| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 12. června 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda zdůraznil, že v nadcházejícím referendu o vstupu země do Evropské unie mají občané jedinečnou šanci rozhodnout i za politiky.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Hloupá propaganda a šaškárna, tak hodnotí český prezident Václav Klaus vládní kampaň před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Různé reklamní šoty v našich televizích, o tom, jak důchodci si budou jezdit na dovolenou do těch cílených jihoevropských přístavů, tak já myslím, že to překonalo všechno, co se obvykle pod slovem nasazovat si růžové brýle vůbec mohlo myslet, to žádný satirik ani spisovatel s bujnou fantazií, já myslím, že na takovouhle věc by nikdo nemohl přijít jako reklamu, že vstoupíte-li do Evropské unie, budete si vy důchodci jezdit na Sicílii támhle nebo na Mallorcu na dovolenou, já myslím, že to je téměř geniální věc, to mělo být v Guinessově knize rekordů jako unikátní nápad. Slova českého prezidenta Václava Klause odmítá premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Šaškárna, to už je opravdu pouze hloupý dehonestující výraz, to nemá žádný obsah. Pokud se pohybuji mezi lidmi, že se mezi nimi pohybuji, tak jasně cítím a vidím, že jejich informovanost o Evropské unii je mimořádně velká. Nejen o tom, jak vláda splnila svůj slib dát lidem maximum informací před referendem o vstupu země do Evropské unie, bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Dobrý den. Dobrý den. Co ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi v souvislosti s referendem o vstupu České republiky do Evropské unie dělá největší starosti? Co mi dělá největší starosti? Největší starost mi dělá to, co se sděluje jako nepravdivé o Evropské unii, strašení Evropskou unií. Tady ty vzkazky o tom, že se ztratíme, že ztratíme suverenitu, že ztratíme svébytnost, to mi dělá starost, protože to je daleko od pravdy a všechno, co je daleko od pravdy, to mi dělá velkou starost. Co vám ještě dělá starost, co je daleko od pravdy krom vzkazek o Evropské unii? Já myslím, toto je asi ta největší starost, protože naši občané mají jedinečnou šanci teď, ta se nemusí opakovat, rozhodnout i za politiky. Vždycky říkají: "Vy nahoře rozhodujete a my jsme tady, abychom to strpěli," a teď mají velkou šanci rozhodnout a říct: "Chceme vždy rozhodovat o naší budoucnosti." Kdyby náhodou v referendu se řeklo "ne", tak to je za prvé projev slabosti, strachu a v každém případě je to projev toho, že budeme někde za bukem v izolovaném ostrovu a budeme si říkat: "Co nám asi ta Evropská unie přinese, protože budeme muset pasivně strpět, co Evropská unie vymyslí." Já chci, abychom byli u tvorby toho, co se děje v Evropské unii. Jsme-li u starostí Cyrila Svobody, nedávný průzkum agentury STEM ukázal, že část lidí neví, že na rozdíl od voleb nedostanou hlasovací lístky předem domů a ani také nevědí, kde mají hlasovat. Kdo podle vás za tuto skutečnost nese odpovědnost? Většina lidí to již ví a můžu to ještě jednou zopakovat dnes, že se volí tam, kde lidé volili do Poslanecké sněmovny, do Senátu, do zastupitelstev obcí a lístky dostanou na místě samém. Promiňte, teď chci říci, na to se nikdo neptal, ptal jsem ... Ptali se na to občané, aby to věděli. Ptal jsem se na to, kdo za to nese zodpovědnost, že to část veřejnosti neví? Protože neexistuje informace, o které by věděli úplně všichni, a jsem velmi rád, že se to číslo rapidně zvětšuje, nicméně odpovědnost za organizaci voleb mají podle zákona nejenom ministerstvo vnitra, ale samospráva, protože starostové mají povinnost toto oznamovat občanům, to je ta organizační stránka, technická stránka voleb, ale já z toho nechci dělat žádnou velkou kauzu, protože se mi zdá, že je teď už velmi dobrá informovanost, že téměř každý dnes ví, kde se hlasovat bude. Podle vás měli starostové v obcích, ve městech udělat daleko víc? To by měli. Já to mohu posuzovat i podle svého obvodu, kde bydlím, tak tam to bylo v takových těch novinách, které se rozdávají v rámci obvodů, ale podle mého názoru to mělo ještě viset na dveřích budov, viset to v autobusových zastávkách a jinde, protože to je povinnost ze zákona, kterou mají starostové, upozornit, kde se volby konají, to se týká všech voleb, to se netýká jenom tohoto referenda, ale to je odpovědnost veřejné správy, samosprávy a této oblasti. Vám