| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| sobota 14. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda považuje výsledek referenda o vstupu ČR do EU i za potvrzení dosavadní politiky koaliční vlády.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika zvolila ve všelidovém hlasování Evropskou unii. Premiér Vladimír Špidla v této souvislosti konstatuje, že vstupem České republiky do Evropské unie pro zemi pomyslně skončila druhá světová válka. Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD (zvuková ukázka): To "ano" je jasné, nikdo je nemůže zpochybnit, nikdo nemůže zpochybnit způsob, kterým bylo dosaženo. Nikdo nemůže kohokoliv obvinit, že se nepostupovalo čistě, demokraticky a poctivě. Český premiér Vladimír Špidla. Nejen o výsledcích referenda o vstupu České republiky do Evropské unie bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu mimořádného vydání půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Přeji vám dobrý den do Černínského paláce, sídla ministerstva zahraničí. Dobré odpoledne. Češi, Moravané a Slezané v historicky prvním referendu schválili vstup země do Evropské unie. Jaký je komentář Cyrila Svobody? Je to veliké vítězství, vítězství každého občana České republiky. Děkuji všem, kteří přišli k referendu, děkuji těm, kteří rozhodli. Je to také zároveň potvrzení politiky vlády, politiky koalice, která jasně směřovala do Evropské unie. Takže teď nás čeká velké dílo, které je před námi. Všichni se na to těšíme, máme vyhrnuté rukávy, že to zvládneme. Vy máte vyhrnuté rukávy? No, teď úplně ne, protože jsem v Černínském paláci, tady se to nehodí, tady je pracovní oděv sako a košile. Usvědčil jste se teď z malé lži, i když ta se odpouští. To je symbolické vyjádření v češtině, že když si vyhrnu rukávy, tak že se pouštím do díla. Již přijímáte gratulace od svých kolegů, ministrů zahraničí? Ano, už jsem měl kontakt ze Slovenska, ze Španělska. Já totiž nedržím pořád v ruce mobilní telefon, takže nevím, jestli ještě telefonovali další, zároveň z Francie. Kdo se ozval jako první? Jako první se ozval Jánko Figel ze Slovenska, což je bývalý státní tajemník a hlavní vyjednavač, dneska předseda zahraničního výboru ve Slovensku. Takže když počítám ty, kteří volali úplně první, tak úplně první byl Jánko Figel ze Slovenska. A jaké byly reakce, jaká originální sdělení přijímáte? Tak já přijmu každé sdělení, které přijde, ale nepochybně jde především o gratulaci, o ocenění skutečnosti, že ačkoliv v České republice není žádná zákonná nějaká bariéra, která by se musela překročit, třeba těch padesát procent, tak přišla většina lidí a drtivá většina řekla "ano". Demokraticky, bez manipulace, svobodně, poprvé v dějinách jsme rozhodli sami o sobě, nikdo o nás nerozhodl. Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie teď v číslech. Dovolíte-li, rozebírali bychom jednotlivá čísla, která už jsou potvrzena z Českého statistického úřadu. K urnám přišlo v referendu zhruba pětapadesát procent voličů. Pro srovnání, je to méně než v Polsku, zhruba o čtyři procenta, ale více než v Maďarsku či na Slovensku. Je pro Cyrila Svobodu číslo pětapadesát procent dostatečné? Tak já si dovolím jenom tu drobnou opravu, je to více než pětapadesát procent ... Ty dvě desetiny, ano. Ano, ale vy jste řekl, že to je necelých pětapadesát, tak zase je to přes pětapadesát procent. Je to dost. Je to dost, protože na Slovensku byl tlak, na Slovensku byl extrémní tlak, že musí všichni přijít k referendu, protože kdyby jich bylo méně než padesát procent, tak by to referendum na Slovensku nebylo platné. Tento tlak jistě přiměl řadu lidí, aby šli k referendu. U nás to bylo dobrovolné a svobodné, to znamená, těch padesát pět celých dvě desetiny procenta je velký úspěch. To byste označil za největší úspěch referenda, účast? Co to je největší úspěch? Pomyslně největší úspěch je sto procent, to je nejvyšší ... to je optimální řešení, ale toto je velký úspěch, protože referendum stejně jako volby jsou demokratické, každý má právo nejenom se rozhodnout pro a proti, ale úplně