP Jiřiny Musílkové. Rath prohlásil, že "extremně narostla korupce", což se podle něj týká vysokého managementu i pojišťoven, i když se těžko dokazuje. Řekl, že předal premiérovi materiál s konkrétními případy, v nichž šlo buď o chybné rozhodování nekompetentních úředníků, nebo jinou motivaci, například korupci. Důsledkem pak jsou vysoké finanční ztráty. LOK-SČL působí v 97 z 200 nemocnic. Provoz většiny nemocnic by neměl být stávkou výrazně narušen a pacientů by se prakticky neměla dotknout. Valná většina z 5500 členů lékařských odborů vyjádří podporu stávce manifestačně. V ordinacích vyvěsí letáčky s vysvětlením, o co jim jde. V některých nemocnicích se sejdou lékaři s vedením na krátkém shromáždění, část odborářů přijede do Prahy na demonstraci, již pořádá Asociace samostatných odborů. LOK-SČL je jejím členem. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