osobně se zdá, že neudělala samospráva, veřejná správa, co udělat měla? Jak kde, jak kde. Máme zkušenosti a zprávy, že v některých městech to všichni lidé dobře vědí, informace je naprosto přesná, pečlivá a jinde se dovídáme, že lidé tápou, protože jsou různí starostové, různí lidé, kteří vykonávají veřejnou moc. Obecně je to dobré, ale jistě najdeme případy, kde ta informace není úplná nebo není úplně doručena každému. Ale myslím si, že ten problém není tak vážný, jak se jeví. Ministři vnitra a zahraničí, Cyril Svoboda a Stanislav Gross, měli podle premiéra Vladimíra Špidly dohlédnout na to, aby se informovanost lidí o pravidlech všelidového hlasování ještě zvýšila. Co jste pro to udělal v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách? Pro to jsme dělali již celý tento týden a myslím si, že všichni naši občané vědí, že bylo na obrazovkách České televize, televize Nova, v rádiu a jinde, v novinách všude velmi mnoho teď informací, jak se hlasuje, kde se hlasuje, jak vypadá volební lístek. Zítra budu ještě v televizi sám předvádět, jak se to dělá, jako jakási kuchařka a podobně. Takže do poslední chvíle komunikuje, abychom to každému, kdo chce tuto informaci mít, i sdělili a myslím si, že ta věc je výrazně lepší. Když byl po slovenském referendu o vstupu země do Evropské unie hostem Interview BBC slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, dal Česku několik doporučení, jak se poučit ze slovenského referenda. Jedno z nich znělo: Eduard KUKAN, slovenský ministr zahraničí (zvuková ukázka): Dále si myslím to, že je dobře, aby v té kampani zazněly i nějaké protihlasy čili hlasy těch, já nevím, těch euroskeptiků, anebo těch, kteří jsou proti členství v Unii, protože na Slovensku to bylo, řekl bych, monotónní, všechny politické strany, které jsou zastoupené v Národní radě, vedly kampaň za členství naší republiky v Evropské unii a čili chyběl tam takový moment vzrušení, anebo větší přitažlivosti. Řekl 20. května v rozhovoru pro BBC slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. Má český ministr zahraničí Cyril Svoboda pocit, že hlasy proti vstupu České republiky do Evropské unie byly dostatečně slyšitelné a že se Česká republika poučila ze slovenských zkušeností? Položme si otázku, co to je /nesrozumitelné/, co to je něco proti a pro, protože naše ... Promiňte, položme si otázku, zda ... Ano, ale naše kampaň nebo komunikační strategie byla založena na tom, že si lidé kladli otázky a my jsme na ty otázky odpovídali, odpovídali jsme pravdivě a úplně. Statisíce lidí se na nás obraceli přes Internet, desítky tisíc měsíčně telefonicky, takže to je ona komunikace, kdy se lidé ptají na vlastní problémy a my na ty problémy odpovídáme tak, jak budou řešeny v Evropské unii. I třeba řekneme, že tady bude potíž, nebo že tam ta situace nebude dobrá. Potom čtu média, čtu noviny a tam bylo mnohokrát a snad každý den vždycky sloupek pro, proti. Já jsem přesvědčen, že čeští občané dostali velmi vyváženou informaci mimo jiné i proto, co proběhlo ve všech médiích. Nedávno jsem viděl Českou televizi, večerní zprávy, mluvil tam představitel CEPu, proti byl pan Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčen, že se informace velmi vyvažovaly. V každém případě nemáte pocit, že by i česká informační kampaň byla jednosměrná týkající se pouze příznivců a stoupenců vstupu České republiky do Evropské unie? Vůbec ne, já jsem na desítkách akcí, na kterých jsem byl, jsem zažil i výroky a otázky těch, kteří rovnou říkají, že nebudou třeba hlasovat pro vstup do Evropské unie, byť reprezentovali výraznou menšinu a já doufám, že výrazná většina jasně řekne, že chceme vstoupit do Evropské unie, ale tak jsme v demokratické zemi, všechno platí. My, když jsme schvalovali jednotlivé projekty, za prvé jsem to nedělal já sám, ani zaměstnanci ministerstva, dělal to nestátní sektor a nikdy jsme se na ty projekty nedívali očima, kdo je jeho zpracovatelem, ale jaká je náplň toho projektu, takže ... Promiňte, hovoříte-li tedy o projektech, hovoříme o částce zhruba dvou stovek milionů korun. To není jenom na projekty, to je na celou informační kampaň i s tím, co bylo vybudováno ještě za Jana Kavana, takže ... Dvě stě milionů korun ale zkrátka byly peníze investované daňovými poplatníky ... Ano. ... do informační kampaně. Dá se odhadnout, z toho, co říkáte, tak asi to bude ta odpověď negativní, dá se odhadnout, kolik peněz