každý má právo také nepřijít, každý má právo nehlasovat. Jsme v demokratické zemi, takže to my plně respektujeme, že jsou někteří, kteří nechali rozhodnutí na ostatních. Nyní je už, pane vicepremiére, po referendu. Můžete tedy prozradit to, o čem jste přemýšlel, když jste byl ve čtvrtek před referendem v Interview BBC? Jakou účast jste předpokládal, vyšší či nižší než těch pětapadesát procent? Pro mě je to velké zadostiučinění. Já jsem očekával tu účast tak někde kolem těch padesáti procent, jsem očekával, protože se mi zdálo, že tohle je takový přiměřený výsledek. Ale to, co mě potěšilo ještě víc, je další skutečnost, že neexistují mezi námi rozdíly, že lidé podle vzdělání, od základního vzdělání po vysokoškolské vzdělání, hlasovali vlastně stejně. Že lidé žijící na malých městech, na venkově a ve velkých městech hlasovali vlastně stejně. Podle věkových kategorií vlastně všichni hlasovali stejně a velmi mě potěšili lidé staršího věku, možná nevhodně řečeno důchodci, tak ti hlasovali výrazně dobře a také v zásadě stejně. Z toho je politický závěr, ten politický závěr říká, podpora tohoto rozhodnutí jde napříč celou společností, není tu jediná skupina, jediná skupina, která by s tímto směrem měla vážnou potíž, všude je to nadpoloviční většina, drtivě nadpoloviční. Další čísla. "Ano" dalo Evropské unii v České republice zhruba sedmdesát osm procent lidí, to je po Maltě druhá nejnižší podpora pro Evropskou unii. V Litvě bylo pro vstup bezmála devadesát procent, v Polsku zhruba také sedmdesát osm, na Slovensku dvaadevadesát procent a ve Slovinsku devadesát. Nekazí vám radost ten fakt? Nekazí. Protože v České republice toto hlasování nebylo podmíněno žádnými dalšími skutečnostmi a otevřeli jsme komunikaci o Evropské unii velmi široce, ze všech úhlů. Znělo velmi mnoho hlasů proti Evropské unii, znělo velmi mnoho hlasů, které zpochybňovaly Evropskou unii, takže občané měli plnou informovanost, takže rozhodli touto většinou. Sedmdesát sedm procent je drtivá většina, to nikdo nemůže zpochybnit, je to naprosto jednoznačné a nemusíme soutěžit s jinými zeměmi, protože všude byla různá atmosféra, v té či oné zemi jiná konstelace politická. V našich zemích je to pro český národ, který je ... nebo pro Čechy, Moravany a Slezany, kteří jsou někdy opatrní, je tohle to velký výsledek. Podle vás tedy způsobilo to, že v České republice žije druhé největší procento lidí po Maltě, kteří do Evropské unie nechtějí, to, že byly poměrně hlasitě slyšet euroskeptické hlasy. No, Češi jsou opatrní všeobecně. Také víte, že nepatříme ani k národu, který by se identifikoval s některými symboly. Vůbec je u nás velká rezervovanost k veřejné moci a podobně, to je typově u nás velmi silně zakořeněno. Když se podíváte na emoce, které jdou ulicemi v jiných zemích, když se něco takového děje, tak u nás nic takového není. Takže na realisticky uvažující Čechy je tohle velký výsledek a úspěch. A znovu děkuji všem, kteří ten hlas odevzdali. Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček v souvislosti s výsledky referenda připomíná, že jeho strana doporučovala voličům hlasovat proti vstupu. Podle Grebeníčka budou lidé po vstupu České republiky do Evropské unie rozčarováni. Miroslav GREBENÍČEK, předseda Komunistické strany Čech a Moravy (zvuková ukázka): Byly vyjednány špatné podmínky pro Českou republiku a většina našich občanů, pokud uvěřila té propagandistické taškařici, tak ty iluze brzy ztratí. Slova předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík míní, že občané, a teď citujme doslova: "Brzy vystřízliví." Miroslav Ševčík ještě dodává: "Jejich očekává, že se jim díky vstupu do Evropské unie zvýší platy a životní úroveň, jsou naprosto lichá." Konec citátu. Nakolik má vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda obavy z toho, že po vstupu České republiky do Evropské unie může přijít rozčarování občanů, jak o tom hovoří Grebeníček či Ševčík? Ale já myslel, že už to oba dva protagonisty přestalo bavit, strašit Českou republiku. Ono je to nepřestalo bavit, takže budou pořád v tom