šlo pro ty, kteří chtěli seznámit veřejnost s negativy vstupu České republiky do Evropské unie? Podívejte se, když vám někdo napíše projekt, že bude omezovat semináře a přenášky o Evropské unii a předvede, že tam pozve zajímavé lidi a jakou má strukturu toho projektu, jak z toho poznáte, co on si o Evropské unii myslí? To byste musel být jasnovidec. V každém případě podle vás nebyl nikdo diskriminován, kdo chtěl ... V žádném případě. ... říkat: "Tady jsou jasná "ne" proti Evropské unii," dostali peníze? Za prvé toto platí, nikdo nebyl diskriminován z tohoto pohledu. Navíc v Poslanecké sněmovně jsem mnoha způsoby a mnohokrát vyzval reprezentanty ODS i KSČM, aby se zúčastnili našich debat a dokonce mohli sedět vedle nás a diskutovat s občany. Na to řekl Jan Zahradil, že si vedle mě sedne kdykoliv, protože on je chytřejší, jako kdyby inteligence byla zárukou toho, že rozhodnutí jsou správná, to ještě není záruka, ale nesedl si. To je velmi snadné říkat já bych si sedl a já bych vás porazil, ale nikdy tak neučinil. A představitelé KSČM? Ty také nikdy nesedli a nabídli jsme jim krásná křesla, mohli se dívat do sálu, kde bylo hodně lidí, sto padesát lidí a jiná čísla na, lidí, kteří se s náma setkávali ... Vás tedy mrzelo, budeme-li se dívat na způsob diskuse před referendem, že euroskeptici a eurooptimisté nezasedli k jednomu stolu a ... Vůbec ne otázka, zda mě to mrzelo nebo nemrzelo. My jsme komunikovali poctivě s občany, ale já jsem nabídl velkoryse bez jakýchkoliv předběžných podmínek účast těch, kteří jsou euroskeptici, aby si sedli taky s námi a diskutovali s občany ať občan slyší odpověď o obou, může si udělat obrázek. Ale právě proto, že oni nemají argumenty, protože to je jenom ploché strašení jako strašení malých dětí, nechoďte do sklepa, je tam strašidlo, tak ... Český prezident Václav Klaus podrobil vládní způsob informační kampaně před referendem zdrcující kritice. Klaus neváhal použít slova jako hloupá propaganda a šaškárna. Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Tak ona to byla hloupá propaganda, zatímco my potřebujeme vědět docela slušně, co se stane, co se stane s cenami, co se stane s rozhodováním o těch či oněch věcech, bude o tom rozhodovat kdo, v zájmu koho, bude tam náš hlas silný, nebude tam náš hlas silný, budeme jedna en, en, entina rozhodování v Evropské unii, je to pro nás výhoda, že se zbavíme části rozhodování nebo je to nevýhoda, vyděláme na tom zbavení se části svého rozhodnutí nebo proděláme? No, to jsou přeci základní věci, ale šaškárny o tom, že je možné, já jsem viděl nedávno nějakou krásnou reklamu, že nějaký majitel nějaké vinárničky kdesi v Řecku, říkal, podívejte se, jakou mám bezvadnou vinárnu a kolik tady mám turistů, vstupte do Evropské unie, budete mít taky takovouhle vinárničku. To nevím, jestli se mám štípnout nebo jestli sním či bdím, nevím, opravdu. Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC. Považuje Cyril Svoboda kampaň před referendem, kterou kritizoval prezident Klaus, za zdařilou? Žádná kampaň není ideální, žádná kampaň není dokonalá, ani tato kampaň nebude nikdy označena za dokonalou, neboť máme všichni stejný názor na film, který se promítá, máme všichni stejný názor na divadelní představení, máme všichni stejný názor na to, že kampaň je ideální? Většinový názor? Většinový názor expertů. Považujete ji za zdařilou? Já mohu říct soud dvou soudců. Jedním soudcem jsou občané, to znamená průzkum veřejného mínění a ten většinově říká, že kampani rozumí, ví, kam směřuje a ví, o čem se mají rozhodnout. To jsou fakta z průzkumu STEMu. Druhý soudce jsou posudky některých odborných agentur, které říkají, účinnost té kampaně je vysoká. Dokážu si představit, že někdo přijde s jiným papírem a bude říkat, ne, oni experti říkají, že účinná není. Skutečnost, že nadpoloviční většina občanů ví, co ta kampaň sděluje, je velmi dobré, to je velmi dobrý výsledek. Existuje něco, s čím byste v souvislosti s kampaní řekl, že jste nespokojen a hodláte to podřízeným vytknout? Asi víte, že narazím na leták s pravopisnými chybami. To nepochybně. To tedy se ještě jednou omlouvám, to už jsme tedy vytkli našemu ministerstvu, zaměstnancům našeho ministerstva, ještě budu o tom mluvit se státním tajemníkem, protože on řídí sekci, ve které probíhá celá komunikační strategie, to jsou jeho lidé, jemu podřízení, já z toho nesnímám odpovědnost, jsem ministr, takže to samozřejmě padá odpovědnost nese celé ministerstvo, ale úroveň především jazyková toho letáku je zkrátka úroveň, která není dobrá. To je potřeba přiznat, nemá smysl to zakrývat. Hlavní vinu na tom má náměstek Kohout? Nicméně obsahově tam chyba není. Ne, já neříkám, kdo má na tom hlavní vinu, protože to šlo procedurou, která prošla v té sekci a já to neshazuji na žádnou sekci, já jenom to konstatuji, že se to na našem ministerstvu stalo, věcně tam chyba není, ale jazyková kvalita toho projevu není dobrá a samozřejmě z toho se nemůžeme vyvlíknout jako ministerstvo ... Vyvodí se z toho důsledky personálu? Nepochybně, nemyslím personální typu odvolávání, ale určitě se to projeví na penězích a peníze jsou skutečnost, kterou mají lidi rádi. Dovolte, abych nyní shrnul některá fakta a připomněl několik čísel v souvislosti s referendy v okolních státech. V Maďarsku přišlo v referendu volit přes 45 % voličů, z nich pro členství v Evropské unii hlasovalo zhruba 84 %. Na Slovensku dorazilo k urnám více než 52 % lidí, z toho 92 řeklo "ano". Poláků přišlo bezmála 59 %, vstup podpořilo přes 77 % hlasujících. Kde podle Cyrila Svobody bude Česká republika v obou číslech? Česká republika nevybočí z této řady rozpětí, které tady bylo řečeno, ale toto budeme vědět až po tom referendu, my nejsme jasnovidci, nemáme tu žádnou křišťálovou kouli, ze které bychom vyčetli, jaký bude výsledek, ani kávovou usedlinu, takže vyčkejme na výsledek. Počkejte, kolik sázek jste v souvislosti, a předpokládám, že jste nějaké sázky uzavřel v souvislosti s výsledky referenda. Uzavřel jste? Ne, neuzavřel jsem žádnou sázku, protože já nesázím, mě to nějak nebaví a ani nehraju automat, naposledy jsem hrál o peníze mariáš. A jak jste dopad? Špatně. Proto se nesázíte, že byste dopadl špatně? Ne, mariáš se musí umět, víte, to se jako musí umět. Premiér Vladimír Špidla v úterý řekl BBC, že očekává účast vyšší, než 50 %. Pokud bude nižší, vy jste připraven nabídnout Vladimíru Špidlovi rezignaci? To jsou hodnoty, které jsou nesouměřitelné. Vstup do Evropské unie je naprosto jedinečná událost v dějinách našich národů, našeho státu, nikdy předtím a dlouho asi nikdy v budoucnu nebudem rozhodovat o takové zásadní otázce a srovnávat toto rozhodnutí s čímkoliv na domácí politické scéně znamená, že to strhneme někam o patro níž. Počkejte, ale někdo za to skutečně nese odpovědnost a je-li to takovýto okamžik, tak ta odpovědnost ... Vyčkejme, vy mi říkáte počkejme, já vám doporučuju počkejme a počkejme na výsledek toho referenda. Já jsem ... Zkrátka na negativní variantu jste připraven a nést za ni odpovědnost? Já nesu odpovědnost za všechno, co vykonávám ve své funkci, samozřejmě nesu odpovědnost i za to, co se děje v této oblasti, ale znovu opakuji, není to vyhýbání odpovědi. Víte, že já jsem člověk, který se odpovědím nevyhýbám, ale nechci to srazit do stejné hodnoty. Vstup do Evropské unie má mnohem vyšší hodnotu než cokoliv jiného. Dávat to do souvislostech je podle mě špatně, není to dobře. Další téma, budoucnost Evropy a argumenty těch, kteří řeknou "ne" vstupu České republiky do Evropské unie. Například ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík říká, citujme: "Existuje celá řada regulací, kvót a nesmyslných norem, které mají údajně chránit spotřebitele, přitom se jedná spíše o pseudoochranu. Tisíce normativních aktů vytvářejí složitý, propletený a běžnému občanu nesrozumitelný systém sloužící zájmům bruselské nomenklatury a lobbyistických skupin." Jak vyvrátíte tento protivstupový argument? Rozumíte tomu? Není podstatné, čemu rozumím. Vy tomu nerozumíte? Ne, protože to je nesmysl, ta věta sama o sobě, co to je nomenklatura, co to je tisíce norem a chce někdo říct, že český právní řád také nemá nesmyslné normy a ... Asi není tak byrokratický. Ale kdepak, copak není výkonnost ekonomiky zemí kolem nás, finské ekonomiky, irské ekonomiky a velkých států, Velké Británie, Německa, není ta výkonnost lepší? Nejsou náhodou výkonnější a způsobilejší, není náhodou větší vymahatelnost práva v těchto zemích? Asi ano. A za to může Evropská unie? Mimo jiné Evropská unie. A tady strašit, znovu říkám, s těmi dětmi do toho sklepa, tak já říkám, rozsviťte si v tom sklepě, zjistíte, že tam strašidlo není. A odpověď je, ten systém je funkční a ty normy nám usnadňují život. Dám posluchačům ... Promiňte, rozumím vám správně, že ti, kteří nechtějí do Evropské unie a