pokračovat, protože jim chybí argumenty. Co to je za argument, říci: "Však uvidíte, však vystřízlivíte, jak jste, Češi, naivní, co jste to teď provedli, protože jste se neřídili našimi dobrými radami, nás, komunistů, nebo nás, představitelů Liberálního institutu." Takže na to moje odpověď je, že Česká republika pozná, pozná to z vlastní zkušenosti, že je prospěšné být členem Evropské unie. Zatím se tak stalo vždycky, ve všech zemích, které vystoupily do Evropské unie. Nechť mi pan Ševčík nebo pan Grebeníček najdou jedinou zemi, která vstoupila do Evropské unie, která by na tom prodělala. Žádná země tuto zkušenost nemá a žádná ji mít nebude. Co byste po výsledku referenda vzkázal všem euroskeptikům, o nichž jste ve čtvrtečním Interview BBC hovořil jako o lidech, kteří se bojí do sklepa, protože je tam strašidlo? Aby rozsvítili v tom sklepě. Zjistí, že když se rozsvítí, tak se můžou podívat i za hromadu uhlí, nikde žádné strašidlo není. Podle vás ještě nerozsvítili? Z reakcí, které přišly po referendu. Zřejmě teďko šátrají po vypínači. Podle čeho tak usuzujete? No, protože ještě nerozsvítili. Ale podle čeho usuzujete, že už pátrají po vypínači? Třeba je to ani nenapadlo. Tak je to moje doporučení, aby ten vypínač hledali. Euroskeptici vzkazují vládě, pane vicepremiére, že uvažují o zpochybnění referenda u Ústavního soudu. Nemáte z případné stížnosti obavy? Nemám. To je zase taškařice, poslat nějakou stížnost proti tomuto referendu k Ústavnímu soudu. Je to projev ubohosti, protože je to taková bezradnost. Nevím si rady, tak pošlu někam stížnost. Myslím si, že to je projev ubohosti. Já si myslím, že je potřeba spíš se podívat na to, abychom teď znali naši pozici, abychom se aktivně zapojili do vytváření nové Evropské unie na mezivládní konferenci, na dalších fórech, abychom hájili naše zájmy. Na to se máme soustředit a ne posílat někam nějaké stížnosti, to ... Nesnižujete teď vážnost Ústavního soudu a možnost podání stížnosti tím, že říkáte, že je to taškařice? Nesnižuji úroveň, ani roli Ústavního soudu. Já považuji za taškařici poslat tuto stížnost, protože Ústavní soud samozřejmě rozhodne tak, že to referendum je v pořádku, protože tady se nic nedemokratického, nic protiústavního nestalo. Takže samozřejmě, že existují, u každého soudu existují kverulanti z povolání, kteří posílají pořád nějaké stížnosti, ale to ještě neznamená, že ten soud ztrácí autoritu, o každé stížnosti rozhodne, to nechť Ústavní soud samozřejmě rozhodne, pokud někdo pošle stížnost, to samozřejmě. Pojďme si poslechnout argumenty těch, kteří chtějí poslat stížnost k Ústavnímu soudu. Citujme slova spoluzakladatele Euroskeptické alternativy Viléma Baráka, doslova říká: "V kampani nebyla umožněna volná soutěž politických názorů. Vláda použila veškeré peníze, a to i peníze získané od euroskepticků, na propagandu vstupu do Evropské unie." Konec citátu. To je hlavní argument proč poslat stížnost. Takže. Mnoha způsoby jsme ukázali, že jsme otevření názorům všech. Kromě toho, že si kdokoliv mohl položit jakýkoliv dotaz a dostal odpověď, tu odpověď nedávalo ministerstvo zahraničních věcí, ale i experti, tak i v novinách, které jsme tiskli, nebo v těch přílohách k novinám, bylo vždycky "ano", "ne", argument toho, kdo je pro, argument toho, kdo je proti. Ve všech novinách to zaznívalo, ve všech elektronických médií, v rozhlase, v televizi, zaznívaly názory také "ne". Já jsem taky si jistý, že i BBC dalo velmi vyvážený prostor těm, kteří jsou pro i proti. Takže všichni argumenty znali. I mně se mohlo naopak zdát, že toho proti zní nějak moc, ale nikdy jsem to neřekl veřejně, teprve teď poprvé to říkám ... Vám se to zdálo? Zdálo. Ale to je pocit. Nestěžuji si, protože naopak já jsem rád, že byl dán velký prostor pro ty, kteří nemají souhlasný názor s vládou. V každé Sedmičce, v každé Partii, myslím tím pořady na televizi Prima a televizi Nova, vystupuje zástupce koalice, nebo vlády, a zástupce opozice. Je tady mnoho příležitostí, kdy v přímém vysílání mohli všichni sdělovat své argumenty. Ono se totiž těžko hledají