předkládají argumenty, přirovnáváte k lidem, kteří se bojí strašidel? Přesně tak. Podívejte se, když by pan Ševčík přišel s konkrétním seznamem obtíží, tak by musel říct, říkám vám tato obtíž nastane, teď vám ji popisuji a je to obtíž, se kterou si neporadíme. Já netvrdím, že všechno je ideální, obzvlášť ten začátek v Evropské unii bude velmi komplikovaný, ale na druhou stranu sjednocení norem znamená kupříkladu, že výrobce ve Škodovce vyrobí automobil a ten automobil může bez dalšího prodat po celé Evropské unii. A kdyby tady nebyla sjednocená norma, tak se musí přizpůsobit francouzským normám třeba se žlutými světly nebo nějaké jiné normě někde jinde. Zkrátka ty normy nám usnadňují život. A když čtu české právní normy, české zákony, tak někdy vám taky zůstává rozum stát. Takže najdu i evropskou normu, kde říkám, co to je za strašlivou záležitost, ale tomu se nevyhneme ani u nás naším osvíceným parlamentem, Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík navrhuje, že by bylo lepší počkat, zda Evropská unie skutečně projde institucionální reformou a vyjednat lepší podmínky vstupu. Ty současné pokládá za hanebné. To znamená, že se opět pan Ševčík klepe strachy, nic jiného, protože buď chce spoluvytvářet a věří si, že Česká republika dokáže ovlivnit ten prostor a nejenom prostor, ale i způsob rozhodování, anebo chce čekat někde. Jestli čekání je aktivní přístup moderního a dynamického člověka, člověka, který je zastáncem tržní ekonomiky, tak čekání není přístup. Vy hovoříte o spolurozhodování. Nicméně další argument Michala Semína, ředitele Občanského institutu, který je proti, tak ten zní: "Podle mne dostupných údajů získá Česká republika po rozšíření Evropské unie z celkového počtu 345 hlasů 12 hlasů v Evropské radě plnící zákonodárnou roli. V mnoha klíčových oblastech politického rozhodování tak se vzdáváme sta procent suverenity, abychom získali 3,5 % podílu na rozhodování o zákonech a pravidlech." Výborně, je to opět nepřesná, zase nepřesná věta. Klíčovým orgánem, který tvoří normy je komise. Když už mluvíme o těch orgánech, ale posluchači, myslím, po právu nerozlišují přesně ty instituce, ale komise, kde je jedna země, jeden komisař, je klíčovým tvůrcem norem, je tam taky Evropský parlament, který se vyjadřuje k těmto normám a uvidíme, jaký bude výsledek budoucí evropské struktury, jaká bude role toho, kterého orgánu. A nezapomeňme na to, že tito lidé, kteří vypravují tyto obavy, líčí svět, že tady jsou nějací Češi a všichni ostatní jsou spiklenci, kteří čekají, jak Čechům zakroutí krkem. A proč se nebojí Irové, proč se nebojí Slováci, proč se nebojí Slovinci, proč se nebojí Estonci, Lotyši, já nevím, Finové, Švédové, proč se nebojí, copak oni jsou méně inteligentní? I oni se bojí. Čeho se bojí? Někteří se bojí, ne všichni hlasovali pro vstup. I tam jsou lidé, kteří nechtějí do sklepa podle vás? Ano, ano, ale jsou v menšině. Jsme-li u institucionální reformy Evropské unie, první místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí, člen Konventu o budoucnosti Evropské unie Jan Zahradil se několik hodin před začátkem referenda zmínil a veřejně oznámil, že mimořádně a předčasně ukončuje svou přítomnost na současném jednání Konventu. Důvodem je návrh reformy, k níž směřuje budoucí Evropská unie. Je pro vás Zahradilův postoj překvapením? Není, protože to je typický postoj, který má vést lidi k tomu, aby váhali nebo dokonce, aby řekli "ne" vstupu do Evropské unie. Vy si myslíte, že Jan Zahradil svůj krok záměrně načasoval? To se zeptejte jeho, já říkám, že mně se tak jeví. To se zeptejte jeho, co bylo důvodem. Moje odpověď je tato, výstup z Konventu je teprve základ pro tu skutečnou debatu, která o věcech rozhodne a to je mezivládní konference. A když my řekneme "ano" v referendu, tak budeme mít právo to ovlivnit. Když řekneme "ne", tak se na to budeme dívat, to je jediné, co můžeme udělat, ale to potom nás můžou od dívání bolet oči maximálně. Když si interpretujete Zahradilův krok jako vnitropolitický, aby zviklal voliče před referendem o vstupu země do Evropské unie, Jan Zahradil doslova v tiskovém prohlášení píše: "Navzdory dílčím kompromisům posledních dnů převládl na Konventu názorový proud směřující k dalšímu oslabení pozic národních států Evropské unie. K dalšímu posílení evropských institucí a dalšímu přenosu kompetencí a rozhodovacích pravomocí z úrovně národní na úroveň evropskou. Jde tedy o další posun směrem k evropskému federálnímu superstátu, což se odráží i v aktuálním návrhu ústavní smlouvy. Za takový návrh nemohu a nechci nést spoluzodpovědnost, protože je v rozporu s politickými postoji, které reprezentuju. Proto jsem se rozhodl předčasně ukončit svou přítomnost na Konventu dnešním dnem a již nezúčastnit závěrečného jednacího dne." Tak za prvé si myslím, že se nemá utíkat z boje. Co to je utéct? Tomu nerozumím. Já si myslím, že ten, kdo hájí nějaké zájmy, hájí je do poslední chvíle a ne, že sbalí kufry a letí prvním letadlem domů, to není obrana v národním zájmu, to v žádném případě ne. Za druhé, až bude ta vlastní ústavní smlouva, kde bude vtěleno všechno, co se bude týkat nové Evropy nebo té Evropské unie, tak tuto smlouvu musí odsouhlasit všichni a když my v České republice bychom řekli potom "ne", tak to nebude platit zkrátka. Počkejte, ale ... Musí se bavit všichni se všemi. Ale když i váš náměstek líčí Konvent tak, že tam dochází k zastrašování a zesměšňování ze strany velkých států Evropské unie na menší a kandidátské země, což prý Jan Kohout zažil ... Ale, podívejte se, ... I váš náměstek se bojí do sklepa. Ne, nebojí, také můj náměstek Jan Kohout říká, že zřejmě jezdí do jiného Konventu, než Jan Zahradil, protože výstupy, které máme my na našem ministerstvu a které má vláda, jsou diametrálně odlišné od toho, co říká Jan Zahradil. Každý vnímá tu realitu, jak je vidět, jinak. Většinový proud je většinový proud, který říká, že Evropská unie je pro všechny členské státy, ne pro velké nebo jenom pro malé. Kdo dneska četl rozhovor s britským premiérem v Mladé frontě s Jackem Straw, s britským premiérem, tak se k tomu hlásí. A když jsem byl ve Velké Británii, tak zrovna Velká Británie ... S britským premiérem Tonym Blairem? Promiňte, britským ministrem zahraničních věcí, já se omlouvám, s britským ministrem zahraničních věcí Jackem Straw, to se posluchačům omlouvám. A pokud jde o moji návštěvu ve Velké Británii, tak tam jsme se setkali právě s návrhem, který vyhovuje malým a středním státům, návrhem budoucnosti Evropy. A slova o zesměšňování, to přehnal podle vás náměstek? Já jsem nebyl u žádného rozhovoru, podívejte se ... Budete chtít s ním o tom mluvit, že to veřejně říká? Budeme jistě o tom, co se tam dělo, budeme určitě mluvit. Podívejte se, parlament nebo shromáždění, shromáždění lidí, kdybychom vzali každý útok, který zazní třeba v Poslanecké sněmovně jako oficiální postoj České republiky, tak jsme tady v úplném zmatku. Vždyť to naši posluchači a čtenáři a diváci vidí, co se někdy odehrává v naší Poslanecké sněmovně a snad nikdo netvrdí, že nějaké výkřiky nebo dokonce šílené projevy pana Grebeníčka, jak poučuje, jak bude strašlivá Evropská unie, že to je pozice České republiky. To snad nikdo nemyslí vážně? Takže je možné, že tam zazněly některé kritické výrazy, ale ... Jan Kohout jim dal takovou váhu, kterou asi neměl. Ale já bych nepřeceňoval tuto otázku, protože nejdůležitější pro občany České republiky je toto, bude mezivládní konference, kde budou jednat vlády a tato konference teprve rozhodne o budoucnosti Evropské unie. Poslední dvě otázky, poprosím o stručné odpovědi. Česká republika oficiálně přestala uplatňovat hospodářské sankce proti Iráku, souvisí to tedy i s poválečnou obnovou Iráku. Přijde vám zatím česká účast, o níž se přestalo mluvit, jako dostatečná či nikoliv? Je dostatečná a bude ještě větší, pokud jde o odborníky. Já ... Janina Hřebíčková už je v Iráku a už začíná spolupracovat. Nepochybně, Janina Hřebíčková je plně zapojena do práce. To, že se o tom přestalo mluvit, je typické, protože každé téma přestává být chvilku aktuální a ... Proto se ptám, s jakými novými požadavky na směru České republiky přišla Janina Hřebíčková od prozatímních správců Iráku? Naším cílem je být úspěšný v některých projektech, aby dostaly i naše podniky šanci, ale chceme být úspěšní a prospěšní hlavně v oblasti obnovy Iráku jako země v administrativní správě země, v řízení země, ve stabilizačních silách, v otázce bezpečnosti, to je mnoho úkolů a bude to ještě hodně dlouho trvat. Dojde k uzavření nějakých konkrétních projektů, o kterých byste byl informován? Teď bezprostředně ne, protože stále ještě není partner, se kterým bychom to mohli uzavřít, protože zatím ještě tady není nová vláda, ale doufejme, že do několika týdnů všechno toto bude. Cyril Svoboda, vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL, host Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut a věřím, že se o víkendu setkáme po referendu o vstupu země do Evropské unie. Na shledanou. Já přeju všem, aby řekli "ano". Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Dnes začneme hlasovat o Evropě Právo, 13. 6. 2003, titulní strana - Dnes ve dvě odpoledne začne první lidové hlasování v historii České republiky. Rozhodne o tom, zda se staneme součástí Evropské unie, nebo zůstaneme osamoceni uprostřed sousedů, z nichž všichni už buď jsou jejími členy nebo se v referendech pro členství vyslovili. V sázce je budoucnost Česka a politici včera finišovali, aby přesvědčili voliče k účasti a hlasu pro ANO. Vše nasvědčuje tomu, že referendum skončí jednoznačně ve prospěch našeho vstupu do Unie. Poslední bleskový průzkum agentury STEM ukázal, že ANO hodlá říci 69 procent voličů, NE 23 procent. K referendu se chystá přijít šest z deseti obyvatel Česka. S účastí nepočítá 24 procent a 16 procent stále není rozhodnuto. Z průzkumu, který STEM prováděla pro veřejnoprávní média, vyplývá, že hlasovat chtějí hlavně lidé do 30 let, s vyšším vzděláním a příznivci ODS. Nejmenší zájem mají občané starší 60 let a sympatizanti KSČM. Výsledek STEM se příliš neliší od posledního šetření TNS-Factum. Podle něj se chce referenda zúčastnit 57 procent a pro hodlá hlasovat 76 procent lidí. Část lidí zřejmě spoléhá, že je předem rozhodnuto, a proto se už k referendu obtěžovat nebude. To se týká zejména zastánců vstupu, ale také mnozí odpůrci předpokládají, že svým záporným stanoviskem už nic nezmohou. To potvrzuje i šéf agentury TNS-Factum Jan Herzmann s tím, že stoupenci Unie se zúčastní ve větším počtu. Svou roli může sehrát i počasí. To dnes má být proti včerejšku chladnější. Cestu k volebním urnám na některých místech znepříjemní přeháňky a bouřky, na jihu ojediněle i kroupy. Nepřízeň počasí by mohla lidi odradit, ale na druhé straně některé voliče zhoršené počasí možná udrží ve městě a přivede je do volebních místností. Politici včera agitovali do poslední chvíle. Premiér Vladimír Špidla včera již v sedm ráno dorazil do pražské obory Hvězda, kde pravidelně běhá. Tentokrát chtěl sportem propagovat náš vstup do EU. Za chvíli se k němu v tričku, trenýrkách a teniskách přidal i velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrián. Společně se vydali na okruh kolem letohrádku. Diplomat držel s premiérem slušné tempo, ale přeci jen doběhl o chvíli později. Jejich výkon sledovalo několik pejskařů a lidí, kteří si podobně jako Špidla po ránu zlepšují fyzičku. Cibrián Špidlu ocenil: "Pan premiér je ve formě, Unie bude mít potíže." Večer pak premiér v televizním a rozhlasovém vystoupení varoval, že nevstoupíme-li do Evropské unie, spustí se kolem našich hranic opona, která nebude sice železná, ale bude velmi hmatatelná a Česká republika se stane ostrovem uvnitř sjednocené Evropy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda za lidmi vyrazil do žhnoucího centra Prahy. Ještě na poslední chvíli se snažil oslovit kolemjdoucí. Svobodova přítomnost budila zájem Pražanů. "Jé, hele Cyril," vykřikl procházející student. "Ahoj," odvětil mu ministr. Pak se zapovídal s trojicí mladých lidí. Svoboda se pak v BBC tvrdě pustil do kritiků Unie. "Nemají argumenty. To je strašení malých dětí, 'nechoďte do sklepa, je tam strašidlo'... Říkám: rozsviťte si v tom sklepě, zjistíte, že tam strašidlo není," řekl. Ano Unii podpořil i místopředseda ODS Petr Nečas. "Vzkázal bych občanům, ať především použijí vlastní hlavu, ať za sebe nenechají rozhodovat jiné. Já budu hlasovat pro a doporučuji, aby hlasovali stejně," uvedl. Unionisté si pomocí telefonů udělali mezi svými lidmi malé referendum. Oslovili asi 1200 kolegů a podle místopředsedy US-DEU Františka Pelce se 96 procent unionistů vyjádřilo ve prospěch EU. Jen tři procenta do Unie nechtěla. Poslanec Pavel Svoboda míní, že Češi budou mít nejlepší účast v referendu ze zemí Visegrádské čtyřky, ale bude mezi nimi nejspíš nejméně příznivců. Přesto věří, že lidé vstup Česka do EU posvětí. Svoboda chystá na svém úřadě trest za chyby v informačním letáku Lidové noviny, 13. 6. 