nějaký seznamy nevýhod, protože může nastat nevýhoda, že vznikne těžší konkurenční prostředí pro malé a střední podniky, což může být na druhé straně výhoda, protože to povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, k zavádění nových technologií a podobně. Takže každá výhoda má i své nevýhody. Zkrátka neexistuje seznam absolutních nevýhod vstupu do Evropské unie. Kdyby tu byl, tak už ho tito lidé dávno vytiskli, množili a rozdávali na každém nádraží. Když se zaměříme na podporu vstupu do Evropské unie z hlediska stranických sympatií, tak nejvíce lidí, kteří řekli "ano", se rekrutovali z příznivců Unie svobody a pak z Občanské demokratické strany, do níž jste se často opíral. Nemrzí vás jako předsedu KDU-ČSL, že lidovci byli až za ODS? Já když jsem poslouchal komentáře zástupců ODS, jak voliči a podporovatelé KDU-ČSL mají nízkou podporu Evropské unie, mluvilo se o nějakých čtyřiceti, já nevím kolika procentech. To je velmi těsné, podpora těch, kteří volí ODS, Unii svobody-Demokratickou unii a KDU-ČSL, velmi, velmi těsné, takže i ta veliká podpora našich sympatizantů a voličů mě velmi potěšila a děkuji za ní. Ale byli jste až po ODS. Ano, byli, ale znovu opakuji, bylo to velmi, velmi těsné. To plně respektuji, že voliči ODS dali také hlas. To znamená, že se neřídili svými oblíbenci, jako je pan Langer nebo pan Říman, kteří jasně říkali, že se volit nemá. Takže jsem rád, že tito voliči volí cestu, která vede do Evropské unie. Komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen v reakci na výsledky referenda v České republice uvedl, citujme: "Celá Evropská unie vydělá na zvláštní české citlivosti na takové věci, jako je rovné zacházení, lidská práva, stejné příležitosti a na pěstování vztahů se sousedy." Konec citátu. bude podle Cyrila Svobody toto hlavní přínos České republiky v Evropské unii? Česká republika je připravena být plnohodnotným členem Evropské unie. Česká republika určitě bude usilovat o to, aby naše zájmy a zájmy zemí podobné velikosti, to znamená zemí střední a malé velikosti, aby tyto zájmy byly dostatečně prosazovány. Samozřejmě, že nám velmi záleží na dobrých sousedských vztazích, to je něco, co potřebujeme, potřebuje to každý. V každém domě, kde bydlíme, potřebujeme mít dobré vztahy s našimi sousedy. To byste označil za hlavní přínos? Nebo pokud bych vám měl položit otázku, jak byste do tří hlavních tezí shrnul, jakou roli by měla sehrát Česká republika jako nový členský stát Evropské unie, jak by vaše charakteristika zněla? Tak v první fázi určitě naše republika přispěje k vyváženosti vztahů v Evropské unii, aby jí nedominovaly jenom velké země. Protože naším vstupem se rozšiřuje počet těch malých a středních zemí a ty budou mít teď velký vliv, protože nás tam bude osmnáct z pětadvaceti, to znamená, to je velký vliv na to, aby Evropská unie brala v úvahu malé a střední země. Také k tomu všechno směřuje, takže žádný super stát, žádný diktát velkých zemí, to je první skutečnost, kde můžeme výrazně pomoci Evropské unii. Druhá je, že česká ekonomika je také připravena na to soutěžní prostředí. My samozřejmě máme velmi mnoho způsobilých lidí, kteří jsou schopni velmi výrazně soutěžit a být úspěšní v Evropské unii. A konečně je tedy před námi velký úkol a ten úkol je schopnost čerpat prostředky z Evropské unie. Tady bude velmi záležet na naší administrativě, státní správě, veřejné správě, samosprávě a euroregionech, budeme v tomto ohledu již soutěžit s dalšími zeměmi. To vidím jako velkou výzvu, která je před námi. Tady doufám, že budeme úspěšní, tady budeme muset velmi ještě přidat. Když hovoříte právě o tom posledním bodu, tedy o příspěvcích z unijních fondů, dovolte, abych opět citoval ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka, který říká: "Proč bychom měli být rádi, že budeme dostávat peníze z evropských fondů, když je tam zároveň budeme odvádět. Nejpozději v roce 2006 se dokonce můžeme stát čistými plátci." Tak ano. Teoreticky se může stát leccos, ale už teď máme zkušenosti, že z Evropské unie peníze získáváme. Podívejte