2003, strana 2 - Za chyby, které se objevily ve vládním informačním letáku o Evropské unii, hodlá ministr zahraničí Cyril Svoboda potrestat někoho z úředníků svého úřadu. Svoboda pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že trest v podobě krácení platu nemine někoho se sekce podléhající jeho prvnímu náměstkovi a státnímu tajemníkovi Janu Kohoutovi. Za úroveň letáků pro domácnost je podle Svobody zodpovědné ministerstvo. "Věcně tam chyba není, ale jazyková kvalita toho projevu není dobrá. Z toho se jako ministerstvo nemůžeme vyvlíknout," uvedl šéf diplomacie. Jan Zahradil opustil Konvent, obvinil ho z manipulace BRUSEL/PRAHA 12. června (zpravodaj ČTK) - Český poslanec Jan Zahradil opustil dnes předčasně zasedání Konventu o budoucím uspořádání Evropské unie na protest proti jeho stále silnějšímu směřování k takovému pojetí ústavy EU, které mu připadá federalistické. K tomuto kroku ho podnítila dnešní schůze zástupců národních parlamentů, prý "hrubě zmanipulovaná". "Dorazilo mě, co se stalo na této schůzi. Řekl jsem si, že se na té brutální manipulaci podílet nebudu," řekl Zahradil ČTK. Českému ministrovi zahraničí Cyrilu Svobodovi připadá, že Zahradil svůj krok načasoval úmyslně před referendem o vstupu ČR do Evropské unie. "Je to typický postoj, který má vést k tomu, aby lidé váhali nebo dokonce řekli 'ne' vstupu do EU... mně se to tak jeví," prohlásil Svoboda v BBC. Zahradil vyložil, že byla svolána společná schůze poslanců národních parlamentů a Evropského parlamentu, z níž vypadly nové profederalistické návrhy, které jdou dál než všechno, co bylo zatím do ústavy navrženo. Tyto návrhy nebyly předloženy k hlasování, takže se nesouhlas silné menšiny s nimi nemohl jasně projevit. "Vidím za tím temné prsty Giscarda, že to takto zmanipuloval," stěžoval si Zahradil. V prohlášení uvedl, že "nechce nést spoluodpovědnost" za návrh, který je v rozporu s jeho politickými postoji. Rozhodl se proto ukončit předčasně přítomnost na nynějším zasedání Konventu a nezúčastnit se jeho páteční schůze, poslední před summitem EU v Chalkidiki, jemuž bude návrh ústavy příští týden předložen. Neznamená to, vyložil ČTK, že by předsedovi Konventu Valérymu Giscardovi d'Estaing sděloval, že se vzdává svého místa; není vyloučeno, že se mezi konventisty v červenci ještě objeví. "Tohoto posledního jednání před summitem se však neúčastním, protože mám pocit, že není zapotřebí, abych legitimizoval něco, s čím bytostně nesouhlasím." Na tiskové konferenci, kterou svolal na pátek do Prahy, však nehodlá federalistické směřování debaty o ústavě využít jako záminku pro výzvu k negativnímu hlasování v referendu o vstupu do EU. "Budu se naopak vyslovovat pro vstup. Právě tento Konvent je jedním z dalších důvodů, proč si myslím, že bychom měli vstoupit," řekl. Zahradil zastupuje v Konventu Poslaneckou sněmovnu, Josef Zieleniec Senát a Jan Kohout vládu. Svoboda chystá na svém úřadě trest za chyby v informačním letáku PRAHA 12. června (ČTK) - Za chyby, které se objevily ve vládním informačním letáku o Evropské unii, hodlá ministr zahraničí Cyril Svoboda potrestat někoho z úředníků svého úřadu. Svoboda dnes v rozhlasové stanici BBC řekl, že trest v podobě krácení platu nemine někoho se sekce podléhající jeho prvnímu náměstkovi a státnímu tajemníkovi Janu Kohoutovi. Za úroveň letáků pro domácnost, kterých bylo vytištěno čtyři miliony, je podle Svobody zodpovědné ministerstvo. "Věcně tam chyba není, ale jazyková kvalita toho projevu není dobrá. Z toho se jako ministerstvo nemůžeme vyvlíknout," uvedl šéf české diplomacie. Letáku, který měl lidem pomoci v rozhodování, média vytýkala, že je nesrozumitelný. Letáky nechalo ministerstvo vytisknout v rámci své kampaně před pátečním a sobotním referendem o vstupu země do EU. Třebaže kampaň celkově kritizoval například prezident Václav Klaus a jeho mateřská ODS, premiér Vladimír Špidla ji považuje za úspěšnou. Špidla se prý setkal s velkým zájmem lidí o informace. "Navíc byla celá kampaň přátelštější než kampaně předvolební," řekl dnes v Kladně novinářům. Výtky upozorňující na neinformovanost lidí před referendem Špidla odmítá. "Informovanost lidí se s postupem času zvětšovala, na konci kampaně jsem byl překvapen jak kvalifikované dotazy mi občané kladli," dodal premiér. S tvrzením premiéra souhlasí i špičky sociální demokracie. Také Svoboda soudí, že těsně před referendem mají již lidé o způsobu hlasování dost informací, a to i díky médiím. Pětina lidí, která podle průzkumů neměla informace, by se podle Svobody o ně stejně nezajímala, a to ani za jiných okolností. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