se, když chcete postavit dům a někdo vám nabídne, že ten dům postavíte, dá vám na to sedmdesát pět procent ceny, tak těch pětadvacet procent seženete, spolufinancujete a dům postavíte. Takto se postavilo mnoho věcí v České republice, čističek odpadních vod, obchvatů měst, jsou čistší tedy řeky, řeka Nisa, řeka Bečva a tak dále, to jsou projekty, které se realizují, to všichni vidí. Dá se, promiňte, dá se spočítat, kolik už Evropská unie České republice dala v těch letech předchozích? Zkrátka kolik Česká republika v té předvstupní fázi na Evropské unii vydělala? Máte takové číslo? Já to teď nevím z hlavy, podle mých odhadů to je přes čtyři miliardy korun. Ale víte, nemám rád slovo "dala". To nejsou darované peníze, to jsou peníze investované do společných projektů. A nevím, jak může pan Ševčík tvrdit v klidu a zároveň nebýt nervózní, říct, že v roce 2006 budeme jenom dávat a nebudeme nic přijímat. Vždyť tu máme zkušenosti euroregionů, krajů, měst, které byly úspěšné se svými projekty v evropských společenstvích a peníze skutečně čerpaly a vyčerpaly je správně. Víte, u nás se mnohem víc nakradlo tehdy, když se investovalo za naše prostředky, když se různé dávaly klientské úvěry a podobně, to bylo vždycky mnohem horší, než když přicházely peníze z Evropské unie, ty tudíž se musí opírat o průhledné výběrové řízení. Zpravodaj České tiskové kanceláře v Bruselu Karel Barták v souvislosti s budoucí rolí České republiky v Evropské unii napsal, citujme doslova: "Velkou neznámou ovšem představují postoje českých politiků v rozšířené Unii. Dosavadní zkušenosti nejsou valné, často se žehrá na sklon poučovat, počínat si přehnaně sebevědomě. Panují obavy, že se Češi, podobně jako třeba Poláci, přimknou velmi těsně k proamerické Británii v zahraniční politice nebo že budou z eurorealistických pozic bránit prohlubování integrace." Konec citátu. Jaké jsou představy vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody o postojích českých politiků v rozšířené Evropské unii? Tak nám jde o to, abychom hájili zájmy České republiky, které jsou vtěleny do koncepce naší zahraniční politiky, to budeme dělat, o tom není třeba vůbec pochybovat. To, co považuji ještě za důležité, je, že Evropskou unii vidíme nejenom jako prostředí pro ekonomickou spolupráci, ale jako prostředí, kde se má hledat shoda i v dalších oblastech. To znamená, že to budeme teď vyjednávat, abychom viděli, co je to společné a co je to evropské, co je dobré a prospěšné pro Českou republiku, abychom dělali společně. Řeknu příklad, že v zahraniční politice, pokud má být společná, je dobré, když vyjednává Evropská unie jako celek s Ruskou federací o obchodní smlouvě, popřípadě o vízovém režimu, protože vyjedná pozici z pozice své vlastní velké síly. Na druhé straně jsou okrajové zahraničně-politické problémy, jako například, mohu říct, Gibraltar, to nechť si řeší Britové a Španělé, to nemusíme řešit my všichni. Takže tohle je potřeba mít jasně vyjasněno, co je teda tím evropským, co je společné, co budeme dělat společně a co zůstane v zahraniční politice každému státu, aby si dělal sám podle své vlastní úvahy. Jakou bude zastávat Česká republice pozici v souvislosti s kooperací Evropské unie a Severoatlantické aliance a jejích budoucností jako dvou souručí, dvou svazků? To považuji za mimořádně důležité. My jsme pro vybudování evropské obrany, a to ale jako obrany, která je komplementární, která doplňuje Severoatlantickou alianci. Protože nemůže tady být něco proti euroatlantickému partnerství, tedy proti partnerství mezi Evropou a Spojenými státy americkými a Kanadou. Takže toto partnerství je velmi důležité a Evropa bude posilovat své schopnosti, bude posilovat svoji obranu proto, aby pomáhala tomu partnerství, nikoliv aby mu konkurovala. To znamená, že v každém případě Česká republika nepřipustí oslabení Severoatlantické aliance na úkor jednotné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie? Samozřejmě. Není to ale zájem ani Evropské unie jako celku. Víte, některé takové ty extrémní názory, které putují po české politické scéně a jsou vyjadřovány různými politiky, ještě neznamená, že to jsou názory, které sdílí většina v Evropské unii. Exministr zahraničí v kabinetu Josefa Tošovského Jaroslav Šedivý přivítal výsledky referenda a dodal, citujme doslova: "Nastává fáze mnohem komplikovanější, to je ta příprava na samotný vstup." Konec citátu. Předpokládám, že souhlasíte s touto tezí. Ano, souhlasím, protože zažíváme ve státní správě jev, o kterém jsme věděli, teď ho musíme zvládnout, že je třeba pozice k jednotlivým krokům a rozhodnutím v Evropské unii velice rychle mít zpracovány a jasně prezentovány. Jako příklad mohu říct, že přijde příprava na jednání v pátek večer a v úterý už je potřeba na to jednání jít s přípravou. To je běžná agenda, která se děje v Evropské unii. Na to bude velký nárok na českou státní správu, samosprávu a veřejnou správu, aby byla takto pružná. Naše ministerstvo, ministerstvo zahraničních věcí, v tomto ohledu je velmi připraveno. Samozřejmě z podstaty věci naši lidé jsou způsobilí a už jsou na to zvyklí, ale je potřeba, aby tento zvyk se stal zvykem všech resortů a všech úřadů. Je nějaký resort, který je nejhůře připraven na tuto situaci a bude muset podle vašich informací, jako informací vicepremiéra, co nejvíc přidat? Žádný resort teď nechci označit, že je nejhůř připraven, protože i zátěž různých resortů je různá z hlediska vstupu do Evropské unie. Budou resorty, které budou mít teď hodně, hodně práce, přeji jim v tom velký úspěch, to bude jak ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí. To jsou ministerstva, která budou mít teď hodně práce. Já jsem ale přesvědčen, že tam jsou velmi způsobilí lidé, kteří to dobře vědí a udělají všechno, co je v našich silách, abychom to zvládli. Že se to zvládne, o tom já nepochybuji. Znovu opakuji, že to bude velký úkol, který před těmito resorty stojí. Protože se Interview BBC chýlí ke konci, vy jste v jeho úvodu řekl, že referendum o vstupu České republiky do Evropské unie, v němž občané řekli "ano", posílilo vládu, koaliční vládu Vladimíra Špidly. Znamená to, že tato vláda dovládne do konce funkčního období podle vás? To nepochybně. Já nevím, kdo by o tom měl pochybovat, proč by tato vláda neměla vládnout do roku 2006. Má tento mandát a jakmile bude schválena fiskální reforma, tak bude schválen rozpočet a pokračuje se dál. To jsou jenom milníky na cestě. To znamená, že realita je taková, nikoliv taková, jaká se vytváří kolem různými pochybnostmi. Vladimír Špidla jako premiér ovšem řekl, že s největší pravděpodobností, pokud neprojde reforma veřejných financí, tak on rezignuje jako premiér, což by znamenalo pád vlády. Nepochybně, protože všichni věříme, také jsme se dohodli, že ta reforma projde. Proto já jsem ten optimista, že se to zvládne, protože je to dohoda v rámci koalice, že reforma, tak jak je dohodnuta, bude mít podporu. A bude-li mít podporu reforma, má podporu rozpočet. Kdyby nebyla reforma, nebude rozpočet, nelze vládnout, s tím já souhlasím. Ale já vycházím z toho, že dohody se drží a že když je dohoda na reformě, takže se reforma zrealizuje. Konstatuje optimista, muž, který, mohu to tak říct, se nebojí do sklepa, protože ví, kde je vypínač? Přesně tak. Nebojím se do sklepa, vím, kde je vypínač. Vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Jdete slavit? A už jste pil šampaňské? Pil jsem ho málo. Ale bude se slavit určitě, ale teď nás ještě čeká řada úkolů, které musíme zvládnout. Na slavení přijde čas, až toto všechno skončí. Ale znovu všem občanům děkuji. Myslím si, že všichni v budoucnosti to ocení. Jediná nevýhoda je to, co říká Jára Cimrman, že se to datum bude špatně pamatovat, protože není v něm žádná mnemotechnická pomůcka, jak si to datum zapamatovat, až budou jednou, za deset nebo za patnáct let, zkoušeni, kdy že to referendum bylo. Takže přeju potom všem žákům, aby se to učili rádi, že to bylo 13. a 14. června. Konstatuje vicepremiér Cyril Svoboda. Děkuji za váš čas a do Černínského paláce přeji hezký zbytek dne. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
